Pražské Quadriennale 2023 právě začalo!

15. ročník multižánrového festivalu PQ scénografie a divadelního prostoru je tu!

Během jedenácti dní můžete zažít  pestrý program, od živelných performancí v ulicích Prahy a na venkovních promenádách své hlavní lokace, Holešovické tržnice, přes program svěžích performancí studentů a začínajících umělců na DAMU, až po klidnější projekty věnované scénografickým prvkům a divadelní architektuře ve Veletržním paláci Národní galerie Praha.

Holešovická tržnice

Významná část programu se odehrává v příjemně rušné atmosféře Holešovické tržnice, která je zároveň centrem dění festivalu. Návštěvníkům nabízí imerzivní a dynamické instalace na náměstí v rámci Studentské výstavy, které zachycují přístupy studentů a mladých tvůrců v unikátním sdíleném prostoru pod širým nebem.

Impozantní haly 11, 13 a 17 jsou dějištěm hlavní Výstavy zemí a regionů.

Celkem se na hlavních výstavách představí sto tvůrčích týmů z 59 zemí a regionů!

Mezinárodní publikum a přátelská atmosféra, ovšem vyzývající ke změně. Připojte se také 

Samotné výstavy doplňují i živé akce uměleckých týmů uvnitř hlavních výstav. V korzech mezi halami proběhne také řada představení manipulujících prostor, pohyb i čas, a to v rámci programu PQ Performance. Ty budou v mnoha případech vybízet účastníky k aktivní participaci a zapojení vlastní fantazie.

Veletržní palác NGP

Soustředěný, vizuálně poutavý a reflexivní program nabízí 5. patro Veletržního paláce, kde se setkávají pohledy do scénografických světů skrze pět programových sekcí a desítky tvůrčích přístupů. Od 35 inovativních prostorů pro performance představených v rámci multimediálních instalací Výstavy divadelního prostoru můžete putovat k výstavě Fragmenty II, která uvádí neotřelým způsobem 23 děl – modelů, scén či objektů v hravé práci s měřítkem. Od ní se návštěvníci mohou přesunout k výstavě knih přihlášených do soutěže Cena za nejlepší publikaci nebo na výstavu studentských zásahů do veřejného prostoru [UN]Common Design Project. Svou cestu mohou zakončit na jedné z PQ Performancí, které se uskuteční v prostorách Malé Dvorany nebo Piazzetty NGP.

Veřejná místa Prahy a DAMU

I během samotné trasy mezi lokacemi čekají návštěvníky tvůrčí akce na několika místech Prahy, např. v parku Vltavská nebo na ostrově Štvanice, který je dějištěm těch temnějších a vážnějších profesionálních i studentských performancí. Hlavní část studentského programu se pak odehrává v budově DAMU a v divadle DISK, v podobě pásma progresivních studentských představení, instalací a výstav PQ Studio Stage, navazujícího na tradiční festival Zlomvaz.

Večery PQ jsou věnovány především keynote prezentacím renomovaných hostů v rámci obsáhlého diskuzního programu PQ Talks v divadle Jatka78. Zde také proběhne 13. června slavnostní předávání cen, včetně prestižního hlavního ocenění Zlatá Triga, o které se ucházejí projekty v soutěžních hlavních výstavách. Festival láká také na bohatý hudební program PQ Chill v kavárně Jatek78, na náměstí tržnice nebo na střeše DAMU.

Program festivalu lze vychutnat i s jednodenní vstupenkou na výstavy, se kterou návštěvník zvládne projít výstavní projekty, zažít 1-2 performance a den zakončit na některém z večírků.

Svoji vstupenku si můžete zakoupit na místě v Centrální hale Holešovické tržnice, v prodeji jsou i 1, 3 a 11denní Festival Passy.

Více informací najdete na webu PQ, stejně jako detailní denní program.

Na tiskové konferenci těsně před zahájením festivalu jsme slyšeli to nejpodstatnější, promluvili zde:

Pavla Petrová, ředitelka IDU a generální ředitelka PQ

Markéta Fantová, umělecká ředitelka PQ

Michaela Buriánková, generální manažerka PQ

Klára Zieglerová, kurátorka sekce Fragmenty II

Barbora Příhodová, kurátorka sekce  PQ Talks

Andrew Filmer, kurátor sekce Výstava divadelního prostoru

Chase d. Angier, členka mezinárodní poroty PQ

Eliška Drbohlavová, organizační tým PQ Studio Stage

Pavla Petrová ve svém projevu zmínila, že tým se potýkal s rozličnými těžkostmi. Zajímalo nás, co celé dění provázelo

Zeptali jsme se….

TM: Jakým těžkostem jste museli čelit během příprav PQ 2023?

Pavla Petrová, generální ředitelka  PQ (druhá zleva)

Právě se ocitáme celkově ve složité době. Téma pro letošní ročník  bylo vybráno  před třemi lety.  Věděli jsme,  že jsme v postpandemické době a situace bude velmi složitá pro řadu zemí, ale  netušili jsme, co všechno ještě do té doby přijde. Návštěvník, který si projde  výstavy, uvidí právě tu komplikovanost, složitost a tíhu doby, to vše  se promítá do expozic. Ekologická udržitelnost, témata jako feminismus, genderová vyváženost, válka na Ukrajině ale i v ostatních částech světa..,  to se sice vždy  objevovalo na PQ, ale letos vidíme, že je tady velká změna. Také je patrné,  že lidé se možná trošku změnili s pandemií a uvažují  jinak. A závěrem, finančních prostředků  obecně ubývá.“

Děkujeme 

Umělecká ředitelka festivalu Markéta Fantová se zamýšlí nad tématickým rozpětím: “Při nahlédnutí do programu rezonují v hlavních výstavách čtyři zajímavé okruhy. Prvním je postpandemické zamyšlení se nad křehkostí a pomíjivostí lidského bytí, a nad tím, co je to vlastně domov. V jiných výstavách se zrcadlí urbanismus města s urbanismem určitého typu myšlení o čase a prostoru, místech setkání a způsobu využití veřejného prostoru, jak fyzického, tak digitálního. Nejbarevnější a nejživelnější jsou výstavy inspirované vlastními tradicemi, folklorem nebo legendami. Posledním palčivým tématem je udržitelnost ve vztahu ke konzumu a jeho ekologickým dopadům.” V originálních přístupech k hlavnímu tématu RARE přináší země a regiony komplexní mozaiku společensko-kritických vhledů do rozmanitosti kultur pomocí nejrůznějších uměleckých vyjadřovacích prostředků.

Téma PQ 2023: RARE

Letošní PQ má za cíl vytvořit prostor ke sdílení unikátního umění, jedinečné a zvláštní scénografie inspirované materiály, originálními uměleckými postupy nebo inovacemi, které vycházejí z prostředí a genia loci lokality, ve které vznikají. V současné situaci nejistoty a změn zapříčiněných nejen pandemií bude PQ 2023 příležitostí k úniku z virtuálního prostředí do prostředí reálného, naplno využívající jedinečnou schopnost scénografie vytvořit skutečný, plně imerzivní a hmatatelný zážitek. 

Na neveřejné prohlídce expozice jsme zachytili několik zajímavých momentů:

 

Českou expozici má na starosti umělec David Možný

Různá prostředí – casino, panelák, či kancelář?

Na této fotce, David Možný  ukazuje zrádnost lidských smyslů. Při běžném pohledu lidským okem nevidíme nic, než bliknutí kontrolního světla. Jenže kamera zachytí něco úplně jiného…. světe div se.. Šálí nás často zrak? 

 

Foto, video: Eva Smolíková

Michaela Sikorová, Eva Smolíková

Taneční magazín

Areál Pražské tržnice ovládne Pražské Quadriennale

15.ročník PQ se obrací k unikátnosti a autenticitě zážitků

Pražské Quadriennale (PQ) je největší mezinárodní festival v oblasti scénografie a performance designu, který se odehrává v Praze každé čtyři roky. Jeho 15. ročník proběhne od 8. do 18. června 2023 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Tématem PQ 2023 je RARE, ve smyslu vzácné i syrové. Právě byla zveřejněna otevřená výzva pro účastníky do hlavních výstavních částí festivalu. V říjnu 2021 budou zveřejněny i výzvy pro další doprovodné projekty. 

Tomáš Brabec
Traces of Tissue -EvaNeužilová

Tématem PQ 2023 je RARE: Vzácné, ojedinělé i syrové

RARE jako téma 15. ročníku Pražského Quadriennale se obrací směrem k unikátnosti a autenticitě zážitků, prostorů a komunit, které jim vdechují život. „V rámci PQ 2023 bychom chtěli vytvořit prostor ke sdílení unikátního umění a jedinečné scénografie pramenící z inspirace materiály, originálními uměleckými postupy a inovacemi, které jsou ovlivněny prostředím, lokalitou a geniem loci, ve kterém vznikají,“ vysvětluje umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová. Scénografové reprezentující svou zemi tak představí jedinečné a vizionářské projekty reflektující společenské, kulturní a politické změny či ztvárňující post-pandemickou vizi divadla, performance a scénografie.

Brazílie(ECR) – Jan Hromádko
Česká Republika(ECR)-Jan Hromádko

Pražská tržnice jako hlavní lokace 15. ročníku PQ

Lokalitou nadcházejícího ročníku PQ, které proběhne od 8. do 18. června 2023, bude secesní a novorenesanční areál Pražské tržnice v Holešovicích. Stejně jako poslední ročník PQ v roce 2019, kdy se akce vrátila do původní lokality v areálu Výstaviště, i nyní zůstane hlavní festivalové centrum na území městské části Praha 7. Pražská tržnice je památkově chráněný areál, který se nachází v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Budovy v areálu byly vybudovány v letech 1893-1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Od roku 1993 je areál chráněn jako kulturní památka. „Těšíme se na rozmanité možnosti, které areál Pražské tržnice nabízí. Již nyní se z Pražské tržnice stává další z důležitých společenských a kulturních center Prahy a my věříme, že PQ patří právě na takové místo,” vysvětluje hlavní manažerka PQ Michaela Buriánková.

PECES CAMINANDO by Pedro Gramegna Ardiles – Jan Hromádk
360 David Kumermann

Otevřená výzva k zahraniční účasti ve výstavní části PQ

Každá země či region nominuje svého kurátora či pořádající instituci, která zasílá přihlášku organizátorovi PQ. Proces výběru kurátora je ryze v kompetenci každé země, která se rozhodne festivalu zúčastnit. Ve třech hlavních výstavních částech PQ, které tvoří Výstava zemí a regionů, Studentská výstava a Fragmenty II, mohou být každá země či region zastoupeny pouze jednou. Každá zúčastněná země či region jsou zodpovědní za organizační, finanční a uměleckou stránku své prezentace na PQ. Termín pro podávání přihlášek do hlavních výstav je 30. listopad 2021.

Maďarsko(ECR) – Kryštof Kalina

Otevřená výzva pro českou národní výstavu

Česká národní výstava do hlavní sekce Země a regiony PQ bude vybrána v rámci dvoukolového výběrového řízení odbornou Komisí PQ, jejíž členy nominoval ministr kultury ČR. Pro nadcházející ročník komisi tvoří Jan Bažant, Beranová Pavla, doc. Marie Jirásková, Ewan McLaren, Martin Pošta, Simona Rybáková a Tereza Sieglová. V prvním kole otevřené výzvy uchazeči do konce září 2021 předloží stručný návrh představující hlavní ideu výstavy, předpokládanou produkci a způsob zpracování. Během října Komise rozhodne o projektech, které postoupí do 2. kola, v němž představí detailně rozpracovaný návrh. O finálním výběru jednoho projektu se rozhodne v lednu. Studentská národní výstava bude vyhlášena v podobě jednokolové otevřené výzvy. Detailně zpracované návrhy budou přijímány do konce února 2022. Vítěze, který bude Česko reprezentovat na Studentské výstavě, vyhlásí Komise v březnu 2022. Podrobnosti budou zveřejněny 30. června 2021 na webových stránkách www.pq.cz.

Dánsko (ECR)-Kryštof Kalina

Od výstavy k festivalu

Pražské Quadriennale od svého vzniku v roce 1967 prošlo proměnou, kterou reaguje na měnící se přístupy ke scénografii. PQ se tak z výstavy scénografie stalo největším oborovým mezinárodním festivalem, na kterém se setkávají profesionálové z oblasti scénografie, architektury, performance designu a divadla z celého světa. Pražské Quadriennale se otevřelo dalším uměleckým profesím a ukazuje multidisciplinární ráz oboru, kterému je již dávno těsno v zastaralých škatulkách i v tendenci jediné definice scénografie, jež se koneckonců liší napříč kontinenty. PQ zkoumá oblast scénografie v celé její šíři – od scénického umění, přes kostýmní, světelný, a zvukový design. Trendem posledních let jsou instalace založené na performativitě, v nichž se sami diváci mění v aktivní spoluúčastníky dění. Proto se PQ rozhodlo svůj formát změnit z výstavního na festivalový, a akci původně směřovanou na odborné publikum a profesionály ještě více zpřístupnit širší veřejnosti. „Připravovaný ročník festivalu PQ 2023 si zcela otevřeně uvědomuje potřebu zažít scénografii živě a s aktivním zapojením diváků. Na základě tohoto jasného posunu, který považujeme za velmi důležitý, jsme se rozhodli nazývat PQ festivalem, nikoli výstavou,“ dodává umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová.

ČR(ECR) Kryštof Kalina

Pořadatel: MKČR

Realizuje: Institut umění – Divadelní ústav

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»FRAGMENTY«

Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci

Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.

Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.

Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”

Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:

Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.

Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle

Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.

Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.

Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.

Ali Raffi

Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.

Burmaa Tumurkhuyag (1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.

Kustav-Agu Püüman

Kustav-Agu Püüman (1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.

 Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prospero za cenu: 350 Kč.

 Fragments/Fragmenty 2019

Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci

Editoři: Magdaléna Brožíková, Michaela Buriánková, Lucie Čepcová, Brad Caleb Lee, Pavlína Šulcová, Halka Varhaníková

Překlad z anglického originálu: AZ Translations, Petr Kotouš

Grafický design a sazba: Veronika Vacková

Tisk: Helbich

Vydavatel: Institut umění – Divadelní ústav

Partneři: Národní muzeum, ROBE Lighting s.r.o.

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN