Tanec v mnoha podobách na jevišti i v otevřených lekcích pro veřejnost

Nová sezona v divadle PONEC

PONEC – divadlo pro tanec v září vstoupí do jubilejního roku. Aktuální 25. výročí svého založení oslaví programem ozdobeným několika světovými a českými premiérami, programem plným událostí pro všechny milovníky současného tance. Zahájení nové sezony ve dnech 5. až 16. září reflektuje bohatost programové nabídky aktivit divadla PONEC od dětí až po seniory.

Novou sezonu v divadle PONEC otevře 5. září ve 20.00 a 6. září už v 18.00 Orchestr BERG a Eli a kol. premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh. Autorky, choreografka Mirka Eliášová a hudební skladatelka Jana Vöröšová, se inspirovaly dávnou inuitskou legendou. Hlavním tématem jsou člověk a příroda, a proto se v inscenaci přednostně využívají „recykláty“. Druhou zářijovou tuzemskou premiérou bude 30. září triptych Together Alone ukrajinské umělkyně Yany Reutové, který už má za sebou úspěšné uvedení na Kilowatt festivalu v italské Cortoně.

„Přijďte tančit!“ zní z PONCE lákavá výzva. Hned 11. září se rozjedou pravidelné taneční dílny pro teenagery pod vedením zkušených lektorů – Současný tanec pro teens. A ve dnech následujících pak dostanou prostor další otevřené lekce pro veřejnost: Dance Well – ozdravná síla tance pro všechny, bez ohledu na věk a pohybové omezení, lekce jsou vhodné nejen pro lidi, kterým do života vstoupila Parkinsonova choroba; Pohybově-hlasové dílny pro starší a senioryContemporary dance pro každého, kdo se nebojí vyzkoušet něco nového; Dílny pro děti vedené umělci z Ukrajiny a Tanec školám.

Součástí zahájení sezony je například také Neényi – smyslové představení pro batolata, rodiče, prarodiče i nerodiče v podání spolku Ostružina, které v repertoáru reprezentuje aktivitu přístupnou již těm nejmenším. PONEC je pravidelně součástí větších komunitních akcí. V zahajovacím programu jsou proto zařazeny také  taneční události v Krenovce v rámci oblíbené sousedské slavnosti Zažít město jinak – Stories Věry Ondrašíkové a PRIMA session Viktora Černického.

Atraktivními tituly je naplněn i další zářijový program. Nechybí četnými cenami ověnčená audiovizuální inscenace Věry Ondrašíkové & Kolektivu s názvem GUIDE. Ani performance-dialog Zero etc., která je vhodná pro děti od osmi let a tentokrát bude doplněná hernou Cécile Da Costy, či dvě představení F*cking Beautiful Spring. Inscenace kolektivu Spitfire Company je inspirována nekonečným posloucháním oratoria El Niňo amerického skladatele Johna Adamse, rapových veršů Kae Tempest a hudebního rituálu skupiny Shortparis z petrohradského undergroundu.

Foto: Adéla Vosičková, Vojtěch Brtnický, Adam Mráček

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

21. Malá inventura překvapila vynikající návštěvností

Téměř 4000 diváků, tedy bezmála vyprodaný festival nového divadla

Jednadvacátý ročník Malé inventury skončil. Bezmála vyprodaný festival nového divadla je skvělým signálem opět se probouzející návštěvnosti divadel. Nabídl v osmi dnech téměř šedesát různých akcí, pětatřicet divadelních, tanečních a multimediálních představení na jednadvaceti pražských scénách a obsáhlý doprovodný program – celou řadu živých networkingových setkání, nových formátů a diskusních eventů, nechyběly ani akce pro děti. Retrospektivní přehlídku nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku, letos navštívilo téměř 4000 diváků. Festival uvedl přes 250 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR.

„Hlavním dramaturgickým klíčem letošní Malé inventury byly proměny citlivosti,“ říkají dramaturgové festivalu Karolína Plicková a Petr PolaDo určité míry toto téma nejspíš nastartovala covidová éra a s ní spojená sociální i smyslová deprivace. Tento systémový ‚black-out‘ umožnil začít se hlouběji zamýšlet nad systémy, v nichž žijeme, a nad způsoby, jimiž interagujeme s ostatními i se světem. Není divu, že otázky vnímání, citlivosti a osobních hranic získaly ve veřejném diskurzu konečně prostor.



„Malá inventura je festivalem pro profesionály stejně jako pro širokou veřejnost. Festival se výrazně profiluje jako showcase a profesionálnímu publiku samozřejmě věnujeme speciální pozornost a péči. Festival byl jako vždy centrem živého networkingu a navazování nové spolupráce. Přivítali jsme více než 160 domácích i zahraničních hostů a již během festivalu bylo předdomluveno na 20 výjezdů z hlavního programu,“ doplňuje ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Do Prahy přijela řada zahraničních delegací, například berlínská, bavorská, delegace z Lotyšska, Polska či vybraná mezinárodní delegace Českých center. Největším překvapením pro nás ale byla vynikající návštěvnost.“

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Festival dále pořádá i v regionech, kde se uskuteční v květnu a září až říjnu v šesti městech (Kuks, Jičín, Karlovy Vary, Jihlava, Rožnov pod Radhoštěm a České Budějovice).

  1. ročník festivalu Malá inventura uspořádala Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

SOFT SPOT: nechte se unášet řečí těla!

Dvě excelentní tanečnice v Ponci

Na počátku byla výzva ke spolupráci dvou silných tanečních osobností ze Slovenska s ikonou maďarské scény Adrienn Hód z HODWORKS. Soňa Ferienčíková oslovila Martinu Hajdylu k dialogu dvou matek, které se vydají pod taktovkou nekonvenční maďarské choreografky zkoumat význam těla v reakci na aktuální dění v jejich životě i kolem nás. PONEC – divadlo pro tanec dává prostor premiéře 10. března 2022.

Dvě excelentní tanečnice prostřednictvím improvizace a výzkumu fyzična zkoumají vztah právě mezi tělem, osobností a významem. Co vnímáme, když se podíváme na lidské tělo? Co nám říká gesto, postoj, pohyb? Jak komunikujeme prostřednictvím těla s ostatními? SOFT SPOT si pohrává s autentičností jedné každé interpretky, ptá se, co nás jako lidi definuje a poohlíží se po jakémsi skrytém citlivém ​​„soft místě” uvnitř nás samotných. Zdrojem inspirace byla zranitelnost fontanely každé nově narozené bytosti.

Kdo je kdo?

Adrienn Hód stojí v čele osobité a mezinárodně uznávané skupiny HODWORKS v Budapešti od roku 2007. Ve svých dílech dekonstruuje struktury těla, pohybu, prostoru a hudby, aby je přestavěla vždy novými, překvapivými způsoby.

Martina Hajdyla, slovenská tanečnice a choreografka sídlící v Praze, je zakládající členkou taneční skupiny ME-SA. V roce 2015 byla oceněna jako Tanečnice roku za svůj výkon v inscenaci SuperNaturals. Za sólo L – One of the Seven byla nominována na cenu Thálie 2016.

Soňa Ferienčíková, slovenská tanečnice, performerka, pedagožka a zakladatelka taneční organizace BOD.Y, studovala v Praze (AMU), Antverpách a Salzburgu tanec a je certifikovanou instruktorkou Pilates. Její sólo EVERYWHEN bylo nominováno na slovenskou divadelní cenu DOSKY 2018.

Kateřina Marková R. Pereira 

pro Taneční magazín

PONEC a dvě říjnové premiéry

Mu–Tation pro dospělé a Škatulení pro děti

Marie Gourdain v Mu –Tation pracuje s odlitky těla, které v průběhu inscenace s pomocí tří tanečníků doslova mutují. Zkoumají tak důležitost proměny formy v cyklu života. V inscenaci se objeví tři performeři: Sabina BočkováMatthew Rogers a Radim Klásek.

Mu — Tation

Jak mu—tovat naše myšlení, hodnoty a pohled na svět v nezastavitelném cyklu života a v době, kdy je myšlenka zásadní změny všudypřítomná? Inscenace Mu—Tation prozkoumává možnosti transformace těla, úplného zředění bytí, ale i myšlenku stvoření bytosti od nuly, složené z různých kousků. Je možné, aby tělo, jak ho známe, zmizelo? Nebo aby bylo jiné? Jako když se housenka promění v motýla, rozpadne se na své elementární částice a přemění se podle jiného plánu, jiné architektury?  Francouzská choreografka Marie Gourdain pomocí tří performerů pracuje na velké metamorfóze, která projde několika po sobě jdoucími reinkarnacemi.

Marie Gourdain je choreografka, scénografka a výtvarnice původem z Paříže, která žije od roku 2010 v Praze. Vystudovala filmovou animaci na francouzské École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs (ENSAD). V rámci studia absolvovala Erasmus na VŠUP v Praze. Za svou výtvarnou a sochařskou práci získala cenu Frédéric de Carfort Paris (2011) a cenu pro sochaře ENSAD Paris (2009). Od roku 2015 je členkou kolektivu tYhle, který se věnuje fyzickému divadlu a tanci. Ve Francii založila nový soubor Matière Mobile.

V inscenaci vystupuje Sabina Bočková společně s Matthewem Rogersem a Radimem Kláskem. Hudba je dílem Sáry Vondráškové /Never Sol/, světelný design vytváří Zuzana Režná.

Škatulení zve děti od 4 let do světa fantazie, v němž se i zdánlivě obyčejné věci mění v něco nevšedního. Stačí otevřít oči, zapnout představivost, rozhýbat se a hrát si. Představení propojuje tanec, živou hudbu, performanci, prvky improvizace i technologie. Seznamuje děti s uvažováním o prostoru a architektuře, fyzikálních zákonech, přepravě a cestování krabic, ale i důležitosti přání a snů.

Mirka Eliášová absolvovala taneční katedru HAMU, obor choreografie, v roce 1997. Později přidala i doktorské studium na téže akademii, kde působí také pedagogicky. Kromě inscenací pro děti vytvořila řadu dalších děl a také zajímavých tanečních filmů. Spolupracuje s různými divadelníky a dlouhodobě experimentuje s Komorním orchestrem Berg, včetně site-specific projektů.

Celý program najdete na www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín