Reimagine International Touring!

Nová šance – to je Perform Europe

Nová šance, jak vrátit umělcům možnost cestovat, s důrazem na ekologii, inkluzi, udržitelnost a inovativní využívání technologií, to je program Perform Europe s výraznou podporou EU, programu Kreativní Evropa. Mezinárodní festival TANEC PRAHA uspěl hned ve dvou projektech, které získaly podporu.

 Minulý týden ohlásila mezinárodní jury konečné výsledky, z 1327 přihlášených projektů jich získalo podporu 19! V první fázi byl výběr širší, jednalo se o více než 500 projektů, kterým byla nabídnuta komunikační platforma k propojení, sdílení námětů a postupů a vytváření koalic s dalšími partnery. Ve druhé fázi se tak sešlo 150 partnerských projektů, které již propracovávají příležitosti pro umělce i veřejnost s využitím různých modelů praxe. Teprve z nich jury vybrala 19 nejzajímavějších, splňujících náročná kritéria.

Dlouhodobě je oceňována pečlivá práce Tance Praha s partnery v regionech po celé ČR. Doveze-li např. umělce z Brazílie, jako je tomu v případě site-specific projektu Woods autorek Clarice Lima (BR), Catarina Saraiva (PT) a Nina Fajdiga (SI), realizuje sérii performancí na několika lokacích, zapojí místní zájemce a dokáže překvapit veřejnost na neobvyklých místech nejen ve městech, ale i venkovských oblastech.

Tam směřuje i druhý projek Springback RingsideNa mnoha místech ČR nejsou technicky vybavené sály vhodné k uvedení představení současného tance. Existují však technologie, které dokáží divákům přiblížit umělecké zážitky v 3D virtuální realitě. Díky speciální kameře, kterou jsou představení natočena (mnohá z nich v době Covidu přímo v divadle PONEC) a vybavení head-sety, budou mít diváci šanci neobvyklého zážitku, jako by seděli v 1. řadě divadla a měli umělce na dotek. Tyto projekce budou provázeny interaktivními diskusemi s umělci online.

„Jakkoli víme, že živé umění žádná technologie nenahradí, daří se touto formou zpřístupnit současné umění i v místech, kde by diváci neměli jinak šanci nebo museli dojíždět do metropole, říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha z.ú.

Zúročuje se tím letitá a velmi bohatá mezinárodní spolupráce, díky níž se stal Tanec Praha koordinátorem jarního turné Woods, k němuž se přidaly země jako Litva, Švédsko a Velká Británie. Zároveň coby jeden ze zakladatelů a partnerů evropské platformy mladých choreografů Aerowaves se zapojí do „turné“ Springback Ringside vedle kolegů ze Slovinska, Chorvatska, Srbska, Maďarska a Itálie.

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín

Existuje dojem bytí?

Vše musíme mít propočítané, pojmenované, jinak to neuznáváme. Ale je to tak?

Tuto otázku si ve své stejnojmenné inscenaci klade její mezinárodně úspěšná autorka a choreografka Tereza Lenerová.  Její premiéru uvede již 13. prosince ve 20 hodin v divadle PONEC.

Nová inscenace Terezy Lenerové ve spolupráci s dramaturgem Janem Horákem volně navazuje na projekt Taxon, který vznikl společně s výtvarným umělcem Adamem Vačkářem.

​​Autorka v projektu pracuje s dřevěnými větvemi jakožto extenzí končetin. Tyto prodloužené dřevěné končetiny lze chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. To, že existujeme, se učíme uvědomovat, jak vypadáme, se učíme přijímat.

„Co mě v tomto představení lákalo bylo navrátit se k něčemu více animálnímu a instinktivnímu v nás. Jsem unavená tím, jak mozek zaujímá v naší společnosti hlavní roli. Co si nedokážeme obhájit hlavou, jako by neexistovalo. Vše musíme mít propočítané, pojmenované, jinak to neuznáváme. Chtěla jsem se dotknout míst, které potlačujeme, které schováváme a jsme naučené držet pod kontrolou.“ říká Tereza Lenerová, autorka a choreografka projektu.

Tereza Lenerová vystudovala The Theaterschool v Amsterdamu. Zkušenosti sbírala nejprve jako tanečnice u různých choreografů v ČR a zahraničí. Později se jako choreografka s Einat Ganz kvalifikovala na Aerowaves Spring Forward s duetem Proměnná. Pro další experimenty spoluzaložila prostor Truhlárna, kde vytvořila svoje dosud nejúspěšnější sólo Švihla, oceněné hlavní cenou na České taneční platformě 2017 a řadou pozvání do zahraničí na prestižní festivaly. Její další dílo Nepřestávej získalo zvláštní uznání poroty na České taneční platformě 2019 a je součástí výběru Aerowaves Twenty21. V září 2021 mělo premiéru představení dis pla y, na jehož tvorbě se podílela s tanečnicí  Jitkou Čechovou.

Celý program najdete na www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. PereiraIvana Poláčková 

pro Taneční magazín

Budete S dovolením! někde Inbetween a možná dojde i k Průniku díky třem premiérám v divadle PONEC

Listopad přináší hned 3 premiéry!

Všudypřítomný spěch, hledání rovnováhy ve společenském systému a koncept hranic jako někdy vtipná, jindy více alarmující výpověď o stavu naší doby ve třech listopadových premiérách slibují umělecký zážitek, který ještě při odchodu z divadla zůstává pod kůží. Ve dvou premiérách PONEC dává prostor autorům z mladé nadějné generace, Inbetween je česko – slovenský projekt.

S dovolením!

Nikdo nemá čas na nic čekat. Občas se sice zastavíme, ale všudypřítomný stres a spěch nás nutí běžet dál. Inscenace jako zrcadlo odrážející jednu z tváří dnešní doby s lehkostí a humorem je dílem sdružení Spolk.

Představení vyhrálo 2. místo v soutěži Tanečních aktualit Divoká karta 2020.

Inbetween

,,Jsme propojenější víc než kdykoli dřív, měníme se na masu, která se snaží najít rovnováhu. Taháme a tlačíme.“ Představení inspirované aktuálními společenskými změnami a našimi reakcemi na ně.

Koncept z dílny tří autorek: Soňi Ferienčíkové, Márie Júdové Alexandry Timpau je inspirovaný interaktivní architekturou. Čtyři tanečníci tak pracují s materiálem, který se vznáší nad nimi.

Spára: Průniky

Ocitli jsme se tam, kde po doteku zůstává jen prázdná stopa. Realita a sen se smísily dohromady. Už nerozeznáváme hranici našich těl od okolního prostoru. Něco se muselo stát. S námi, se světem, se mnou. Představení nechává nahlédnout do témat současné generace dvacátníků. Vzniklo v rámci projektu Nezřízeni, jehož koncepci vytvořil tandem uskupení Pulsar – Honza Malík a Tereza Krčálová. Choreografka Barbora Ptáčková je letošní absolventkou Konzervatoře Duncan centre v Praze.

Více na:  www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín 

PONEC a dvě říjnové premiéry

Mu–Tation pro dospělé a Škatulení pro děti

Marie Gourdain v Mu –Tation pracuje s odlitky těla, které v průběhu inscenace s pomocí tří tanečníků doslova mutují. Zkoumají tak důležitost proměny formy v cyklu života. V inscenaci se objeví tři performeři: Sabina BočkováMatthew Rogers a Radim Klásek.

Mu — Tation

Jak mu—tovat naše myšlení, hodnoty a pohled na svět v nezastavitelném cyklu života a v době, kdy je myšlenka zásadní změny všudypřítomná? Inscenace Mu—Tation prozkoumává možnosti transformace těla, úplného zředění bytí, ale i myšlenku stvoření bytosti od nuly, složené z různých kousků. Je možné, aby tělo, jak ho známe, zmizelo? Nebo aby bylo jiné? Jako když se housenka promění v motýla, rozpadne se na své elementární částice a přemění se podle jiného plánu, jiné architektury?  Francouzská choreografka Marie Gourdain pomocí tří performerů pracuje na velké metamorfóze, která projde několika po sobě jdoucími reinkarnacemi.

Marie Gourdain je choreografka, scénografka a výtvarnice původem z Paříže, která žije od roku 2010 v Praze. Vystudovala filmovou animaci na francouzské École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs (ENSAD). V rámci studia absolvovala Erasmus na VŠUP v Praze. Za svou výtvarnou a sochařskou práci získala cenu Frédéric de Carfort Paris (2011) a cenu pro sochaře ENSAD Paris (2009). Od roku 2015 je členkou kolektivu tYhle, který se věnuje fyzickému divadlu a tanci. Ve Francii založila nový soubor Matière Mobile.

V inscenaci vystupuje Sabina Bočková společně s Matthewem Rogersem a Radimem Kláskem. Hudba je dílem Sáry Vondráškové /Never Sol/, světelný design vytváří Zuzana Režná.

Škatulení zve děti od 4 let do světa fantazie, v němž se i zdánlivě obyčejné věci mění v něco nevšedního. Stačí otevřít oči, zapnout představivost, rozhýbat se a hrát si. Představení propojuje tanec, živou hudbu, performanci, prvky improvizace i technologie. Seznamuje děti s uvažováním o prostoru a architektuře, fyzikálních zákonech, přepravě a cestování krabic, ale i důležitosti přání a snů.

Mirka Eliášová absolvovala taneční katedru HAMU, obor choreografie, v roce 1997. Později přidala i doktorské studium na téže akademii, kde působí také pedagogicky. Kromě inscenací pro děti vytvořila řadu dalších děl a také zajímavých tanečních filmů. Spolupracuje s různými divadelníky a dlouhodobě experimentuje s Komorním orchestrem Berg, včetně site-specific projektů.

Celý program najdete na www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín