„ŠKOLA TANČÍ“ – uzávěrka přihlášek!

Neúprosně se blíží uzávěrka přihlášek na akci, která proběhne 27.–30. 10. 2019 na Zámku ve Žďáru nad Sázavou. Zaměřuje se na vzdělávání v pohybu. A je určena nejen pedagogům!

Obracíme se na taneční tvůrce a choreografy s chutí pracovat v jiném prostředí, kteří chtějí tvořit společné projekty pro žáky, a na pedagogy základní nebo střední školy (či odborného učiliště) se zájmem obohatit výuku o nové prvky. Chcete-li vykročit ze zaběhnutého rámce, načerpat novou inspiraci a vytvořit nové profesní vazby, je pro vás seminář skvělou příležitostí. Seminář probíhá v nádherných a inspirativních prostorách zámeckého areálu Žďár nad Sázavou pod vedením lektorů, kteří v rámci projektu Škola tančí” působí v České republice i v zahraničí, hlavní lektorkou bude letos Katherine Bader (DE). Seminář je akreditován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.

Principy projektu „Škola tančí“ převzala SE.S.TA z francouzského „Dance au cour“, projektu, který ve Francii úspěšně funguje již 30 let s podporou Ministerstva kultury, školství a regionů a který byl dále aplikován v Belgii, Norsku či Anglii. V Česku realizuje SE.S.TA projekty v programu „Škola tančí” od roku 2006.

Podívejte se na reportáž k projektu:

 

Pracujeme s metodami zaměřenými na uměleckou kreativitu žáků používáním „těla v pohybu“ jako nástroje poznávání, zapamatování a názornosti. Na semináři s vámi budou sdílet své poznatky choreografové, kteří mají mnohaleté praktické zkušenosti z lektorování projektů Škola tančí ve třídách. Z partnerské organizace „Tanzplattrofm” přijedou na seminář choreografové, kteří vedou obdobný projekt „Tanz in Schulen” v Německu. Celý seminář povede renomovaná choreografka Katharina Bader. Předpokládáme, že spolu s Vámi vytvoříme inspirativní, soustředěné prostředí.

Základní myšlenkou „Vzdělávání v pohybu” je, že pohyb – tanec může pomoci žákům při osvojování poznatků napříč učební látkou, při získávání dovedností daného předmětu, či může rozšířit rámec kompetencí, které dítě ve vzdělávacím systému používá. Hlavním principem je pak mezioborová spolupráce mezi tanečním tvůrcem a pedagogem – několikatýdenní intervence choreografa (který je dostatečně zkušený a má tvůrčí potenciál) do vzdělávacího procesu za podpory učitele. Taneční tvůrce při svém působení na škole v rámci kreativního projektu vtahuje do tvůrčího procesu nejen žáky, ale i učitele. Zkušenost pak ukazuje, že uskutečnění kreativního projektu na škole posiluje vazby nejen mezi dětmi, mezi učitelem a žáky, ale i mezi školou a životem dítěte a jeho rodinou.

Cílem semináře je setkání choreografů a pedagogů, kteří dostanou prostor navzájem poznat vzdělávací a umělecké potřeby, tak, aby spolu mohli spolupracovat na kreativním projektu.

Příprava na spolupráci zprostředkovává choreografům, co obnáší výuka a školní rámec, naopak učitele seznamuje s prací choreografa a kreativním procesem.

Seminář je vhodný i pro učitele, kteří uvažují o realizaci projektu Škola tančí na své škole i pro ty, kteří chtějí jen vyzkoušet moderní přístupy ke vzdělávání, obohatit se jimi a do své praxe přenést třeba jen část či základní dojmy a rámcové zkušenosti ze vzdělávání v pohybu.

Smyslem semináře je:

Sdílet v týmu zkušených účastníků semináře otázky, které řeší profesionální umělci, jež vstupují do role pedagogů při práci s amatérskými skupinami. / Skrze praktická cvičení a analýzy si vyzkoušet a pojmenovat nejrůznější umělecko-vzdělávací metody. / Rozšířit tým umělců, kteří rozvíjí projekt Škola tančí.

Kontext:

Na semináři budou přítomní zkušení choreografové projektu Škola tančí a partnerského projektu „Tanz in Schulen” z Frankfurtu nad Mohanem. / Paralelně se seminářem bude probíhat i příměstský tábor pro děti. S touto skupinou budeme každý den občasně pracovat (ukázkové hodiny a podobně). / Do dětské táborové skupiny můžete přihlásit i svoje děti – doporučený věk je 8–12 let.

Pro koho je seminář určen:

Pro profesionální choreografy nebo umělce z podobných odvětví jako například nový cirkus, preformance a divadlo, kteří pracují s amatérskými skupinami, a to především s dětmi. / Pro učitele z formálního vzdělávání (ze státních a soukromých základních a středních škol), kteří chtějí spolupracovat nebo již spolupracují s umělcem ve své výuce. / Maximální počet účastníků je 20 z toho 4 choreografové „Škola tančí” a 4 choreografové „Tanz in Schulen“.


Cena semináře je
2 600 Kč.

Hlaste se na seminář do: 10. října 2019.

Další podrobnosti na: www.se-s-ta.cz

Text a foto: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kulatý stůl SE.S.TA s náhradní lektorkou

Rezidence s koučinkem vrcholí! SE.S.TA i vás zve na zbývající body jejího programu.

Jedním z vrcholů nabitého týdne, který naplňoval program od 21. – 29. 8. 2019 v rámci unikátního projektu „Rezidence s koučinkem“, byl víkendový Kulatý stůl pod mottem: „Choreografovat teď“, který se odehrál 25. 8. od 13.00 hodin v Korzu Národní galerie Praha. Tuto akci organizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které rozvíjí tvorbu současných domácích i zahraničních choreografů. Účastníci v dialogu s choreografkamikoučkami Cathy Casey a Anou Dubljevic. A to vše probíhalo ve spolupráci s Národní galerií Praha a Studiem Alta.

Kathy Casey: „Co to znamená být nápomocný,“ Kanadská tanečnice, choreografka, dramaturgyně a umělecká ředitelka Montreal Danse Kathy Casey rozvíjela téma Co to znamená být nápomocný?” Zejména hovořila o roli dramaturga v procesu tvorby a představila různé cesty, jak tento úkol naplňovat.

Jedna z choreografií lektorky Any Dublevic

Nově pozvaná srbská osobnost choreografie Ana Dubljevic pak vedla konverzaci na téma „Feminismus v taneční dramaturgii”.

Ana Dublevic totiž na poslední chvíli nahradila nemocnou a indisponovanou původně ohlášenou světoobčanku Valentinu Desideri z Itálie a Nizozemska. Ana Dubljevic je srbská performerka, tanečnice a choreografka. Je aktivní členkou Station-Service v Bělehradě. Získala bakalářský titul v oboru výtvarných umění na univerzitě v Bělehradě a magisterský titul v oboru choreografie a performance, studovala na Institutu aplikovaných divadelních studií v německém Giessenu. Pracovala s řadou uznávaných lektorů (Bojana Kunst, Sergej i Nikolina Pristaš, Ana Vujanović, Marten Spangberg, Marcelo Evelin, Martin Sonderkamp, Francesko Scavetta, Jonathan Borrows, Mathilde Monnier, Esther Salamon), byla stipendistkou tanečních vzdělávacích programů jako DanceWeb a Nomad Dance Academy, byla rezidentkou různých evropských uměleckých center a její práce byla podporována četnými evropskými uměleckými sítěmi, jako jsou APAP, DNA a LLB. Ana se také zabývá problematikou umělecké spolupráce a zkoumá různé způsoby práce v nehierarchických strukturách.

Zároveň Vás zveme na „Work in progress“ukázky z tvorby rezidentů Rezidence s Koučinkem v prostorách Národní galerie Praha. Ta se uskuteční ve středu 28. 8. 2019 v 15.00 hodin a následně den poté 29. 8. 2019. Tento druhý den však půjde o  „Work in progress“, propojený s přednáškou kurátora a historika umění Viktora Čecha (CZ), zkoumajícího vztah současného tance a současného vizuálního umění ve Studiu Alta v 19.30 hod.

Viktor Čech: „Choreografický moment“ Vztah současného tance a současného vizuálního umění v poslední době zaznamenal na světové scéně řadu výrazných vzájemných přesahů. Zvlášť výtvarná scéna znovuobjevila tanec a choreografii jako podnětný prostředek k práci s lidskou tělesností, sociálními otázkami a dalšími podněty. Často se přitom, obdobně jako v o něco starší vlně ,konceptuálního´ tance, jedná o podnětné příspěvky k vnímání lidského těla. Je to o pohybu  a  reakci společenských struktur.  To vše může být zpětně podnětné i pro většinou přece jen v odlišných kolejích často uvažující taneční komunitu,” vysvětluje Viktor Čech.

Těšíme se na vaši účast!

Foto: SE.S.TA a archiv

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Co je tanec? A co performance?

Určité „slovo do pranice“. Vyvoláme diskusi? Nebo kulatý stůl?

Kde je hranice tance. Kde se již jedná o performanci? Kdy jde o taneční umění? Kdy již nějaký výkon sólisty či kolektivu překračuje obor tance? Takové jsou časté dotazy čtenářů a zejména čtenářek TANEČNÍHO MAGAZÍNU. O tom všem vedeme v redakci sáhodlouhé a dalekosáhlé diskuse. Někdy, pravda, i trochu „sáhlé“… A blízko. 🙂

I takto může vypadat provokativní performance

Například u jiných oborů již dávno přesahují jejich náplně dávno uznávanou a používanou kategorizaci. Filmy točí studenti nejen na FAMU a dalších filmových školách. Studentská filmová dílka se natáčí i na školách výtvarných a kreativních. Nakonec, také tanec se stává již pomalu běžně (nejen v rámci vernisáží) součástí výstav výtvarných. O tom se snaží i TANEČNÍ MAGAZÍN pravidelně informovat. Má však TANEČNÍ MAGAZÍN právo i něco „vyřadit“ z tanečních oborů? Anebo tam naopak cosi přidat?

Při festivalu TANEC PRAHA se mně, ještě umocněna přírodou, v karlínském Přístavu18600 tato otázka opět vloudila do hlavy. Entrée polonahého „tarzana“, který se nehybně čtvrt hodiny svíjel v křoví a pak na dvě minutky vyběhl ven, aby hned zmizel v šatně, ani nemohlo jinak. Ano, byla to performance. Ale jde o taneční vystoupení, skeč, black-aut či něco úplně jiného? Myslím, že TANEČNÍMU MAGAZÍNU nepřísluší přímo kategorizovat. Naším cílem by mělo být vyvolat diskusi mezi odborníky.

Výše popisovaná performance na TANCI PRAHA 2019

Myslím, že nějaká kritéria by měla být dána. Obdobně jako u spisovatele je základem znalost jazyka, u malíře zvládnutí portrétu, abecedy malby, základů kresby… Ale musí dnes spisovatel vlastně vůbec ovládat gramatiku? Vždyť mu nakonec „základního“ korektora supluje počítačový program. A obří malířská plátna prodávají „takyumělci“, kteří ani nevědí, co je siena pálená, valér anebo perspektiva (kromě té jejich perspektivy finanční)?

Kontroverzní brněnská performerka Simona Assione zvládá velice dobře i základy klasického tance a baletu. Dá se však totéž říci i o všech ostatních performerech?

O co se nám jedná? Vyvolat diskusi o hranicích „volného umění“, kategorizaci tance jako takového. Tance, jako košaté, mnohovrstevné, všestranné disciplíny. Ale zároveň tance jako umění se vším, co k tomu patří. A třeba nám k tomu napomůže i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které má s kulatými diskusními stoly již letité praktické zkušenosti?

Michal Stein

Foto: autor a archiv Simony Asionne

TANEČNÍ MAGAZÍN

Sedmý ročník festivalu KoresponDance odstartoval!

A to netradičně v pražské budově historické Invalidovny! V půli července vrcholí již tradičně ve Ždáru nad Sázavou.

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užily neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, a je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. První festivalový den ale nastal už 25. června v Praze v krásných prostorách Invalidovny.


Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce byly přichystány „ochutnávky“ daleko dříve.

Festivalovou atmosféru jste mohli premiérově nasát již 25. června v pražské Invalidovně, kde se uskutečnil první festivalový den.

Tomu předcházela tisková konference, kde za hlavní pořadatele, centrum tanečního a choreografického rozvoje SE.S.TA seznámila Marie Kinski s hlavními osobnostmi a programy festivalu. Konferenci citlivě moderovala Michaela Nováková.

Na programu bylo mimo jiné i velmi originální sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora. Vstup na celý pražský program byl zcela zdarma.

Samotná tisková konference i následná vystoupení ukázala, že se bude v půli července ve Žďáru nad Sázavou na co těšit!

PREMIÉROVÉ PRAŽSKÉ KORESPONDANCE

v úterý 25. 6. 2019 NA INVALIDOVNĚ

KoresponDance v pražské Invalidovně začal v 18.00:

Agáta Jarošová: „Sa Présence“, atmosférická, do detailu propracovaná černobílá choreografie, která nás přenesla do jiného světa, do světa ptačích bytostí.

The Banquet“, nevídaná mezikontinentální spolupráce, výjimečné propojení ghanské tradiční kultury a evropského baroka. Hostina končí, hosté usínají na stolech i pod nimi, láska se probouzí… Ukázka z chystané světové premiéry, která proběhne 12. července ve Žďáru.

James Batchelor and Collaborators: „HYPERSPACE“, sólo, které se zrodilo díky jedinečné zkušenosti z vědecké expedice na Antarktidu. Aerowaves Twenty19 zařadil HYPERSPACE mezi dvacet nejlepších tanečních představení v Evropě.

ODKAZ VIDEO:

https://www.facebook.com/korespondance/videos/385318235421639/

Foto: SE.S.TA a Martina Vaňková

TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA NEWS – co nás čeká v květnu a nejbližší době?

Co nového v Praze, na Petříně i ve Žďáru nad Sázavou? To nám oznámí SE.S.TA NEWS! K bližším podrobnostem v článku vás zve tanečně choreografická koučka Valentina Desideri na titulním snímku:

LAST CALL:
REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM

POD VEDENÍM KOUČEK KATHY CASEY (CA) A VALENTINY DESIDERI (IT/NL)

Termín: 21. 8.–30. 8. 2019 Praha

Už jen do 15. května přijímáme přihlášky na již dvanáctý ročník mezinárodní rezidence. Tentokrát otevíráme pouze 6 exkluzivních míst!

Cílem Rezidence s koučinkem je provázet a podporovat práci rozvíjejících se choreografů a poskytovat jim reflexi k jejich vznikajícímu dílu. Rezidence také funguje jako platforma spoluvytvářející diskurz v oblasti současného tance, umění a života, který odráží českou i mezinárodní taneční a uměleckou scénu.

chci vědět víc
přihlásit

TANEC V GALERII NA PQ:

16. června 2019 v rámci programu PQ 2019
11.00 a 16.00 hodin

Petřínské sady, socha K. H. Máchy na Nebozízku

Petřínská socha Karla Hynka Máchy se stane aktérem site-specific taneční performance, ovšem ne jako předmět naivně romantizujících klišé, ale jako symbol vzpoury vůči konvenčnímu vidění romantického básníka.

Koncept a choreografie: Petra Fornayová

Centrem a východiskem site-specific projektu z cyklu Tanec v galerii, který realizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, je bronzová socha Karla Hynka Máchy v Petřínských sadech na Nebozízku. Tento bronzový pomník zakladatele moderní české poezie vytvořili v letech 1910 až 1912 sochař Josef Václav Myslbek a architekt Antonín Balšánek. Místo, které je synonymem pro romantická setkání párů každého věku, bylo vybrané i pro jeho blízkost k domu u Bílého orla, kde se Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil.

KORESPONDANCE 2019

25. 6. 2019 Praha

12.–14. 7. 2019 Žďár nad Sázavou

V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Těšit se můžete na umělce z pěti kontinentů, několik světových premiér, workshopy, prohlídky muzea i zámku a letos poprvé v historii i na experimentální battle, který rozpohybuje první zámecké nádvoří skoro na celé sobotní odpoledne a bude nejen skvělým zážitkem pro účastníky, ale i barvitou a živou show pro diváky.

ZAČÍNÁME V PRAZE
Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 25. června do pražské Invalidovny, kde se uskuteční první festivalový den. Na programu bude mimo jiné i velmi fyzické sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora.
VSTUP NA PRAŽSKÝ PROGRAM JE ZDARMA
Foto: SE.S.TA
Michaela Nováková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA zve na choreografické forum!

Již brzy! Začíná se  „na Apríla”. A to vše v rámci České taneční platformy.

Choreografické fórum je již tradičně součástí doprovodného programu České taneční platformy. Skupina složená z tanečních profesionálů z ČR i ze zahraničí a z příznivců tance z řad publika, bude na fóru analyzovat choreografické téma pomocí zhlédnutých představení.

Každý den přineseme do diskuse nové téma z oblasti taneční dramaturgie, které bude uvedené krátkými vstupy zahraničních hostů. Jako společnou referenci pro debatu, jakýsi odrazový můstek, využijeme představení uvedená ČTP. 

Ve spolupráci s Českou taneční platformou letos otevíráme 8 placených míst pro umělce – studenty, rozvíjející se choreografy nebo tanečníky, kteří obdrží festivalové pasy a fórum se pro ně stane intenzivním seminářem obohacujícím reflexi tvorby současné taneční scény v ČR. 

Termín: 1.–4. dubna 2019

Místo: Praha (v rámci programu ČTP)

Cena: 700 Kč (pas na 4 dny ČTP a 3 dny teoretický seminář s pozvanými hosty)

Zahraničními hosty letos budou americko-francouzská taneční teoretička, umělkyně, koordinátorka festivalu Video Dance Festival of Burgundy působící v Paříži, zabývající se tématem expandované choreografie Marisa Hayes a italský profesor historie performance a divadla na Akademii Susanne Beltrami v Miláně Lorenzo Conti, který ve svém výzkumu analyzuje pojem publikum. 

Marisa Hayes je francouzsko-americká spisovatelka a umělkyně. Je autorkou knih, recenzí a článků o tanci pro řadu tištěných i online médií. V současné době je Marisa šéfredaktorem francouzského tanečního časopisu Repères, cahier de danse. Marisa je také koordinátorkou festivalu Video Dance Festival of Burgundy a lektorkou letní taneční školy Erasmus+ v Paříži. Marisa v USA vystudovala klasickou baletní techniku i současný tanec, také studovala v Japonsku butó u Kazua Ohna. Marisa je absolventkou interdisciplinárních umění, historie tance a vizuálního umění na Goddard College ve Vermontu a na pařížské Sorbonně.

Lorenzo Conti je taneční teoretik, specialista na komunikaci a intenzivně se zabývá rozvojem publika. V současné době vyučuje dějiny divadla a performance na Akademii Susanne Beltrami. Pracoval jako manažer komunikace v tiskové kanceláři DANCEHAUSpiù v Miláně, jednoho ze čtyř National Production Center of Dance. Lorenzo, ve spolupráci s divadly a festivaly realizuje projekty pro rozvoj publika. V úzké součinnosti s kritickou revue Stratagemmi-Prospettive Teatrali navrhl a podpořil program DOC – DANCE ON CRITICS – workshop zaměřený na současný tanec a divadelní psaní, určený mladým tanečníkům a studentům vysokých škol. Jeho výzkum je založen na “strategiích rozvoje publika pro taneční publikum”. Od roku 2017 je kurátorem každoročního setkání DANCE MEETTINGS, série panelových diskusí a kulatých stolů zaměřených na organizaci, distribuci a propagaci tance v Itálii.

 Více informací na: www.se-s-ta.cz 

Přihlášky zasílejte pomocí online formuláře nejpozději do 15. března 2019

Kontakt: Zuzana Žabková, E-mail: zuzana.zabkova@se-s-ta.cz 

TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA jako spoluorganizátor evropského projektu zve české umělce k účasti

Neváhejte! Do konce roku 2018 máte poslední šanci!

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, z.s. je nezisková organizace, která vznikla v roce 1999 s cílem podpořit rozvoj současného tance a souvisejících uměleckých oborů v České republice. SE.S.TA realizuje mnoho různorodých aktivit nejen pro vysoce profesionální účastníky, ale i pro široké publikum a pro děti. Hlavním záměrem organizace je pomáhat současnému tanci zapojit se do mezinárodního kontextu a otevírat mezioborovou spolupráci a diskusi. SE.S.TA je organizátorem festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance, který se každoročně v červenci odehrává na zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA spolu se čtyřmi spolupořadateli z Evropy získala podporu z programu Kreativní Evropa. Série rezidenčních pobytů po celém kontinentu, výměna tvůrců a jejich produkcí s poskytováním profesionální podpory, školení a koučování, to je dvouletý projekt ROUNDABOUT EUROPE, který se zaměřuje na outdoorové živé umění. Aktuálně SE.S.TA vyhlásila otevřenou výzvu pro umělce
a skupiny z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Roundabout Europe vytváří síť uměleckých rezidencí a festivalů outdoorového umění se zaměřením na umělce či soubory, které jsou buď na začátku své profesní dráhy nebo by rádi své umění obohatili či posunuli novým směrem. Umělci ze zemí způsobilých pro program Kreativní Evropa (členské země EU) se mohou ucházet o rezidence do 31. prosince 2018.
Projekt Roundabout Europe připravilo pět hlavních partnerů, ředitelů etablovaných outdoorových festivalů z Evropy: festival KoresponDance (Česká republika), Imaginarius (Portugalsko), Out There (UK), Festival Passage (Dánsko) a Festival Spoffin (Nizozemsko), který je koordinátorem projektu.

ROUNDABOUT EUROPE: Nový impuls pro outdoorové divadlo, tanec a nový cirkus v celoevropském kontextu!
Festivaly se sdružily s cílem posílit budování kapacit outdoorového umění a učinit z něj uznávanou uměleckou formu, která umělcům nabídne odpovídající kariéru a přístup k novým publikům, sítím a trhům. Projekt chce motivovat outdoorové umělce k profesionalitě, sebekritičnosti, k tomu, aby ve své práci sledovali i udržitelnost a ekonomickou stránku bez ztráty uměleckých hodnot.
Každý vybraný umělec či soubor bude pozván na dvě umělecké rezidence do dvou různých zemí. Rezidence budou vždy konkrétně zaměřené v závislosti na potřebách či požadavcích umělců. Kromě toho, že budou mít umělci možnost se skutečně věnovat přípravě své performance, budou mít příležitost se zúčastnit i řady workshopů a setkání s koučem – ať už pro řešení praktických či inspirativních otázek. Výsledky rezidencí budou veřejně prezentovány v rámci partnerských festivalů. Navíc, na konci každého pobytu, shrnou umělci i odborníci své zkušenosti a zveřejní
je na blogu webu Roundabout Europe.
Přihlášky jsou nyní přijímány do 31. prosince 2018 a do konce února 2019 bude vybráno 5 umělců / uměleckých skupin. Proces podávání žádostí je online na roundabouteurope.eu, kde jsou i veškeré informace o projektu. Výběr bude proveden uměleckými řediteli zúčastněných festivalů.

Foto: archiv SE.S.TA
Michaela Nováková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ALTA ve víru jubilea

Trochu jako za socialismu vypadala vrcholící oslava 10. narozenin studia ALTA. Na všechno a všechny tam totiž byly fronty!

Za studiem ALTA stojí tanečnice roku 2012, slovenská choreografka a pedagožka i performerka Lucia Kašiarová. To ona je tou „matkou zakladatelkou“. A kdo další se za tímto famózním projektem skrývá? Desítky dalších spolupracovníků, kteří – jak jsme se během narozeninového programu dozvěděli – jsou opravdu jen a pouze spolupracovníky. Alta prý totiž nemá ani jednoho kmenového, stálého zaměstnance! Na výročních oslavách se v roli tiššího, leč důležitého, společníka studia ALTA nenápadně představil i Petr Voříšek, známý jako šéf techniky Národního divadla v Praze. Konkrétně jeho Nové scény. A jak vlastně oslava „desátin“ ALTY (nejen) v sobotu 15. září 2018 probíhala?

Tak takto se před deseti lety v ALTĚ začínalo…

Již koncem letošního srpna přijely do Prahy-Holešovic na industriální scénu ALTY aktivně pogratulovat hvězdy současného českého, slovenského a světového tance. Proč zrovna ony? Jelikož jsou a vždy byly příznivkyněmi ALTY a v minulosti zde úspěšně opakovaně vystupovaly, ale i ochotně vyučovaly i vedly workshopy. Jmenovitě to byli Julyen Hamilton, Jaro Viňarský, Peter Šavel, Stano Dobák, Renan Martins a Rasmus Ölme. Toto hvězdné sexteto mužů darovalo ALTĚ originální dárek. Přichystalo „narozeninovou“ sérii tréninků, neformálních setkání a veřejných impro-jamů. Mezi 20. až 23. srpnem se tak každý večer odvíjel ve zcela jiné sestavě a přiblížil nadšeným divákům nejrůznější zákoutí umělecké improvizace.

A tak vypadá”obývák” ALTY dnes

Shodou okolností jsem na oslavu ALTY přijel bezprostředně ze železničního muzea. A první záležitost, která mne uvítala u vchodu – označená jako „překvapení z pátku“ vcelku navazovala na odpolední zážitek. Nikde neuvedený autor (anebo autorský tým?) zde prezentoval záležitost spíše z výtvarných sfér – animovaný mozek nádraží před dvaceti či třiceti lety. Co to obnášelo? Blikající soustavu semaforů a část dřívější mechanické (s překlopnými políčky) cedule s odjezdy vlaků. Fajn. Alespoň jsme hned na počátku mohli zjistit, zda nám ještě neodjel vlak…

Dalším postupným bodem návštěvy byla exhibice oblíbeného a na (nejen) festivalech úspěšného Holektivu. Protentokrát se zaměřili na všudypřítomný jev. Na který? To prozradí již název: „Selfí“. A parafráze na tuto moderní „infekční nemoc“ se opravdu povedla. Není divu, že se před „alťáckou černou komorou“ Holektivu vinula dlouhatááánská fronta…

Oslavy probíhaly všude i ve zkušebnách…

V hlavním (a před deseti lety původním i jediném) sále ALTY nás očekával jeden z vrcholů (pod)večera. Známá britská tanečnice s českými kořeny Andrea Miltnerová se protentokrát spojila s neméně zdatnou a kreativní Markétou Jandovou. A bylo z toho svižné dílko „Klavírní přelud“. Během necelé čtvrthodinky na diváka obě protagonistky valily takový balík nápadů a gagů, že se tomu ani nechtělo věřit. Zvláště jejich závěrečné koncertní antré v plavkách bylo k popukání.

Obě vystupující v plavkách tak trochu připravily na další postupný výstup. Jednalo se o průběžnou akci, na níž tudíž nemusela být fronta. Ale i tak byla! Bára Látalová zde na dvorku představila své „Bivakování v centru“. V čem spočívalo? V nahé hlavní protagonistce v malém stanu. Aby svou nahotu neskrývala celtou, tak v občasných časových periodách vybíhala, aby si zakousla něco ze zdejší zelené vegetace. Parodie na vegetariánství dodala tomuto, již tak odvážnému, počinu Látalové další rozměry.

Marie Gourdain a Štěpán Hejzlar divákům v nejzazší (západní) části ALTY připravili svůj kabinet kuriozit pod názvem „Tělo – kuriozita – voyer“. Jednalo se o jeden z nejsilnějších momentů tohoto dne. Spojení výtvarných i tanečních dispozic Gourdain zde v plné síle dalo vyniknout zdánlivě až dekadentnímu zprvu nesourodému celku výtvarných trojrozměrných artefaktů (převážně drobných plastik a asambláží). A to vše s tanečními čísly průvodkyně, které výslednému celku dodaly onen potřebný pouťový punc.

Cestou z kabinetu kuriozit se představila – stejně jako Látalová – na dvorku i Lenka Tretiagová. Tentokrát nikoli v rouše Evině. Ale se svým Voicebandem naplnila exteriér kolem ALTY hravostí a nenuceností. Program jejího studia se ostatně jmenoval „Altu plníme hravostí“.

Velkou narozeninovou kytku ALTĚ věnovalo i Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

Při vstupu do „obýváku“ ALTY diváka nemohla nezaujmout skvělá parodie na peep-show. Probíhala v patře tohoto obýváku. Čili nad barem. Divák musel projít do klasického prostoru v patře, kde probíhají obvykle setkání či menší workshopy. A odtamtud ještě po schůdcích do jakéhosi polopatra. A tam na něj čekala produkce Jany Novorytové a Mish Raisové „Osobní znejistění“. Opravdu zdařilá. Parodovala ostatně i stále užívanější 3D projekce.

Další, tentokrát přízemní, prostor za obývákem studia ALTA skýtal možnost hravého antré v parafrázi na protichemické oblečky. Byl v duchu nalézání a hledání. V čase i prostoru. Zajímavé.

Přání k narozeninám i s milými dětskými pravopisnými chybami se objevovala rovněž na  zdejší nástěnce, jindy plné pouze praktických vzkazů a inzerátů

Níže pod zmíněnou peep-show, v přízemí, v dětském koutku se představily ve vrcholném programu podvečera jeho hlavní protagonistka Lucie Kašiarová společně  s Terezou Ondrovou jako Altmaterky v krátké gagy nabité férii „Pravda“. Jejich výkon umocňovala možnost diváckého sledování kruhovými průhledy ve stěně. Takže vlastně technicky navazovalo na peep-show nad sebou.

Jirkovi Šimkovi a Sáře Arnsteinové se v ALTĚ zjevně zalíbilo na WC. Po velice úspěšném „Toilettalku“ v předminulé sezóně tentokrát v oné místnosti inscenovali „Osobní příběh“. Na tu jejich produkci se na WC vinul takový dlouhý had zástupu, že to vypadalo minimálně na salmonelu. Inu, ne vše, co se odehrává na WC, musí být vždy a za každých okolností do toho WC také patřit…

V zadních prostorách ALTY (směrem na jih) nás čekala zajímavá televizní projekce. Zobrazovala nekonečné schodiště. Na ni však zívala a vyzývala pouze prázdná sedadla! Ani noha… A naopak nahoře v patře nad ní – dle svědků – výtečná akce Petera Šavela pod sloganem „Intimní a sexy“. Byla ryze individuální. Zájemci se na ni zapisovali postupně do pořadníku. Ten byl tak nabitý, že na TANEČNÍ MAGAZÍN do 20.00, kdy tento úspěšný program končil, prostě a jednoduše nezbylo místo.

Mimo hlavní programy čekaly v ALTĚ na diváky i drobné blackouty, jako třeba tento

Po osmé hodině večerní začal narozeninový program. Plný lákavých tombol, gratulování hlavním protagonistů ALTY i spojený se křtem knížky k desátému jubileu ALTY. Vše netradičně moderovali Marta a Michal Vodenkovi. A následovaly pak tančení, hudba i disco. Prostě, radost až do rána.

Oslavy jubilea ALTY byly jistě zajímavé. Dokázaly současný sílící trend symbiózy tanečního, výtvarného i pouťově-cirkusového umění. A zejména potvrdily, že parodie ještě žije!

Komplexní program oslav desátých narozenin studia ALTA:

12. 9. 16.00 / ALTA by Dětské studio Altík + Mladá krev (Sára Märcová a spol.)
13. 9. 19.30 / ALTA by ME-SA

14. 9. 16.00 / ALTA by technici 

15. 9. 18.00 / ALTA 10×10

15. 9. 20.00 / ALTA10 párty

Michal Stein

Foto: Alta a autor článku

TANEČNÍ MAGAZÍN