»KOZÍ MEJDAN« se blíží!

Bude na přelomu července a srpna. A to za účasti muzikantů, divadelníků, tanečníků, básníků i dalších. Vystupuje se na dvou pódiích. Kde? To již se dočtěte dále v článku hlavního organizátora Stanislava Pence.

Už je to přes dvacet let, co historický statek Milkovice ožil kulturním a společenským životem. Za tuto dobu se zde podařilo vytvořit unikátní prostředí. Soužití člověka s oslíky a kozami, přírodní park, zázemí pro krátkodobé relaxační návštěvy, hudební zkušebnu, herní salónek a knihovnu.

V letošním roce se snad podaří dokončit stálou expozici „Kozího muzea“, výpravnou a vzdělávací stezku především pro školní děti a zázemí pro možný turistický kemp. Zvířata nezabíjíme, stromy nekácíme, křoví nelikvidujeme, kořalku nepálíme. I proto je místo vhodné pro školní exkurze a výlety. Je možné zde uspořádat setkání přátel nebo například školní sraz.

Milkovice se nacházejí na rozmezí Polabské nížiny a Českého ráje (mezi Kopidlnem, Sobotkou a zámky Dětenice a Staré Hrady). Každoročně se v Milkovicích koná během srpnového úplňku – pod ústředním heslem „jaké si to uděláme, takové to budeme mít“ – „KOZÍ MEJDAN“.

Jde o kulturně-společenskou slavnost pořádanou na podporu koz a svobodomyslného způsobu života.

Milkovice

Letos proběhne od čtvrtka 30. července do pondělí 3. srpna 2020.

Slavnost je bez stánkařů, dealerů, ochranek a plotů. Na místě je vegetariánská kuchyně, moučníky, pekařské výrobky, pivo, víno, limo, wc, sprchy. Děti, psi a další rodinní miláčci jsou vítáni. Stanování mezi stromy v sadu. Vstupné dobrovolné, ceny lidové.

Hraje se na dvou pódiích – na louce a ve stodole. Muzikanti, divadelníci, básníci: program se dopředu netvoří, tudíž může přijet zahrát v podstatě každý.

Líbí-li se Vám tyto aktivity, tak jste do Milkovic srdečně zváni.

Přeji vše dobré, radost ze života a nadhled ve věcech veřejných.

Stanislav Penc

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s přední tanečnicí NATÁLIÍ OTÁHALOVOU

„Jsem to opravdu já, když tančím”

Spolu s hercem Matoušem Rumlem se protančili na druhé místo v oblíbené TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí a to, že mohla v soutěži tančit, pokládá Natálie Otáhalová, která se tanci věnuje od dětství, za obrovskou zkušenost. Spolu s Janem Onderem dělají vlastní taneční kurzy pro dospělé taneční páry a ráda by si splnila dětský sen, být herečkou.

Pocházíte z Prahy a vyrůstala jste se starším bratrem, fotbalovým brankářem Martinem Otáhalem. Jaká jste byla holčička? Co Vás bavilo? 

„Já jsem byla normální holčička, co si hraje s panenkami, ale zároveň jsem si s bráchou čas od času zahrála i fotbal. Protože mě měl můj starší bratr tzv. za „trapnou” sestru, tak jsem se furt snažila se mu zavděčit. Což bylo ovšem často zbytečné, a dopadalo to tak, že jsem buď byla zamčená na balkóně, nebo jsem mu chodila do popelnice pro balón, když ho tam kopnul (to byla taková naše hra), někdy jsme i něco v bytě balónem rozbili, a to jsme pak drželi při sobě. Samozřejmě to někdy skončilo i pláčem a on to samozřejmě odnesl, protože jsem byla malá holčička, musím říct, že jsem byla možná i trošku provokatér. Na fotbal jsem ale chodila i jako jeho fanynka, jinak mě fotbal nebaví.”

V pěti letech jste začala chodit do baletní přípravky ND a pak k babičce, jelikož Vaši prarodiče Jana a Rudolf Janoudovi měli taneční školu Metronom, za kterou jste také závodila. Byli to právě prarodiče, kteří Vás ovlivnili, že jste se rozhodla být profesionální tanečnicí?

„Ano, určitě to byli právě oni, ale rodiče mě samozřejmě podporovali také, co to šlo. Babička s dědečkem mě každý den vyzvedávali ze školy, a rovnou jsme jeli na trénink, kde následovala dvouhodinová výuka ať už dědy nebo babičky. Co si vzpomínám, tak abych měla hned tanečního partnera, babička, kvůli mne, rozdělila jeden taneční pár. A já měla hned s kým tančit. Podporovali mě i v letech, když už mě tolik netrénovali a já tančila za jiný klub.”

Původně jste chtěla studovat na konzervatoři, kde Vás také vzali, ale kvůli častým soutěžím jste se rozhodla pro studium na gymnáziu Jiřího Gutha Jarkovského v Praze. A co dál, uvažujete o dalším studiu?

„Nebylo to jen kvůli soutěžím, ale také protože jsem si uvědomila, že po škole, kde bych byla 8 hodin na nohách, jít ještě na tří hodinový trénink asi není dobrý nápad. Tento rok maturuji a po gymnáziu bych se dále chtěla věnovat umění. Kromě tance mám i takový dětský sen – stát se herečkou, a tak jsem si podala přihlášku na Vyšší odbornou hereckou a moderátorskou školu. V záloze mam také Fakultu humanitních studii na Karlově univerzitě, protože mě také zajímá a baví psychologie a filosofie.”

ČR jste reprezentovala na mnoha našich i zahraničních soutěžích včetně ME a MS. Jste desetinásobnou mistryní v latinsko-amerických tancích, standardních a 10 tancích. S Matyášem Adamcem jste byli vyhlášeni Českým svazem tanečního sportu v roce 2017 za vycházející hvězdy. Jste semifinalistkou MS v latinsko-amerických tancích v kategorii do 21 let. Co to pro Vás znamená?

„Musím říct´,  že v době kdy jsem byla v každodenním tréninku, mi to pořád  bylo ,málo´. Cíle jsem měla stále veliké, a postupně se zvětšovaly. Zpětně, když na to koukám, tak nechápu, jak se to vlastně stalo. Tím chci říct, že jsme byli na parketu samozřejmě každý den, ale myslím si, že byli i větší ,dříči´ než jsme byli my. Mám skoro pocit, že to přicházelo tak samo.”

V jubilejní desáté řadě televizní soutěže Star Dance… když hvězdy tančí, jste spolu s hercem Matoušem Rumlem obsadili druhé místo. Jak jste se do soutěže dostala?

„Byla jsem pozvána na casting jako všichni ostatní tanečníci a asi jsem se jim líbila.”

Co Vám soutěž dala a přijala byste nabídku znovu?

„Soutěž mi přinesla mnoho nových kamarádů a také obrovskou zkušenost stát před kamerami a komunikovat s lidmi.”

Tanci se věnujete od mala, co pro Vás znamená?

„Tanec je pro mě velmi důležitý hlavně proto, že jsem to já, když tančím. Můžu kolikrát více vyjádřit co cítím, než kdybych to řekla slovy. Navíc je to věc, ve které si věřím více než v jiných věcech, či aktivitách. Dodává mi tzv. zdravé sebevědomí.”

Působíte také jako lektorka v Centru tance v Praze. Co všechno učíte a jaký je o Vaše kurzy zájem?

„V Centru tance neučím, o prázdninách jsem pozvána na jednu výuku pro ženy a moc se těším.

Děláme své vlastní taneční kurzy s Janem Onderem pro dospělé taneční páry. Do budoucna by mě bavila i práce s malými dětmi.”

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?

„Chvíle volna trávím ráda s kamarády, samozřejmě i sledováním filmů. Ráda bych se teď po corona viru podívala i po českých památkách a místech. Také bych jela  k moři, ale uvidíme, jaká bude situace.”

Foto: archiv Natálie Otáhalové

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mezinárodní den tance

Nezapomeňte tančit 29. dubna! Oslava tance a pohybu probíhá po celém světě!

 

prostranství před Výstavištěm, Holešovice

29.4. od 13:00 h

Každý rok ve stejný den probíhá po celém světě oslava tance a pohybu – Mezinárodní den tance. Tančit se bude na mnoha místech v celé České republice, v Praze to budou např. Piazetta Národního divadla nebo prostranství před Výstavištěm v Holešovicích.

Neváhejte se zapojit i Vy, máte prostor před Výstavištěm v Holešovicích! Studio ALTA, PONEC – divadlo pro tanec a divadlo Alfred ve dvoře připravili program, který je otevřen každému, od dětí po seniory, od laiků po profesionály.

Tanec Praha zapojí do oslav nejen spřízněné umělce, ale i žáky základních škol, na kterých profesionální umělci působí v rámci projektu Tanec školám.  Přijďte je podpořit nebo se s dětmi zapojit do našich pohybových her již od 15:00 hod.!

Během odpoledne se představí řada dalších projektů a umělců od aktivit dětí, přes současný tanec, fyzické divadlo po folklor nebo capoeiru. Akce je součástí celorepublikové oslavy Mezinárodního dne tance, kterou koordinuje Vize tance: www.danceday.cz

Celý program u Výstaviště zde:

http://www.altart.cz/program/mezinarodni-den-tance/

Katka Kavalírová

Taneční magazín