Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA pro vás připravilo ve Žďáru nad Sázavou sérii MasterClass
16.–18. července Žďár nad Sázavou
MasterClass
Každý den jiná lekce s některým z našich festivalových hostů.
Včas si rezervujte místo, kapacita je omezena.
PÁROVÁ AKROBACIE
pátek 16. 7. 14.30
Lekce akrobacie pro tanečníky, performery a další zájemce s pohybovými zkušenostmi s Antoniem Airbuesem, umělcem, který nový cirkus studoval v Portugalsku a Francii. Antonia na festivalu uvidíte v představení Fling. Lekce bude rozdělena do dvou částí; nejprve si každý sám vyzkouší základní akrobatické dovednosti, následně budete pracovat ve dvojici a zkoušet, jak funguje přenášení váhy či různé zdvihy.
Na workshopu budete pod vedením australského choreografa Jamese Batchelora experimentovat s tím, jak může tělo mapovat prostor. James od svého působení na subantarktické expedici zpochybňoval, jak tělo vnímá, měří a mapuje neznámé. Vše pak vložil do představení HYPERSPACE, které bylo zařazeno do výběru Aerowaves a uvidíte ho na letošním festivalu. Workshop je určen zájemcům s pohybovými zkušenostmi, profesionálům či studentům.
Na workshopu s tanečníkem a choreografem se zaměříte na celistvé uchopení tančícího těla; od jeho naladění na taneční pohyb, přes oslovení hrubých a jemných tělesných vrstev a imaginace až k základům instantní taneční kompozice. Budete pracovat s prvky bojových umění, street dance i současného tance. Roman je držitelem ceny Jarmily Jeřábkové, spolupracoval s řadou etablovaných tvůrců, učí na konzervatoři Duncan centre a na festivalu ho uvidíte v performanci Ferst Dadler není sám. Workshop je určen tanečním profesionálům, performerům i dalším zájemcům s pohybovou zkušeností.
„VIZE TANCE hodlá nejen pojmenovat potřeby nezávislého sektoru“
Hraběnka Marie Kinsky, rozená Marie de Crevoisier d’Hurbache,je jako někdejší tanečnice a současná choreografka, producentka i pedagožka, výraznou osobností nejen našeho tance. Založila a vede neziskovou organizaci Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, s níž TANEČNÍ MAGAZÍN úzce spolupracuje. Vymyslela a připravuje každoroční letní festival KoresponDance. Ten již tradičně vrcholí na jejím zámku ve Žďáru nad Sázavou. Před historicky krátkou dobou byla zvolena předsedkyní oborové organizace VIZE TANCE. A právě té se nejvíce dotýká náš následující rozhovor.
Určitě nejen mě by zajímalo, s jakými vizemi jste Vy osobně přijala vedení VIZE TANCE?
„Naše hlavní vize je naslouchat členům Vize tance. Během setkání, které jsme organizovali s lidmi z taneční komunity se především mluví o potřebách advokacie. Je nutné, aby byl slyšet hlas nezávislého tanečního a pohybového umění. A aby bylo reagováno na otázky, které je nutné řešit. Musí se koncepčně pojmenovat a ujasnit potřeby nezávislého sektoru a lidí, kteří pracují na volné noze. Nezávislá scéna není pouze českým specifikem. Je to dlouhodobý mezinárodní trend. Pracovat na specifikaci oboru je nejlepší způsob, jak navazovat kontakt a spolupracovat s dalšími obory, které mají stejné nebo podobné potřeby.
Už delší dobu bylo cítit, že lidé z oboru mají touhu přemýšlet a pracovat společně. Proto vzniklo motto: ,Vize jste vy, Vize jsme my!´ Konfrontace s časovou realitou není vždy jednoduchá, ale touha společně pracovat pro rozvoj oboru je velmi důležitá! Metodologie práce je obohacující pro všechny účastníky. A protože pracujeme participativně, tak zkušenost každého z nás má vliv na ostatní. Zároveň pak mají diskuse jasný záměr. Velmi oceňuji práci Blanky Markové, která nejen moderuje diskusi, ale i bude psát dokument o strategii oboru. Hledáme příklady v České republice i v zahraničí. Zároveň se snažíme otevírat otázky i s lidmi z jiných oborů, ať máme i jiné úhly pohledu. Z mého pohledu je to velmi zajímavé. Kupříkladu v pracovní skupině nazvané ,Marketing´, která řeší otázku vlivu živého umění na propagaci a marketing měst a region. A máme ve svých řadách i regionální politiky. Věříme, že se přidá i někdo z firemního sektoru, protože uvidí, jak například festivaly pomáhají zviditelňovat i malá města. A to i v mezinárodním kontextu.“
Rámcové programy VIZE TANCE už docela dobře známe z pravidelných článků v TANEČNÍM MAGAZÍNU, ale co považujete nyní za její aktuální prioritu?
„Prioritou Vize tance je pojmenovat speciální potřeby nezávislého sektoru. Druhou prioritou je pomáhat institucím či partnerům pochopit, co to znamená. A třetí prioritou je obohatit kulturní politiku. I proto, aby profesionálové z našeho oboru mohli pracovat v podmínkách, které sami pomáhali utvářet.
Rovněž Vize tance pracuje na statusu umělce. V současné době se zabývají ujasněním statusu umělce téměř všechny umělecké organizace. Specifikum Vize tance je definovat, co je zásadní pro nezávislý pohybový obor. Jedná se hlavně o měkkou infrastrukturu. A tu je nutné systematicky pojmenovat, ať může nezávislá práce probíhat na profesionální úrovni. Mimo jiné připravujeme i orientační ceník oborových honorářů. Rádi bychom dosáhli toho, ať mohou nezávislí profesionálové pravidelně trénovat a vzdělávat se. Ostatně tak, jak je to běžné v jiných oborech i v zahraničí.
V interiéru zámku ve Žďáru nad Sázavou paní Marie Kinsky také založila Muzeum nové generace
Nezávislý způsob práce je zásadní mezinárodní trend, který vznikl v druhé polovině dvacátého století. Klíčová slova jsou: projekt, projektový tým, network a proces. Stále vznikají nové modely setkávání se s publikem, které je relevantní i vedle klasických představení. Nacházíme paralely i v jiných oborech. Nezávislé projekty a týmy jsou příbuzné start-upům z ekonomické sféry.“
Což je dost výstižný příklad.
„V naší práci se zaměřujeme především na proces. Najdeme zde opět spojitost s firemním sektorem. Jako příklad mohu uvést aktuální skutečnost vyvinutí nových vakcín proti koronaviru během jednoho roku. A to bylo možné jen díky tomu, že se už v minulosti pracovalo na výzkumu a rešerších. Zde je patrná paralela i s naší prací. Protože, není možné udělat nový relevantní projekt pro umělce a společnost během tří týdnů. Zároveň může být proces zajímavý i pro tu vlastní společnost a fungovat jako veřejná služba. Během něj mohou vznikat spolupráce různých kategorií lidí. Mohou se otevírat různé typy komunikace mezi umělci a společností, ať v pedagogické rovině anebo druhu managementu a podobně. Vyvstává otázka, kde je uplatnění kulturních aktivit pro společnost a také na oblast evoluce výsledků kulturní politiky a orientace investic.
Jenom pak můžeme pracovat na implementaci potřeb. Budeme muset intenzívně spolupracovat s partnery. A v dialogu s nimi vytvořit komplexnější model. Nejde pouze o úroveň financování, ale také o rozvoj partnerství v již existujícím systému. Rozhodně je na čem pracovat, a pevně věřím, že to bude přínosné nejen pro umělce, ale také pro produkční týmy, techniky a kritiky a další.“
I na cestě nahoru si člověk musí umět odpočinout…
To však určitě není vše…
„Dále pracujeme na zvýšení povědomí o současném tanci ve společnosti. Nejde pouze o marketing, ale o práci s teritoriem České republiky. Jde o práci na rozvoji publika, rozvoji komunitních, interdisciplinárních a edukačních projektů a o umění ve veřejném prostoru. V České republice sice už existují zajímavé iniciativy, ale jiné země mají takové iniciativy už dlouho zakomponovány do své kulturní strategie. Například ve Francii mají národní i regionální scény za úkol pracovat s jednotlivými teritorii.“
Budete se zaměřovat ve větší míře na taneční pedagogiku?
„Taneční pedagogika má nezpochybnitelný vliv nejen na profesionální obsazenost naší scény a regiony, ale také hraje důležitou roli ve vnímání tance a vytvoření širší komunity, která má pak následně o tanec zájem. Taneční pedagogové mají své profesní organizace už několik let. Vize tance by ráda pomohla s propojováním tanečního, pohybového umění, škol a profesionálního světa.“
A jak byste, Vy dáma s bohatými zkušenostmi ze zahraničí, hodnotila úroveň tanečního školství zde? Jak si, podle Vás, stojí v kontextu Evropy?
„Pedagogika je výsledkem tradic a kulturního přístupu té dané země. Odlišuje se rovněž v důrazu na cíl a obsah učiva v každé jednotlivé zemi. Když jsem se přistěhovala do České republiky, byla jsem fascinována důrazem na rozvoj osobnosti a kreativity. Ve Francii je dáván mnohem větší důraz na koncept a v Itálii naopak na teoretický přístup. Je to jeden z důvodů, proč je spolupráce tak zajímavá.“
Kterak byste celkově vyhodnotila spolupráci s Ministerstvem kultury ČR v době koronavirové krize?
„V rámci srovnání se zahraničím, můžeme považovat spolupráci s Ministerstvem kultury ČR za úspěšnou. Vedle samotné krize se řešily běžné otázky i dlouhodobé strategie. Ať to byla státní kulturní politika nebo Národní plán obnovy, kdy Evropská unie zarezervovala více než 800 miliónů korun pro strukturální obnovení kulturního systému v České republice. Jednání stále intenzivně pokračují a musím říct, že Ministerstvo kultury bere profesní organizace z pozice partnera, což je hodně přínosné. Profesní organizace se sdružily pod ITI a můžou tak řešit své zájmy společně. To je velký krok kupředu. Tyto nové síly oboru intenzivně spolupracují s ministrem Zaorálkem, který se rozhodl setrvat ve své funkci a dokončit svoji práci. Za to mu moc děkujeme.“
Kde má náš stát vůči kultuře největší pomyslné dluhy a manka?
„To je téma na dlouhý rozhovor! Na otázku mohu odpovědět spíš díky zajímavé kontradikci v české mentalitě. Ta je důvodem, proč jsou takové ,díry´ ve státní politice: Když se podíváme na procentuální poměr lidí, kteří navštěvují muzea, knihovny, zámky anebo počet lidí, kteří provozují hudbu na velmi dobré úrovni a i jiné aspekty, tak zjistíme, že Česká republika je o hodně napřed oproti jiným evropským zemím. Často i na první pozici. Přesto se o tom, ale nemluví. Jako by kultura byla soukromá a intimní záležitost.
Marie Kinsky na svém zámku, který je tradičně dějištěm mezinárodního festivalu KoresponDance
Politici v České republice nemají vždy kulturu zakomponovanou do svých volebních programů. Jelikož možná cítí, že je to každého soukromá volba. Zapomínají tak na obrovskou komunitu voličů. Je to velmi divné, protože existuje mnoho studií, které dokazují vliv kultury na ekonomiku a společnost, či jak ji používat jako marketing měst, region nebo celého státu. Je velká škoda, že se tyto existující studie využívají tak málo.“
Jak se chystáte na letošní KoresponDance, který doslova klepe na dveře?
„KoresponDance proběhne opět nejen v pražské Invalidovně 24. 6., ale také ve Žďáru and Sázavou. Tam v termínech 16. až 18. července. Letos jsem se rozhodli dát lidem to, co jim tolik chybělo. Živou kulturu v bezpečném prostředí. Máme připraven český i mezinárodní program. Naši přátelé ze zahraničí uvedou nejen svá představení, ale také se budou podílet na společném site-specific vystoupení. Zdůrazňujeme tím naši touhu otevírat mezinárodní dialog s umělci a publikem. Výsledkem je spousta překvapení ve Žďáru, ale i před samotným festivalem. Jsou to naše dárečky pro obyvatele města. Letos znova zdůrazňujeme podporu umělcům. Ať vědí, že za nimi stojíme i jako festival. Chceme dát publiku nejen kvalitní zážitky a rozmanitost, ale také bezpečný pocit a rovněž možnost zažít svobodu a festivalovou atmosféru. Proto jsme vytvořili sérii malých festiválků, které společně vytvoří KoresponDance. Uvidíme tanec, nový cirkus, pohybové divadlo i hudbu. Máme dokonce i festival tanečních filmů a festivalový workshop pro návštěvníky a profesionály, kteří nemohli dlouhou dobu trénovat. Budeme si užívat léto v zahradách Invalidovny nebo v zámecké zahradě ve Žďáru nad Sázavou. A moc se na to těšíme!“
Vzácné chvíle klidu a pohody na zámku
Jste zámeckou paní ve Žďáru nad Sázavou, jestlipak se odtamtud znáte s političkou Miroslavou Němcovou, která hodlá kandidovat na prezidentku?
„S paní Němcovou jsme se setkaly nejen ve Žďáru nad Sázavou, ale také v Praze ve sněmovně. Nicméně, Vize tance se angažuje v politice pouze na profesní úrovni a stále zůstává nezávislá na jakýchkoli politických stranách.“
Chystáte eventuálně nějaké společné akce s Dagmar Havlovou, která má nadaci jménem „VIZE“?
„To je skvělý nápad! Děkuji za něj!“
A já děkuji za Váš čas a zejména za rozhovor pro TANEČNÍ MAGAZÍN.
Festival začíná 24. června na více místech v Praze a pokračuje již tradičně16. – 18. července na zámku Žďár nad Sázavou. ֍ Pouliční tanec v bývalém kině. ֍ Řada workshopů. ֍ Těšte se na Letní taneční kino či kapely! ֍
KoresponDance – festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu vás přivítá již po deváté v Praze a na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Po loňském komplikovaném ročníku je letos festival opět mezinárodní!!!
Karlínská Invalidovna opět ožije festivalem
První část čtyřdenního festivalu se uskuteční ve čtvrtek 24. června v areálu Invalidovny v pražském Karlíně. Čtvrteční program začne už ve 12 hodin workshopem Farah Deen z Rakouska, který bude zaměřen na kombinaci House Dance a improvizačních technik. Na workshop, jenž je určen všem začátečníkům i pokročilým tanečníkům, naváže battle, který opět zaštítí tanečník a umělec Kristián Mensa.
Odpoledne pak vystoupí Eva Urbanová s novým oceněným sólem „The Essence“ a večer vyvrcholí světovou premiérou britské skupiny Etta Ermini Dance Theater: „Oqda“. Obě představení budou uvedena dvakrát, odpoledne a večer.
Pražský KoresponDance zavítá i do Vzletu
Rovněž 24. června, ale večer od 20.00 zavítá šest mladých urban tanečníků z Česka a ze Španělska do někdejšího vršovického kina Vzlet. Na programu bude jejich hra se zrcadly a s obrazy sebe sama, města, přírody; světa, jak ho vidí nastupující generace pouličního tance.
People – Power – Partnership poprvé v nové historii bývalého kina Vzlet obsadí tento prostor tancem a zahájí zde několikaletou spolupráci a evropské turné mezinárodního projektu jedenácti zemí. Přijďte do znovuotevřeného vršovického kulturního paláce a nechte se pohltit multikulturní městskou atmosférou.
Víkend tradičně na zámku
Na pražskou část festivalu naváže již tradičně víkend plný tance, umění i artistického napětí na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Tady se od 16. do 18. července představí umělci z Česka i Evropy.
Těšit se můžete na novocirkusové duo Gracie&Cristian s jejich představením „Fling“, na Benjamina Richtera a jeho úžasné dekomponované žonglování v performanci „TAKTiL“, na neotřelé zpracování příběhu „Alenky v říši divů“ pro celou rodinu a mnoho a mnoho dalšího.
Nebude chybět ani bohatý doprovodný program, který je letos plný workshopů pro děti, dospělé i profesionály a také nabídne dva filmové večery pod titulem Letní taneční kino. Samozřejmostí je živá hudba všech možných žánrů.
Choreografické rozvojové centrum SE.S.TA již několikrát nabízelo čtení tance. Roberta Legros Štěpánková naopak nabízí psaní tance!!! A to již o prázdninách a dovolených, letos v létě, na workshopu u Litomyšle. Probudíte své poetické pudy?
Letní workshop tance a instantní improvizace
„PSÁT TANCE Z ČASU TĚLA“
Tato intenzivní taneční práce se zaměří na prohloubení techniky improvizace a smyslu pro instantní kompozici. Přes fyzický trénink budeme zcitlivovat a rozšiřovat nástroje zakořeněné v subtilním smyslovém vnímání, celo-tělesné propojenosti a kinestetické přítomnosti. Technika improvizace znamená umět zapojit tyto tělu vlastní dráhy okamžitě a ve službách našemu uměleckému jazyku.
Tentokrát nám ladění se na ČAS dá základ pro práci s tichem, rytmem a frází. To se bude dít následujíc přirozený flow těla – tu živost, která pohání naši fyzickou inspiraci a probouzí poetické pudy.
Workshop je navržen jako pozvánka jít o krok dál směrem k tvorbě. I ke sdílení tanečního díla, které vznikne během workshopu samotného, s podpůrným choreografickým vedením. Tento záměr vychází z jasné potřeby upevnit a potvrdit studium a trénink tance. Přes jeho performační akt a setkání s divákem.
Práce během workshopu bude organizována denně, od pondělí do soboty, do 6 hodin kombinace tréninku těla, choreografických a kompozičních zadání vedoucích k vytvoření tanečního díla. Uvedení díla se uskuteční na závěr workshopu v neděli 1. 8. 2021 v Brně.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Workshop je pro tanečníky, fyzické herce, performativní umělce, lidi s několikaletou taneční praxí.
LEKTORKA:
Roberta Legros Štěpánková, studovala tanec ve Španělsku a Nizozemsku, kde se dostala k umění instantní kompozice. Od 2017 sídlí v Brně, kde učí tanec, a odkud pracuje jako choreografka, performérka. I na tělo orientovaná psychoterapeutka. Její hodiny tance přecházejí od zážitkové práce se základními fyziologickými principy ke kompoziční a choreografické tvorbě a jejím poetickým i mytickým významům. Roberta vede své studenty k praxi plné přítomnosti. V tom tkví, podle ní, úcta k detailu a potenciál k odkrývání podstat různých tanečních jazyků.
ČAS:
26. 7. – 1. 8. 2021*
*V neděli 1. 8. se uskuteční uvedení díla v Brně. Je možné zúčastnit se workshopu v jeho plnosti a nebýt ve výsledném díle, je však potřeba udělat toto rozhodnutí na začátku týdne. Přesun z místa workshopu do místa hraní bude podpořen, nehrazen. Rovněž tak i ubytování v Brně.
MÍSTO:
Trstěnice u Litomyšle (15 minut od Svitav), na rekonstruovaném statku, navíc s prostorným tanečním studiem, v prostoru bývalé stodoly. Na klidném a krásném místě v přírodě, jež nabízí prostor pro relax i soustředění
