Podrobný program 32. ročníku festivalu „TANEC PRAHA”

Kam se vypravíte na festivalová představení v červnu 2020?

HLAVNÍ PROGRAM PRAHA

Ne  07/06 17.00 I Královská obora – Stromovka (Zelený rybník) / VEN.ku TANCI I Dance Happening I Family Friendly
Pina Bausch Foundation (DE): The-NELKEN-Line

 

Po + Út + St | 08 + 09 + 10 /06 | 19.00 | PONEC / TP koprodukce | Family Friendly (premiéra)

tYhle / Florent Golfier (CZ/FR): Zápas s jazykem

Út I 16/06 I 18.00, 19.00 I PONEC / Family Friendly
Věra Ondrašíková (CZ): GUIDEd tour

 

So + Ne | 20 + 21 /06 | Žižkov | okolí PONCE / VEN.ku TANCI I Family Friendly (premiéra)
Plíce Žižkova

St  + Čt I 25 + 26/06 I 19.00 I NG / Veletržní palác I Dance Happening I VEN.ku TANCI I Family Friendly
Temporary Collective (CZ): DUETY

 

DOPROVODNÝ PROGRAM PRAHA

Po + Út + St | 08 + 09 + 10/06, 16/06 I PONEC
Výstava Zápas s Jazykem

 

Po + St I 08 + 10/06 I po představení I PONEC
After Talk s Florentem Golfierem
Moderuje: Ian Mikyska
Tlumočí: Katka Vorlická

St I 10 + 17 + 24/06 I 18.30 I Park Vítkov / VEN.ku TANCI
Open Air Lekce Contemporary Dance pro veřejnost

 

St I 24/06 I 15:00 – 18.00 I PONEC nebo OPEN AIR

Ukázková hodina Dětského studia divadla PONEC (pro rodiče a veřejnost)


Čt 25/06 I TP online
Aerowaves Frameworks – nově vytvořené produkce evropských umělců vybraných letos pro Aerowaves Twenty20 (Dance NEWs) včetně Markéty Stránské za ČR

a další aktivity pro odbornou taneční veřejnost v rámci EU projektů Dancing MuseumsEuropean Dancehouse NetworkBe SpectACTive aj.

TANEC PRAHA 2020 V REGIONECH

BRNO

Pá | 12/06 | 20.00 | Industra
Tereza Hradilková, Floex a kol. (CZ): Nepřestávej

St | 18/06 | 20.00 | Buranteatr – Malá scéna I TP koprodukce
tYhle / Florent Golfier (CZ/FR): Zápas s jazykem

Ne | 14/06 | 15.30 | TJ Sokol Brno / OPEN AIR | Family Friendly               
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

BROUMOV

Po | 22/06 | 17.00 | Klášterní zahrada / OPEN AIR | Family Friendly          
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

ČESKÉ BUDĚJOVICE

Út | 09/06 | 21.00 | Piaristické náměstí
Sabina Bočková, Johana Pocková (CZ): Jáma lvová

CHOCEŇ

Čt | 11/06 | 20.30 | Nádvoří zámku / OPEN AIR
Sabina Bočková, Johana Pocková (CZ): Jáma lvová

Čt | 18/06 | 17.00 | Nádvoří zámku / OPEN AIR | Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

JIHLAVA

St | 10/06 | 18.00 | Park Gustava Mahlera / OPEN AIR | Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

Čt | 18/06 | 19.30 | DIOD
BOD.Y (SK): ADRENA AXIS

KARLOVY VARY

Út | 24/06 | 17.00 | Smetanovy sady / OPEN AIR | Family Friendly
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

KLADRUBY

So | 20/06 | 19.00 | Klášterní zahrada / OPEN AIR | Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

LIBEREC

Po | 22/06 | 19.00 | Kino Varšava
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

MALOVICE

So | 13/06 | 16.00 | Švestkový Dvůr / OPEN AIR I Family Friendly
Mirka Eliášová (CZ): Svět z papíru

So | 27/06 | 16.00 | Švestkový Dvůr / OPEN AIR I Family Friendly

tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

MANĚTÍN

Pá | 05/06 | 19.00 | Plovárna / OPEN AIR I Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

So | 06/06 | 14.00 – 15.30 | Plovárna / OPEN AIR I Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): pohybový workshop

OLOMOUC

Út | 09/06 | 21.00 | Korunní pevnůstka
Cécile Da Costa (CZ/FR): Roselyne

Čt | 16/06 | 19.00 | Divadlo na cucky / TP koprodukce
tYhle / Florent Golfier (CZ/FR): Zápas s jazykem

OSTRAVA

So | 13/06 | 17.00 | Zahrádka před Cooltourem / OPEN AIR I Family Friendly
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

So | 20/06 | 17.00 | Prokešovo nám. / OPEN AIR I Family Friendly
ME-SA / Martina Hajdyla Lacová (CZ/SK): Assemblage

PARDUBICE

 Čt | 04/06 | 20.00 | Divadlo 29
Sabina Bočková, Johana Pocková (CZ): Jáma lvová

 St | 10/06 | 20.00 | Divadlo 29
Cécile Da Costa (CZ/FR): Roselyne

 Čt | 17/06 | 20.00 | Pardubice, Divadlo 29
BOD.Y (SK): ADRENA AXIS

 PLZEŇ

Po | 08/06 | 19.00 | Moving Station

Sabina Bočková, Johana Pocková (CZ): Jáma lvová

 Po | 15/06 | 19.00 | Moving Station
BOD.Y (SK): ADRENA AXIS

Čt | 18/06 | 19.00 | Moving Station         
Cécile Da Costa (CZ/FR): Roselyne

Pá | 26/06 | 17.00 | Habrmannovo nám. / OPEN AIR | Family Friendly
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

SUŠICE

 Ne | 14/06 | 16.00 | Fuferna / OPEN AIR | Family Friendly
Viktor Černický (CZ/SK): PLI

+
Viktor Černický (CZ/SK): pohybový workshop

 TÁBOR

Ne | 28/06 | 14:.| Divadelní zahrada / OPEN AIR | Family Friendly
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

Po | 29/06 | 19.00 | Divadlo Oskara Nedbala
Sabina Bočková, Johana Pocková (CZ): Jáma lvová

 VOLYNĚ

Pá | 19/06 | 10.30 + 16.00 | Nádvoří tvrze / OPEN AIR | Family Friendly
tYhle / Marie Gourdain (CZ): LEGOrytmus

 Změny v programu vyhrazeny.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvačkou, herečkou a režisérkou HELENOU DYTRTOVOU

“Před kamerou bych klidně stála denně.”

Helena Dytrtová patří mezi naše přední dabingové herečky a režisérky. Věnuje se také úpravě dialogů, zpívá s vlastní kapelou a na scéně HD v Karlíně hraje sestru Mary Theresu v muzikálu „Sestra v akci”, což je její srdeční záležitost. A tu a tam si střihne také roli před kamerou.

Jste nejmladší ze čtyř sourozenců. Vyrůstala jste v rodině zanícených ochotníků a Váš tatínek založil ve Vlčkovicích ochotnický spolek. Zpívala jste v dětském sboru a věnovala se sportu. Jaké bylo období Vašeho dětství? Chtěla jste být herečkou?

„Když jsem přišla na svět já, už zdaleka nebyli zanícenými ochotníky, ale fotky z té doby a šminky se mi moc líbily. Dětství? Myslím, že mě bavilo všechno možné. Lyžování, fotbal, hokej, atletika, zpěv, kreslení, psaní básniček, čtení před celou třídou, čeština a hlavně zvířata. Měla jsem možnost občas jezdit na ušlechtilé kobylce a mou doménou byli psi. Ovšem nikdy mi nebylo dovoleno psa mít a už vůbec ne alespoň poníka. Prožívali jsme seriály jako třeba ,Bella a Sebastian´. Třídním šaškem a organizátorem jsem byla od jeslí. Doma jsme museli všichni pomáhat od nejstaršího až po nejmladšího. Zahrada, příprava dříví, úklid uhlí, každou sobotu se vynesly boty na zídku u domu a už jsme, přesně podle návodu našeho otce, čistili. Také jsme dostávali řemenem a museli klečet. To do hezkého dětství nějak nepatří. Jakmile byla příležitost, byli jsme v lese, kde jsme budovali různé posedy a obydlíčka, měli jsme zemljanku a chaloupku s garáží na dvě minikáry, které jsme s kamarády sami sestrojili. Takže spíš než herečkou jsem chtěla být ,kluk´. Pak přišlo rozhodování, kam po ZŠ. Chtěla jsem na zemědělskou školu a dále pokračovat až k ošetřovateli exotické zvěře. Ovšem talentové zkoušky na SPgŠ proběhly dříve a nakonec jsem studovala v Litomyšli.”

Vystudovala jste střední pedagogickou školu v Litomyšli, působila v MŠ v Těchoníně, poté jako skupinová vedoucí SSM na základní škole v Jablonném nad Orlicí a když bylo zapotřebí, tak jste také učila. Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Úžasná doba, dá se říci, že nás nic netrápilo, kamarádi, kytary, písničky u táboráku, pořádání táborů se skvělou partou, dokázali jsme si všechno sehnat a táhli za jeden provaz. Jistě, že jsem cítila zodpovědnost za svěřené děti, ale pro mne to byla přirozenost. Dodnes se potkáváme a myslím, že i dávno odrostlé ,děti´ rády vzpomínají. V mládí jde všechno, když chcete. V té době jsem potkala kluky z kapely Olympic, jejich zásluhou se dostala do zákulisí všeho dění a už to jelo. Jen díky velké toleranci mé první chápající ředitelky, jsem nebyla nijak exemplárně trestána a po čase odjela dobýt tu ,velkou Prahu´.”

V 17 jste začala zpívat s kapelou Metronom, dostala jste se do finále soutěže Mladá píseň Jihlava, zpívala ve skupině Tutti. A pak jste studovala zpěv na konzervatoři v Praze. Poté přišly muzikály a již nějakou dobu vystupujete v HD v Karlíně, v muzikálu „Sestra v akci”. Jak se cítíte v roli sestry Mary Theresy?

„Musím to uvést na pravou míru. Kapela se jmenovala Akcent a byla to pro mne velká zkušenost a škola. Mladá píseň Jihlava byla soutěž mladých zpěváků, v podstatě bych ji přirovnala k dnešní SuperStar, tam jsem se prozpívala až k čtvrtému místu v bývalém Československu. Muzikál ,Sestra v akci´ v HDK je srdeční záležitost. Skvělé představení, skvělé obsazení, parta, úžasný pocit z toho, že tam mohu být. Svou roli vnímám jako součást nás všech ,sester´, kde máme každá nějaký ten úkol a pod vedením Lucie Bílé (Mary Clarence), je to velká zábava, která, jak doufám, jen tak neskončí.”

Velký prostor ve Vaší umělecké dráze má dabing, který jste si poprvé „ochutnala“ při dabování bulharského filmu Školní léta žáka Puži. Od té doby je Vaše filmografie velice bohatá. Jak jste se do dabingu dostala?

„Zřejmě to tak mělo být. Nejdříve mě oslovila redakce ČST k namluvení nepatrného komentáře, pak se naskytlo pár postsynchronů a jednoho dne jsem se objevila v televizi na takzvaný ,dabingstreet´, kde pobíhal, tehdy mně ještě neznámý asistent režie a ptal se, jestli jsem z konzervatoře. Odpověď zněla, že ano, on na to, že už mám půlhodiny zpoždění. Upozornila jsem ho, že to je omyl, ale po krátké domluvě jsem stála za mikrofonem. Ovšem je omyl se domnívat, že to bylo až tak jednoduché. Ta cesta vedla dále pěkně od píky, sbory, malé úlohy a tak postupně dál. Důležitou roli hrála jistá všestrannost a to nejen co se týče práce s hlasem, pohotové čtení textu s pochopením jeho smyslu, ale nakonec určitě i zpěv. Později jsem se stala také hlasatelkou zpráv, což mě velmi bavilo. Je to vzrušující, když víte, že jdete přímo do éteru. Vstávala jsem ve čtyři ráno, sloužila soboty, neděle, ale když se pak do režie dovolala moje spolužačka z České Lípy s tím, že mě poslouchá každý den, byla to velká satisfakce.”

 V dabingu působíte také jako režisérka a pracujete i na úpravě dialogů. Která z těchto profesí je Vám nejbližší?

„To se nedá oddělovat. Úprava dialogů je velice náročná a důležitá práce a je jedno, jestli upravuji dětský seriál nebo drama. Vždycky se snažím, aby se kolegům, i těm mladým a nejmladším dobře mluvilo, jde o práci s českým jazykem, hledání takových výrazů, aby se co nejvíce blížily k originálnímu znění a byl zachován smysl díla. Samozřejmě hodně záleží na zdatnosti překladatele. V režii si pak tzv. ověřím, jak se to povedlo, ale i tam je normální, že na místě něco změníme nebo opravíme. Velkými pomocníky jsou naši mistři zvuku. Více uší více slyší, více očí více vidí. Prostě bez týmové práce to nejde.”

Před kamerou působíte málo, přesto jste se objevila v TV – „Nevěsta pro Paddyho”, „ORZ”, „Kriminálka Anděl”, „Dabing Street”, „Modrý kód”. Bavilo Vás to před kamerou?

„Jednou větou, před kamerou bych klidně stála denně.”

 V dabingu spolupracujete i se svými dětmi Pavlínou, Pavlem a Helenou. Jak se Vám spolu pracuje?

„Skvěle. Oni mě respektují, já je a musím říct, že se kolikrát moc nasmějeme, protože je znám od jejich narození 🙂 a máme svůj rodinný humor, historky, průpovídky a vtípky. To byste museli zažít. Když je potřeba, pomohou i s přípravou mé práce.”

Díky dceři Pavlíně jste babičkou. Jak se cítíte v této roli?

„Dvojitou. Pocity nepopsatelné. Jsou, v jistém smyslu, mým pokračováním. Pozoruji, jak se vyjadřují, ať už pohybem, zájmem o věci, hudebním nadáním. Pravdou je, že bych se jim chtěla věnovat více. Takže se těším do důchodu. Jestli mě tam tedy vezmou. 🙂 “

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?

„V poslední době na chalupě, kde máme silné kořeny. Ráda houbařím, pozoruji přírodu, suším seno do krmelce, zajdu za kamarády, zpívám s vlastní kapelou, píši texty, a když se nám doma sejde volno ve stejném termínu, navštěvujeme oblíbená místa anebo se dívám na filmy pro pamětníky a uvědomuji si, jak je vše pomíjivé a proto mě nejvíce baví chvíle, kdy se všichni sejdeme u velkého stolu, bavíme se, zpíváme a s humorem sobě vlastním jsme spolu.”

 Helena Dytrtová:

Narodila se 12. 1. 1962 jako Helena Horníčková v Jablonném nad Orlicí. Známá je také pod jménem Helena Hanson.

Vystudovala SPgŠ v Litomyšli a zpěv na pražské konzervatoři.

Známá je z muzikálů Divadla Ta Fantastika – „Excalibur”, „Láska je láska”, „Elixír života”, „Obraz Doriana Greye”, „Dáma s kaméliemi”. Vystupuje v HD v Karlíně v muzikálu Sestra v akci.

Děti: dcery Pavlína Kostková – Dytrtová,  Helena Němcová a syn Pavel Dytrt působí také v dabingu.

Díky dceři Pavlíně je babičkou.

Veronika Pechová   

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

CELOSTÁTNÍ TANEČNÍ DÍLNA je tu!

Sice bude až na podzim, ale hlásit se je nutné do dubna.

Opět po dvou letech je tu Tvůrčí taneční dílna. Již 10. celostátní přehlídka choreografií folklorních souborů se bude konat o prvním listopadovém víkendu v Jihlavě.

Máte anebo znáte novou choreografii, jejímž hlavním zdrojem inspirace je folklór? Je tato choreografie něčím výjimečná, strhující či naopak křehká a intimní? Tak neváhejte a přihlaste se!

Uzávěrka termínů podání přihlášek je 30. dubna 2020.

Přihláška zde.

TANEČNÍ MAGAZÍN

STASI i STB na Das FülmFestu

Zajímavé tituly v podnětné dramaturgii. █ Filmy pro pamětníky vedle premiér. █ Česká stopa nejen v animovaném filmu. █ Otevřená intimní svědectví. █

Od 16. do 25. října proběhl ve třech specializovaných kinech v Praze, ale také v Brně a Jihlavě česko-německo-rakousko-švýcarský filmový festival DAS FŰLMFEST (FilmFest).

TANEČNÍ MAGAZÍN zaujaly mnohé filmy, ale návštěva některých by našim redaktorům kolidovala s jinými kulturními akcemi. Inu, festival koncentrovaný na tak malý časový prostor je prostě náročný…

Před každým promítaným filmem nám remasterovaná hraná znělka z roku 2010 připomněla dobu před třiceti lety. To když Prahu zaplavily východoněmecké Trabanty a jejich osazenstva se hromadně uchýlila do azylu zastupitelského úřadu tehdejší NSR.

Věnujme se teď několika filmům konkrétněji. Abychom žádný neupřednostňovali, zvolíme abecední pořadí, podle českých distribučních názvů.

Film „Běžec“ je drsným příběhem Jonase Widmera. Ten je jedním z nejlepších švýcarských dálkových přespolních běžců. Účastní se specifických běhů v terénu ve vojenské uniformě i obuvi a s funkční puškou. Jeho velkým snem je však absolvovat klasický olympijský maraton. I přes náročné dětství se zdá, že si nalezl vlastní životní cestu – vedle sportování pracuje jako kuchař. Všichni si ho váží za jeho ochotu a brzy se má se svojí přítelkyní Simone stěhovat do společného bytu. Během domácího závodu se mu však nepodaří obhájit titul. Stále častěji ho začínají dohánět vzpomínky na zesnulého bratra. Se svým vnitřním utrpením se nedokáže nikomu svěřit a ve stále rostoucím zoufalství začíná žít dvojí život. Stává se agresorem. Ironií filmu je, že Jonasův sportovní oddíl má stejnou zkratku jako bývalá československá tajná policie – STB.

Běžec

Animovaný film Fany a pesrežisérů Ralfa Kukuly a Matthiase Bruhna přiblížil s kouzelnou dětskou naivitou i upřímností právě události před rokem 1989. Dnešní nejmladší již doby, kdy se muselo „dobrovolně-povinně“ slavit 7. listopad, anebo chodit do školy v pionýrském kroji, berou jako nějakou prehistorii. I proto je dobře, že jim je zde naservírována vtipnou formou. Nesmíme opomenout, že producentsky se na filmu podílel nejen Martin Vadas, ale i další členové českého štábu.

Fany a pes

Švýcarsko-německý film s atraktivním titulem „Vagina“ byl hlubší sondou do života vybraných žen z různých společenských zřízení. Režisérka Barbara Millerová v něm porovnávala život ortodoxní Židovky, Somálky, Němky, Japonky i Američanky. Ženy se důkladně intimně svěřují se svými sexuálními i partnerskými problémy. Společným rysem všech je jejich postavení k zažitému ortodoxnímu stylu života, jenž jim vnucuje jejich náboženství, respektive tamní zažitá kultura. Záměrně si režisérka vybrala představitelky, které se jejich „kulturním“ stereotypům postavily. Tento film byl sdělně nesmírně silný, pouze utrpěl jistou režijní schematičností. Konkrétně třeba tím, že příběhy žen se v něm střídaly vždy v přesném, naprosto stejném, pořadí.

Vagina

Milovníci německých indiánek si nemohli nechat uniknout trojici „vinetouovek“ – „Vinetou“, „Vinetou – rudý gentleman“ a „Stopa vede ke Stříbrnému jezeru“ s nezapomenutelným Pierem Bricem v roli apačského náčelníka. Druhého představitele neohrožených indiánů – jihoslovanského herce Gojko Mitiče uvedl legendární titul „Synové Velké medvědice“. I v tom je navždy vyryta československá stopa v podání herců Jiřího Vršťaly, Milana Jablonského, Jozefa Adamoviče, Jozefa Majerčíka a Martina Ťapáka.

Vinetou rudý gentleman

Starší film „Životy těch druhých“ je výrazným apelem na minulost. Vynikající, již zesnulý, herec Ulrich Mühe zde exceluje v roli příslušníka tajné policie STASI, který se vzepře režimu. Populární představitel soudního lékaře a patologa dr. Roberta Koolmara z (u nás mnohokrát reprízovaného) televizního seriálu „Poslední svědek“, zde zahrál jednu ze svých životních rolí. Není bez zajímavosti, že tento východoněmecký herec byl jedním z organizátorů velkých politických protestů v roce 1989. Skladatelem hudby tohoto filmu je český rodák z Mostu a syn význačného malíře Štěpán Moucha.

Životy těch druhých

Tolik tedy malé ohlédnutí za krátkým, leč mnoha zajímavými filmy nabitým festivalem.

Foto a video: DAS FŰLMFEST

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN