MALÁ INVENTURA – přes 6 000 diváků!

Letošní 18. divadelní MALÁ INVENTURA byla výjimečná. Bude pokračovat ještě během podzimu po celé republice.

Osmnáctý ročník Malé inventury skončil. Desetidenní festival nového divadla nabídl na padesát představení na dvaceti pražských scénách, bohatý doprovodný program, řadu networkingových a diskusních setkání a také mnoho akcí pro děti. Uděleny byly i ceny Česká divadelní DNA osobnostem, jež mimořádným způsobem přispívají k rozvoji nového divadla. Festival oslovuje stále nové diváky, letos jich přišlo šest tisíc.

Letošní Malá inventura byla výjimečná po všech stránkách. Festival trval deset dní a představil řadu pozoruhodných představení nejen pražské nezávislé scény,“ říká umělecký ředitel festivalu Petr Pola. „Malá inventura každoročně přináší to nejlepší z nového divadla nejen veřejnosti, ale i divadelním profesionálům. Především mám velkou radost, že se festivalu stále daří získávat nové diváky a propojovat nezávislou divadelní a taneční scénu v Praze.“

Velmi důležitá jsou i setkávání divadelních profesionálů, kterých na Malé inventuře opět proběhlo nesčetně,“ dodává ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Festival upevňuje spolupráci se zahraničím, ale také s regiony ČR. Přivítali jsme více než 120 hostů z Česka, ale také například z Velké Británie, Španělska, Německa, Maďarska, Izraele, Řecka, Itálie, Polska, Litvy či Bulharska. Zrodila se tak celá řada nových divadelních spoluprací, to je také velmi důležitý úkol našeho festivalu.“

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Nová síť také pořádá festival nového divadla Malá inventura v regionech. Ve městech Jičíně, Jihlavě, Českých Budějovicích, Opavě a Karlových Varech proběhne na podzim.

Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Půlnoc ve 20.00 v chrámu Panny Marie Sněžné

Jedno z tematicky nejzávažnějších představení MALÉ INVENTURY 2020. █ Emotivní i aktuální „divadelní oratorium“ v sakrálním prostoru. █ S důrazem na choreografii. █ Autenticky – česky i německy. █

Už nikdy nebude nic jako dřív. Dramatická noc z 3. na 4. května roku 1950 v kostele svatého Vavřince – zbývá jen pár hodin před plánovaným vyklizením jednoho z posledních klášterů v česko-německém pohraničí. Prolnutí epoch a národů, zpytování morálky. Hra o strachu, bezmoci a naději, která tady umírá.“

Tyto věty předznamenaly nesmírně silné a originální představení „Půlnoc v pohraničí“ v podání souboru FysioArt. A to přímo v jednom z nejznámějších pražských chrámů. Je obdivuhodné, že tento soubor uvedl za minulý rok více než čtvrt stovky představení v Čechách, ale také na Moravě, na Slovensku, v Maďarsku i Izraeli!

Málokdy se vám poštěstí zažít divadelní prožitek přímo v autentickém prostoru. A rovněž vás asi těžko někdy jindy bude osobně autorka a režisérka v jedné osobě předem uvádět k místům k sezení v kostele.

Tou režisérskou i choreografickou osobností je Hana Strejčková. Záměrně zdůrazňuji její choreografický vklad. Toto představení si zasloužilo velký zájem TANEČNÍHO MAGAZÍNU, který klade důraz na taneční i pohybové divadlo, již pro tento aspekt. Soubor FysioART uváděl „Půlnoc v pohraničí“ již v několika sakrálních prostorách na severu Čech i v Praze. A tím více musím ocenit variabilitu a prostorovou přizpůsobivost režisérky a zejména interpretů. Se specifiky i záludnostmi chrámu Panny Marie Sněžné, kde vystupovali poprvé, se všichni vyrovnali bez jediné známky zaváhání či nejistoty.

Herci, kteří se museli vyrovnat navíc se zákeřnou zimou (na rozdíl od diváků, kteří seděli v elektricky vyhřívaných lavicích J), si taktéž museli část svých partů připravit v německých dialozích. I to nadmíru přispělo k autentickému vyznění celého večera.

Důležitou složkou představení je hudební doprovod. V tomto případě asi není „doprovod“ tím nejsprávnějším výrazem.  Hudba zde netvoří pouhý ilustrativní podkres. Navozuje atmosféru i dramatičnost. Dodává inscenaci rytmus i potřebnou náladu. Jejím autorem i interpretem (a zároveň mistrem zvuku) je, zde v případě „Půlnoci v pohraničí“, skladatel a citerista Michal Müller. Tento severočeský komponista i hudebník dokázal, že je důstojným pokračovatelem uznávaného pražského skladatele vážné hudby naprosto stejného jména.

Během hodinového představení dokázal autorský tým i interpreti, bez rozdílu, vtáhnout diváky do složité historické problematiky. Bez násilně mentorských a didaktických klišé. Velkou zásluhu na tom má historička Klára Mágrová. A pochopitelně již zmiňovaná režisérka, herečka a inscenátorka Hana Strejčková.

Velice hodnotím i aktuální připomenutí umučeného kněze Josefa Toufara, u nějž jsme si právě těsně před pražským provedením inscenace připomněli sedmdesáté výročí hrdinné smrti. Byť nemá bezprostřední pouto se severočeskými tyraniemi, tak silný společný jmenovatel zde je více než zřejmý.

Nedílnou součástí „Půlnoci v pohraničí“ je vkusně laděný a textově bohatý divadelní program. Byl ke koupi za pouhých 10,- Kč. Jeho informační a výtvarná hodnota však tuto částku zdaleka převyšuje. Obzvláště v porovnání s jinými podobnými produkty, plnými reklam, které bývají jinde prodávány za cenu až pětkrát vyšší.

Závěrem se zákonitě nabízí otázka, zda  bude „Půlnoc v pohraničí“ provedena i ve stejnojmenném svatostánku Panny Marie Sněžné v Olomouci? Hana Strejčková, všichni herci a celý realizační tým předvedli, že je možné inscenovat i velmi závažnou tematiku stravitelným, objevným a podnětným způsobem. Jejich „divadelní oratorium“ si zaslouží velkou poklonu. A respekt. Závěrem i poděkování produkci MALÉ INVENTURY, že nám tento silný zážitek zprostředkovala a umožnila.

»Půlnoc v pohraničí«

Autor a režie: Hana Strejčková

Námět a odborná spolupráce: Mgr. Klára Mágrová, historička

Hudba, zvuk: Michal Müller

Výprava, kostýmy: Hana Strejčková a Filip Novák

Paruky, make-up art: Zuzana Maibaumová a VOŠ Varnsdorf

Hrají: Filip Novák, Barbora Ješutová, Petr Horák, Jiří Lössl, Matěj Pour, Jean-Marie Amez-Droz, Hana Strejčková, Miroslav Řebíček, Tereza Rauch

Herecká spolupráce a statisté: Miloslav Bláha, Karel Nedvídek, Jan Solar

Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus

Plakát: Filip Novák

Produkce: FysioART

Za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Města Rumburk, organizace Via Sacra

Poděkování: Římskokatolické farnosti – děkanství Rumburk, Městskému divadlu Varnsdorf

Premiéra: 22. 9. 2019, Loreta Rumburk

Pražská premiéra: 6. prosince 2019, kaple DS Chodov

Čas: 60 minut

Jazyková verze: česky, německy

Nejbližší reprízy: 12. 6. Liberec, Kostel nalezení svatého Kříže,

13. 6. Klášter Rajhrad

FysioART

Toto profesionální umělecké uskupení pracuje se silným sociálním aspektem a přesahem v oblastech fyzického divadla, tance i alternativních forem živého umění. Ve své produkci se dlouhodobě zaměřuje na aktuální sociálně-existenční témata. Zdůrazňuje také společenskou potřebnost, se zřetelem na požadavky dobra, humanismu, respektu a morálky. Mezi profilová autorská díla, v nichž tvůrčí tým nahlíží na historické křižovatky 20. století, patří „Sestry“, „Hotel na rohu“, „Zchlazení jara“, „Anna V./HanaB.“, „Budování zmaru“, „Od Madlenky k Madle“ a nejnověji „Půlnoc v pohraničí“. FysioART je rovněž spolupořadatelem reminiscenčního festivalu MEMOfestival, pod mottem „od vzpomínky k divadlu“.

Činnost FysioART o.p.s. je v roce 2019 podpořena grantem Hlavního města Prahy.

Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Anička včetně letadýlka na „Inventuře“

Zveme na představení a odkazujeme již na naši recenzi: www.tanecnimagazin.cz › small-talk-letadylko-bez-turbulencí

Divadlo Anička a letadýlko uvádí v rámci festivalu MALÁ INVENTURA

»SMALL TALK«

27. a 28. 2. 2020 vždy od 18.00


Studio Paměť, Soukenická 29, Praha 1

Small Talk, takzvaná řeč, která neurazí a nevadí, byla patrně vynalezena proto, aby zbavila lidské bytosti tíhy mlčení. Vystoupí mrtvá dvojice populárních herců a živý Měsíc.

Small talk se většinou týká počasí, mrmlání na společného nepřítele (politiku nebo šéfa), pochvaly zevnějšku a nového oblečení nebo prostě proč zrušili autobusovou linku. Například já jsem ve svém prostředí často nucena čelit konverzacím na večírcích, účastnit se popremiérových hloučků nebo s jinou herečkou proklábosit sedm zastávek během společné cesty tramvají. A protože jsem to já, často mám chuť odpovídat na otázky nečekaně, provokativně a rebelsky. Mám chuť ničit tyto drobné společenské řeči hrubostí, hned na začátku jim zakroutit hlavičky jako malým hádkům a čekat, co se stane potom…Nastane nečekaná propast blízkosti oscilující na škále totálního splynutí a smrtícího konfliktu. Asi proto se lidé raději uchylují k těm drobným bezvýznamným řečem, aby takzvaně měli klid.” (Anna Duchaňová)

Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Petr Pola, Martina Zwyrtek, Václav Zimmermann
Hrají: Anna Duchaňová a Václav Zimmermann

Podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. města Prahy, Studio Paměť

Divadlo ANIČKA A LETADÝLKO již patnáct let proplouvá žánry činoherního, loutkového, předmětového a hudebního divadla. Vyniká rozpoznatelnou autorskou poetikou, která balancuje na hraně mezi scénickou provokací, trapností a smrtelnou vážností příběhu i postav.

Vstupenky 27. 2. 2020: GOOUT

Vstupenky 28. 2. 2020: GOOUT

Foto: Markéta Bendová

TANEČNÍ MAGAZÍN

Cenu předával významný psychiatr!

Divadelní hrdinové oceněni ve Studiu Hrdinů. Ceny Česká divadelní DNA jsou rozdány. Začal 18. festival Malá inventura.

Na koho se tentokrát dostalo? Na Asociaci nezávislých divadel ČR, režiséra Jakuba Čermáka se spolkem Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10. Ti se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Cenu za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo a Cenu za mimořádnou podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela zakladatelka a ředitelka Tance Praha a osobnost divadla PONEC – Yvona Kreuzmannová. Předání cen Česká divadelní DNA, které se udílejí každé dva roky jako projev úcty výrazným osobnostem, zahájil ve čtvrtek 20. února 2020, ve Studiu Hrdinů, 18. ročník festivalu Malá inventura.

Celým večerem nás na dětsky hravé, až folklórně laděné, scéně provázel Jirka Šimek se Sárou Arnsteinovou ze známé skupiny Ufftenživot.

Významným prvkem celého programu byly nápadité filmové předtáčky, promítané v zadní projekci. Nebyly pouze vtipné, ale i místy informačně hodnotné. Trochu opomíjené zústaly samotné ceny jako artefakt. Jsou dílem mladé talentované designérky Ivy Tattermuschové z firmy TABLO.

Dvojice moderátorů také odbourala zbytečný patos a pel oficiality, který obvykle obdobné akce provází. Kriticky však musím poukázat, že občas byl jejich humor trochu „mimo mísu“. Jak jsem mimoděk uslyšel v hledišti, mohl jej občas ocenit pouze jejich rodič anebo někdo totálně pod vlivem…

 

Tak se asi nejvtipnějším momentem večera stalo předávání jedné z cen psychiatrem a sexuologem MUdr. Martinem Hollým, MBA., ředitelem pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích. Ten si vysloužil, vedle velké osobnosti Yvonny Kreuzmannové, největší potlesk na otevřené scéně.

Lepší otvírák festivalu jsme si nemohli přát. Kromě předávání cen si totiž uděláme inventuru toho, jak se nám vede. A to se nestává často,” uvedla Adriana Světlíková, ředitelka festivalu Malá inventura. „Je dobré nastavit si zrcadlo, ale také do něj nechat nahlédnout ostatní,” dodala.

Seznam a charakteristika laureátů cen DNA:

Asociace nezávislých divadel ČR vzešla z potřeby vlastní profesní platformy, která by formulovala otázky smyslu a postavení nezávislého divadla napříč žánry. Během posledních dvou let prokázala schopnost reagovat na společenská témata rezonující na poli kultury a výrazně apelovala na kontinualitu politických rozhodnutí. Nezávislé divadlo tak získalo komunikátora s veřejnou správou, obhájce zájmů vlastních členů asociace, ale i partnera pro další profesní organizace. Vznik AND ČR výrazně přispěl ke zviditelnění nezávislého kulturního sektoru na úrovni místních samospráv i státu.

Jakub Čermák (ze souboru Depresivní děti touží po penězích) s oblibou experimentuje s klasickými tématy a jejich zpracováním. Provokující nadsázka oslovuje mladší publikum, které si tak snáze nachází cestu k české dramatice. Širší a odbornou veřejnost mohou jeho inscenace nalákat na precizní práci s divadelním prostorem, kostýmy i hudbou, střídání inscenačních stylů, četné výpůjčky a odkazy na moderní archetypy i popkulturu, které však překračují hranice postmoderního obalu. V neposlední řadě ale Čermák vyniká také prací s neherci. Ti zdařile sekundují hlavním protagonistům. Vzniká divadlo vysoce osobní i universální zároveň, kde se klasika potkává se současným experimentem.

Divadlo X10  otevřená platforma pro současné divadlo dokázalo zúročit svůj nedobrovolný přesun do centra Prahy nad očekávání. Za dva roky plnohodnotného fungování v prostorách Domu uměleckého průmyslu – DUP39, se „X10“ stalo vyhledávaným centrem pro současné progresivní formy divadla i další druhy živého umění. Divadlo X10 cíleně vyrovnává nedostatek prostor pro současné živé umění v Praze a aktivně vystupuje ve prospěch jeho advokacie. Ve vlastní tvůrčí činnost přenáší ojedinělou a propracovanou dramaturgii a udržuje současné divadlo otevřené pro novou generaci talentovaných tvůrců.

Časopis Svět a divadlo slaví třicet let existence zasvěcené světu divadla a divadlu světa. Kromě analytických a profilových textů o divadle se věnuje i širším tématům, estetického, politického a filosofického rázu. Publikuje v prvním českém vydání původní či přeložená dramatická díla a udílí „Cenu Ferdinanda Vaňka“. Pravidelně a zasvěceně informuje o divadelním dění v kontextu širších evropských či světových souvislostí. Časopis stál u zrodu „Mezinárodního festivalu divadlo“ v Plzni a v průběhu let jím prošla řada významných osobností českého divadla. Mimořádnou redakční činností pěstuje tento titul dlouhodobě kvalitní uměleckou kritiku.

Yvonna Kreuzmannová

Yvona Kreuzmannová je jednou z nejvýraznějších osobností české taneční kultury. Razantně se zasazuje o propojování české kultury s okolním světem. Reprezentuje Českou republiku na prestižních zahraničních akcích a je členkou mnoha významných mezinárodních organizací. Výrazně se angažuje v otázkách české kulturní politiky, kde uplatňuje své mnohaleté zkušenosti a inspiruje dobrými příklady ze zahraniční praxe. Yvona Kreuzmannová upevňuje mezinárodní vazby, stojí za nesčetnými příležitostmi mezinárodní spolupráce. V roce 2003 byla prezidentem Francie jmenována „Rytířkou řádu za zásluhy“. Ten tak ocenil její aktivní činnosti na poli mezinárodních kulturních výměn. Yvona Kreuzmannová výjimečným způsobem prezentuje i reprezentuje českou kulturu v zahraničí.

 

TANEČNÍ MAGAZÍN všem laureátům gratuluje a ostatním, méně šťastným, nominovaným přeje štěstí na další – již devatenácté – Malé inventuře.

Foto: Eva Smolíková a archiv Malé inventury

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN