SOFT SPOT: nechte se unášet řečí těla!

Dvě excelentní tanečnice v Ponci

Na počátku byla výzva ke spolupráci dvou silných tanečních osobností ze Slovenska s ikonou maďarské scény Adrienn Hód z HODWORKS. Soňa Ferienčíková oslovila Martinu Hajdylu k dialogu dvou matek, které se vydají pod taktovkou nekonvenční maďarské choreografky zkoumat význam těla v reakci na aktuální dění v jejich životě i kolem nás. PONEC – divadlo pro tanec dává prostor premiéře 10. března 2022.

Dvě excelentní tanečnice prostřednictvím improvizace a výzkumu fyzična zkoumají vztah právě mezi tělem, osobností a významem. Co vnímáme, když se podíváme na lidské tělo? Co nám říká gesto, postoj, pohyb? Jak komunikujeme prostřednictvím těla s ostatními? SOFT SPOT si pohrává s autentičností jedné každé interpretky, ptá se, co nás jako lidi definuje a poohlíží se po jakémsi skrytém citlivém ​​„soft místě” uvnitř nás samotných. Zdrojem inspirace byla zranitelnost fontanely každé nově narozené bytosti.

Kdo je kdo?

Adrienn Hód stojí v čele osobité a mezinárodně uznávané skupiny HODWORKS v Budapešti od roku 2007. Ve svých dílech dekonstruuje struktury těla, pohybu, prostoru a hudby, aby je přestavěla vždy novými, překvapivými způsoby.

Martina Hajdyla, slovenská tanečnice a choreografka sídlící v Praze, je zakládající členkou taneční skupiny ME-SA. V roce 2015 byla oceněna jako Tanečnice roku za svůj výkon v inscenaci SuperNaturals. Za sólo L – One of the Seven byla nominována na cenu Thálie 2016.

Soňa Ferienčíková, slovenská tanečnice, performerka, pedagožka a zakladatelka taneční organizace BOD.Y, studovala v Praze (AMU), Antverpách a Salzburgu tanec a je certifikovanou instruktorkou Pilates. Její sólo EVERYWHEN bylo nominováno na slovenskou divadelní cenu DOSKY 2018.

Kateřina Marková R. Pereira 

pro Taneční magazín

Budete S dovolením! někde Inbetween a možná dojde i k Průniku díky třem premiérám v divadle PONEC

Listopad přináší hned 3 premiéry!

Všudypřítomný spěch, hledání rovnováhy ve společenském systému a koncept hranic jako někdy vtipná, jindy více alarmující výpověď o stavu naší doby ve třech listopadových premiérách slibují umělecký zážitek, který ještě při odchodu z divadla zůstává pod kůží. Ve dvou premiérách PONEC dává prostor autorům z mladé nadějné generace, Inbetween je česko – slovenský projekt.

S dovolením!

Nikdo nemá čas na nic čekat. Občas se sice zastavíme, ale všudypřítomný stres a spěch nás nutí běžet dál. Inscenace jako zrcadlo odrážející jednu z tváří dnešní doby s lehkostí a humorem je dílem sdružení Spolk.

Představení vyhrálo 2. místo v soutěži Tanečních aktualit Divoká karta 2020.

Inbetween

,,Jsme propojenější víc než kdykoli dřív, měníme se na masu, která se snaží najít rovnováhu. Taháme a tlačíme.“ Představení inspirované aktuálními společenskými změnami a našimi reakcemi na ně.

Koncept z dílny tří autorek: Soňi Ferienčíkové, Márie Júdové Alexandry Timpau je inspirovaný interaktivní architekturou. Čtyři tanečníci tak pracují s materiálem, který se vznáší nad nimi.

Spára: Průniky

Ocitli jsme se tam, kde po doteku zůstává jen prázdná stopa. Realita a sen se smísily dohromady. Už nerozeznáváme hranici našich těl od okolního prostoru. Něco se muselo stát. S námi, se světem, se mnou. Představení nechává nahlédnout do témat současné generace dvacátníků. Vzniklo v rámci projektu Nezřízeni, jehož koncepci vytvořil tandem uskupení Pulsar – Honza Malík a Tereza Krčálová. Choreografka Barbora Ptáčková je letošní absolventkou Konzervatoře Duncan centre v Praze.

Více na:  www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín 

SPECTACULARE 2019 a taneční duet RAFAELS

Za minulého režimu se to divadlo nesmělo jmenovat Komedie. Jelikož v domě nad ním úřadovala Česká vláda. Dnes už má opět starý dobrý název a bude v něm zahájen – již tento čtvrtek – šestý ročník festivalu SPECTACULARE 2019!

Uhrančivý taneční duet Rafales slavnostně zahájí šestý ročník festivalu Spectaculare v prostorách divadla Komedie. Ve čtvrtek 14. února, v den svátku zamilovaných, prozkoumá soubor RADAR pod vedením francouzského choreografa Benjamina Bertranda souhru a rytmus dvou těl ve vibracích zvukových vln. Bulharský umělec Stanislav Genadiev představí ve čtvrtek 7. března v Kasárnách Karlín instalaci geometrických světelných linii Synchronicity. Divadelní část festivalu zakončí 26. března intermediální performance Everywhen v prostorách Alfreda ve dvoře. Festival letos do Prahy mimo jiné přiveze výrazná jména elektronické, experimentální jazzové a soudobé hudby: Jon Hopkins, Apparat Luke Howard, Phil France, Peter Gregson, Daniel Brandt či Rafael Anton Irisarri. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji GoOut. Kompletní program festivalu je k dispozici na www.spectaculare.eu.

Festival Spectaculare letos významně rozšířil divadelní a taneční program. Uvede tak tři performance, které spojuje netradiční forma scénického umění a silná hudební složka. První z nich, taneční duet Rafales, slavnostně zahájí letošní ročník festivalu ve čtvrtek 14. února v divadle Komedie. Francouzský choreograf Benjamin Bertrand v něm zkoumá stabilitu a rytmus dvou těl ve vibracích zvukových vln, napětí svalů a tření kůže o kůži. Inspirací mu byla nevypočitatelná vzdušná substance, která se prolíná skrze hmotu. Performance je výjimečná výrazným zvukovým doprovodem, o který se postaral Florent Colautti – uznávaný francouzský elektroakustický experimentátor vynalézající vlastní hudební nástroje.

Do karlínských Kasáren se můžete ve čtvrtek 7. března vydat na bulharské představení „Synchronicity“

Synchronicity bulharského choreografa a hudebníka Stanislava Genadieva bude 7. března v Kasárnách Karlín ve světelné instalaci geometrických linií zkoumat složitý vztah člověka k okolnímu světu. Klade si otázky, zda se věci ve světě dějí záměrně nebo jestli nejsou některé souvislosti jen hříčkou osudu. V interakci s hypnotickými audiovizuálními efekty rozehraje Genadiev svou taneční variaci na teorii synchronicity C. G. Junga. Po skončení performance představí autor performance, pod pseudonymem DJ Genda, hudební set, ve kterém se pomocí vlastních terénních nahrávek věnuje stylům jako je UK bass, dub, breakbeat i jazz.

Rafaels

Závěr divadelního programu festivalu Spectaculare bude patřit představení Everywhen, které se odehraje v úterý 26. března v divadle Alfred ve dvoře. Intermediální performance se zabývá neustálou rotací dějin a zachycení kontrastu láskyplného osobního života s životem politickým, jenž může mít děsivé následky. Everywhen nabídne strhující taneční výkon a podmanivou hudba v kombinaci se závratně rotujícími 3D vizualizacemi. Vše je společnou prací tanečnice Soni Ferienčíkové, hudebnice Alexandry Timpau a vizuální umělkyně Márie Judové, která pro představení vytvořila pomocí kombinace archivních fotografií a naskenovaných objektů originální 3D animace.

Everywhen

Kompletní program najdete na webových stránkách: www.spectaculare.eu. Vstupenky na festival Spectaculare jsou k dostání v předprodeji GoOut.

Předprodej: goout.net/cs/festivaly/festival-spectaculare-2019

PROGRAM: Spectaculare 2019 (14.2. – 3. 4. 2019)

14. 2. | RafalesSlavnostní zahájení festivalu Spectaculare 2019

Divadlo Komedie, 20:00

Cena 300 Kč, studenti 200Kč.

Facebook: fb.com/events/497268360680091/

Rafaels

19. 2. | Ryuichi Sakamoto: CODA

BIO OKO, 18:00

režie: Stephen Nomura Schible

FB event: fb.com/events/2092945007458637/

20.2. Project: Mooncircle – Long Arm, TakeLeave, KRTS + Anna Gieseking (DJ set)

Futurum Music Bar, 19:30

Cena v předprodeji 400 Kč, na místě 450 Kč.

Facebook: fb.com/events/549214485552562/

26.2. | Catching Flies + Poté

La Fabrika (Slévárna), 19:30

Cena v předprodeji 350 Kč, na místě 450 Kč.

Facebook: fb.com/events/281280582560326/

28.2. | Erased Tapes showcase Vol. 3: Daniel Brandt + David Allred

Palác Akropolis, 19:00
Cena v předprodeji 400 Kč, na místě 500 Kč.

Facebook: fb.com/events/364979097585160/

5.3. | Pulp: A Film about Life, Death and Supermarkets

Kino Světozor, 20:45

režie: Florian Habicht

Účinkují: Jarvis Cocker, Nick Banks, Candida Doyle, Richard Hawley

FB event.: fb.com/events/366986753883794/

6.3. | Beautiful Noise

Kino Světozor, 20:45

režie: Eric Green

Účinkují: Trent Reznor, Wayne Coyne, Andy Bell, Robin Guthrie, Robert Smith

FB event: https://www.facebook.com/events/2116279141996156/

7. 3. | Genadiev: Synchronicity + DJ Genda

Kasárna Karlín, 20:00

Cena v předprodeji 250 Kč, na místě 250 Kč.

Facebook: fb.com/events/2197226670607335/

Synchronicity


9.3. | Jon Hopkins + support: Indian Wells, Bratři

Fórum Karlín, 20:00

Cena v předprodeji 690 Kč, na místě 790 Kč.

Facebook: fb.com/events/514820202332825/

14.3. | Luke Howard + James Heather

Hlahol, 19:30

Cena v předprodeji 550 Kč, na místě 650 Kč.

Facebook: fb.com/events/568436010237167/

18.3. | Arcadia + předfilm Manu Delago – Parasol Peak

BIO OKO, 20:30

Arcadia, režie: Paul Wright

Parasol Peak, režie: Johannes Aitzetmüller & Jeb Hardwick

FB event: fb.com/events/2212798408961314/

20.3. | Rafael Anton Irisarri & Simon Scott
CAMP, 20:00
Cena v předprodeji 300 Kč, na místě 400 Kč.
Facebook: fb.com/events/601982633548757/


21.3. | Gondwana – Phil France, Nayo Rao, Sunda Arc
Divadlo Archa, 19:30
Cena v předprodeji: 500 Kč, na místě 600 Kč na místě.

Facebook: fb.com/events/230111187768045/


25.3. | Peter Gregson + violoncello quintet

Rudolfinum – Sukova síň, 19:30

Cena v předprodeji 650 Kč, na místě 750 Kč.

Facebook: fb.com/events/349371118978359/

26.3. | Everywhen
Alfred ve dvoře, 20:00

Cena 250 Kč, studenti 150 Kč.

Facebook: fb.com/events/2072716116146270/

28.3. | Hatti Vatti live + Midub live + Kiyoko DJs

Cross, 20:30

Cena v předprodeji 200 Kč, na místě 250 Kč.

Facebook: fb.com/events/2117047828387234/

1. 4. | B-Movie

BIO OKO, 20:30

Režie: Jörg A. Hoppe, Klaus Maeck, Heiko Lange

FB event.: fb.com/events/393901284710449/


3.4. | Apparat + P.hono

Lucerna – Velký sál, 19:30

Cena v předprodeji 690 Kč, na místě 790 Kč.

Facebook: fb.com/events/2223274957953172/

Workshopy – vstup na workshopy je zdarma po předchozí registraci na: rsvp@spectaculare.org

21.2. od 18:00, Futurum: Gordon Gieseking – Album Release: Physical and digital distribution

19.3. od 18:00, CAMP: Simon Scott – Field recordings

20.3. od 18:00, CAMP: Rafael Anton Irisarri – Ableton Masterclass

22.3. od 18:00, Archa: Matthew Halsall – Jazz Label Strategy

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

„ASSEMBLAGE“ atakovala auta

Aktivní ALTA adekvátně asociovala a atakovala agilním autorským abstraktním anglickým „Assemblage“ apokryfy a auditorium. A apelovala atakována automobily.

Jaká byla premiéra Martiny Hajdyly Lacové a seskupení ME-SA „Assemblage“? Jak už tomu bývává před premiérou, tak se tradičně (a „trendy“?) nezačínalo včas. U moderních – zejména pražských – tanečních scén nejen mně (ale stále větší armádě diváků) trochu vadí jakási nevyrovnanost. Pokud premiéra či repríza ze strany interpretů nezačne včas, tak se naprosto nic neděje. Nikdy jsem nezažil upřímnou omluvu. Pokud však divák přijde o trochu později, nebývá vpuštěn!!! Chápu úctu k hercům, celému uměleckému štábu… Ale kupříkladu dispozičně v divadle Ponec by mohli být  opozdilci téměř bezbolestně vpouštěni na horní balkon. Tam by, upřímně řečeno, minimálně rušili… A možná by se to dalo – při troše dobré vůle – vyřešit i v ALTĚ?

A tak se i v industriální ALTÉ čekalo, čekalo a ještě déle čekalo v typickém průchodu před hlavním sálem. A najednou ze dvora tohoto studia pěkně mezi premiérové čekající obecenstvo vjel – osobní automobil. Bez zatroubení! Stylové k tomu, co následovalo po dlouhém, maratónském čekání.

Jak již jsme byli předem z propagačních tiskovin připraveni, jednalo se o autorský počin Martiny Hajdyly Lacové. Těšili jsme se na užití silničních retardérů, na spolupráci jmenovkyně slavné výtvarnice Zuzany Scerankové – Pavly. Ta již zazářila ve známém Buran Teatru v Brně. Otazníky předem panovaly i kolem živé hudby…

Znalí divadelníci, hudebníci i teoretici, opět z Brna, právě vyzdvihovali multiinstrumentalistku a improvizátorku Hanu Foss Minaříkovou. Z Prahy naopak předem zněly pochvalné hlasy na adresu druhé hudebnice Žanety Vítové, spjaté zejména s Pražským improvizačním orchestrem a akordeonem…

Dějištěm „Asemblage“ byl již tradiční a první velký sál studia ALTA. Byl nabit přímo k prasknutí. Sedělo se i na schodech.

Vlastní jeviště ALTY bylo vymezeno dlouhým diagonálně položeným zpomalovacím – autentickým retardérem. Ne každý asi dokonale zná a ví, že je tento rozebiratelný… V levém zadním rohu hracího prostoru se neustále vzdouvá vojenská plachta. Asociuje pohyb, život uvnitř, pod ní. Nad ní – ve stejném vojenském maskovacím designu – visí obří šortky! Ne náhodou evokují červené trenýrky nad pražským Hradem.. Opodál leží několik malých, špičatých betonových hranolů, ostře se tyčících, jakoby z dílny proslulého Bořka Šípka. Ve středním pozadí na levé straně scény se pne totem, vytvořený z rozřezaných koláčů dřeva.

Skutečně, výtvarný rukopis Zuzany Sceránkové výrazně předznamenal celé, bezmála hodinové, představení. Stal se výrazným komponentem civilizačního příběhu a výtvarné artefakty se stávaly pilíři, na nichž inscenace – kromě nápadité choreografie – stála.

A už se vše rozjíždí… Na levé straně sedí dvě (až moc) živé, již zmíněné, hudebnice. S akustickými nástroji, ale i laptopy a dálkovým ovládáním. Na zemi leží šestice tanečnic. Zatím v  klidu téměř letargickém. V kolektivním duchu. Nic nevybočuje, nic neprovokuje. A pak poznenáhlu následuje nevyřčený houpavý apel k pohybu. Hudba – jakoby golemovským šémem – ožívá tanečnice a ony naopak ožívají hudbou…

Ještě stojí jistě za zmínku světelný design. Na něm zapracoval manžel hlavní autorky Jiří Hajdyla. Bylo vidět, že se jedná o manželský „teamwork“. Reflektory ani boďáky nepřebíjely vlastní scénu, nesnažily se za každou cenu exhibicionisticky dominovat… Naopak, byly s hudbou tím, co hnalo „Asemblage“ dopředu.

Celé představení „Asemblage“ přináší celou řadu výtvarně choreografických obrazů. Jde zde o konflikt přirozeného a strojeného pohybu, akustické a elektronické hudby, přírodních výtvarných artefaktů s umělými.

Zajímavý je i kontrast mluvené a zpívané ruštiny v podání Ekateriny Plechkové. Ve stínu „zemanovských“ (sice vojenských) šortek získává aktuální konotace.

Možná, že právě říjen 2018 klade naléhavé otázky… A „Asemblage“ na ně odpovídá s potřebnou razancí. Máme se bát islamistů? Anebo rusky mluvících (a zpívajících) lidí? A anglický název vtipně, avšak důrazně paroduje až nechutné ovlivnění českého slovníku anglo-americkými vzory, které však ve skutečnosti pražádnými pořádnými vzory  nejsou.

Vlastní kontrast hudby s elektronickými a samplovanými zvuky spoluvytváří i užití netradičních nástrojů. A tak zde s tradičním akordeonem kontrastuje například australské didgeridoo. I různé bicí nekonvenční nástroje a prvky.

Zmíněná maskovací plachta v pozadí stále evokuje život. Až v samém závěru představení odhaluje, že ji vzdouvá pouze – ventilátor. Bublina splaskla. Král je nahý. Krásná parodie na módní internetové a bulvárně novinové výmysly.

Asemblage“ je výrazným krokem Martiny Hajdyly Lacové do pomyslného divadelního souboje s Lenkou Vagnerovou & Company. Obě se žensky – avšak prostě a přírodní formou – vyjadřují civilně k civilizační tematice. Každá svým scénickým jazykem a pro ni typickými prostředky.

Věřím, že tento souboj dvou výrazných ženských tanečně choreografických osobností na dálku přinese i další úspěšné inscenace. Minimálně jako „Assemblage“.

Zakončení, až po představení, bylo opět stylové. Tradičně – bez zatroubení – vjelo ze dvora mezi odcházející obecenstvo tentokrát auto nákladní! Tuším, že jakési firmy Svoboda a Bobůrek? Nestačil jsem pořádně registrovat. Byl jsem rád, že jsem uskočil. Bylo i toto předem narežírováno? Možná, že po derniéře „Assemblage“ skončí retardéry zde v průchodu?

Assemblage
Premiéra: 8. 10. 2018, Studio ALTA

Koncept a choreografie: Martina Hajdyla Lacová
Tvorba a interpretace: Soňa Ferienčíková, Barbora Janáková, Markéta Jandová, Jazmína Piktorová, Ekaterina Plechková, Eva Priečková
Hudba: Hana Foss Minaříková, Žaneta Vítová
Scénografie a kostýmy: Zuzana Sceranková
Světelný design: Jiří Hajdyla, Zuzana Sceranková
Dramaturgie: Jiří Hajdyla
Producent: ME-SA / Karolína Hejnová
Produkce: Linda Průšová

Foto: studio ALTA/Vojtěch Sláma

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN