Inventura bude „off“!

Festival „MALÁ INVENTURA“ odstartuje za čtyři týdny

Festival nového divadla „Malá inventura“ je tradičně přehlídkou těch nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku. Navzdory koronavirovým omezením se největší pražský svátek nového divadla bude konat i letos. A to v termínu od 19. do 27. února 2021. Přesto musí být pochopitelně jiný, a to zejména svým rozsahem. A protože leitmotivem letošní devítidenní přehlídky je „milujeme off-line“, organizátoři plánují uskutečnit „Malou inventuru“ ve fyzické podobě. Pokud to PES dovolí, bude se hrát alespoň pro omezený počet diváků.

Festivalová inscenace „PiNKBUS“ má nádech exotiky i styl kabaretu

Festival již devatenáctým rokem prezentuje divadlo, které je v pravém slova smyslu ‚off‘,“ vysvětluje umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola. „Divadlem autorským a nezávislým, divadlem odvážným a experimentujícím. Novým divadlem, které své diváky oslovuje a inspiruje k novým myšlenkám. Tento rok se k tomu přidává další význam ‚off‘, živé divadlo pro živé diváky. Ano, nejen letos ‚milujeme off-line‘ Divadelníci v minulém roce nezaháleli. Nezávislou scénu v Praze sledujeme po celý rok a oproti předpokladu se sešla řada velmi kvalitních divadelních projektů,“ doplňuje Pola. „Letošní festivalový výběr zahrnuje téměř čtyřicet projektů, ne všechny však bude v rámci posledního únorového týdne možné uvést ‚naživo‘. To štěstí budou mít pouze tři sekce festivalu Domovské scény, Tažní ptáci a Nová krev na scéně. Přehlídka se tento rok omezí na dramaturgii nezávislých divadelních scén, etablovaných umělců bez vlastní scény a mladých talentovaných umělců, působících v Praze.“

Malá inventura“ je však nejen přehlídkou nezávislých projektů, ale i platformou pro odbornou veřejnost. Umožňuje sdílet svou zkušenost a vyjádřit svůj názor. Proto bude festival nabízet bohatý program pro hosty fyzicky přítomné na festivalu i ty, kteří se připojí pouze na dálku. Řada z těchto akcí je atraktivních i pro širokou veřejnost, a budou dostupné i bez registrace, například stream zahájení festivalu – show ve stylu kabaretu „PiNKBUS“, nové platformy pod vedením Martina Talagy, která navazuje na tradici pražských kabaretů a varieté a okořeňuje ji dávkou trendu drag queens; „Život on air“ – speciální festivalová edice rozhovorů pod taktovkou souboru „Ufftenživot“; „guided tours“ – vizuálně zajímavé prohlídky pražských scén a další.

Více podrobnějších informací a aktuální festivalový program naleznete na:www.malainventura.cz .

Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Přihlas se na Open Call:

Mezinárodní projekt EYE. net 2 – první setkání účastníků od patnácti do pětadvaceti let

Je ti 15 až 25 let a máš zájem o divadlo a společenská témata? Není nutné mít předchozí hereckou zkušenost. Podmínkou je zájem o společenské problémy, chuť pracovat autorsky, v kolektivu a otevřenost učit se novým věcem.

PŘIHLAS SE ZDE – A VYPLŇ motivační dopis/přihlášku: https://forms.gle/SUuM4aDnZt5nUGo79.

PRVNÍ TVŮRČÍ SETKÁNÍ účastníků a tvůrců EYE.net2 se koná 27. a 28. února 2021 ve zkušebně v pražském Divadle v Dlouhé (nebo bude upřesněno). Když to bude jen trochu možné, sejdeme se živě. Pokud by to nešlo, zorganizujeme jinou (virtuální) formu setkání.

Klub mladých diváků se účastní mezinárodního projektu EYE. net 2 a otevírá možnost zapojit mladé lidi do jeho příprav i jako performery. Součástí je hrazená účast na zahraničních festivalech (8 v průběhu 2 let). Zároveň budeme pořádat jeden z festivalů v Praze (v roce 2022). Není nutné mít předchozí hereckou zkušenost. Podmínkou je zájem o společenské problémy, chuť pracovat autorsky, v kolektivu a otevřenost učit se novým věcem.

Projekt probíhá ve spolupráci s divadelním ateliérem, který vedou MgA. Zuzana Burianová a Mgr. et MgA. Barbora Šupová na Gymnáziu PORG Libeň. Obě umělkyně a lektorky mimo jiné tvoří v divadelním spolku „CO ČUMIŠ“, v němž od roku 2016 kontinuálně působí v Praze na poli dokumentárního a sociálního divadla.

V případě zájmu studentka/student (15 až 25 let) vyplní motivační dopis/přihlášku výše. Nejpozději 8. února 2020.

Účastníci se budou během dvou let pravidelně setkávat v ateliéru nebo v divadelní zkušebně. Předpokládáme jejich obměnu. Není povinnost se účastnit všech zahraničních výjezdů, tam se mladí tvůrci vystřídají. Místa konání festivalů jsou: Itálie (Sansepolcro), Srbsko (Novi Sad), Slovinsko (Maribor, Ptuj), Řecko (Atény), Francie (Clermont Ferrand, Toulouse), Německo (Berlín), Litva (Kauna), Česko (Praha).

První výjezd je v plánu v říjnu 2021 (harmonogram je zatím v pracovní verzi vzhledem k proměnlivým okolnostem epidemie koronaviru –  covid-19).

Pravidelná setkání proběhnou od 2. pololetí školního roku 2020/2021. Představení bude mít délku 30 až 50 minut, vždy následuje moderovaná diskuze. Znalost angličtiny alespoň na neformální komunikační úrovni je potřeba.

Hlavní pořadatel projektu je Fondacija Novi Sad 2021 – evropskaprestonica kulture, web: https://novisad2021.rs/en/. Projekt je podpořený z programu EU Evropa pro občany.

FB událost zde:

https://www.facebook.com/events/1046835089163618/

(Image credit: Netflix)

Sdílet

Kontakt: Barbora Mitošinková, Klub mladých diváků,

Telefon: 603 946 716,

E-mail: barbora@klubmladychdivaku.cz

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s velmi slavnou sólistkou baletu a pedagožkou ADÉLOU POLLERTOVOU

„Balet je boží!!!”

Devět let byla členkou baletního souboru v Hamburku, pak byla sólistkou baletu ND v Praze, za své taneční kreace obdržela Adéla Pollertová několik významných ocenění. Balet je stále její velkou láskou a své zkušenosti předává dále, a to jak na HAMU, tak v Baletní akademii Adély Pollertové a učení jí přináší radost a naplnění.

Pocházíte z rodiny, kde kraluje sport a provází ji umění. Vaším pradědečkem byl operní pěvec a herec, člen ND Emil Pollert, vlastním jménem Emil Popper, pratetou Ema Švandová, která vedla Švandovo divadlo, které založil její manžel Pavel Švanda. Váš tatínek spolu s bratrem byli mistry světa ve slalomu na divoké vodě. Jak Vás  to ovlivnilo?

„Nikdy jsem nebyla do ničeho tlačená, nikdo mě do ničeho nenutil, nikdy mi nebylo předhazováno, kdo byli mí předci a všechno, co jsem kdy dělala, jsem dělala z vlastního přesvědčení a nějaké síly uvnitř sama sebe. Možná je to opravdu v genech, kterým člověk neunikne, ale ,tah na branku´ je jedna z vlastností, za kterou jsem rodičům a životu vděčná. Mám to štěstí, že se kdykoliv mohu na svou rodinu a nejbližší spolehnout a když náhodou padám ke dnu, všichni mě podrží a podpoří. Všechno v životě je týmová práce, i když si myslíte, že jste to zvládli sami.“

Od pěti let jste se věnovala moderní gymnastice a až v patnácti letech jste se dostala k baletu. Čím Vás okouzlil, že jste jej vystudovala na taneční konzervatoři?

„ Popravdě balet nikdy nebyl mým snem. Když jsem dělala gymnastiku, chtěla jsem tančit. A když přišla nabídka na Taneční konzervatoř, myslela jsem si, že to je ono – budu tančit. To, že budu stát denně u tyče a ,šmrdlat´ nohama battement tendu do zbláznění, to jsem si uvědomila sice záhy, ale to už jsem byla chycená a ze své povahy jsem nemohla vzdát vybranou cestu. Nelituji! Balet je prostě boží!!!“

 Po škole jste se stala členkou baletního souboru v Hamburku, kde jste byla devět let. Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Hamburk mi dal nejen úžasnou pracovní příležitost, ale dal mi i obrovskou školu života. Ve všech ohledech bylo toto angažmá pro můj budoucí život naprosto zásadní. Naučila jsem se samostatnosti, naučila jsem se jazyky, procestovala jsem celý svět, poznala jsem skvělé lidi, měla jsem toho nejlepšího šéfa, od kterého jsem se toho hodně naučila (i na poli šéfovství) a hlavně jsem v Hamburku právě díky Neumeierovi pochopila o čem balet opravdu je…“

Po návratu do Čech jste v roce 2005 nastoupila do baletu ND v Praze jako sólistka, kde jste za roli Julie v baletu „Romeo a Julie” získala cenu Thálie. Jak jste jednou přiznala, byla to vždy Vaše vysněná role. A co další role, které přirostly k Vašemu srdci?

„Pražské angažmá bylo trochu jiné. Na rozdíl od Hamburku, kde má John Neumeier doslova monopol na své balety, v Praze jsem tančila v choreografiích zcela rozmanitých. Přiznám se, že tanečnici jsou tak trochu jako gladiátoři. Co vám řeknou, ať zatančíte, to prostě uděláte. Když jste v souboru, nemůžete si vybírat. Nemůžete říct, tohle se mi nelíbí, to tančit nebudu! Ale nakonec i v těch kusech, které nepatřily mezi mé hitovky, jsem si našla něco pozitivního a bylo to vlastně fajn. Takže když se ptáte, na jakou další roli kromě Julie bych vzpomenula, je jich tolik, že seznam by sahal až na konec stránky…“

 Za své taneční kreace jste obdržela různá ocenění a již v roce 1999 jste získala německé prestižní ocenění Dr. Wilhelm Oberdörffer Preis pro nejlepší tanečnici v Německu nebo o deset let později ocenění Philip Morris Ballet Flower Award za mimořádný výkon v oblasti klasického baletu. Co to pro Vás znamená?

„Získat jakékoliv ocenění je samozřejmě skvělé a kdo říká, že ho to nezajímá, tomu nevěřím. Potěšila mě jak Cena Thálie, tak třeba ocenění Klubu přátel baletu za nejoblíbenější tanečnici (teď přesně nevím kterého roku). Ale co mě vždycky zahřálo nejvíc, bylo to, když diváci odcházeli z představení spokojení. Jednou jsem byla v New Yorku na muzikálu ,Gypsy´. Lístek mě stál 200$ a hlavní hrdinka celou roli odmarkýrovala! V tu chvíli jsem si řekla, že tohle nikdy svým divákům neudělám. Byly to moje skoro nejlíp investované peníze v životě.”

Později jste ještě vystudovala baletní vědu na HAMU, kde sama učíte. S baletní kariérou jste skončila a v roce 2013 jste otevřela Baletní akademii Adély Pollertové v Praze, Na Poříčí. Co Vás k tomu vedlo? Co všechno učíte a jak se cítíte v roli kantorky?

 „Baletní Akademie je prostorem, kde doufám a věřím, se o baletu dozvíte první poslední, od samotných baletních kroků počínaje, přes historii a veškeré reálie, až po pikantnosti z baletního prostředí, jeviště, zákulisí a života tanečníků konče. Škola je určena široké veřejnosti. Máme jak děti, letos okolo 170 studentů, tak i dospělé, všechny věkové i výkonnostní kategorie.

A kantorka? To nejsem nebo se tak netituluji. Možná pedagožka.  A co mě přimělo vlastní baletní školu založit? Přiznám se, že když jsem přemýšlela, co podniknout po ukončení mé profesionální kariéry, tak mě myšlenka na tak velký projekt ani ve snu nenapadla. Byla to spíše shoda náhod, souhra okolností, které mě přivedly na téma vlastní baletní školy. Ještě při angažmá v Národním divadle jsem si přivydělávala učením a zjistila jsem, že mě to vlastně naplňuje více, než stát na jevišti a interpretovat něco, co není úplně moje. Ano, člověk do role dá sám sebe, ale stále musí dodržovat určité mantinely. Být pedagogem je daleko svobodnější, hodina je taková, jakou si ji já udělám. Když se podívám zpátky, nezměnila bych ani minutu ve svém životě. Všechno mělo smysl a všechno mě posunulo dál, ale teď si troufám říct, že jsem při učení opravdu šťastná.“

 Spolupracovala jste s řadou osobností, je někdo, kdo Vás nejvíce ovlivnil nebo s kým byste ještě ráda spolupracovala?

„Jak už jsem řekla, byl to právě John Neumeier. Ovlivnil mě prakticky ve všem. Od toho jak vnímat balet jako takový, jak na sobě pracovat, jak si stát za vlastním názorem a s pokorou vše přijímat. Strašně ráda na něj vzpomínám a čerpám z jeho myšlenek dodnes. Ovšem samozřejmě nebyl jediný, kdo mě v životě ovlivnil.“

Jste maminkou. Vedete Vaší dcerku Antonii k baletu?

„Toničce jsou tři roky, a jakým směrem se vydá, je čistě na ni. Rozhodně ji budu ve všem podporovat a budu se jí snažit byt aspoň takovou oporou a příkladem, jako jsem měla ve svých rodičích já.“

 Jak ráda trávíte volný čas? Umíte odpočívat?

„Volný čas? Asi se ptáte na to, co mám ráda mimo balet, který je opravdu provázený mým životem od A do Z a je i mým koníčkem. Ale vedle toho neskutečně rada čtu, moji novou vášní je vyšívání na stroji a samozřejmě jakýkoliv (individuální) sport na rekreační úrovni. Tím myslím běh za mou neposednou dcerou a tomu podobně.“

Děkujeme  za rozhovor

Foto: archiv Adély Pollertové

 Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

VIZE TANCE informuje

O své práci po celý rok 2020

Aktuálně

  • Minulý týden se ministr kultury Lubomír Zaorálek setkal s představiteli kulturních institucí ve veřejné debatě, aby diskutovali o znění dokumentů pro Národní plán obnovy, viz Rozhlas.
    • MK ČR pokračuje v práci na koncepčním dokumentu, průběžně jedná s kulturními institucemi a během roku se bude celý dokument konkretizovat.
  • Vláda ČR se rozhodla navýšit finanční prostředky s ohledem na současnou celosvětovou pandemii koronaviru, která omezila také podnikání v oblasti celé kultury.
  • Následující výzva COVID-Kultura bude zveřejněna v lednu 2021.
  • Hlavní město Praha dokončuje svoji koncepci pro grantové okruhy, která by měla být platná od roku 2022.  Do 15. ledna 2021 se mohou profesní organizace připojit se svým komentářem a to písemně.

Interní novinky spolku

  • Po dlouhém jednání konečně víme, že od 17. prosince můžeme čerpat podporu z fondů EHP a Norska po následující dva roky. Díky tomu můžeme konečně upřesnit plán Vize tance pro následující rok.
  • Vize tance má nového tajemníka spolku, je jím Jan Kunze, který má na starost koordinaci, produkci, marketing a také bude projektovým manažerem pro mapování.
  • Pro spolek dále hledáme strategického konzultanta/moderátora s nástupem od února 2021.

Vize tance za rok 2020

Vize tance byla během roku 2020 přes všechny peripetie v kultuře velmi aktivní a nakročila k tomu, stát se nezastupitelnou profesní organizací na nezávislé scéně v ČR, níže vám přinášíme menší shrnutí:
Proběhla hlavní změna ve vedení spolku, předsedkyní se stala Marie Kinsky a proběhlo oborové setkání o následujícím směřování a potřebách spolku.
Spolek se připravoval na valnou hromadu, která se uskutečnila v březnu roku 2020 a také probíhala postupná příprava reorganizace celého spolku.
Započalo aktivní setkávání dvou pracovních skupin, nyní je práce již rozvrstvena mezi více skupin, které přinášejí první výsledky výzkumu.
Také proběhla správní rada spolku, kde se představilo směřování v roce 2020.
Vize tance podala žádost na EHP a Norské fondy na podporu činnosti profesní organizace.
V rámci ITI byl zaslán otevřený dopis s reakcí na Podporu kultury a umění v rámci iniciativy EU „Coronavirus Response Investment Initiative“.
Kontinuálně pokračovala práce pracovní skupiny IV. Rámcové potřeby profesionálů, ze které vzešly zajímavé teze a dokument pro další výzkum.
Spolek Vize tance se aktivně podílel na znění dokumentu Status umělce.
Proběhla správní rada spolku, kde byli přijatí další noví členové spolku.
Byl zformulován  otevřený dopis premiérovi s reakcí na zvýšená opatření v Moravskoslezském kraji v souvislosti s výskytem koronaviru.
Připravovala se žádost na podporu od hlavního města Prahy a také probíhala příprava Valné hromady, která se uskutečnila na začátku září.
Byla zvolena nová správní rada ve složení Marie Kinsky, Florent Golfier, Markéta Málková, Veronika Knytlová a Yvona Kreuzmannová.
Byl sepsán dopis s komentářem a reakcí na formulaci programu Kulturní aktivity v oblasti podpory kulturních aktivit v oblasti divadla, tance, hudby a výtvarného umění, adresovaný na MK ČR.
Vize tance podala návrh na MK ČR s možným kandidátem do rady SFK.
Během měsíce října se připravovala žádost o podporu MK ČR pro projekt Vize tance.
Proběhla poslední správní rada pro rok 2020.
Byl sepsán otevřený dopis Stanovisko k navýšení rozpočtu Kulturních aktivit Ministerstva kultury na rok 2021.
Připravujeme postupnou realizace projektu Vize tance podle formy, která byla podána jako žádost na EHP a Norské fondy.
Po výběrovém řízení byl přijat do vedení spolku nový produkční koordinátor Jan Kunze.

Výhledy na rok 2021

  • Valná hromada spolku Vize tance se bude konat ve druhé půlce února.
  • Na konci ledna proběhne setkání správní rady, kde bude představen dlouhodobý harmonogram spolku.
  • Hned od ledna započne práce pracovních skupin, která bude rozdělena do menších bloků, ze kterých budou vznikat oborové dokumenty.

Vize tance se během celého roku aktivně podílela:

  • v advokacii pohybového umění.
  • na komunikaci s vládou České republiky, aby jako profesní organizace byla nápomocna při řešení nestandardní situace způsobenou pandemií covidu-19.

Dále Vize tance v průběhu roku obnovila informační kanály a kontinuálně pokračovala v nabírání nových členů a aktivně participovala díky svým členům i v zastoupení v dalších oborových nebo kulturních organizacích.

Přeji klidné Vánoce a dobrý start do roku 2021.

Za tým Vize tance
Barbora 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN