Pražské Quadriennale 2019 finišuje do cíle!

Poslední víkend. █ Nenechte si ujít audiovizuální projekt 36Q° v Malé sportovní hale na Výstavišti! █ Experiment s měnícími se hranicemi. █

Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie na světě, která se v české metropoli koná jen jednou za čtyři roky, má před sebou poslední víkend. Nenechte si ujít jeden z nejvýraznějších projektů, který přetvořil celou Malou sportovní halu na Výstavišti v prostředí, kde umění potkává nejnovější technologie – od hudby přes světelný design až po virtuální realitu či senzorické zážitky. Jako hlavní část projektu „36Q˚“ vznikla v celém prostoru haly interaktivní instalace „Blue Hour“. Ve spolupráci s mnoha dalšími osobnostmi z nejrůznějších oborů ji připravil audiovizuální umělec Romain Tardy. V uměleckém týmu byla například výtvarnice Tereza Stehlíková či světelná designérka Pavla Beranová. Akreditace i kompletní program Pražského Quadriennale jsou k dispozici na www.pq.cz, jednodenní vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.

Projekt „36Q˚“ („tři sta šedesátka“) představuje scénografii jako prostředí, kde technologie a umění splývají, aby vytvořily jedinečný zážitek. Kurátoři Markéta Fantová a Jan K. Rolník proměnili celou Malou sportovní halu v interaktivní smyslové prostředí, kde dostávají prostor obory jako světelný design, video projekce, zvukový design a kompozice nebo virtuální realita, taktilní design a kreativní kódování. Projekt je založený na intenzivní týmové spolupráci a propojuje zkušené umělce se začínajícími designéry za účelem kolektivní tvorby. Kurátorský a umělecký tým se zaměřil na experimentování s měnícími se hranicemi mezi „nehmotným“ či „virtuálním“ a „skutečným“ světem. Centrem „36Q°“ je imerzivní instalace „Blue Hour“ vznikající pod vedením audiovizuálního umělce Romaina Tardyho. Toho si mohou návštěvníci pamatovat například z loňského Signal festivalu, kde svou instalací oživil kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně.

Blue Hour (modrá hodina) je označení pro denní dobu těsně před setměním, kdy se šeří a vše okolo dostává nejčastěji právě modrou barvu. Přeneseně by měl název také odkazovat k nejasné hranici mezi dvěma jevy nebo světy: mezi dnem a nocí, virtuálním a reálným, fyzickým a digitálním. V širším slova smyslu by tento „tranzitní stav“, měl vypovídat o dnešní době, která se nachází na rozhraní předdigitální a podigitální éry a na počátku internetové provázanosti,“ vysvětluje umělecký lídr projektu Romain Tardy.

Na instalaci „Blue Hour“ se podílel tvůrčí tým složený z šesti pracovních skupin. Jejich vedoucími byli: Pavla Beranová (světelný design), Robert Kaplowitz (zvukový design), Tereza Stehlíková (senzorická prostředí), Shannon Harvey (systémová integrace), John Richards (experimentální zvuk) a Paul Cegys s Jorisem Weijdomem (virtuální realita).

Projekt „36Q˚“ vznikl díky materiální podpoře firmy Robe a dalších technologických a vývojářských partnerů, kterým se daří posouvat hranice oboru.

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru probíhá až do 16. června na pražském Výstavišti, ostrově Štvanice, v prostorách DAMU a na mnoha dalších místech. Návštěvníkům nabízí expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek. Více na www.pq.cz.

Foto: Tomáš Brabec

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cena za světelný design

Cena za světelný design se bude v rámci 22. ročníku České taneční platformy udělovat
již poosmé

 

 

 

Cena za světelný design, kterou pravidelně uděluje Institut Světelného
Designu, se bude v rámci 22. ročníku České taneční platformy předávat
již poosmé.

Během přehlídky současného tance a pohybového divadla ve dnech 20. – 22.
dubna 2016 odborná porota opět zaměří pozornost na práci se světlem,
jako jedním z nejdůležitějších scénografických prvků.Vedle úzce specializovaných vzdělávacích aktivit tak chce ISD každoročně podporovat i širší povědomí o světelném designu. Cena za světelný design je zároveň jedinečnou příležitostí pro reprezentaci a tvůrčí konfrontaci domácích lightdesignérů. O tom, kdo letos získá skleněnou trofej z dílny Evy Novákové rozhodnou  experti na světelný design Jan Hons Šuškleb a Jan K. Rolník, pod vedením předsedkyně Minny Heikkilä.

Přítomnost zahraničního hosta umožní komisi nestranně a objektivně
posoudit realizace světelných designérů v mezinárodním kontextu. Při
svém hodnocení zohlední nejen estetické a technické zpracování světelné
složky, ale také její soulad s celkovým scénografickým, režijním a dramaturgickým záměrem inscenace.Věcnou cenu pro vítěze zabezpečují společnosti WD LUX, zvuk-svetlo.cz a Oldservis, partnerem Ceny je Tanec Praha.

V pátek 22. dubna od 16:00 budou mít zájemci možnost zúčastnit se
diskuze se členy poroty ve Studiu ALTA.Slavnostní vyhlášení nejlepšího světelného designu proběhne spolu s ostatními vítězi Cen ČTP 25. dubna od 20:00 h
v Divadle Ponec.

cena

Členové poroty

Minna Heikkilä

Finská světelná designérka, která v současné době působí ve švýcarské
Basileji. Od roku 2003 pracuje jako designér pro různé nezávislé
divadelní a taneční společnosti. Kromě této činnosti se jako technická
manažerka podílí na několika zájezdových představeních, se kterými
procestovala Evropu, Kanadu, Japonsko a Jihovýchodní Asii. Má bohaté
zkušenosti v oblasti dramatického a hudebního umění, přičemž
spolupracuje i s dětmi a na projektech pro nejmenší diváky.

Jan Hons Šuškleb

Absolvent, pedagog a průkopník oboru světelný design nejen na JAMU v
Brně, ale i v soukromém sektoru. Zkušenosti z oboru světelný design
získal během studijní a pracovní stáže ve Finsku, následně začal působit
jako freelancer po celé Skandinávii. V českém prostředí pracuje v
soukromých a pronájmových firmách jako videotechnolog, osvětlovač,
specialista na světelné systémy, mediaservery, programátor
multimediálních aplikací a konzultant realizací zakázek. Krom toho je ve
volném čase vášnivým leteckým modelářem a rádioamatérem.

Jan K. Rolník

Studoval ekonomii a estetiku (filozofie umění) v Praze a Mexico City.
Pragmatický a estetický přístup lze najít ve všech jeho aktivitách; od
produkce performing arts, uměleckého managementu a mapování kulturního
dědictví, až po práci se světelným designem a kurátorství ve světelném
umění.
Spoluzaložil, produkoval, řídil, či se podílel jako kurátor na různých
projektech – Pražské Quadriennale 2007, Divadelní architektura ve
střední Evropě (publikace, výstava, webová databáze), Institut
Světelného Designu, pražský festival světla SIGNAL, interaktivní
multimediální instalace pro Český pavilon na EXPO 2015 v Miláně,
Stereoscopic Video Art Festival Parrallax, Evropský rok mezikulturního
dialogu 2008 v České republice a mnoho dalších.

 

Taneční magazín