Kulatý stůl SE.S.TA – „Choreografovat teď“

Již poslední srpnovou neděli v prostorách Národní galerie v pražském Veletržním paláci

SE.S.TA zve na Kulatý stůl v rámci doprovodného programu Rezidence pro choreografy s koučinkem. V neděli 25. srpna 2019 od 13 hodin ve Veletržním paláci v Praze.

Kulatý stůl s názvem „Choreografovat teď“ zve mezinárodní hosty – choreografy, tanečníky, umělce, teoretiky k prezentaci dvou přednášek o reflexi stavu současné choreografie na domácí i mezinárodní scéně. Přednášky proběhnou v kombinaci s řízenými diskusemi v interakci s pozvanými profesionály taneční a výtvarné scény i s širokou veřejností.

Lektorka Kathy Casey

Kulatý stúl se uskuteční v neděli 25. 8. 2019 v prostorách Korza Národní galerie v Praze a bude pokračovat prezentací Work in Progress z Rezidence pro choreografy s koučinkem v prostorách expozic Národní galerie Praha ve středu 28. 8. 2019. Překlad zajištěn.

Valentina Desideri

PROGRAM
13.00–14.00 Přednáška Kathy Casey (CA)
14.00–15.00 přestávka
15.00–16.00 Přednáška Valentina Desideri (IT/NL)
16.00–16.30 přestávka
16.30–18.00 Kulatý stůl: Choreografovat teď

Kathy Casey: Co to znamená být nápomocný?

Kanadská tanečnice, choreografka, dramaturgyně a umělecká ředitelka Montreal Danse Kathy Casey bude hovořit na téma Co to znamená být nápomocný? Bude mluvit o roli dramaturga v procesu tvorby a představí různé cesty, jak tento úkol naplňovat.

Ve Veletržním paláci se bude prezentovat i Zuzana Žabková

Další účastníci diskuze:
SE.S.TA: Marie Kinsky a Zuzana Žabková
Účastníci rezidence: Elena Iachininoto (NL), Johana Pocková, Pocketart (CZ), Laura Brechmann, with Collaborators: Marlene Ruther, Giulio Hesse (DE), Tomáš Janypka (SK/CZ), Sara Bocchini (IT)

Více na: www.se-s-ta.cz

TANEČNÍ MAGAZÍN

7. KoresponDance aneb Nejen KOUKAL by koukal

I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.

Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím  připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.

TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.

Jako na drátkách

Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.

Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion

Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.

Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce. 

V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!

Skloubení s historií

Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.

Moderní tanec se snoubí s historií

Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.

Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.

Semináře, workshopy i kulaté stoly

Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.

Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.

Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně

KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.

Tradičně i pro děti

KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.

Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.

Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace

Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…

Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu  skvěle vyřádily.

A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.

V duchu pohádek – Vysočina

Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod světovým” názvem Dance with Changing Parts”.

Hodinová produkce „Dance with Changing Parts”v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí

Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.

Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky” zpomalované nástupy všech  účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.

A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.

Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon

Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.

Trochu kouzla zbaven

Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější takyosobnosti”.

Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se  často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.

Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo

Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?

Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.

Opravdu, velká poklona

Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.

Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.

Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Co je tanec? A co performance?

Určité „slovo do pranice“. Vyvoláme diskusi? Nebo kulatý stůl?

Kde je hranice tance. Kde se již jedná o performanci? Kdy jde o taneční umění? Kdy již nějaký výkon sólisty či kolektivu překračuje obor tance? Takové jsou časté dotazy čtenářů a zejména čtenářek TANEČNÍHO MAGAZÍNU. O tom všem vedeme v redakci sáhodlouhé a dalekosáhlé diskuse. Někdy, pravda, i trochu „sáhlé“… A blízko. 🙂

I takto může vypadat provokativní performance

Například u jiných oborů již dávno přesahují jejich náplně dávno uznávanou a používanou kategorizaci. Filmy točí studenti nejen na FAMU a dalších filmových školách. Studentská filmová dílka se natáčí i na školách výtvarných a kreativních. Nakonec, také tanec se stává již pomalu běžně (nejen v rámci vernisáží) součástí výstav výtvarných. O tom se snaží i TANEČNÍ MAGAZÍN pravidelně informovat. Má však TANEČNÍ MAGAZÍN právo i něco „vyřadit“ z tanečních oborů? Anebo tam naopak cosi přidat?

Při festivalu TANEC PRAHA se mně, ještě umocněna přírodou, v karlínském Přístavu18600 tato otázka opět vloudila do hlavy. Entrée polonahého „tarzana“, který se nehybně čtvrt hodiny svíjel v křoví a pak na dvě minutky vyběhl ven, aby hned zmizel v šatně, ani nemohlo jinak. Ano, byla to performance. Ale jde o taneční vystoupení, skeč, black-aut či něco úplně jiného? Myslím, že TANEČNÍMU MAGAZÍNU nepřísluší přímo kategorizovat. Naším cílem by mělo být vyvolat diskusi mezi odborníky.

Výše popisovaná performance na TANCI PRAHA 2019

Myslím, že nějaká kritéria by měla být dána. Obdobně jako u spisovatele je základem znalost jazyka, u malíře zvládnutí portrétu, abecedy malby, základů kresby… Ale musí dnes spisovatel vlastně vůbec ovládat gramatiku? Vždyť mu nakonec „základního“ korektora supluje počítačový program. A obří malířská plátna prodávají „takyumělci“, kteří ani nevědí, co je siena pálená, valér anebo perspektiva (kromě té jejich perspektivy finanční)?

Kontroverzní brněnská performerka Simona Assione zvládá velice dobře i základy klasického tance a baletu. Dá se však totéž říci i o všech ostatních performerech?

O co se nám jedná? Vyvolat diskusi o hranicích „volného umění“, kategorizaci tance jako takového. Tance, jako košaté, mnohovrstevné, všestranné disciplíny. Ale zároveň tance jako umění se vším, co k tomu patří. A třeba nám k tomu napomůže i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které má s kulatými diskusními stoly již letité praktické zkušenosti?

Michal Stein

Foto: autor a archiv Simony Asionne

TANEČNÍ MAGAZÍN

Sedmý ročník festivalu KoresponDance odstartoval!

A to netradičně v pražské budově historické Invalidovny! V půli července vrcholí již tradičně ve Ždáru nad Sázavou.

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užily neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, a je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. První festivalový den ale nastal už 25. června v Praze v krásných prostorách Invalidovny.


Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce byly přichystány „ochutnávky“ daleko dříve.

Festivalovou atmosféru jste mohli premiérově nasát již 25. června v pražské Invalidovně, kde se uskutečnil první festivalový den.

Tomu předcházela tisková konference, kde za hlavní pořadatele, centrum tanečního a choreografického rozvoje SE.S.TA seznámila Marie Kinski s hlavními osobnostmi a programy festivalu. Konferenci citlivě moderovala Michaela Nováková.

Na programu bylo mimo jiné i velmi originální sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora. Vstup na celý pražský program byl zcela zdarma.

Samotná tisková konference i následná vystoupení ukázala, že se bude v půli července ve Žďáru nad Sázavou na co těšit!

PREMIÉROVÉ PRAŽSKÉ KORESPONDANCE

v úterý 25. 6. 2019 NA INVALIDOVNĚ

KoresponDance v pražské Invalidovně začal v 18.00:

Agáta Jarošová: „Sa Présence“, atmosférická, do detailu propracovaná černobílá choreografie, která nás přenesla do jiného světa, do světa ptačích bytostí.

The Banquet“, nevídaná mezikontinentální spolupráce, výjimečné propojení ghanské tradiční kultury a evropského baroka. Hostina končí, hosté usínají na stolech i pod nimi, láska se probouzí… Ukázka z chystané světové premiéry, která proběhne 12. července ve Žďáru.

James Batchelor and Collaborators: „HYPERSPACE“, sólo, které se zrodilo díky jedinečné zkušenosti z vědecké expedice na Antarktidu. Aerowaves Twenty19 zařadil HYPERSPACE mezi dvacet nejlepších tanečních představení v Evropě.

ODKAZ VIDEO:

https://www.facebook.com/korespondance/videos/385318235421639/

Foto: SE.S.TA a Martina Vaňková

TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA NEWS – co nás čeká v květnu a nejbližší době?

Co nového v Praze, na Petříně i ve Žďáru nad Sázavou? To nám oznámí SE.S.TA NEWS! K bližším podrobnostem v článku vás zve tanečně choreografická koučka Valentina Desideri na titulním snímku:

LAST CALL:
REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM

POD VEDENÍM KOUČEK KATHY CASEY (CA) A VALENTINY DESIDERI (IT/NL)

Termín: 21. 8.–30. 8. 2019 Praha

Už jen do 15. května přijímáme přihlášky na již dvanáctý ročník mezinárodní rezidence. Tentokrát otevíráme pouze 6 exkluzivních míst!

Cílem Rezidence s koučinkem je provázet a podporovat práci rozvíjejících se choreografů a poskytovat jim reflexi k jejich vznikajícímu dílu. Rezidence také funguje jako platforma spoluvytvářející diskurz v oblasti současného tance, umění a života, který odráží českou i mezinárodní taneční a uměleckou scénu.

chci vědět víc
přihlásit

TANEC V GALERII NA PQ:

16. června 2019 v rámci programu PQ 2019
11.00 a 16.00 hodin

Petřínské sady, socha K. H. Máchy na Nebozízku

Petřínská socha Karla Hynka Máchy se stane aktérem site-specific taneční performance, ovšem ne jako předmět naivně romantizujících klišé, ale jako symbol vzpoury vůči konvenčnímu vidění romantického básníka.

Koncept a choreografie: Petra Fornayová

Centrem a východiskem site-specific projektu z cyklu Tanec v galerii, který realizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, je bronzová socha Karla Hynka Máchy v Petřínských sadech na Nebozízku. Tento bronzový pomník zakladatele moderní české poezie vytvořili v letech 1910 až 1912 sochař Josef Václav Myslbek a architekt Antonín Balšánek. Místo, které je synonymem pro romantická setkání párů každého věku, bylo vybrané i pro jeho blízkost k domu u Bílého orla, kde se Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil.

KORESPONDANCE 2019

25. 6. 2019 Praha

12.–14. 7. 2019 Žďár nad Sázavou

V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Těšit se můžete na umělce z pěti kontinentů, několik světových premiér, workshopy, prohlídky muzea i zámku a letos poprvé v historii i na experimentální battle, který rozpohybuje první zámecké nádvoří skoro na celé sobotní odpoledne a bude nejen skvělým zážitkem pro účastníky, ale i barvitou a živou show pro diváky.

ZAČÍNÁME V PRAZE
Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 25. června do pražské Invalidovny, kde se uskuteční první festivalový den. Na programu bude mimo jiné i velmi fyzické sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora.
VSTUP NA PRAŽSKÝ PROGRAM JE ZDARMA
Foto: SE.S.TA
Michaela Nováková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN

OPEN CALL from SE.S.TA

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA nás požádalo o uveřejnění nečeské zprávy i pro zahraniční účastníky. TANEČNÍ MAGAZÍN tak rád činí. A děkuje za důvěru. 🙂

OPEN CALL

COACHING RESIDENCIES FOR CHOREOGRAPHERS

International choreographic residencies under the guidance of experimented and world-renowned coaches Kathy Casey (CA) and Valentina Desideri (IT/NL). We are currently accepting applications for the twelfth year.

21th – 30th August 2019, Prague
more info
application form
The goal of the Coaching Residencies is to guide and support the artistic work of emerging choreographers and to navigate them in reflection of their initiated projects. The Residencies act also as a platform establishing a discourse in the field of contemporary dance, art and life echoing the Czech and international dance and art scene. 

The objective of the Residencies is not aiming to form professional dancers, nor to direct aesthetic aspect of the expression. Rather it wants to encourage the invention or reinvention of variable modes of choreographic work and to boost the research of unusual ways of expressing artistic intention. The Coaching Residencies have a form of a dialogue between emerging choreographers and hosting coaches who guide them in their artistic work.The Coaching Residencies last ten days and apart from intensive tutoring of the choreographers it includes lectures and everyday feedback sessions, common discussions and mutual presentations of the artistic processes in the frame of open rehearsals and public presentations. Both the public presentations and common discussions offer artists the possibility to confront and share their work with their potential audience.

Programme
  • Morning training session (opened for public)
  • Group work in the studio with the coaches (4 – 6 hours daily)
  • Two-hour discussion in the evening
  • One-day seminar with lectures and video screenings
  • Public presentation of the choreographic project
SE.S.TA offers
  • Dance studio of sufficient capacity for their interpreters
  • Supervision of a professional coach
  • Peer-to-peer cooperation with other choreographers
  • Constructive discussion and feedback
  • Conferences and lectures by experts from various fields
  • DVD records of the work of progress
  • Meeting with the audience
  • International networking
  • Sharing know-how and possibilities leading to actual results
  • Half of the Travel costs covered
  • Help with finding an affordable accommodation (we do not cover accommodation costs)
Workshop Fee: 350 EUR (the cost of accommodation is not included)
COACHES

Valentina Desideri is an Amsterdam-based artist. She trained in contemporary dance at the Laban Centre in London (2003–2006) and later on did her MA in Fine Arts at the Sandberg Institute in Amsterdam (2011–13). She does Fake Therapy and Political Therapy, she co-organises Performing Arts Forum in France, she speculates in writing with Prof. Stefano Harney, she writes biographies by reading people’s hands, she engages in Poetical Readings with Prof. Denise Ferreira da Silva.

Kathy Casey began her dance career in 1979 with the Chicago Moving Company. Settled in New York in 1980, she danced for many choreographers before joining the Lar Lubovitch Dance Company in 1984. In 1989, she became a member of Susan Marshall & Company, with whom she had collaborated since 1981. From 1985-1989, she also assisted Mr. Lubovitch and Ms. Marshall in creation. Kathy Casey has danced in Europe, Asia, and North America and continues to give numerous workshops across Canada and the United States. Welcomed by Montréal Danse in 1991, she was appointed Artistic Director of the company in March 1996. A major portion of her work now is collaborating with choreographers on the dramaturgy of the works created for the company. In addition to her work with Montréal Danse, she also works as an artistic advisor with independent choreographers in the city.

Application deadline is 15th May 2019

SE.S.TA v ALTĚ dnes a zítra!

To není legrace – apríl! Choreografické fórum s předními odborníky je součástí České taneční platformy!

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA právě pořádáChoreografické fórum“. Tradičně je součástí doprovodného programu České taneční platformy. 

Dnes v úterý 2. dubna a ve středu 3. dubna od 12 hodin ve Studiu ALTA, v Praze Holešovicích.

Bude se na něm diskutovat o taneční dramaturgii na základě zhlédnutých představení na „platformě”.

Letošními hosty jsou americko-francouzská taneční teoretička, umělkyně, koordinátorka festivalu Video Dance Festival of Burgundy působící v Paříži, zabývající se tématem expandované choreografie Marisa Hayes a italský profesor historie performance a divadla na Akademii Susanne Beltrami v Miláně Lorenzo Conti, který ve svém výzkumu analyzuje pojem publikum.

Věříme, že jste na tuto důležitou součást České taneční platformy nezapomněli!

Michaela Nováková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Chcete si zatančit u K. H. MÁCHY?

Hledáme tanečnici ve věku 25 až 45 let pro duet Petry Fornayové ve veřejném prostoru Petřínských sadů u sochy K. H. Máchy. Premiéra v rámci Pražského Quadriennale 16. 6. 2019.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy vypisuje konkurz na tanečnici do nového projektu z cyklu Tanec v galerii. 

Projekt sleduje v rámci činnosti Centra choreografického rozvoje SE.S.TA linii intenzivní mezioborové vazby specifických uměleckých žánrů (poezie, tanec, sochařství). Jak se mohou materializovat v jedinečném veřejném prostoru, na všeobecně známém a sdíleném, až kultovním místě zlidovělé romantické tradice, ztělesněné ikonickou sochou Karla Hynka Máchy – patrona milenců – v Praze na Petříně. Vychází z předpokladu, že čím početnější a různorodější jsou místa, kde jsou lidé podněcováni k vlastní jedinečné reakci, kde vědomě pobývají a nikoli pouze bezděčně procházejí, tím kvalitnější je veřejný život města obecně.

Socha Karla Hynka Máchy od Josefa Václava Myslbeka

Místo realizace: veřejný prostor Petřínských sadů u sochy K. H. Máchy

Petra Fornayová je režisérka, choreografka, interpretka, herečka a publicistka. Vytvořila řadu autorských divadelně-tanečních představení, spolupracovala s mnoha choreografy, režiséry a hudebníky. Její autorská představení byla uvedena na festivalech v Čechách, na Slovensku i jinde po Evropě. Spoluzaložila divadlo A4, založila a řídí festival NuDance Fest a je členkou redakční rady magazínu pro současné umění VLNA. Za roli ve filmu Juraje Lehotského „Nina“ byla nominována na cenu Slnko v sieti 2018.

 

Harmonogram realizace:
29. 3. 2019 konkurz
7. – 13. 6. zkoušení, výzkum v terénu
14. – 16. 6. intenzivní zkoušení
16. 6. premiéra

Spolupráce bude honorována. 

Průběh konkurzu
Místo: Taneční studio Truhlárna, Rokycanova 33, 130 00 Praha 3-Žižkov
Termín: 29. 3. 2019 od 10 do 15 hodin

V 10 hodin proběhne prezentace projektu, následovat budou dvě kola konkurzu:

1. kolo výběru: krátké taneční improvizace podle zadání
2. kolo výběru: společná diskuse o tématu

Výsledky oznámíme v 15 hodin.

Deadline pro přihlášení: 28. 3. 2019 do 16 hodin
Hlaste se prostřednictvím zaslání profesního CV na
E-mail: eva.dryjova@se-s-ta.cz

Kontakt: Eva Dryjová, E-mail: eva.dryjova@se-s-ta.cz, Telefon: 607 548 259

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN