MALÁ INVENTURA už není malá

Z tiskové konference před festivalem, který na deset dnů rozhýbe divadelní Prahu. Letos bude probíhat i v kostele!

Před holešovickým centrem Studia ALTA ten únorový úterní den parkovaly luxusní Mercedes a Audi. Neklamný to znak, že se zde konala velká věc. A skutečně. Byla jí tisková konference o divadelním festivalu MALÁ INVENTURA.

Šéfka festivalu i pořádající neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková, společně s programovým ředitelem této přehlídky Petrem Polou, moderovali ruku v ruce celý program.

Slovo má ředitelka festivalu i neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková

Takže ti nejpovolanější přítomné seznámili s daleko více než deseti scénami, na nichž bude po deset dnů probíhat již osmnáctý ročník tohoto divadelního defilé. Kromě Studia ALTA půjde o divadla a studia: Alfred ve dvoře, A studio Rubín, Divadlo Archa, Cross Attic, Centrum současného umění DOX, MeetFactory, NoD, Petrohradská kolektiv, PONEC, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, Divadlo X 10 a prostory Národní galerie ve Veletržním paláci.

Nezávislé divadelní soubory se představí rovněž v populární La Fabrice, Paláci Akropolis, Studiu Paměť, Werichově vile, ale také v autobuse na ostrově Štvanice… A dokonce i v kostele Paní Marie Sněžné na Jungmannově náměstí!

Na konferenci se představili i zástupci jednotlivých scén a reprezentanti tvůrců. Asi nejzajímavější byla dojemná řeč šéfky pořádající ALTY, Lucie Kašiarové. MALÁ INVENTURA tu prakticky ukončí éru ALTY v Holešovických prostorách. Po posledním představení festivalu zde bude následovat již pouze závěrečný večírek. A ALTA se postěhuje o obvod dál, do Prahy 8 – do karlínské Invalidovny. Zajímavě mluvila i Markéta Bártů za PONEC nebo mladý progresívní režisér a dramaturg Ondřej Štefaňák. Své představení trochu tajemně nastínila i Marie Gourdain. A tradičně poutavě promluvil Jiří Šimek z Ufftenživot.

Na tiskové konferenci se sešlo mnoho novinářů, publicistů i dalších zájemců o dění na festivalu

MALÁ INVENTURA však již není pouze lokální pražskou záležitostí. Na podzim 2020 se odehraje také v Českých Budějovicích, Jičíně, Jihlavě, Karlových Varech a Opavě.

TANEČNÍ MAGAZÍN těší, že o řadě představení, které MALÁ INVENTURA zahrnuje, průběžně informoval. A na tři z nich i uveřejnil recenze.

Adriana Světlíková předem představila kandidáty nominované na Ceny divadelní DNA A zároveň účastníkům konference ukázala keramické trofeje samotné. Jejich předávání – ve čtvrtek 20. 2. ve 20.00 ve Studiu Hrdinů – festival slavnostně zahájí.

Ředitelka festivalu Adriana Světlíková představuje keramické Ceny DNA (pod její pravicí na stole)

MALÁ INVENTURA však přiváží do Prahy desítky zahraničních odborných hostů. Herců, performerů, režisérů, dramaturgů i výtvarníků. Podle Adriany Světlíkové se jich akreditovalo zatím přes padesát.

Bližší podrobnosti o festivalu se dozvíte na: www.malainventura.cz › 2020. A také v rozhovoru s uměleckým ředitelem festivalu Petrem Polou na jiném místě TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Foto: Markéta Bendová

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Aktuální rozhovor s PETREM POLOU, uměleckým ředitelem festivalu Malá inventura:

„Zrcadlíme nezávislou divadelní tvorbu v Praze.“

TANEČNÍ MAGAZÍN připravil téměř v předvečer osmnáctého ročníku úspěšného festivalu Malá inventura rozhovor s člověkem, co se jeho týká jeho programu a náplně, asi nejpovolanějším. Jeho uměleckým ředitelem PETREM POLOU. Přibližme si teď s ním blíž tuto divadelní přehlídku nezávislých souborů:

Blíží se divadelní festival Malá inventura, který organizuje kulturní organizace Nová síť. Tak se nabízí otázka, co bylo dříve: „slepice a nebo vejce”? Nová síť nebo Malá inventura?

Malá inventura letos slaví osmnáctiny a má tak před Novou sítí zhruba roční náskok. V každém případě festival i neziskovka mají za sebou řadu vývojových fází a domnívám se, že lidé stojící u založení by je dnes úplně nepoznali“

Který výtvarník je autorem nepřehlédnutelného loga a prezentace festivalu s kuřetem?

Autorem je svérázný výtvarník a grafik, který vystupuje pod uměleckým jménem Kakalík. Jeho žluté kuře je s festivalem už asi sedmým rokem.“

Jak vznikal první ročník festivalu? Na kolika scénách probíhal?

Historií festivalu znám jen zběžně, nebyl jsem u jeho založení. Původně vznikla Malá inventura z iniciativy spolku Motus, který provozoval (a dodnes provozuje) divadlo Alfred ve dvoře. V prvním ročníku šlo o prezentaci pěti představení, která na této scéně vznikla. A proto i ten název Malá inventura.“

Předpokládám, že se ty scény každým ročníkem rozrůstaly. Jakým způsobem je vybíráte? Pamatuji i třeba udergroundové prostory bývalé tiskárny na Letné…

Před dvěma lety jsme se rozhodli udělat trochu odvážný krok. Festival se rozrostl do současné podoby, kdy rámcově reprezentuje nezávislou autorskou tvorbu v Praze. Prostory v Praze vznikají a zanikají. Některé scény jsou spojené s festivalem téměř po celou jeho historii. Ty vznikající scény monitorujeme průběžně během roku. V posledních letech se nově přidaly např. Divadlo X10, po svém přesunu do centra města, Petrohradská kolektiv ve Vršovicích nebo Cross Attic v Holešovicích.“

Je složité zvládnout festival paralelně probíhající na několika scénách i logisticky? Máte na to nějaký originální recept?

Zárukou hladkého průběhu je sehraný tým a dlouholetá spolupráce s většinou festivalových scén. Nepřestává mě překvapovat, s jakou důsledností dokážou členky (máme téměř ženský kolektiv) týmu zpracovávat obrovský objem informací, které se na ně hrnou ze všech stran. Zejména ředitelka festivalu Adriana Světlíková a produkční hlavního programu Tereza Rybová svým výkonem připomínají superženy. Můj obdiv nicméně patří všem kolegyním a kolegům, kteří drží festival na uzdě.“

Jakým způsobem festival, předpokládám postupně, získával renomé u diváků, odborníků i potenciálních účastníků.

Tak pokud se ptáte tímto způsobem, zřejmě si už určité renomé vybudoval (smích). Těžko ale na tuto otázku odpovědět z mé pozice. V posledních letech se snažíme festival nějak výrazněji strukturovat, dát mu jednotlivé sekce a zvýšit přehlednost prezentovaného programu. Domnívám se, že to je zásadní, protože na rozdíl od jiných festivalů, jeho dramaturgie není například nějak tematicky zaměřená. Rovněž rozsah festivalu se za poslední dva roky zdvojnásobil. Není to však důsledek pro dnešek tak běžného megalomanství. Pouze sledujeme hlavní cíl festivalu, tedy relevantně zrcadlit nezávislou divadelní tvorbu v Praze, která je nesmírně bohatá. Zdá se, že to funguje. Profesionálům z Čech i zahraničí festival slouží jako místo, kde se mohou porozhlédnout po stavu českého nezávislého divadla a vybrat si představení, pro běžného diváka je to pozvánka zažít divadlo jinak, svěže, vytrhnout se ze zaběhlých kolejí.“

Máte nějaký univerzální klíč k výběru inscenací, souborů?

Obávám se, že žádný klíč není a nemůže být. Pochopitelně bych mohl vyjmenovat nějaká kritéria jako jsou inovativnost, jedinečnost v rámci domácí divadelní tvorby, schopnost zaujmout mezinárodní publikum, ale i jistá přenositelnost z důvodu snahy o další uvádění v ČR i zahraničí. Ve výsledku však do výběru vstupuje více jemnějších odstínů, které není možné shrnout do nějakého univerzálního klíče. Důležitá je například i vyváženost celého programu, tedy jak už jsem zmiňoval, že festival nereprezentuje jednotlivé kusy, ale tvorbu, která vznikla za uplynulý rok a reflektuje nějakou širší situaci.“

A to tedy objíždíte ta předvybraná představení?

Samozřejmě, jinak by to nešlo. Pochopitelně nelze vše stihnout naživo, takže určitou, menší část inscenací vidíme pouze ze záznamu.“

Nedílnou součástí Malé inventury je i slavnostní předávání cen Česká divadelní DNA. Jak jste k němu dospěli?

Ceny Česká divadelní DNA vznikly relativně nedávno. Udílí se od roku 2012, vždy jednou za dva roky. Vznikly z potřeby upozornit na nezastupitelnou práci, kterou vykonávají jednotliví tvůrci a aktéři nezávislé scény, projevit jim úctu a veřejně je ocenit. V situaci, kdy jsou umělci, tvořící většinu nezávislé scény, na volné noze a stavěni na periferii i z hlediska celkového kulturního provozu marginalizovaní, tak je to vhodný způsob, jak je povzbudit. Zároveň však i vyslat společnosti jasný signál.“

Kdo laureáty cen DNA vybírá? Jak se případná komise shodne?

Oceněné vybírá užší vedení Nové sítě ve spolupráci s členy Českého kulturního networku Nová síť, kteří jsou poradním hlasem. Opět je to podobné jako v případě dramaturgie Malé inventury, zde ještě více s ohledem na potřebu vytvářet prostor pro spolupráci v kultuře, což je i hlavním posláním Nové sítě. A jak to už bývá, někdy je výběr snazší, jindy to skřípe…“

Uvažujete, v rámci festivalu, i o nějakých „kulatých stolech” či besedách pro divadelní odborníky, respektive šéfy souborů?

Festival má sekci Industry, která nabízí prohlídky scén s jejich dramaturgy, pravidelný sobotní bazar projektů nebo například diskusi o progresivnější formě dramaturgie v různých regionech České republiky. Nezapomínáme ale ani na ostatní diváky, kteří se třeba chtějí po vybraných představeních setkat s tvůrci a podělit se o svou zkušenost.“

Jak vycházíte vstříc divákům? Vzpomínám si, že jste v minulých ročnících i nějak organizovali přejezdy mezi divadelními scénami.

Můžeme diváky uklidnit, že program sestavujeme tak, aby navazující představení bylo možné stihnout. V několika málo případech, kdy je to opravdu natěsno, nabízíme nějakou formu přepravy.“

Také se festivalu účastní i „Váš” soubor Anička a letadýlko. Jak se dokážete „rozdvojit”? Nepoukazují někdy jiní, že se sám festivalu aktivně účastníte?

Divadlo Anička letadýlko je součástí letošního programu. Nicméně uvádělo své představení na festivalu dlouho před tím, než jsem na něm začal spolupracovat. Takže, v tomto necítím nějaké tenze. Nadto, v těchto nemnohých choulostivějších případech se většinou vzdávám posledního slova při výběru do programu.“

Na co speciálně byste Vy, jako aktivní divadelník (nikoli pouze z pozice organizátora), na letošní ročník diváky pozval?

To je vždy těžká otázka. Jako aktivní divadelník, bych musel zmínit jen jedno. Takže zůstanu spíš u toho organizátora. Řekněme, že z pozice kritického diváka, mě letos nejvíce překvapila ,Maryša (mlčí)´, ,Medúza´, ,Nepřestávej´, ,Aluminiová královna´, ,Virtual Ritual´, ,Šest příběhů o vzniku a zániku´, ,Tumor: Karcinogenní romance´, ,Zmrzačení´ anebo ,Press Paradox´…“

Z tiskové konference MALÉ INVENTURY, po Petrově levici sedí ředitelka festivalu Adriana Světlíková

A který soubor bylo (nejen pro letošní ročník) historicky nejsložitější na festival přemluvit?

Naštěstí přemlouvat nemusíme a doufám, že to tak zůstane i do budoucna.“

Tak nejen to Vám přejeme jménem čtenářů TANEČNÍHO MAGAZÍNU i do dalších ročníků festivalu!


Závěrem krátce představujeme zmiňovanou NOVOU SÍŤ:

Nová síť již šestnáctým rokem podporuje živé umění a spolupráci v kultuře. Jako otevřená kulturní organizace propojuje regiony ČR s Prahou i zahraničím, posiluje komunikaci mezi veřejnou správou a jednotlivými aktéry kulturního života, usiluje o decentralizaci, rozvoj a kultivaci občanské společnosti v ČR. Hlavními projekty Nové sítě jsou ČESKÝ KULTURNÍ NETWORK NOVÁ SÍŤ, festival nového divadla MALÁ INVENTURA, kulturní platforma mezi Prahou a Berlínem PRALIN a nový projekt na podporu rezidenčních pobytů ART-IN-RES.

 

Foto: Markéta Bendová a archiv Malé inventury

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Dvě derniéry v ALTĚ a PONCI

Studio ALTA upozorňuje: Projekty Petry Tejnorové a Terezy Ondrové „Pojďme na tanec“ a „Nothing Sad“ v Praze v druhý prosincový týden naposledy!

Po dvou letech intenzivního uvádění se představí v Praze naposledy dva taneční projekty režisérky Petry Tejnorové, „Nothing Sad“ 11. prosince ve Studiu ALTA a „Pojďme na tanec“ 12. prosince v divadle PONEC.

Oba projekty spojuje, kromě jména režisérky, také osobnost tanečnice Terezy Ondrové, která patří k vůdčím postavám současné české scény. Stabilně, dá se říci, že již po 15 let. V představení „Pojďme na tanec“ si zahrála také známá česká herečka Halka Třešňáková, pro kterou byla spolupráce příležitostí, jak se vrátit k nonverbálnímu divadlu, ze kterého původně vychází.

Pojďme na tanec“, tělesný dokument o současném tanci, jehož cílem je přiblížit co nejvíce divákům tuto v ČR stále málo známou, avšak široce pochopitelnou a v neposlední řadě i veskrze zábavnou uměleckou formu, byl s úspěchem uveden v mnoha českých regionech či na Slovensku a v anglické verzi ve Velké Británii, Německu a Itálii.

Tvůrci projekt označují za „stručný manuál pro vystrašené diváky, neboli pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout ,návod´ na překonání strachů.“ Počáteční inspirací byla otázka, zda se abstraktní tanec dá vysvětlit a pochopit. Výsledek, na němž se kromě režisérky autorsky podíleli i všichni účinkující (Tereza Ondrová, Halka Třešňáková, Helena Arenbergerová, Martin Talaga a Helena Araujo), kombinuje živelný tanec s mluveným slovem. Osobní zpovědi se střídají s přednáškovými motivy a tanečními ukázkami, kterým nechybí nadhled, ironie a humor.

Úvod do nevypočitatelného světa současného tance se zkrátka nad očekávání vydařil.”, zhodnotila představení kritička Lucie Kocourková v magazínu Opera Plus.

Nothing Sad“, o poznání intimnější taneční trio, bylo premiérově uvedeno na festivalu 4 + 4 dny v pohybu v říjnu 2017. Dále byl projekt uveden mimo jiné na festivalech Malá inventura či Pražské Quadriennale v sekci PQ+. Derniéra proběhne v obsazení se slovenským tanečníkem Danielem Račkem namísto Nathana Jardina.

Tematicky se projekt inspiruje esejí astronoma J. Keplera „O šestiúhelné sněhové vločce – poutavé čtení o ničem“. A také hrou s energií, fyzičností a organizací… Fyzikální zákony a chemie určují náš svět, stejně jako nás utváří naše minulost a paměť. Energie rozvíří vlnové délky jak tance, tak představivosti. Pohyb, tělo, tanec vnímáme v daném okamžiku – je tu a najednou není, zmizí navždy pryč. Existoval vůbec? Tři těla v prostoru, jejich náhlé uspořádání, neustálá změna hmoty a tvarů jako spouštěč vzpomínek, emocí a obrazů. Kolik života můžeme vtlačit do jediného zamrzlého okamžiku?

Z inscenace „Nothing Sad“

Uznávaná taneční kritička Lucie Kocourková shrnula představení takto: „Nothing Sad je hrou s pohybem, která uspokojí diváka naladěného na proměnlivost dynamiky pohybu a schopného vnímat čistý pocit, nikoli hledat význam. Protože i když byly motivace intelektuální, výsledek je čistě emoční a analýze se vzpírá.“

Neváhejte a využijte poslední šance vidět tato ojedinělá představení.

Foto: Archiv Studia ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hlaste se na MALOU INVENTURU 2020

Máte na to necelé poslední dva měsíce!

18. ročník festivalu Malá inventura se bude konat od 20. do 28. února 2020 v Praze. Hlavní program festivalu představí výběr nejvýraznějších představení uplynulého roku v oblasti nového divadla.

Tato výzva je určena projektům, které vznikly v období 1. 12. 2018–30. 11. 2019 a spadají do jedné ze tří sekcí:

TAŽNÍ PTÁCI: projekty nového divadla bez trvalého institucionálního zázemí, které vznikly a jsou uváděné v Praze.
REGION: projekty nového divadla, které vznikly a jsou uváděné v regionech ČR.
RESIDENTS: projekty nového divadla umělců ze zahraničí působících v ČR a umělců z ČR působících v zahraničí. A dále mezinárodní koprodukční projekty uváděné v ČR.

Přihláška má následující strukturu:
• základní informace o žadateli
• informace o projektu (název projektu, záznam, anotace, umělecký tým apod.)
• technické požadavky
• další podklady (stručný životopis, přehled projektů, fotografie)

Přihlášky zasílejte do 31. 10. 2019 (po tomto datu nebudou přihlášky akceptovány!)
(projekty s premiérou od 1. do 30. 11. 2019 zašlou pouze přihlášku s popisem projektu, termínem a místem premiéry. Doplňující materiály – foto, záznam – dodají po premiéře, nejpozději do 1. 12. 2019)

Své případné dotazy nebo doplňující připomínky, prosím, posílejte na e-mail: produkce@novasit.cz.

Přihláška zde: https://1url.cz/EMXvy
Přihláška ENG: https://1url.cz/YMXXL

Poznámka: Programová sekce NOVÁ KREV NA SCÉNĚ pro začínající umělce a absolventy uměleckých škol má samostatnou výzvu na webu: www.novasit.cz. Projekty v sekci DOMOVSKÉ SCÉNY vybíráme na základě nominací festivalových scén, nikoli formou otevřené výzvy.

NOVÁ SÍŤ

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„BORDEL L´AMOUR“ – snaživě, leč nesourodě

Již sedmnáctá MALÁ INVENTURA letos přinesla další ze svých vrcholů – v podobě modifikovaného bordelu! Trochu s ním nekorespondovala nejen průvodkyně, stylem vychovatelky ve školní družině. A také celková (ne)provázanost…

DEPRESIVNÍ DĚTI SICE TOUŽÍ PO PENĚZÍCH…

V bývalém klubu Belmondo, kde šéfoval pozdější ředitel ZOO Praha Petr Fejk, nyní tedy „Venuši“ (v někdejší studentské „Koleji 5. května“), udělala vstupní náladu již barmanka. Byla totiž naaranžovaná poněkud unisex. A zejména, věci příští evokovalo přítmí s červenými svíčkami.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.“  Tak zní hlavní slogan představení ve Venuši ve Švehlovce. Českou premiéru mělo loni symbolicky na 1. máje. A pokračuje charakteristikou: Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.“

Umělecký gang, jak se sám kategorizuje divadelní soubor jménem Depresivní děti touží po penězích, překvapil svým konstrukčně i myšlenkově náročným projektem. Ve spolupráci s německým divadlem Soubor Taupunkt otevřel dveře vykřičeného domu. V něm se však neprodává sex, nýbrž čistá láska.

Představení bylo určeno pro pouhopouhých šestnáct diváků. Takže na něm Depresivní děti zas až tak moc peněz nevydělaly…

BORDEL NA KOLEČKÁCH?

Po poněkud školometském úvodu Zoji Oubramové – Pistoriové, který ozvláštnila snad pouze její „kočičí kabelka” na baterky (patrně se snažící parafrázovat erotický strojek zvaný „Robertek“), se rozjíždí hlavní součást večera.

Jednotliví diváci si ještě v arénovitě uspořádaném předsálí zvolí tři druhy lásky. V hlavní části večera je za pomoci performerů a performerek v „soukromých pokojích“ (tvořených červenými „lékařskými“ plentami) zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný, podle lásky, kterou si klient zvolil, respektive vylosoval.

Tituly jednotlivých „pokojů“ jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu. Tedy nikoli sedmnáct druhů lásky, nýbrž devět…

Herci se snaží diváky dostat do svého světa prodejné lásky. S fantazií, nadhledem i příslušnou stylizací.

V této stylizaci bordelu a kreativního uchopení se role nadčasových „knězů a kněžek lásky“ tkví hlavní a stěžejní program večera.

Jelikož je „pokojů“ pouze sedm, ostatní, na něž se v té chvíli nedostává, opět zabavuje paní Zoja. Tentokrát již bez erotické kabelky. Zadává testy, předčítá z příruček o lásce. I když chápu záměrný kontrast, hyperbolu a karikaturu, tak tato část programu působí poněkud jako entrée vychovatelky ve školní družině. A to ještě na nižším stupni základní školy…

JAK DIVÁK TŘEBA VSTŘEBÁ?

Závěrečná část „návštěvy bordelu“ je záměrně společně zhlédnuté představení „Všechno přemůže láska“. Jistě ambiciozní. Plné nápadů a nečekaných kreací. Jeho výraznou slabinou jsou nesourodé slogany promítané zadní projekcí. Nesourodost je ostatně hlavním motivem celého “Bordelu”.

Tak toto je gradace večera?“, ptám se.

Myslím, že diváci se poměrně složitě – po hlavní frivolně filozofické části programu – soustředí na poněkud odlišný, jiný styl a výraz. A ty banální a často prvoplánové slogany promítané nad hereckými akcemi celou snahu spíše devalvují.

Zaregistroval jsem, že nejen já už koukal na hodinky. Bylo to neslušné k výkonu herců, ale…

Velkým problémem bylo – sice světové a módní – užívání angličtiny. Hodně nepochopitelné, když část herců byli – Němci!!! Čech logicky přece rozumí více jazyku svých sousedů!

Režisér Jakub Čermák se vyloženě snažil. Ale někdy méně znamená více. Divadelní představení se nedá tvořit, jako když pejsek a kočička „vaří“ dort.

Závěrem smekněme před všemi herci, kteří absolvují tři představení o více než hodině a půl třikrát za podvečer a večer! Pouze s minimálními přestávkami!! To opravdu  klobouk dolů!!!

„Bordel L´Amour

Režie: Jakub Čermák
Hrají: Zoja Oubramová – Pistoriusová, Pavel Kozohorský, Jakub Čermák, Radim Klásek, Barbora Šupová, Heda Bayer, Angelina Marsch, Sebastian Rein
Scénografie: Martin Šimek

Kostýmy: Anežka Straková
Produkce: Noemi Krausová

Premiéra: 20. 4. 2018 Oft Bühne Komplex, Chemnitz, DE a 1. 5. 2018 Venuše ve Švehlovce, Praha, CZ

100 minut, česky, anglicky

Foto: Malá inventura

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

MALÁ INVENTURA 2019: Restaurace, kde zaručeně neztloustnete!

DOTAŽENÝ NÁPAD █ KOUZLO NECHTĚNÉHO █ OKOUZLENÝ SALONEK CROSS CLUBU █ PŘED DEZERTEM NEBYLO NUTNO DEZERTOVAT █

Velmi stylově, v restauračním salónku pražského Cross Clubu, proběhla v neděli 24. února odpolední prezentace pozoruhodného interaktivního videoartu „Restaurant na konci vesmíru“. V rychlém sledu po sobě zde následovalo osm zhruba dvacetiminutových prezentací tohoto titulu. Patrně šlo o nejextravagantnější a nejvíce kontroverzní představení (či výtvarný počin?) 17. ročníku festivalu MALÁ INVENTURA…

Zprvu jsem nevěděl, a nebyl jsem viditelně sám, co od netradičního „restauračního“ představení očekávat..

Takto vypadala prezentace jednoho z hlavních chodů jídelního lístku – japonských nudlí

Toto originální výtvarně interaktivní entrée bylo již několikrát v loňském roce provedeno ve vysočanském industriálním multikulturním prostoru Galerie Pragovka. Za celým projektem stojí trio nonkonformních umělců – Eliška Soukupová, Martin Vlček a Vojtěch Žák.

Nápad byl zdánlivě jednoduchý. Prezentovat lidskou krmi výtvarně. Již vstupenka byla nadmíru stylová. Ve formě vizitky luxusní restaurace. V samotném, autentickém restauračním salónku Cross Clubu diváka uvítaly dvě půvabné servírky. Byly oděny a upraveny v japonském stylu. Ihned rozdaly jídelní lístky. Na nich jsme, mimo předkrmů, měli připraveny hlavní chody a dezerty.

Vše jsme pak dostávali pouze vizuální formou – prostřednictvím tabletů a televizních monitorů. Interaktivnost spočívala v tom, že nám počítačový mág, který měl v gesci výtvarnou i technickou stránku projektu, nechal na chvíli možnost si u něj zakouzlit si s jídelním obrázkem.

Několik lidí si evidentně spletlo nějakou skutečnou „jídelní“ akci festivalu MALÁ INVENTURA v nedalekém, rovněž holešovickém, studiu ALTA s touto „nejídelní“ prezentací.

Interaktivní ruka spolupracuje s hlavním výtvarným mágem a počítačovým expertem

Ovšem nechtěným vrcholem představení bylo něco, co vzniklo kouzlem nechtěného. Jeden ze zahraničních hostů, který ať už z jakýchkoli důvodů rezignoval na náš jazyk, si nechal od servírek cosi anglicky vysvětlovat. A stále jim odpovídal: „Jez. Jez!“ Což bylo pro českou restauraci (byť s japonskými servírkami) symptomatické.

Celé toto krátké výtvarně divadelní entrée bylo důmyslně připraveno a nenechalo nikoho, včetně zahraničních hostů, v klidu.

Myslím, že „vesmírná restaurace“ je pronikavým výkřikem do diskuse o smazávání bariér mezi výtvarnými a divadelními uměleckými aktivitami.

Foto: MALÁ INVENTURA

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

MALÁ INVENTURA roste!

17. ročník festivalu nového divadla Malá inventura proběhne 20.–28. února. Více informací na: www.malainventura.cz . Ale přečtěte si i následující článek!

Sedmnáctý ročník divadelního festivalu nabídne sedmapadesát představení na patnácti pražských scénách. Malá inventura má letos navíc hosty z Berlína a novou programovou sekci Residents.

Malá inventura, která běží od 20. do 28. února, servíruje i letos „best of“ z nového divadla za loňský rok. Umělecký ředitel festivalu Petr Pola vysvětluje, že výběr byl náročný: „Šlo nám o rozmanitost. Výchozího materiálu bylo zhruba dvakrát tolik. Po důkladné selekci jsme se rozhodli pro sedmapadesát kusů.“

Nabitý program je rozdělený do několika sekcí. V rámci Domovských scén představí tradičně to nejlepší z programu stálých scén. Tady se divák může těšit na dvacet tři kusů: Útočiště Viliama Dočolomanského, Žlutou tmu multimediálního umělce Petra Nikla, ale také nejnovější představení Lenky Vagnerové, Wariot Ideal, Spitfire Company, Divadla Continuo, Miroslava Bambuška, Petry Tejnorové, souboru Depresivní děti touží po penězích a dalších.

Pod hlavičkou sekce Nová krev, kde jsou představováni studenti a začínající umělci, stojí za vidění jednak hrůzostrašný kus na motivy pohádky o Jeníčkovi a Mařence J+M v režii Rufiny Bázlové, jednak zpracování příběhu slavné Johanky z Arku, který pod názvem Jana režíruje Anežka Kalivodová.

Další sekce, Tažní ptáci (tedy soubory bez stálé scény) uvedou například „existenciální horor“ Rain Dance 2.0 skupiny Handa Gote research & development, dále Pustinu podle slavného modernisty T. S. Eliota v režii Jana Nebeského – anebo představení Poutníci po hvězdách režisérky Hany Strejčkové, které vzniklo ve spolupráci s dětmi uprchlíků a je primárně určeno právě dětem.

První letošní novinkou je sekce Residents, která představí zahraniční umělce, žijící u nás, a české umělce, žijící v zahraničí. Za zhlédnutí stojí určitě práce Everywhen tvůrčího kolektivu Soňa Ferienčíková, Mária Júdová a Alexandra Timpau, anebo osobitý remake kultovního hororu El Santo bojuje proti upířím ženám v interpretaci mexické performerky Cristiny Maldonado s názvem Telekinetic Assault Group. „Nechceme jen přiblížit nové divadlo veřejnosti,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková, „chceme taky propojit divadelní profesionály z Česka s těmi ze zahraničí. Letos máme přes sto hostů a mezi nimi zástupce divadelních scén například Řecka, Itálie, Francie, Polska, Litvy či Izraele.“

Ovšem tou hlavní novinkou Malé inventury je letos sekce PRALIN, která nabídne v tuzemské premiéře pět představení umělců z Berlína. Za zmínku stojí třeba Claire Vivianne Sobottke a její kus Strange Songs, vyznamenaný na vídeňském ImpulsTanz cenou diváků, anebo performerka a „robotka“ Lori Baldwin, která bude pod hlavičkou Tick tock the Timeline Clock odpovídat divákům na otázky ze života; do světa mechanického divadla pro jednoho diváka zavede pak návštěvníky Theaterautomat umělecké skupiny Pragmata. „Cílem je, abychom alespoň v náznaku zachytili bohatost umělecké produkce v Berlíně: tanec, performance, objekt. Prostě pro každého něco,“ dodává umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola.

Domovskými scénami 17. ročníku festivalu Malá inventura jsou Studio ALTA, Divadlo Archa, PONEC – divadlo pro tanec, MeetFactory, Alfred ve dvoře, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, DOX+, La Fabrika, Cross Attic, Divadlo X10, NoD, Divadlo Komedie, Petrohradská kolektiv, Národní galerie v Praze – Veletržní palác a Kavárna U Hrdinů. Festival dále spolupracuje s Werichovou vilou, A studiem Rubín a komunitním prostorem Punctum.

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní neziskovka Nová síť: kulturní organizace se sídlem na Praze 7, která letos završí šestnáct let své činnosti. Kontinuálně poskytuje konzultace a poradenství v oblasti problematiky neziskových organizací; věnuje se mediátorství, monitoringu a ožívání lokální kultury; realizuje umělecké, manažerské a visegrádské rezidence; spravuje Český kulturní network a podporuje strategii síťování, cirkulace a sdílení; systematicky se věnuje vzdělávání formou workshopů pro veřejnost v oblastech osvojení technických dovedností a plánování kulturních akcí; realizuje projekt PRALIN, který rozvíjí kulturní spolupráci mezi Prahou a Berlínem. Nová síť je také pořadatelem festivalu nového divadla Malá inventura v regionech: Jičín, Jihlava, České Budějovice a Opava (www.novasit.cz).

Foto: Nová síť
Zuzana Kopáčová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Přijde už konečně KOKOT? (NoD – program na únor)

Bible, Židé pod mořem, komiksoví hrdinové, Měsíční sonáta, Kokot i Festival MALÁ INVENTURA a mnoho dalšího. Takový bude únor na populární experimentální scéně NoD v pražské Dlouhé ulici!

PROGRAM únor 2019

Stále probíhá: 

VŠICHNI SE DÍVAJÍ JEDNÍM SMĚREM / Pavel Humhal 31. 1. – 24. 2. 2019
GALERIE Pavel Humhal (*1965) je vizuální umělec, pedagog a teoretik. Začínal jako zakládající člen skupiny Pondělí (*1989), jejíž členové se zabývali konceptuálním přístupem a všedními náměty. Ve své tvorbě se vyjadřuje převážně konceptuálním sochařstvím, ale často používá i fotografie nebo textové koncepty. Výstava Všichni se dívají jedním směrem se věnuje tématu neviditelného překračování hranic mezi životem a smrtí, čistým a špinavým, přirozeným a umělým, světským a duchovním. -> FREE

4/2 FANTASY! / Janek Lesák & kol. 19:30/Po
Divadlo, které uvidíte, když zavřete oči. 
DIVADLO 
Příběh odehrávající se ve vaší hlavě a jehož hlavním hrdinou jste vy sami. Neuvidíte nic jiného, než obrazy, které vám vygeneruje váš vlastní mozek.  Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního zvuku – zvukové virtuální reality a tradičních principů ruchařské práce, aby vás teleportovala do samotného středu světa fantasy – do hlavy hlavního hrdiny. Nasaďte si sluchátka a zavřete oči. Proslýchá se, že Temnota znovu nabírá na síle… Hrají: M. Cikán, L. Karda, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP) 

5/2 ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí 19:30/Út
DIVADLO 
Každá se dočká svýho kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná. Hrají: E. Soukupová, K. Smržová, P. Kolman (j. h.). Hudba: V. Strýček, Š. Hrábek, M. Beran. Režie: Kolektiv Maso Krůtí. Dramaturgie: J. Fleglová, A. Berčíková. ->  VYPRODÁNO 

6/2 a 20/2 Komentovaná prohlídka výstavy VŠICHNI SE DÍVAJÍ JEDNÍM SMĚREM / Pavel Humhal 18:00/St

8/2 GOON! – KRVAVÁ POMSTA! / IDDQD 19:30/Pá
DIVADLO | STUDIO Krvavá komiksová jízda plná krve, komiksový poetiky a jízdních řádů. Jediný představení, který překousne i tvůj pubertální brácha. Tak bacha! Přijď se přesvědčit, že život není spravedlivej, násilí plodí násilí a alkohol tvý problémy nevyřeší. BANG! Hrají: D. Kranich, A. Týmal, J. Strýček. -> 200 Kč / 150 Kč (studenti, senioři, ZTP) 

9/2 KRÁLOVNA VÍL/ FAIRY QUEEN / 420people 19:30/So
DIVADLO Inscenace plná intimity a dechberoucích tanečních výkonů v choreografii Václava Kuneše a s živou hudbou od kapely Zabelov group: „Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni a nedrželi ho za ruku?” Na tyto otázky odpovídá Královna víl, která vychází z autentických materiálů a reálných zkušeností účinkujících. Účinkují: F. Barrouquère, Z. Herényiová, V. Kuneš, L. Nastišin, F. Staněk & kapela Zabelov Group – J. Šikl a R. Zabelov -> 330 Kč / 250 Kč (studenti, senioři, ZTP) 

12/2 OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol. 19:30/Út
DIVADLO Inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komiksových hrdinů: Batmana, Supermana, Catwoman a Hulka. American psychological society vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou lidmi. Hraje soubor Divadla NoD: L. Přichystalová, L. Karda, M. Cikán, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> VYPRODÁNO

13/2 SEDM KOSTEK CUKRU / Jan Strýček & kol. 19:30/St
DIVADLO | STUDIO Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Příběh inspirovaný životem politického vězně Josefa Černohorského a našimi vlastními životy.  Hrají: V. Hříbek / V. Zimmermann a M. Sobotková / R. Caldová. Režie: J. Strýček. Dramaturgie:  T. Pavelková. -> 200 Kč / 150 Kč (studenti, senioři, ZTP)

16/2 SE LVEM NA PRSOU / Tereza Volánková & kol. 19:30/So
DIVADLO | STUDIO 
Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky. Tak určitě … Josef Gruss, Jan Palouš, Jaroslav Jirkovský, Otakar Vindyš, Josef Šroubek, Josef Maleček, Jiří Tožička, Jiří Lála, František Pácalt, Vladimír Zábrodský, Bohumil Modrý, Vilibald Šťovík, Stanislav Konopásek, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný, Mike Buckna, Josef Trousílek, Miroslav Charoust, František Tikal, Karel Gut, Jiří Holeček, Ivan Hlinka, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Vladimír Růžička, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, František Kaberle ml., Robert Reichel, Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek, David Moravec, Tomáš Plekanec, … Hrají: studenti VOŠH. Režie: T. Volánková. -> 200 Kč / 150 Kč (studenti, senioři, ZTP)

22/2 BIBLE 2 / Janek Lesák & kol. 19:30/Pá
Oficiální pokračování nejúspěšnějšího bestselleru všech dob.
DIVADLO | PREMIÉRA Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý. Nová dogmata, noví hrdinové a čerstvá dávka toho, co nesmíte dělat nebo shoříte v pekle. Již brzy ve vašem divadle. Inspirováno komixem Adventures of God.  Hraje soubor Divadla NoD: L. Přichystalová, L. Karda, M. Cikán, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP) 

23/2 HODNÍ CHLAPCI / 11:55 19:30/So
DIVADLO Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými” lidmi? Je to násilné v nás lidské, nebo nelidské? Co všechno může být spouštěčem naší agresivity? Byli bychom schopni se podílet na násilí na druhých? A co v momentě, kdy bychom byli pod vlivem nějaké skupiny? Může být násilí na druhých určitý druh sportu, kterému lze propadnout? Opravdu jsme si jisti tím, jak se ve vypjatých a nepříjemných situacích zachováme? Můžeme o sobě říct, že v žádném případě nemáme sklon k násilí v jakékoli jeho podobě? Režie: J. Mikulášek. Dramaturgie: M. Zicháčková. Hraje soubor 11:55. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP) 

24/2 12 ÚKOLŮ PRO ŽIDY / 20 000 židů pod mořem & Divadlo NoD 19:30/Ne
DIVADLO 20 000 židů pod mořem a Divadlo NoD zkoumají hranice improvizačního divadla. “Židi” mají 4 večery na to, aby dokázali, že jsou opravdovými profesionály. Jejich úkolem bude odehrát bez jakékoli přípravy 4 celovečerní představení a tým Divadla NoD jim připraví 12 překážek, které jim to pořádně znesnadní. O jaké překážky půjde, ovšem nebude nikdo z herců dopředu vědět. Protože kdyby to věděli, nikdy by do toho dobrovolně nešli.  Pokud se jim podaří i přes všechny překážky dohrát představení do úplného konce, stane se Divadlo NoD jejich domovskou scénou. Pokud ne, už si tu nikdy ani neškrtnou. Konkurz, který ještě žádný divadelní soubor nezažil. Hraje soubor 20 000 židů pod mořem. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

25/2 PRAVDA O 17/11 / 11:55 20:00/Po
DIVADLO Ve třetím díle brakové trilogie se pod režijním vedením Petry Tejnorové chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry. Hraje soubor 11:55. Režie: P. Tejnorová. Dramaturgie: J. Tošovský. Představení proběhne v rámci festivalu MALÁ INVENTURA 2019. -> VYPRODÁNO 

26/2 KŘEST ALBA EG / Zabelov Group 20:00/Út
HUDBA Široce rozkročené pojetí jazzu, fascinace rytmickými sekvencemi a abstraktním vokálem, experimentování a neustálá potřeba hledání zvuku, stejně jako prolínání kultur, tvoří základ přístupu Zabelov Group k hudbě a jejímu provedení. Hosté:  Floex, Jaromír Honzák and more. -> 250 Kč 

28/2 MĚSÍČNÍ SONÁTA Č. 11 / Janek Lesák & kol. 20:00/Čt
DIVADLO Inscenace na základě skutečného přepisu komunikace posádky Apolla 11 s řídícím centrem NASA v Houstonu. Divadelní koncert na čtyři synťáky, který vás vystřelí na Měsíc.  Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky. Hraje soubor Divadla NoD: L. Přichystalová, L. Karda, M. Cikán, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. Představení proběhne v rámci festivalu MALÁ INVENTURA 2019. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)