Dlouhodobý workshop pro tanec a hlas

Tanečně–hlasový prostor. Kterak hledat ve vlastním hlase prostor, otevírající se pro vnitřní tanec? Jak tanec doprovází rozeznívání hlasu? Tím (i mnohým jiným) se bude zabývat série pravidelných setkání s umělkyní a pedagožkou Silvii Kudelovou. Kde? V Brně, v BuranTeatru.

Silvie Kudelová // Singing Body// – workshop

Sebevyjádření hlasem a tancem skýtá možnost propojení člověka s hlubšími úrovněmi sebe samého.

Na workshopu budeme vytvářet prostor k vyjádření těch vrstev, jež často zůstávají uzavřené a tlumené. Objevovat niterný pohyb, zviditelňovat ve vnějším prostoru jeho formu a zvuk. Rozšiřovat prostor uvnitř sebe samých, ve kterém se může usídlit hlas.

Budeme se učit naslouchat vlastním tendencím, jež vyjádříme skrze elementární tanec a zpěv.

Detailní práce se bude věnovat vrstvám těla a jejich vztahům, jejichž znalost otevírá cestu k plnosti hlasu a radosti z tance. Budeme pěstovat vnímavost k tomu, co je, a otevřenost pro sdílení objeveného do jemných nuancí. Takto se zaměříme na budování vnitřního prostoru – sídla, ze kterého proudí naše kreativita.

Hlas i tanec jsou neseny ve společném čase a prostoru. Mohou se o sebe opírat, inspirovat a vzájemně se vést k větší citlivosti projevu. Společně vytvářejí prostor – v těle, ve světě – jež dává život obrazům rozených hlubokou imaginací.

Série setkání obsahuje čtyři etapy:

Etapa první: Soft body in a soft voice/Cesta k hradu (září–říjen 2020)

Nabízí se zde cesta k nitru. Necháváme projevit, co dříme. Příběhem jsme vedeni dovnitř – jdeme cestou k hradu/k sobě. Ve vrstvách těla rozpoznáváme stezku. Prvním krokem vstupujeme na pole jemného pozorování. Jen tudy vede cesta k cíli. Pozorovat, naslouchat, rozvíjet, co je zaseto.

Etapa druhá: The Form of Body is the Form of Voice/Hrad (listopad–prosinec 2020)

Další etapa je časem zpevňování. Ověřujeme, co drží, co potřebuje podepřít a čeho je třeba se zbavit ku prospěchu vnitřní stability, zakořenění vlastního projevu. S přesností tvoříme formu, jež má zvláštní vlastnost. Ve své pevnosti zůstává stále tvárná. To se nám daří jen skrze aktivní službu. Je třeba se dát plně k dispozici. Pak se forma zrodí.

Etapa třetí: A reciving Space/Otevření bran (leden–únor 2020)

Příběh pokračuje. Vše je připraveno pro hosty. Otevíráme brány hradu. Následujeme touhu sdílet, co jsme vypěstovali do svébytné podoby. Zvučnost obsahu, jež vytváří formu, je dána prostorem. Vnitřní prostor je již připraven k otevření. To se stane odrazem přes přijetí prostoru okolo.

Etapa čtvrtá: Play with…/Slavnost (březen–duben 2020)

Celý příběh vrcholí slavností. Zveme známé i neznámé. Zveme k slavení společné přítomnosti, která v nás zanechá otisk. Zkušenost se sdílením a otevřením rozhýbá vlnu inspirace. Přicházejí impulsy zevnitř i zvenčí. Vnímáme je, vítáme je s radostí, která dává znít tomu, co je řečeno. Zapojujeme se do hry, jež zanechává stopy.

Etapy setkávání navazují jedna na druhou, je však také možnost se kdykoli připojit a odpojit v souladu s individuální chutí a rytmem každého.

Jako skupina putujeme vždy společně, s možností pozorovat. S prostorem pro spolupráci v menších skupinkách či s prostorem pro sólové vyjádření.

Setkávání je otevřeno každému, kdo má chuť objevovat a prohlubovat v sobě příběh, hlas a tanec a kdo chce soustředěnou pozorností rozpoznávat a rozvíjet i detailní nuance. Není potřeba žádná předchozí zkušenost.

Praktické informace:

Workshop bude probíhat v češtině.

Data první etapy Soft body in a soft voice/Cesta k hradu:

Úterý 15. 9., 22. 9., 29. 9., 6. 10., 13. 10. vždy 18.30–20.00

Místo:

Workshopový sál, BuranTeatr, Kounicova 20, Brno

Cena:

Permanentka na 5 lekcí první etapy Soft body in a soft voice/Cesta k hradu: 900 Kč (1 lekce/180 Kč); 1 lekce bez permanentky: 230 Kč

Registrujte se na workshop SINGING BODY první etapu Soft body in a soft voice /Cesta k hradu zasláním vašeho mailu na: silvie.fadein@gmail.com do 6. 9. 2020.

Silvie Kudelová

Silvie Kudelová

Umělkyně a pedagožka, jejíž zaměření se dotýká několika oblastí. Ponejvíce pohybu, tance, herectví, klaunství a zpěvu. Ve své tvorbě i pedagogické činnosti se detailně věnuje jedinečné cestě člověka, jež podporuje k otevírání se a sdílení. Důležité místo v její práci má příběh i přítomný okamžik, ve kterém je uchována minulost a zároveň má být svobodným krokem pro budoucí dění.

Přes studia Hudebně dramatického oboru ve Zlíně rozvíjela dále svou uměleckou cestu studiem Fyzického divadla na JAMU v Brně- Na to pak navázala studiem Tanečního a pohybového divadla a výchovy. Od dětství se věnuje také zpěvu a cestě hlasu, na níž se setkala s mnoha lektorskými přístupy, technikami a žánry.

Umění a pedagogika jsou pro ni součástí jednoho celku výzkumné a tvořivé cesty, kde jedna složka podporuje a prohlubuje druhou.

BuranTheatr

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kytarový zážitek závěrem

Retrospektivní koncert legendárního Paca de Lucía uzavírá charitativní projekt „Flamenco De Sofa“. Tentokrát v koprodukci s Českou televizí. Tančit bude Joaquín Grilo.

Charitativní on-line festival „Flamenco De Sofa“, který od začátku června systematicky podporuje konkrétní španělské umělce, jde do velkého finále. Jako překvapení si pořadatelé připravili poslední představení, ve spolupráci s Českou televizí. Prezentují legendu flamenkové kytary, již nežijícího, Paca de Lucía.

Od 13. až do 19. srpna mohou zájemci zhlédnout záznam z koncertu „PACO DE LUCÍA & SEPTET“. Ten se uskutečnil v roce 1996 v Brně. Spolu s hlavní hvězdou vystoupili zpěvák Pepe de Lucía a tanečník Joaquín Grilo. Diváci teď mají jedinečnou možnost vychutnat si první koncert Septeta Paca de Lucía v České republice. Odehrál se tenkrát v samotném závěru jeho náročného evropského turné.

Finance vybrané během promítacího týdne budou poslány nové Nadaci Paca de Lucía, která má za cíl podporovat mladé a začínající umělce.

Mám obrovskou radost, že se nám podařilo ,Flamenco de Sofa´ zakončit takovýmto flamenkovým klenotem,“ říká ředitelka festivalu Karol Martincová. A dodává: „Festival měl mezi umělci i diváky velký úspěch. Moc děkujeme všem, kteří se rozhodli umělce v nelehké době podpořit.

Projekt „Flamenco de Sofa“ vznikl v České republice s myšlenkou pomáhat umělcům, kteří pochází z jedné z nejvíce koronavirem zasažených zemí.

Stream závěrečného představení je možné zdarma zhlédnout od 13. do 19. srpna na webových a facebookových stránkách vrcholícího festivalu. V tomto termínu mohou také diváci přispívat do „virtuálního klobouku“ libovolnou částkou.

Festival „Flamenco De Sofa“ uvede tuto nahrávku s laskavým svolením Pacovy rodiny, managementu a České televize.

UMĚLECKÉ OBSAZENÍ:
Paco de Lucía – kytara
Ramon de Algeciras – kytara
Pepe de Lucía – zpěv
Juan Manuel Canizares – kytara
Carlos Benavent – baskytara
Jorge Pardo – saxofony, flétna
Rubem Dantas – perkuse
Joaquín Grilo – tanec

On-line stream bude zveřejněn na webové stránce festivalu: www.flamencodesofa.com, ale rovněž na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=vDZqYxaGRHo a na facebookovém profilu: https://www.facebook.com/FlamencoDeSofa/ ve čtvrtek v 19 hodin a bude ke zhlédnutí do středy dalšího týdne.

Finance vybrané za jednotlivé koncerty budou poslány do Španělska jednotlivým souborům a rozděleny mezi účinkující, kteří vystupují na nahrávkách.

On-line festival „Flamenco De Sofa“ pořádá festival „Den flamenka“. Více informací najdete na: www.flamencodesofa.com.

Anna Vašátková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí KAMILOU TOMÁNKOVOU, známou ze StarDance

„Tanec je můj život, práce i zábava. Kdyby ne, už dávno dělám něco jiného”

 „Tanec je můj život, přináší mi dobrou náladu, je to moje práce, ale i zábava…“, říká Kamila Tománková, kterou tanec provází celý život. Tanci podlehli nejen její rodiče, ale i bratr, věnuje se mu také manžel i jejich dvě děti. Třikrát se objevila ve StarDance, což pokládá za nezapomenutelný životní zážitek.

Pocházíte z Brna z taneční rodiny. Váš tatínek Petr Odstrčil, byl nejen výborný tanečník, ale také prezident Českého svazu sportovního tance a s Vaší maminkou Marcelou, založili a dlouho vedli, brněnský taneční klub Impuls a Vy s bratrem Martinem jste v tomto prostředí vyrůstali. Jak vzpomínáte na svá dětská léta?

Vše se u nás v mém dětství točilo právě kolem tance. Hrozně se mi líbilo poslouchat taneční hudbu, chodit s rodiči dívat se na tréninky, na soutěže a na soustředění. Byla tam vždycky hezká a přátelská atmosféra. Maminka šila i oblečení pro tanečníky a já jí pořád jako malá chtěla pomáhat, ale spíš jsem ji asi zdržovala. Probírat se všemi těmi látkami, flitry a kamínky byl pro mě neuvěřitelně zajímavý svět. Prvního tanečního partnera na soutěže jsem měla ve 13 letech, ale byl o 10 let starší a moc jsme si nerozuměli. Přesto jsme spolu tančili zhruba 3 roky. Pak rodiče chtěli, abych tančila  s bráchou, ale nečekaně se musel už v osmnácti letech oženit, protože čekali se svojí tehdejší tanečnicí mimčo. Já pak vystřídala ještě asi 5 tanečních partnerů, než jsem potkala svého muže, se kterým jsme se dali dohromady i tanečně.”

Bylo asi přirozené, že jste se vydala ve šlépějích svých rodičů. 3x jste získala titul vicemistra ČR v 10 tancích a titul mezinárodního mistra Kanady v 10 tancích. V roce 2000 jste se podílela na titulu vicemistrů Evropy v latinských formacích. Jste soutěživý typ?

Tanec pro mě byl, je a doufám, že i bude nedílná součást života. Primárně mi nikdy nešlo o to soutěžit a vyhrávat. Ale to potěšení ze spojení pohybu každé části těla ve spojení s hudbou a s partnerem. No a předávat tu radost a energii na někoho, kdo se na nás dívá nebo si to jen tak užívat se svým partnerem. To člověka hodně obohacuje, je to prožitek, který Vám dává smysl, potěšení, vášeň, štěstí a někdy i únavu a bolest. To k tomu prostě patří a je to neuvěřitelná kombinace toho všeho, bez čeho pak už nemůžete být, prostě to máte tak rádi a chcete to dělat. Že se pak dostaví i úspěchy na soutěži, je dobré motivačně a je to fajn, ale pro to jsem to nikdy nedělala.”

Vystudovala jste trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Olomouci. A jste spolu zakládající členkou taneční studia Kometa Brno, které patří k nejúspěšnějším tanečním školám republiky. Co Vás k tomu vedlo, podílet se na založení tohoto studia?    

Nejdřív tu byl nápad od mého bráchy a táty vybudovat rodinnou firmu, taneční studio. Našli pro to vhodný objekt, který byl z části rozestavěný, a část byla na zbourání. Já byla tehdy na střídačku týden v Mostě s Honzou (mým současným mužem) a týden studovala v Brně VUT. A protože jsme se také tehdy věnovali trénování párů, šli jsme do toho projektu s nimi a pře-sunuli se natrvalo do Brna. Postavili jsme nejprve jeden taneční sál s obytnou částí, kde také všichni stále bydlíme, máme takový velký činžovní dům s byty pro každou rodinu. Nejprve jsme v tanečním studiu jen založili a trénovali taneční klub se soutěžními páry, hlavně juniorskými a dospělými. Pak jsme přistavěli ještě jeden taneční sál a zázemí se šatnami a recepcí, využívané hlavně pro taneční kurzy pro malé děti až po dospělé. Věnujeme se všemu, co se týká tanečního světa od šití tanečních kostýmů, přes vzdělávání trenérů, pořádání tanečních soutěží a akcí až po již zmíněné trénování tanečních párů a tanečních kurzů.”

Ve studiu působíte jako lektorka tanečního kurzu pro nejmenší a latino dance pro ženy. Co Vás na učení nejvíce baví? Jaký je zájem o Vaše kurzy?

Mám na starosti celý chod kurzů tanečního studia. Zahrnuje to výběr a vzdělání lektorů tance, zaměstnávání dalších potřebných pracovních sil a plánování celé taneční sezony, včetně pravidelných vystoupení dětských složek, vytvoření metodiky výuky a kontroly, jestli jsou u nás lidi spokojeni. O to se snažíme nejvíc, být profesionální a přinášet lidem radost a zážitek z tance. Zájem o naše kurzy je velký, často máme plno a za to jsem moc ráda a vděčná, ale nebylo to takto hned od začátku, museli jsme se k tomu dopracovat. Tancování pro nejmenší pak i sama vyučuji a baví mě to moc, děti jsou neuvěřitelný příval energie a mají rády pohyb, poskakování a hraní si na písničky. Je to někdy náročné, ale musím říct, že to dělám ráda, protože moje vlastní děti už z těch dětských let vyrostli, jsou z nich puberťáci. No a Latino Dance pro ženy je bezvadná záležitost, která mi dělá moc radost a často mi i zlepší náladu. Přijde k nám vždycky ten, kdo se chce opravdu tancem potěšit, zpotit se a naučit se to dobře. Postupně se ze všech stane dobrá parta nadšenkyň, je tam skvělá atmosféra a hodně z nich už k nám chodí několik let. A taková práce je pro mě i potěšením.”

Tanec Vás svedl s manželem Janem Tománkem, s nímž jste se seznámila na tanečních soutěžích, kde jste vystupovala jako Kamila Odstrčilová a spolu učíte společenský tanec pro pokročilé. Jak se Vám spolu pracuje?

My se spolu vidíme na tanečním parketě takřka denně při trénování našich soutěžních tanečních párů. Každý tam ale trénuje při soukromých lekcích někoho jiného, tak se zase až tak moc nevnímáme, každý si hledí své práce. Někdy je to náročné v tom, že je to pod tlakem, aby tanečníci pak byli na soutěžích úspěšní, pokud možno nejlepší. Ne každý ale na to má, někdy se jim nechce, protože ta zátěž pro vrcholové tanečníky je velká, někdy nemají motivaci po špatném umístění na soutěži, občas je problém i psychika, rodiče dětských párů potřebují často něco řešit. Takže je to někdy fajn a v pohodě, ale někdy taky ne. Spolu s manželem pak vyučujeme dva taneční kurzy pro dospělé páry a to je příjemné v tom, že tam lidi přijdou s dobrou náladou, proběhne to v dobré náladě a skončí to v dobré náladě. Nikdo žádné výsledky neřeší, tančí se tam jen proto, že si to chtějí všichni užít, zasmát se.”

Tanec Vás provází celý život. Co pro Vás znamená? Jednou jste řekla: „Tanec je můj život, přináší mi dobrou náladu, je to moje práce, ale i zábava…“ Platí to stále?

Ano, kdyby tomu tak nebylo, tak už dělám něco jiného. Někdy toho samozřejmě bylo hodně a chtěla jsem třeba i přestat a najít si jinou práci, ale čím jsem starší, tím mám více zkušeností a uvědomuji si, že to je to, co dělat chci, už vím moc dobře, jak a baví mě to a jsem za to ráda. Nemusím sedět v kanceláři na zadku osm hodin denně, mám hodně pohybu a potkávám na akcích spoustu zajímavých lidí a pořád jsou přede mnou nové výzvy a zkušenosti. Moderuji třeba i taneční soutěže a taneční přenosy v TV a k tomu bych se asi nikdy normálně nedostala. Moje práce je pestrá, věnuji se i designu a šití tanečních šatů. Pro život je hodně důležité mít rád svou práci, pracovat tvrdě, mít pořád své vize, sny a cíle. Vždycky, když jsem se tak bezhlavě plácala životem, v práci, nemělo to pro mě smysl a vlastně jsem se necítila dobře a spokojeně. Pro mě je nejdůležitější zdravá a spokojená rodina a dělat práci, co mě baví, co přináší mě i lidem pro které pracuji nebo s kterými pracuji potěšení a všichni se snažíme nejlépe, jak to jde.”

Třikrát jste tančila v TV soutěži StarDance… když hvězdy tančí. V první řadě s atletem Tomášem Dvořákem, v páté řadě s hercem Oldřichem Navrátilem a v osmé řadě jste byla partnerkou lyžaře Ondřeje Banka, ale ze zdravotních důvodů jste pak odstoupila. Jak na soutěž vzpomínáte? Co Vám soutěž dala?

StarDance byl pro mě velký zážitek, velká změna v životě, přinesla mi spoustu zkušeností, nových příležitostí a zážitků a nových přátel. Nejvíc byla pro mě první řada, vše bylo nové, nikdo nevěděl, jaké to bude, jestli to jen nějak proběhne nebo to bude úspěšné. Mám ohromnou radost, že StarDance pořád patří k nejúspěšnějším pořadům na ČT. To je pro taneční svět strašně důležité a hodně ho to pozdvihlo a stal se díky tomu populárnější. Před tím pomalu nikdo nevěděl, co je to samba a dnes to už všichni vědí. To je skvělé. A na taneční partnery ve StarDance jsem měla štěstí. Se všemi se mi dobře tančilo, byli to moc fajn lidé, pracovití a příjemní, neměli jsme mezi sebou problémy. Hodně mě mrzelo, že jsem svoje poslední účinkování s Ondrou Bankem musela přerušit, nerada věci vzdávám, potřebuji být spolehlivá a vše dotáhnout do konce. Ale bolesti během tréninků a na zkouškách a přenosech se nedaly vydržet bez léků, prostě to nešlo. Vyhřezla mi ploténka na krční páteři na zkouškách při prvním díle a představa, že se tam budu trápit třeba ještě několik týdnů či měsíců pod práškami, to teda nebylo nic příjemného a zhoršovalo se to. Tak jsem ve třetím díle musela své účinkování přerušit a naštěstí byla k dispozici jiná tanečnice, která zrovna to kolo vypadla, tak mě vlastně jen vystřídala. Ale i přesto je pro mě StarDance nezapomenutelný životní zážitek v tom nejpozitivnějším smyslu slova.”

Jste maminkou dvou dětí – syna Jonáše a dcery Nely. Jak to mají s tancem? Neláká je také taneční parket?  

Naše děti obě tančí. Jonáš už opravdu skvěle, je několikanásobným mistrem ČR v tanečním sportu v kategorii juniorů i mládeže. Nelča tančí také, hlavně pro radost, ale první úspěchy na soutěžích už má také za sebou. Vyrůstali s námi v tomto prostředí a je to pro ně přirozené, baví je to a žijí tím stejně jako my. Nemuseli jsme je do ničeho nutit, sami to chtějí a tanec je pro ně důležitá součást života. Jsme za to rádi, kdyby ale chtěli dělat cokoliv jiného, budeme je v tom podporovat úplně stejně.”

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?  

Chvíle volna jsou pro mě důležité, trávím je nejraději s rodinou. Vaříme rádi různá jídla, chodíme na procházky, jezdíme na kolo, v zimě lyžujeme a bruslíme, jezdíme na výlety do ZOO a na zámky a hrady, baví nás cestování, ale rádi se spolu díváme i na filmy v klidu domova. Užívám si i chvilky, které mám sama pro sebe, cvičím jógu, čtu si knížky a sbírám nápady na dekorace do domu a na nové taneční a společenské šaty. Ráda si zajdu s přáteli na pivko či víno nebo jen tak pokecat o životě. Užít a prožít každý okamžik svého života, vnímat svět okolo sebe a lidi v něm je to, co je pro mě důležité, to dělám nebo se o to alespoň snažím.”

 Veronika Pechová   

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Přehlídka „ZUŠ Open“, MAGDALENA KOŽENÁ a její Nadační fond

Happening i kostelní koncerty. Festival uměleckých škol chystá velké společné akce na podzim, děti zaplní i katedrálu svatého Víta.

Základní umělecké školy v celé republice každým rokem chystají pestrý program pro happening ve veřejném prostoru „ZUŠ Open“. Ten pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené a je vždy oslavou radosti z umění. Ani v letošním roce tomu nebylo jinak, ale květnové plány však přerušila pandemie. O velké společné projekty, které vždy školy chystají ve vzájemné spolupráci, avšak nepřijdete. Společnými silami se řadu z nich podařilo přesunout na podzim a „ZUŠ Open“ i letos nabídne řadu atraktivních akcí. Heslo IV. ročníku celostátního happeningu zní „ZUŠ Open pomáhá“ a na mnoha místech republiky děti vystoupí ve prospěch potřebných.

Vrcholem letošního ročníku bude společný listopadový koncert mladých umělců v katedrále svatého Víta. Jeho výtěžek půjde ve prospěch Arcidiecézní charity. Na dramaturgii koncertu a interpretaci se podílejí žáci a pedagogové ze ZUŠ napříč celou republikou.

Školy Pardubického a Královéhradeckého kraje společně připravují program na 27. září pro poutní místo Neratov. Tam hudbou ožije nejen kostel nanebevzetí Panny Marie, ale i celá obec. Společně tak podpoří dobrovolným vstupným Sdružení Neratov. Velké společné akce chystají také například školy ve Vysokém Mýtě, v Ostravě, v Brně, ve Zlíně, v Litni či v Kroměříži. „Je úžasné sledovat, jak i v takto nelehké době ,ZUŠky´ zmobilizovaly síly a připravily krásný program, který bude na mnoha místech pomáhat,“ dodává Magdalena Kožená.

ZUŠ Open“ nabídne hned dvě prázdninové první vlaštovky. Výstavu v Duslově vile Městské galerie v Berouně, která představí výsledky celoroční práce studentů a učitelů výtvarných oborů ZUŠ z celé republiky. Ty vznikly pod vedením sochaře Michala Gabriela a výtvarnice Alžběty Skálové ve II. ročníku Akademie MenART a absolventských prací studentů Andrey Borovské ze ZUŠ V. Talicha. Výstava bude zahájena 29. července za hudebního doprovodu talentovaných žáků ZUŠ Beroun a potrvá do 4. září. Významnou součástí „ZUŠ Open“ bude i Maraton hudby v Brně, který se letos koná od 14. do 16. srpna. Zde vedle Magdaleny Kožené vystoupí i celá řada žáků ZUŠ na muzikálové scéně, při buskingu, i jako účastníci pianoštafety. Tu připravuje a uvádí David Mareček, generální ředitel České filharmonie a spolupatron „ZUŠ Open”.

Magdalena Kožená

ZUŠ Open“ je každým rokem součástí „Zlín Film Festu“, jehož divadelní zónu tradičně naplňují vystoupení škol Zlínského kraje. Pestrý program, který zaplní zvučené pódium a celý park připravuje spolek „ZUŠKA? ZUŠKA!“. 5. září zde v rámci „ZUŠ Open” vystoupí stipendisté Akademie MenART, která je druhým projektem nadačního fondu. Představí se studenti z pěvecké třídy Radky Fišarové a tanečníci, se kterými pracoval choreograf Jan Kodet. Celodenní pestrý program v režii uměleckých škol pak propukne 20. září ve Zlínském zámku a jeho okolí. Akce s názvem „ZUŠ Open“ napomáhá potřebným ve Vysokém Mýtě. Proběhne 26. září na tamním náměstí, kde se setkají na pódiu školy Pardubického kraje. A to ve prospěch místní charity. K vrcholům letošního ZUŠ Open v Královéhradeckém kraji bude jednoznačně patřit program na poutním místě Neratov. Školy z Královéhradeckého a Pardubického kraje zde chystají hudební doprovod poutní mše svaté. Tu bude celebrovat pater Josef Suchár a slavnostní koncert nejlepších sólistů a orchestrů obou krajů.

První říjnovou sobotu zvou žáci škol Středočeského a Plzeňského kraje i Prahy do malebných prostor zámku Liteň na celodenní přehlídku umění. Návštěvníci se mohou těšit na klasické koncerty nejúspěšnějších mladých sólistů, stejně jako na přehlídku souborů, výstavy i tvůrčí dílny. Projekt v tomto mimořádném prostředí se může konat díky laskavé podpoře jeho majitelky, paní Ivany Leidlové, ředitelky „Festivalu Jarmily Novotné“. Dva říjnové večery budou patřit také absolventům hudebních oborů druhého ročníku Akademie MenART. 12. října rozezní prostor NoD umění bez žánrových omezení mladých interpretů a skladatelů pod vedením Beaty Hlavenkové a Radky Fišarové. 19. října se v Sukově síni pražského Rudolfina představí nadějní pěvci, klavíristé a houslisté, kteří uplynulý školní rok pracovali pod vedením Kateřiny Kněžíkové, Iva Kahánka a Jana Fišera. Koncert vzniká pod kuratelou cyklu „Romantické večery“ pořádaného Ivo Kahánkem a Českou filharmonií. Vrcholem akcí v Moravskoslezském kraji budou společné programy škol v Ostravě s názvem „Muziáda“, kde se představí 19. listopadu v Domě kultury talentovaní žáci ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií jako sólisté i tutti hráči pod taktovkou Marka Šedivého. Školy se také budou prezentovat velkou výstavou „Věda a technika v obrazech“.

Ivo Kahánek aktuálně v roušce

6. listopadu rozezní na Hradčanech katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha za podpory Správy Pražského hradu slavnostní koncert ve prospěch Arcidiecézní charity. Půjde o pomyslný vrchol letošního celostátního festivalu „ZUŠ Open“. Společně vystoupí pěvecké sbory v počtu 240 zpěváků, 80členný orchestr a sólisté – stipendisté Akademie MenART. To vše pod taktovkou šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru Jana Kučery. Na programu jsou hned dvě premiéry: „Svatovítské fanfáry“ Jana Kučery a „Modlitba pro budoucnost“ od Tomáše Kača. Dále zazní „Truvérská mše“ Petra Ebena a Pavlicova „Missa brevis“. V hlavním městě se také opět bude konat tradiční koncert duchovní hudby v Břevnovském klášteře, kde 11. listopadu spojí své síly pražské ZUŠky. ZUŠ Open opět rozezní i Sala terrenu ve Valdštejnské zahradě Parlamentu ČR. Žáci a pedagogové ze základních uměleckých škol budou tvořit i těžiště dramaturgie koncertu ve prospěch svatovítských varhan, který se bude konat dne 21. listopadu v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze pořádané nadačním fondem „Bohemian Heritage Fund“.

ZUŠ Open“ bylo na začátku prázdnin součástí tradičního „Večeru Dnů lidí dobré vůle“ na Velehradě, kde se žáci ZUŠ a stipendisté Akademie MenART stali v rámci slavnostního koncertu hosty Jury Pavlici a vystoupili společně s profesionálními hudebníky. 9. června reprezentanti ZUŠ vystoupili v přímém přenosu České televize na posledním benefičním koncertu z cyklu „Pomáháme s Českou filharmonií“ na jednom pódiu s Magdalenou Koženou a pod taktovkou Sira Simona Rattlea. Již v polovině května se vybraní absolventi II. ročníku MenART představili v online koncertu Pražského jara.

ZUŠ Open“ připravuje již čtvrtou sezónu tým Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Jeho cílem je upozornit na zcela jedinečný systém uměleckého vzdělávání, kterým se odlišujeme od ostatních zemí ve světě. Do letošního ročníku ZUŠ Open se původně zapojilo více než 420 škol a připravilo bohatý program v rámci pětidenního festivalového modelu v květnu. Snahou pořadatelů je: přenést co nejvíce z původního programu na podzimní termín. „Zušky“ jsou také mimořádnou sítí pro vyhledávání talentovaných studentů. O podporu mladých talentů pečuje „Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART“, do kterého se aktivně v rolích mentorů zapojují přední čeští umělci.

Více informací na: www.zusopen.cz

nebo na: www.facebook.com/zusopen.

Přehled vybraných top akcí ZUŠ Open 2020

4. 7. – „ZUŠ Open“ pro Večer dobré vůle, Velehrad

29. 7. – 4.9. – výstava výtvarné sekce stipendijní Akademie MenART a ZUŠ V. Talicha Městská galerie Beroun

14. – 16. 8. – „ZUŠ Open“ na Maratonu hudby v Brně,

4. 9. – 6. 9. – „ZUŠ Open“ a „ZUŠKA? ZUŠKA!“ na Zlín Film Festu

20. 9. – „ZUŠ Open“ Zlínského kraje

26. 9. – „ZUŠ Open pomáhá“ ve Vysokém Mýtě ze škol Pardubického kraje

27. 9. – „ZUŠ Open k svátku sv. Václava“ v Neratově Královéhradeckého a Pardubického kraje

3. 10. – „ZUŠ Open“ v Litni Středočeského kraje a hostů z pražských ZUŠ

12. 10. – Slavnostní absolventské vystoupení stipendistů Akademie MenART, NoD, Praha

17. 10. – Slavnostní koncert stipendistů klasických hudebních oborů Akademie MenART, Rudolfinum, Sukova síň, Praha

6. 11. – „ZUŠ Open“ v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha

11. 11. – „ZUŠ Open ke svátku sv. Martina“ pražských škol v Břevnovském klášteře, Praha

19. 11. – Mladé talenty s Janáčkovou filharmonií, Dům kultury města Ostrava

21. 11. – „ZUŠ Open pro svatovítské varhany“, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha

Více informací a další program je k dispozici na:

www.zusopen.cz/program/.

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN