21. Malá inventura překvapila vynikající návštěvností

Téměř 4000 diváků, tedy bezmála vyprodaný festival nového divadla

Jednadvacátý ročník Malé inventury skončil. Bezmála vyprodaný festival nového divadla je skvělým signálem opět se probouzející návštěvnosti divadel. Nabídl v osmi dnech téměř šedesát různých akcí, pětatřicet divadelních, tanečních a multimediálních představení na jednadvaceti pražských scénách a obsáhlý doprovodný program – celou řadu živých networkingových setkání, nových formátů a diskusních eventů, nechyběly ani akce pro děti. Retrospektivní přehlídku nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku, letos navštívilo téměř 4000 diváků. Festival uvedl přes 250 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR.

„Hlavním dramaturgickým klíčem letošní Malé inventury byly proměny citlivosti,“ říkají dramaturgové festivalu Karolína Plicková a Petr PolaDo určité míry toto téma nejspíš nastartovala covidová éra a s ní spojená sociální i smyslová deprivace. Tento systémový ‚black-out‘ umožnil začít se hlouběji zamýšlet nad systémy, v nichž žijeme, a nad způsoby, jimiž interagujeme s ostatními i se světem. Není divu, že otázky vnímání, citlivosti a osobních hranic získaly ve veřejném diskurzu konečně prostor.



„Malá inventura je festivalem pro profesionály stejně jako pro širokou veřejnost. Festival se výrazně profiluje jako showcase a profesionálnímu publiku samozřejmě věnujeme speciální pozornost a péči. Festival byl jako vždy centrem živého networkingu a navazování nové spolupráce. Přivítali jsme více než 160 domácích i zahraničních hostů a již během festivalu bylo předdomluveno na 20 výjezdů z hlavního programu,“ doplňuje ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Do Prahy přijela řada zahraničních delegací, například berlínská, bavorská, delegace z Lotyšska, Polska či vybraná mezinárodní delegace Českých center. Největším překvapením pro nás ale byla vynikající návštěvnost.“

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Festival dále pořádá i v regionech, kde se uskuteční v květnu a září až říjnu v šesti městech (Kuks, Jičín, Karlovy Vary, Jihlava, Rožnov pod Radhoštěm a České Budějovice).

  1. ročník festivalu Malá inventura uspořádala Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

SOFT SPOT: nechte se unášet řečí těla!

Dvě excelentní tanečnice v Ponci

Na počátku byla výzva ke spolupráci dvou silných tanečních osobností ze Slovenska s ikonou maďarské scény Adrienn Hód z HODWORKS. Soňa Ferienčíková oslovila Martinu Hajdylu k dialogu dvou matek, které se vydají pod taktovkou nekonvenční maďarské choreografky zkoumat význam těla v reakci na aktuální dění v jejich životě i kolem nás. PONEC – divadlo pro tanec dává prostor premiéře 10. března 2022.

Dvě excelentní tanečnice prostřednictvím improvizace a výzkumu fyzična zkoumají vztah právě mezi tělem, osobností a významem. Co vnímáme, když se podíváme na lidské tělo? Co nám říká gesto, postoj, pohyb? Jak komunikujeme prostřednictvím těla s ostatními? SOFT SPOT si pohrává s autentičností jedné každé interpretky, ptá se, co nás jako lidi definuje a poohlíží se po jakémsi skrytém citlivém ​​„soft místě” uvnitř nás samotných. Zdrojem inspirace byla zranitelnost fontanely každé nově narozené bytosti.

Kdo je kdo?

Adrienn Hód stojí v čele osobité a mezinárodně uznávané skupiny HODWORKS v Budapešti od roku 2007. Ve svých dílech dekonstruuje struktury těla, pohybu, prostoru a hudby, aby je přestavěla vždy novými, překvapivými způsoby.

Martina Hajdyla, slovenská tanečnice a choreografka sídlící v Praze, je zakládající členkou taneční skupiny ME-SA. V roce 2015 byla oceněna jako Tanečnice roku za svůj výkon v inscenaci SuperNaturals. Za sólo L – One of the Seven byla nominována na cenu Thálie 2016.

Soňa Ferienčíková, slovenská tanečnice, performerka, pedagožka a zakladatelka taneční organizace BOD.Y, studovala v Praze (AMU), Antverpách a Salzburgu tanec a je certifikovanou instruktorkou Pilates. Její sólo EVERYWHEN bylo nominováno na slovenskou divadelní cenu DOSKY 2018.

Kateřina Marková R. Pereira 

pro Taneční magazín

PONEC a dvě říjnové premiéry

Mu–Tation pro dospělé a Škatulení pro děti

Marie Gourdain v Mu –Tation pracuje s odlitky těla, které v průběhu inscenace s pomocí tří tanečníků doslova mutují. Zkoumají tak důležitost proměny formy v cyklu života. V inscenaci se objeví tři performeři: Sabina BočkováMatthew Rogers a Radim Klásek.

Mu — Tation

Jak mu—tovat naše myšlení, hodnoty a pohled na svět v nezastavitelném cyklu života a v době, kdy je myšlenka zásadní změny všudypřítomná? Inscenace Mu—Tation prozkoumává možnosti transformace těla, úplného zředění bytí, ale i myšlenku stvoření bytosti od nuly, složené z různých kousků. Je možné, aby tělo, jak ho známe, zmizelo? Nebo aby bylo jiné? Jako když se housenka promění v motýla, rozpadne se na své elementární částice a přemění se podle jiného plánu, jiné architektury?  Francouzská choreografka Marie Gourdain pomocí tří performerů pracuje na velké metamorfóze, která projde několika po sobě jdoucími reinkarnacemi.

Marie Gourdain je choreografka, scénografka a výtvarnice původem z Paříže, která žije od roku 2010 v Praze. Vystudovala filmovou animaci na francouzské École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs (ENSAD). V rámci studia absolvovala Erasmus na VŠUP v Praze. Za svou výtvarnou a sochařskou práci získala cenu Frédéric de Carfort Paris (2011) a cenu pro sochaře ENSAD Paris (2009). Od roku 2015 je členkou kolektivu tYhle, který se věnuje fyzickému divadlu a tanci. Ve Francii založila nový soubor Matière Mobile.

V inscenaci vystupuje Sabina Bočková společně s Matthewem Rogersem a Radimem Kláskem. Hudba je dílem Sáry Vondráškové /Never Sol/, světelný design vytváří Zuzana Režná.

Škatulení zve děti od 4 let do světa fantazie, v němž se i zdánlivě obyčejné věci mění v něco nevšedního. Stačí otevřít oči, zapnout představivost, rozhýbat se a hrát si. Představení propojuje tanec, živou hudbu, performanci, prvky improvizace i technologie. Seznamuje děti s uvažováním o prostoru a architektuře, fyzikálních zákonech, přepravě a cestování krabic, ale i důležitosti přání a snů.

Mirka Eliášová absolvovala taneční katedru HAMU, obor choreografie, v roce 1997. Později přidala i doktorské studium na téže akademii, kde působí také pedagogicky. Kromě inscenací pro děti vytvořila řadu dalších děl a také zajímavých tanečních filmů. Spolupracuje s různými divadelníky a dlouhodobě experimentuje s Komorním orchestrem Berg, včetně site-specific projektů.

Celý program najdete na www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín

TATA BOJS a DEKKADANCERS uvedou novinku »Velký třesk!«

V Azylu78 se bude cestovat časem

Vydat se s TATA BOJS a DEKKADANCERS do budoucnosti a cestovat v čase tam i zpět. To vše zažijí návštěvníci letní scény Azyl78 díky audiovizuálnímu tanečnímu koncertu „Velký třesk!“. V představení TATA BOJS odvypráví příběh skladbami z nejnovějšího alba „Jedna nula“, ale i jejich nadčasového „Nanoalba“ z roku 2004 a DEKKADANCERS jeho děj zatančí. Společný počin muzikantů a tanečníků spojí melodičnost, hravost, vtip i vážná témata s radostí z pohybu a vizuálním zážitkem umocněným projekcí. Nový projekt se scénografií Milana Caise má premiéru 15. června v prostoru šapitó Jatek78 na Výstavišti Praha. Během léta se dočká pěti repríz, vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cz.

TATA BOJS čerstvě ocenění cenou Anděl v kategorii kapela roku říkají, že při představě kruhové manéže Azylu78 vidí jak vizuálně atraktivní scénu, tak také výzvu: „S Tata Bojs v cirkuse moc často nehrajeme, takže nám to přišlo jako zajímavé místo, kde v létě vystoupit. Těšíme se na kruhové šapitó a diváky ve stoosmdesáti stupních dokola. Což už je hodně za bodem varu…“ glosuje s úsměvem frontman Milan Cais.

Jsou to výborní muzikanti, kteří mají krásné vizuální představy a vůbec nejsou proti jakýmkoliv našim návrhům. Naopak. Hrozně je baví propojení s tancem a chtějí, aby to ladilo s příběhem. Oni nedělají jen tak normální desku. V rámci alba je děj, který znázorňují hudbou a texty a my ho doplňujeme tancem. Je to příjemná spolupráce,“ řekl Štěpán Pechar, umělecký šéf DEKKADANCERS, kteří jsou domovským souborem divadla Jatka78.

Album „Jedna nula“, které vyšlo u Supraphonu na LP, CD i digitálně (a je k dispozici zde), vybízí ke kontemplaci nad stavem světa i k zamyšlení nad sebou. Jednička tu symbolizuje „něco” a nula naproti tomu „nic”. Je to hra kontrastů, kterou spojuje velký třesk. Děj startuje v blízké budoucnosti, okolo 2034, kdy digitální technologie ovládly do značné míry naše životy a dokonce mají i jistou převahu. Jak je u TATA BOJS zvykem, ve skladbách srozumitelně a vtipně filozofují a hrají si se slovy.

Spolupráce TATA BOJS s DEKKADANCERS začala v roce 2005. „Tenkrát nás pozvali do Ponce, kde ztvárnili tancem náš příběh ,Nanoalba´ a nazvali to ,Nanopicture´. Byli jsme nadšeni. Řekli jsme si, že by bylo fajn zkusit to udělat na živo, kdy my budeme hrát a oni tančit,“ říká Milan Cais.

DEKKADANCERS se podíleli na natáčení několika i klipů TATA BOJS. Z těch nejznámějších písní jmenujme „Opakování“, „Homo demo“ nebo speciální patnácti minutové video natočené pro virtuální realitu kamerou snímající prostor 360 stupňů. Také vystupovali jako zvláštní hosté na některých výjimečných koncertech, které s oblibou pořádají. „Gró celého parťáctví mezi oběma skupinami se od začátku točí okolo Nanoalba. Tam přeskočila první jiskra, když Tom Rychetský a Viktor Konvalinka dali s TATA BOJS dohromady scénické provedení téhle desky. Projekt to byl úspěšný, ,Nanoalbum´ je navíc nadčasové, takže se v budoucnu celá show ještě několikrát zopakovala a vždycky bylo vyprodáno,“ uzavírá za DEKKADANCERS Marek Svobodník.

Azyl78 ovládne symbolický koncert „Velký třesk!“ celkem šestkrát a to v termínech 15.–17. června a 5.–7. července. Během léta nový prostor Jatek78 pro 500 až 800 diváků pohostí i dalších 18 uskupení a divadel. Z těch hudebních je na programu: temperamentní „Italská noc“, koncert vážné hudby v podání orchestru PKF – Prague Philharmonia. Anebo koncert zpěvačky Anety Langerové „Dvě slunce aneb Jak krásné je být milován“ v rámci jejího letního koncertního turné s kapelou a smyčcovým triem.

 

Foto: Jakub Červenka a Salim Issa

Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN