Lesk a bída ekologické udržitelnosti

Jak pořádat festival ekologičtěji?

Video Pár rad, jak pořádat festival ekologičtěji:

 

Fotodokumentace z diskuse – kredit © Vojtěch Brtnický, Pražské Quadriennale: https://drive.google.com/drive/folders/151ia47ttfxhQzHzNL2cDvZ5TZhGa3ard

Lesk a bída ekologické udržitelnostiPražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru na konci listopadu zorganizovalo panelovou diskusi pod názvem Lesk a bída ekologické udržitelnosti: možnosti a limity zodpovědnosti k životnímu prostředí při pořádání mezinárodních festivalů, které se zúčastnilo 81 zástupců ze 46 organizací se zájmem o téma ekologické zodpovědnosti nejen z oblasti kultury. Na základě konkrétních zkušeností a reakcí odborné veřejnosti vytvořilo PQ ve spolupráci s výtvarníkem Kakalíkem video prezentující humorným způsobem Pár rad, jak pořádat festival ekologičtěji.

Pozvání do diskuse přijali zástupci významných kulturních akcí (4+4 dny v pohybu, Designblok, Lunchmeat, MFDF Ji.hlava, Signal Festival a Společnost Jindřicha Chalupeckého), kteří se při své činnosti snaží na téma zodpovědného přístupu k životnímu prostředí reagovat ať již v praktické produkční rovině nebo také hodnotovým nastavením či přímo uměleckým tématem. Téměř každý prošel nějakou katarzí od dobrého úmyslu a osobního nasazení, přes rozčarování nad nejrůznějšími mýty, po pesimistické úvahy, zda má celé snažení smysl. Pro všechny bylo do značné míry úlevou zjištění, že v tom nejsou sami. Se stejnými problémy se potýkají i ostatní, někteří méně či více podle typu organizace, míry regulace či výše rozpočtu. Přizváni byli také zástupci odborné veřejnosti (Aliance pro energetickou soběstačnost, Augiášův chlév, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Institut cirkulární ekonomiky) a zástupci státní správy a samosprávy (Fond na podporu umenia, Institut umění – Divadelního ústav, MHMP a MČP7). Cílem akce bylo nejen sdílení zkušeností a inspirace příklady dobré praxe, ale také zpětná vazba relevantním subjektům.

První panelový blok byl zaměřený na praktické kroky při realizaci kulturní akce (přístup k výrobě a likvidaci dekorací, nakládání s odpadem, občerstvení a gastro nádobí, doprava a cestování), druhý, více ideový, se věnoval hodnotovému nastavení při organizaci akce a komunikaci vůči publiku (propagace, ekologický přístup kulturních akcí, merch, osvěta, možnosti vykoupení uhlíkové stopy) a třetí propojil organizátory se zástupci státní správy a samosprávy (grantová politika, nastavení smluvních závazků, kritérií pro výběrová řízení, pozitivní motivace aj.).

Součástí konference byla také burza inovativních nápadů, které nabízejí udržitelná řešení. PQ 2019 vytvořilo pro své návštěvníky ve spolupráci se společností Sodastream pitný režim s cílem omezit plastové lahve. Organizátoři se rovněž zamysleli nad smyslem udržitelnosti upomínkových předmětů a rozhodli se spolupracovat s místními značkami jako je Bohempia či Papelote a návštěvníkům nabídnout šetrnější a kvalitnější produkty.

Společnost Augiášův chlév, která se zabývá managementem odpadů, vyvrátila několik mýtů, např. že plast v porovnání s bioplastem není ten největší nepřítel. Naopak, je-li PET dobře a ideálně lokálně recyklován, je zajímavou surovinou pro další využití. Účastníci dostali také zajímavé tipy na jednorázové nádobí ze šetrných materiálů a dozvěděli se jakých chyb se při třídění odpadu vyvarovat.

Právě různé mýty a deziluze reflektuje video, které na základě této diskuse vytvořil výtvarník Kakalík. Video se snaží humorným způsobem poukázat na různá úskalí při produkci kulturních akcí s ohledem na ekologické dopady a inspirovat organizátory, aby svůj boj za lepší planetu nevzdávali.

Účastníci diskuse:

4+4 dny v pohybu (Markéta Černá)

Aliance pro energetickou soběstačnost (František Marčík)

Augiášův chlév (Štěpán Suchochleb)

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (Jana Dlouhá)

Designblok (Adéla Hlavatá)

Fond na podporu umenia (Gabriel Hushegyi)

Institut cirkulární ekonomiky (Barbora Kebová)

Institut umění – Divadelní ústav (Martina Pecková Černá)

Lunchmeat (Václav Kovář)

MFDF Ji.hlava (Luboš Slovák)

PQ (Marie Kašparová, Pavlína Šulcová)

radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch (Hana Třeštíková)

radní MČP7 a zástupce Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima (Jiří Knitl)

Signal Festival (Matěj Vlašánek)

Společnost Jindřicha Chalupeckého (Veronika Čechová)

Foto: Vojtěch Brtnický

Lucia Horňáková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

»Jezero« v RUBÍNU

Již koncem měsíce premiérově. V A studiu RUBÍN. Bianca Bellová autorsky debutuje na scéně. Můžete se těšit na Štrébla, Gottwalda a Krausovou i celou Kolonii!

Divadelní spolek Kolonie bude prvním, kdo kdy na jevišti představí oceněnou literární tvorbu české autorky s bulharskými kořeny Bianky Bellové. Půjde o „Jezero” (kritikou vybrané jako Kniha roku na Magnesii Litera 2017 a vyznamenané Cenou Evropské unie za literaturu). Uvede ji již 30. listopadu v prostorách pražského A studia Rubín. Představitelem hlavního hrdiny Namiho bude Vojtěch Hrabák. Na pouti do neznámého světa ho doprovodí herci Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová v režii Lucie Ferenzové.

Kniha „Jezero” posbírala řadu cen a dočkala se překladu do širokého množství světových jazyků. Nyní její autorce Biance Bellové přinese další prvenství – bude zatím jejím debutovým a jediným literárním dílem, které získá podobu divadelní inscenace. Ta bude žánrově postavena mezi iniciační rituál a mafiánskou road-movie. Propojujícím tématem bude svoboda a osvobození. Inscenace nezapomene ani na ekologický apel přítomný již v předloze – mizející vodu, z níž se stává zásadní politikum.

Stejně jako knižní předloha je „Jezero” zasazené do prostředí jedné z největších ekologických katastrof – Aralského jezera, které je plné život ohrožujících jedů. Jeho vodní hladina se smrskává a obnažuje břehy. Ani v příběhové lince se celková koncepce inscenace nevzdálí románové předloze. Diváci budou moci sledovat příběh malého Namiho, chlapce, který se rozhodne opustit svůj domov a vydá se do světa hledat svou ztracenou matku.

V inscenaci chceme divákům zprostředkovat pohled do dospívající duše, která touží po lásce a přitom se protlouká drsným prostředím, vztahy i prvními iniciačními zkušenostmi. Chceme vypovídat o bazální lidské potřebě sdílení, komunikace a blízkosti v odcizeném světě, který nás učí opaku, tedy hledat naději v beznaději a smysl v chaosu. Skrz tuto inscenaci budeme na svět hledět očima dítěte, které si buduje hodnoty skrz detail, nápodobu a zkušenost.“ přibližuje režisérka Lucie Ferenzová, která stojí v čele divadelního spolku Kolonie i A studia Rubín, a dodává „Chceme v divákovi vzbudit stejný pocit, jako má čtenář při četbě Jezera. Dojem, že situace znáte, že jste je už někde viděli, četli, zažili… Že to, co vidíte, jsou pro vás důvěrně známé obrazy, a přestože se děj odehrává v exotické krajině kolem jezera a fiktivní vesnice Boros, jsou to obrazy, které mohou být současné a zcela české.“ Tolik režisérka ke své inscenaci.

V inscenaci jsou čtyři rovnocenní hráči, kteří, kromě Vojtěcha Hrabáka hrajícího hlavního hrdinu Namiho, mění několikero rolí, ze kterých vystupují a do kterých se vrací. Vzniká tím otevřená hra podněcující imaginaci, nadhled a drsný svébytný humor, který nabízí předloha.

Několikero rolí a tudíž široký rejstřík hereckých prostředků v inscenaci rozehraje Jiří Štrébl, Anita Krausová a Jakub Gottwald. Autorkou hudby je Markéta Ptáčníková a několik písní zazní i přímo naživo v podání herců. Specifickou součástí jsou také kostýmy výtvarnice Andrijany Trpković a světelný design pracující s odlesky a zrcadlením v autorském pojetí scénografa Tomáše Bukáčka. Inscenace pracuje s celým prostorem A studia Rubín a rozehrává toto podzemí symbolicky – diváci sestoupí a stanou se tak součástí jezera, jeho duchem.

Inscenace „Jezero” vzniká v koprodukci divadelního spolku Kolonie, A studia Rubín a Divadla X10. Premiéra se odehraje 30. listopadu v prostorách A studia Rubín. První repríza se uskuteční 6. prosince.

»Jezero«

podle stejnojmenného románu Bianky Bellové

Nami žije s bábou a dědkem celý život v Borosu, koupe se v jezeře, co pomalu vysychá a v mlhavých vzpomínkách vidí svou matku, kterou touží poznat. Pak se dědek ztratí v bouři, bábu pošlou na jezero a Nami potká Zazu. A pak se vydá do hlavního města, aby poznal, co všechno je na druhém břehu.

Klučičí iniciační cesta pod hladinu, žánrově mezi mýtem a mafiánským filmem podle Magnézií literou oceněného románu Bianky Bellové.

Autor: Bianca Bellová

Režie a scénář: Lucie Ferenzová

Výprava: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

Hudba: Markéta Ptáčníková

Hrají: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Premiéra: 30. 11. 2019, repríza: 6. prosince

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ekologie i Mein Kampf

Co přinese Palm Off Fest 2019?

Mezinárodní setkání divadel střední Evropy Palm Off Fest probíhá v Divadle pod Palmovkou až do 4. listopadu 2019. Na programu druhého týdne jsou dvě inscenace oceňovaného maďarského dramatika a režiséra Kristófa Kelemena. V úterý 29. října vysvětlí představení Maďarský Akát – s notnou dávkou ironie, sa tiry a fake-dokumentu – proč se stal tento strom předmětem vášnivé politické debaty. Akát bílý je totiž národním maďarským stromem a pro Viktora Orbána hlavní zbraní proti EU. Ve středu 30. října uvede Kelemen také inscenaci Pozorovatelé, za kterou nedávno získal dvě ocenění maďarské kritiky. Otevírá v ní téma tajné policie v prostředí svobodomyslných začínajících filmařů. V pátek 1. listopadu odhalí jeden z nejprogresivnějších evropských souborů, slovinské Mladinsko Gledališče, hranice současného populismu. V inscenaci Naopak naráží na fakt, že se přehnané reakce, parodie a provokace staly běžnou součástí soutěže o politickou pozornost. V pondělí 4. listopadu uzavře festival polský Teatr Powszechny s inscenací Mein Kampf. Varšavské divadlo zkoumá, do jaké míry je tento 90 let starý text stále hrozbou. Součástí programu budou také diskuze s tvůrci po každém představení, přehlídka dokumentárních snímků ve spolupráci s platformou KineDok či panelová debata s dramaturgy divadelních festivalů. 

Maďarský národní strom i tajná policie

Mladý maďarský režisér a dramaturg Kristóf Kelemen se ve svých hrách inspiruje tím, jak společenské podmínky formují lidi a jejich činy. Inscenace Maďarský akát, kterou na Palm Off Festu uvede, poukazuje na aktuální maďarské téma ekologie versus politika. Akát bílý je národním stromem Maďarska, který se Viktor Orbán rozhodl využít ve svém boji proti Evropské unii. Invazivní akát se totiž jako nepůvodní a agres ivní dřevina dostal na seznam hrozeb EU, která jej chce omezit, aby ochránila biologickou rozmanitost původních druhů. Strom jako metafora celého maďarského národa se pro Orbána stal výhodným politickým tahem.

Druhá inscenace, kterou Kelemen do Libně přiváží, jsou Pozorovatelé. Příběh je zasazen do Maďarska 60. let. Hlavní postavou je student filmové akademie podezřelý ze spolupráce s britskou tajnou službou. Na něj jsou nasazeni agenti komunistické tajné policie, kteří z něj skrze intimní vztahy mají získat informace. Obě strany jsou však pod neustálým drobnohledem. Pro všechny postavy je zde těžké cokoli skrývat a udržet si důvěryhodnost v různých životních rolích. Téma tajných agentů a sledování je v Maďarsku komplikované. Považuji za chybu, že po změně režimu tyto dokumenty nebyly ihned zveřejněny. Proto je dodnes možné lidi nálepkovat,“ dodává Kristóf Kelemen. Hra byla nedávno oceněna maďarskou divadelní kritikou za nejlepší nový dramatický text a za nejlepší inscenaci v kategorii nezávislého divadla.

Lublaňské Mladinsko Gledališče opět provokuje

Postfaktičnost, bláznivé gagy a zvrácená groteska jako křivé zrcadlo naší současnosti. Slovinské Mladinsko Gledaliště přiveze představení Naopak, ve kterém zkoumá hranice populismu ve veřejném prostoru. Svěřili jsme náš jazyk do rukou bláznivých dadaistů? Kdo a co vlastně určuje a ovlivňuje naši realitu? Divadlo Mladinsko bylo založeno v roce 1955 jako první profesionální divadlo pro děti a mládež ve Slovinsku. V průběhu 80. let se postupně proměnilo ve scénu, která kombinuje interdisciplinární přístup s divadelním výzkumem a tematizuje také politickou subverzi. Dnes je známé pro širokou paletu progresivních přístupů mladých režisérů i pro specifický fenomén „kolektivní energie“ opírající se o principy divadelní laboratoře Petera Brooka. V České republice jejich odvážná představení zarezonovala už několikrát – v posledních dvou případech v režii kontroverzního Olivera Frljiće.

Mein Kampf a hrozba politického jazyka

Varšavský Teatr Powszechny uvádí jako závěrečné festivalové představení svou inscenaci podle knihy Mein Kampf. Režisér Jakub Skrzywanek tvrdí, že v textu objevil „nový smysl“ a zdůrazňuje, že neschvaluje nacismus ani obsah knihy. Chce ale pochopit, proč mají myšlenky, jež autor předlohy vyznával, i po všech hrůzách druhé světové války stále své příznivce. „Chci ukázat, že jazyk, jímž v Polsku dnes mluví nejen mnozí politici, je horší než jazyk Hitlerův,; dodává režisér. Země je podle něj hluboce rozdělena politickými otázkami a na vzestupu je také antisemitismus. Představení je součástí polského Roku antifašismu u příležitosti 80. výročí začátku druhé světové války.

Doprovodný program festivalu

Palm Off Fest se už počtvrté otevírá i dalším uměleckým oborům a platformám. Součástí doprovodného programu je v neposlední řadě také diskuze Českého rozhlasu Vltava Festivaly, kam se podíváš s moderátorkou Veronikou Štefanovou a dramaturgy festivalů zaměřených na činoherní divadlo. Uskuteční se 2. listopadu od 16:00 v kavárně Divadla pod Palmovkou. Maraton dokumentárních filmů, na kterém festival již tradičně spolupracuje s projektem Institutu dokumentárního filmu KineDok, proběhne 2. listopadu od 19:00 ve zkušebně Divadla pod Palmovkou. Během jednoho večera nabídne trojici snímků Až přijde válka (režie: Jan Gebert, 2018), Exit (režie: Karen Winter, 2018) a V zajetí (režie: Bernadett Tuza-Ritter, 2017)Součástí projekcí budou setkání s tvůrci i odborníky. Vstup na celý večer je zdarma. V rámci Palm Off Festu probíhá také výstava Nothing New Under the Sun tematizující protipóly technického a lidského, vize budoucnosti i rozměr odpovědnosti v turbulentní době. Kurátory výstavy jsou Michal Jalůvka a Zai Xu. Výstava je k vidění do 4. listopadu v blízké Galerii Světova 1.

Pořadatelem festivalu je Divadlo pod Palmovkou.

Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.

Vstupenky na www.palmofffest.cz:

Ceny vstupenek 160,- až 390,- Kč
Pro studenty a seniory 40% sleva na vybrané kategorie míst.

Festival PAS: při nákupu 3 a více festivalových představení – sleva 20 %.
Vstupné na festivalový offprogram je zdarma (výjimkou je koncert kapely Květy – vstup 200 Kč).
Prodej vstupenek online a na pokladně Divadla pod Palmovkou (Zenklova 34).

Program Palm Off Fest 2019:

29.10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen & Bence György Pálinkás: Maďarský Akát
Trafó House of Contemporary Arts, Workshop Foundation, Budapešť, Maďarsko
Režie: Kristóf Kelemen, Bence György Pálinkás
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/madarsky-akat/wrse/

 

30.10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen: Pozorovatelé

Trafó House of Contemporary Arts, Budapešť, Maďarsko

Režie: Kristóf Kelemen

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/pozorovatele/xrse

 

1.11.2019, 19.00

Boris Nikitin: Naopak

Mladinsko Slovensko Gledališče, Lublaň, Slovinsko

Režie: Boris Nikitin
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/naopak/yrse/

 

2.11. 2019, 16.00

Český rozhlas Vltava uvádí: Festivaly, kam se podíváš

Kavárna Divadla pod Palmovkou

Moderuje: Veronika Štefanová

 

2.11. 2019, 19.00

Maraton dokumentárních filmů

Zkušebna Divadla pod Palmovkou

Vstup: zdarma

20.9. – 4. 11. 2019

Výstava Nothing New Under the Sun

Galerie Světova 1

Vstup zdarma

4.11.2019, 19.00

Mein Kampf

Teatr Powszechny, Varšava, Polsko

Režie: Jakub Skrzywanek
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/mein-kampf/esse/

Více o festivalu a předprodej vstupenek na www.palmofffest.cz.

 

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Co není jedno českým dětem a mládeži?

Nedostatek vody, šikana i to, že nenávidím své rodiče. I takhle vypadají odpovědi mladých lidí od 6 do 30 let z celého Česka v kampani Nenímitojedno. Ojedinělý průzkum pořádá největší a nejstarší mládežnická organizace YMCA.

 

Ojedinělý průzkum YMCA ukazuje, co vadí mladým Čechům: zájem odpovídat je velký

Nedostatek vody, šikana i to, že nenávidím své rodiče. I takhle vypadají odpovědi mladých lidí od 6 do 30 let z celého Česka v kampani Nenímitojedno. Pořádá ji největší a nejstarší mládežnická organizace YMCA. Cílem je dát hlas mladým lidem. Ti se  prostřednictvím sociálních sítí či papírových kartiček vyjadřují k tomu, co jim není lhostejné. Akce Nenímitojedno trvá již od léta 2016. Rozsáhlý průzkum v České republice je součástí celosvětové kampaně Give a Voice YMCA.

Cílem průzkumu je získat co nejvíce podnětů od dětí a mladých lidí, na které pak bude YMCA v České republice jako mládežnická organizace reagovat,“ říká Vladislava Vidláková z pražského ústředí YMCA. „Chceme mladým lidem poskytnout prostor, aby se mohli vyjádřit, co je trápí a zajímá. Kampaň na internetu doplňuje 4000 kartiček, které jsme rozdali mládeži z celé České republiky. Ptali jsme se, co jim není jedno. A co by chtěli změnit. Ohlas je mnohem větší, než jsme očekávali. V současné době názory třídíme do přibližně 15 skupin, sahající od mezilidských vztahů, přes šikanu ve školách, až po řešení globálních problémů. Konkrétní výsledky budou ve druhé polovině ledna,“ dodává.

 

Ekologie, zdraví, vzdělání i vztahy…to vše mládež zajímá

Letošní kampaň YMCA navazuje na rozsáhlý průzkum One Million Voices, který se uskutečnil v 2014 – 2015. Zúčastnili se ho tehdy lidé ve věku 15 – 24 let ze 60 zemí světa všech kontinentů. „Celosvětově se odpovědi dají rozdělit do čtyř hlavních oblastí: zaměstnání, lidská práva, zdraví a životní prostředí. Tak třeba mladým v Tanzánii nejvíc chybí vzdělání, ve Walesu si stěžují na nedostatek pracovních příležitostí, Bělorusům zase vadí nedostatečná lékařská péče, která se neobejde bez konexí a úplatků,“ uvádí Vladislava Vidláková. Podle zatím dostupných výsledků průzkumu v Česku se mladí nejvíc zajímají o životní prostředí, mezilidské vztahy a vzdělávání.

YMCA reaguje akcemi pro děti a mládež

V příštím roce chce YMCA díky průzkumu reagovat na potřeby lidí v místech, kde působí. „Kromě aktivit – kroužků, táborů či dobrovolnických programů – které už teď dětem a dospívající mládeži nabízíme, jim chceme nově pomoci také v iniciativách, při kterých budou moci něco udělat právě s tím, co jim není jedno,“ pokračuje Vladislava Vidláková.

Organizace YMCA v Česku nabízí mladým lidem už nyní mnoho možností, jak můžou dobře a aktivně trávit svůj volný čas. Příkladem je třeba Ten Sing – umělecká tvorba pro teenagery. O přijetí nerozhoduje talent, ale chuť se zapojit, získat nové přátele a společně si pak zpěv, hudbu nebo tanec užít. YMCA je rovněž průkopníkem v zakládání mateřských a rodinných center, která poskytují prostor i podporu malým i velkým členům rodiny. A zaměřuje se i na tzv. nízkoprahová zařízení určená zejména pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné děti a mladé lidi. Ti zde mohou najít klid a bezpečí, ale i poraden ství a sociální servis. A v případě problémů v rodině či ve škole také účinnou odbornou a lidskou podporu.

YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířil se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA má dnes ve znaku víc než 50 sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření: pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

www.ymca.cz

www.palacymca.cz

 

Co je YMCA:

YMCA (YoungMen’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás na její populární letní tábory jezdili děti z katolických, protestanských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin.

Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce.

O rozvoj YMCA v Československu se vedle T.G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.

YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze, a je i členem Světové aliance situované v Ženevě.

 

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

Taneční magazín