Druhá polovina festivalového maratonu 4+4 dny v pohybu

Divadlo a tanec, devět českých i zahraničních premiér

Až do 26. září nabízí Festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu divadelní a taneční představení v prostorech Nové strašnické školy a vršovickém Vzletu

„Druhá polovina našeho sedmnáctidenního festivalového maratonu akcentuje divadelní a taneční umění a uvede devět českých i zahraničních premiér.  Soubor VOSTO5 se za svoji dosavadní tvorbou ohlédne formou simulovaného festivalu, Veronika Knytlová nabídne divákům silent disco, Divadlo Continuo nás zavede do site-specific „pokojů“ pod širým nebem. Zahraniční hvězdou druhé poloviny festivalu je bezesporu vlámský umělec Diederik Peeters, který se ve své jevištní show ujme role iluzionisty a slovenský tanečník Lukáš Bobalík, zobrazující formou tenisového zápasu lidský tanec na okraji trosek vyhořelé společnosti. Pochopitelně však vedle performance dále pokračuje výstava, koncerty, přednášky, diskuse,  procházky a site-specific projekty, které k našemu festivalu neodmyslitelně patří os samého počátku,“ říká dramaturg a organizátor festivalu Pavel Štorek.

17. a 18. září proběhne premiéra nového představení VOSTO5Sentimetal – Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval. VOSTO5 se po tvůrčí pauze vrací na divadelní prkna a ohlíží se za dosavadní autorskou tvorbou.

V neděli 19. září můžete vyrazit do Vzletu na veřejnou generálku Možnosti spříznění Veroniky Knytlové či na premiéru o den později. Knytlová, zakladatelka VerTeDance Company, se rozhodla zhmotnit dobrodružný proces proměny tanečníka z běžného člověka v bdělé, inteligentní a plastické tělo, briskně jednající na hlasové instrukce choreografa.

V úterý 21. zavítá do Nové strašnické školy slovenská Debris Company s výtvarně-akustickou instalací Glitch, reflektující v pohybové metafoře krizi současného člověka a světa. Vyprovokuj (se) tancem, říká Michal Nikodem. Představte si, že přijdete na představení, které jako by na vás čekalo. Chtělo být pro vás, i o vás. Je tohle možné? V ten samý den zve festival 4+4 dny v pohybu také do Vzletu na představení Papagen trojice Zuzana Šklíbová, Antonie Formanová a Karin Bilíková. Antonie a Karin – dvě dcery, dvě herečky a především přítelkyně, co se potatily. Jejich tátové se nikdy nepotkali, i když ony věří, že si rozumí právě díky nim.

Divadlo Continuo odehraje šest site-specific performancí s názvem Pokoje ve dnech 23. – 24. září.  Do exteriéru a veřejné samoty „pokojů“, vytvořených pod širým nebem, přináší intimní zpovědi, příběhy a situace normálně ukryté za zdmi našich soukromých prostorů.

Sebevražda stále patří ke společensky tabuizovaným a zkreslovaným tématům. Audio-procházka Kolektivu Nesladim, rozmístěná na pěti různých místech po Praze ve dnech 23. – 25. září, umožní divákům individuálně vyslechnout jeden z pěti hlasů promlouvajících na základě autentických výpovědí lidí se sebevražednými rozlady a pozůstalých. Ve druhé části se uskuteční performance a společné setkání diváků, tvůrců, psychologů a některých vypovídajících. K projektu patří také stejnojmenná výtvarná instalace v budově Strašnické školy.

Jedním z festivalových vrcholů bude vystoupení belgického umělce Diederika Peeterse ve čtvrtek 23. září ve Vzletu. Při hledání konečného důkazu existence duchů zkoumal Peeters poslední dva roky vlhké tunely, které spojují vědu s magií a horor s technologiemi. Své poznatky představil v různých tvůrčích podobách: od tanečního díla přes instalaci až po rozhlasovou hru. Apparitions (Zjevení) je nejnovějším dílem z této série a má podobu plnohodnotné jevištní show.

Choreograf a performer Tomáš Janypka Na konci festivalu představí s kolektivem performativní instalaci Elegie obyčejnosti. V bývalé kuchyni Nové strašnické školy vytvoří živé prostředí těl a předmětů, kde i absencí něčeho na pozadí každodennosti může vyvstat mimořádnost. Elegie obyčejnosti je pozvánkou k zážitkům – intimním setkáním s jedním divákem ve dnech 24. – 26. září.

Festival nezapomíná na děti. V sobotu 18. 9. bude hrát Divadlo Anička a letadýlko vílí pohádku Vivy tady nebydlí. V neděli 19. 9. provede Divadlo UJETO, netradiční soubor, jehož základ tvoří herci s mentálním handicapem, O třech sestrách ze všechmastí. Poslední festivalový víkend čeká návštěvníky hra Upír na Koštofránku Skupiny ŠŠŠ a představení Řeka Studia Damúza.

Kromě divadla a tance je možné v rámci 4 + 4 dny v pohybu  navštívit výstavu současného umění Reality Do You Need Me. Téma zpracovaly tři desítky kurátorů a na sto umělců. Výstava je otevřena zdarma denně kromě pondělí od 14:00 do 21:00. Dále na návštěvníky čekají oborové debaty a konference, cyklopřednášky, vyhlášení laureátů VII. ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a již etablované kritičky a kritičky a hudební koncerty a DJ. Třeba Františka Skály a Třaskavé směsi, Imy Tevy, Petry Ernyei a dalších.

Informace ke vstupenkám, rezervacím zdarma i programu naleznete na www.ctyridny.cz

Partner akce: Městská část Praha 10

Projekt je realizován s finanční podporou: Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union

Mediální partneři:  Radio 1, Reflex, Český rozhlas Vltava, Radio Wave, Full Moon Magazine, idivadlo.cz, divadlo.cz

 

Ve spolupráci: Vzlet, Ryjukyju, WD Lux, Stagelab, Tajpej, Máš umělecké střevo?, Aero, Světozor, Bio Oko, AZ Translations, Toi Toi

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

»FRAGMENTY«

Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci

Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.

Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.

Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”

Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:

Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.

Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle

Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.

Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.

Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.

Ali Raffi

Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.

Burmaa Tumurkhuyag (1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.

Kustav-Agu Püüman

Kustav-Agu Püüman (1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.

 Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prospero za cenu: 350 Kč.

 Fragments/Fragmenty 2019

Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci

Editoři: Magdaléna Brožíková, Michaela Buriánková, Lucie Čepcová, Brad Caleb Lee, Pavlína Šulcová, Halka Varhaníková

Překlad z anglického originálu: AZ Translations, Petr Kotouš

Grafický design a sazba: Veronika Vacková

Tisk: Helbich

Vydavatel: Institut umění – Divadelní ústav

Partneři: Národní muzeum, ROBE Lighting s.r.o.

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN