Taneční divadlo na písně Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka představilo Taneční centrum Praha – konzervatoř, Mezinárodní centrum tance a Baby balet Praha v divadle na Vinohradech.
Na tomto mimořádném díle ale spolupracovalo také 8 choreografů, návrháři kostýmů, realizátoři světelného a fotografického designu a projekce. Jak sami tvůrci potvrzují, vyžadovalo to vstřícnost a velmi úzkou spolupráci. Ale povedlo se a stojí to za to.
Dílo je rozděleno na několik částí – Narození, Dětství, Školu, Dospívání a Dospělost.
Jak už tomu bývá u tvorby pánů Uhlíře a Svěráka, texty jsou vtipné, zdánlivě jednoduché, ale ukrývají hlubokou životní moudrost. A tak téma, které vypráví o celém lidském životě, je v zásadě geniální a propojuje um a zkušenosti obou umělců.
Velice efektní je video-projekce a světelný design. Pestrobarevné kostýmy působí vesele a vhodně doplňují celkový obraz. Rekvizity plní dokonale svou úlohu a někdy je jejich užití až tak matoucí, že divák má pocit splynutí rekvizity s video projekcí a tanečníky, zkrátka jako bychom sledovali film, kde postavy občas vystoupí z .. a občas vstoupí do obrazu.
Začátek života je pojat žertovně, příjemně, ale divák začne tiše žasnout při skladbě Hadi. Text písně samozřejmě zmiňuje „lidské hady“, ale obrovské hadí hlavy na obrazovce, které se současně prolínají s tanečníky, na nichž světelné paprsky doslova tvoří hadí kůži, způsobí, že chvíli opravdu nevíte, zda je mezi člověkem a hadem vůbec nějaký rozdíl anebo ne.
Romanticky, až dojemně, působí skladba Vlčí máky a téměř zvedá diváky ze židlí. Ve skladbě Déšť bubnuje na lepenku zase zamilovaný mladík celkem působivým způsobem přesvědčuje svoji dívku, by zůstala uvnitř….
Během části Dospělost autor poměrně svérázným způsobem přesvědčuje svět, aby už zanechal válek a tvořil mír. Úcta ke stromům, úsměv a soucit nad smolaři, radost, že vůbec dýcháme, ano, to všechno je náš život. Jedinečný a úžasný, nenahraditelný.
Vítej na světě působí úsměvným dojmem, ale přesto nás nutí k zamyšlení, představení je vhodné jak pro malé, tak i velké, precizní pohyby tanečníků nás přenáší do úplně jiného světa a nechávají v nás hluboký umělecký dojem. Všem tvůrcům se dá jen vysmeknout hluboká poklona. Vřele doporučujeme!!
Foto: Archiv Domu tanečního umění
Eva Smolíková
Taneční magazín