Perpetuum Havel

V tyranských režimech někteří vystoupili z řady a vzbudili strach mocných

Jsou často téměř neviditelní a bezejmenní, a přesto budí strach v těch nejmocnějších. Ti, kteří se v tyranských režimech odhodlali vystoupit z řady a vyjádřit svůj postoj. Na titulních stranách časopisů se většina z nich asi nikdy neobjeví, ale i přesto se jejich příběhy odvahy a odhodlání nekontrolovatelně šíří – jako moderní báje šeptem vyprávěné v soukromí kuchyní a obýváků. Příběhy, které dávají ostatním naději, že svět může být alespoň o kousek lepším místem. Příběhy, které do absolutní tmy přinášejí paprsek světla. Těchto životních osudů spisovatelek, novinářů, studentů, výtvarnic, dělníků a mnohých dalších den ode dne napříč totalitními státy výrazně přibývá.

Inscenace inspirovaná textem Václava Havla a svědectvími současných vězňů svědomí vypráví příběh jednoho vězně a jeho vzdoru. Propojuje prostředky fyzického divadla a videoprojekci.

České premiéry 10. a 11. září v Paláci Akropolis | Světová premiéra 4. července v Avignonu

 „Strhující a mrazivé“. Francouzskou kritikou oceňované Perpetuum Havel se poprvé představí v Česku

V roce devadesátého výročí narození Václava Havla uvádí Laterna magika inscenaci inspirovanou jeho téměř neznámým textem o životě politického vězně. Jediné libreto pro nonverbální divadlo z pera někdejšího prezidenta se tak poprvé dočkalo profesionálního zpracování českými tvůrci. Světovou premiéru mělo Perpetuum Havel 4. července na Off programu divadelního festivalu v Avignonu, odkud si odvezlo bezmála desítku pochvalných recenzí. České premiéry proběhnou 10. a 11. září v Paláci Akropolis.

Inscenace Perpetuum Havel vznikla na motivy dosud téměř neznámého textu, který Václav Havel napsal na jaře 1989 v cele na Pankráci. Libreto pro nonverbální divadlo nazvané Perpetuum mobile pojednává o sedmi dnech v životě politického vězně. Teoretička nonverbálního umění Ladislava Petišková text objevila v roce 2014 a následně jej doporučila k absolventským zkouškám na Katedře nonverbálního divadla HAMU. Zde jej pod režijním a pedagogickým vedením Radima Vizváryho nastudoval Vojtěch Svoboda.

V roce devadesátého výročí Havlova narození se Vizváry, dnes umělecký šéf Laterny magiky, k libretu vrátil. Režie se ujal Petr Boháč, který ke spolupráci říká: „Poslední dobou obchází Evropou, a nejen jí, strašidlo fašistických tendencí, neurvalé politické zlovůle a výzev k potlačování svobody jedince i části společnosti. V této atmosféře se letos, devadesát let od narození Václava Havla, vracíme k jeho odkazu a dílu. Každé ohlédnutí směrem k dílu Václava Havla je příslibem zachování toho nejdůležitějšího, co společnost potřebuje a za co musí bojovat – zachování svobody.“

Režisér se při tvorbě inspiroval nejen Havlovým textem, ale také svědectvími současných politických vězňů a vězeňkyň svědomí, například Paliny Šarenda-Panasjuk z Běloruska. Dále tvůrci čerpali i z výtvarných instalací a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo ze slov pronesených ruskými politickými vězni v soudních síních. Vznikla tak inscenace, která Havlovu předlohu zasazuje do současného kontextu – i proto nese upravený název Perpetuum Havel„Považuji za důležité, aby Národní divadlo Havlův odkaz nepřipomínalo pouze jako součást naší historie, ale aby se zároveň ptalo, co pro nás jeho důraz na svobodu, osobní odpovědnost a lidskou důstojnost znamená právě dnes,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian.

Úspěch ve Francii

Světovou premiéru měla inscenace Laterny magiky 4. července v avignonském divadle Château de Saint-Chamand, jedné ze scén legendární La Manufacture. Během osmi představení v rámci Off programu tamního divadelního festivalu si Perpetuum Havel vysloužilo bezmála desítku pochvalných recenzí. Kritici napříč médii vyzdvihovali především výkon jediného účinkujícího na scéně Romana Zotova-Mikshina, ale také přesnost a intenzitu režijního zpracování.

„Perpetuum Havel je poctou disidentkám a disidentům včerejška i dneška. Výkon Romana Zotova-Mikshina je strhující a mrazivý,“ píše Véronique Giraud pro server naja21.com.

La Terrasse uvádí: „Roman Zotov-Mikshin tuto pohybovou partituru ztvárňuje s mimořádnou intenzitou.“ Dominique Daeschler ze serveru MADININ’ART pak režii označuje za „naprosto bezchybnou – čistou a přesnou jako ostří gilotiny.“

Avignonský festival patří k nejvýznamnějším evropským přehlídkám současného divadla. Jeho Off program představuje otevřenou platformu pro stovky nezávislých souborů z celého světa. Vedle nich ale působí také vybrané scény s vlastním dramaturgickým profilem, mezi něž patří právě i La Manufacture. Ta ve své historii vůbec poprvé zařadila do svého programu světovou premiéru, čímž Laterně magice projevila mimořádnou důvěru. „Mám radost, že se světová premiéra Perpetuum Havel v Avignonu setkala s pozitivním ohlasem u diváků i francouzské kritiky. Jedná se o důležité potvrzení toho, že Laterna magika má stále potenciál oslovit mezinárodní publikum a uspět na prestižních přehlídkách současného divadla,“ uzavírá umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.


PERPETUUM HAVEL

Scénář a režie: Petr Boháč

Spolupráce na scénáři: Roman Zotov-Mikshin

Námět: Radim Vizváry

Scéna a kostýmy: Pavlína Chroňáková

Video, hudba a zvukový design: Martin Hůla

Světelný design: Filip Horn

 

Účinkuje: Roman Zotov-Mikshin

 

České premiéry 10. a 11. září v Paláci Akropolis | Světová premiéra 4. července v Avignonu

 

Foto: Archiv ND

Martina Sedláková

pro Taneční magazín

Laterna magika míří do Avignonu

Národní divadlo poprvé v historii uvede premiéru ve Francii

V sobotu 4. července se v rámci Off programu divadelního festivalu v Avignonu uskuteční světová premiéra inscenace Perpetuum Havel. Ta přináší vůbec první tuzemské profesionální zpracování jediného libreta pro nonverbální divadlo z pera Václava Havla. Laterna magika inscenaci uvede v legendárním divadle La Manufacture, které tím vůbec poprvé zařazuje světovou premiéru do svého programu.

Inscenace Perpetuum Havel vzniká na motivy dosud téměř neznámého textu, který Václav Havel napsal na jaře 1989 v cele na Pankráci. Libreto pro nonverbální divadlo nazvané Perpetuum mobile pojednává o sedmi dnech v životě politického vězně. Teoretička nonverbálního umění Ladislava Petišková text objevila v roce 2014 a následně jej doporučila k absolventským zkouškám na Katedře nonverbálního divadla HAMU. Zde jej pod režijním a pedagogickým vedením Radima Vizváryho nastudoval Vojtěch Svoboda.


V roce devadesátého výročí Havlova narození se Radim Vizváry k textu vrátil. „Z Havlovy režijní poznámky ‚Fantazii se meze nekladou!‘ je patrné, že povzbudil inscenátory k hledání moderního scénického zobrazení,“ vysvětluje umělecký šéf Laterny magiky. Režie se ujal Petr Boháč, který zasazuje návrat k Havlovu dílu do kontextu současného společenského a politického dění: „Poslední dobou obchází Evropou, a nejen jí, strašidlo fašistických tendencí, neurvalé politické zlovůle a výzev k potlačování svobody jedince i části společnosti. V této atmosféře se letos, devadesát let od narození Václava Havla, vracíme k jeho odkazu a dílu. Každé ohlédnutí směrem k dílu Václava Havla je příslibem zachování toho nejdůležitějšího, co společnost potřebuje a za co musí bojovat – zachování svobody.“

Režisér se při tvorbě inspiroval nejen Havlovým textem, ale také svědectvími současných politických vězňů a vězeňkyň svědomí, například Paliny Šarenda-Panasjuk z Běloruska. Dále tvůrci čerpali i z výtvarných instalací a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo ze slov pronesených ruskými politickými vězni v soudních síních. Vzniká tak inscenace, která Havlův text zasazuje do současného kontextu – i proto nese upravený název Perpetuum Havel.

Petr Boháč má ve své divadelní práci s tématy totalitarismu dlouhodobé zkušenosti, mimo jiné i díky inscenaci The Last of the Soviets, uvedené v loňském Off programu festivalu v Avignonu, kde získala pozitivní ohlasy zahraniční kritiky. Výkony performerů Romana a Ingy Zotov-Mikshinových byly v místním tisku vysoce hodnoceny. Deník La Provence popsal inscenaci jako „vzdávání živého a mrazivého holdu těm, jejichž hlas je umlčen“, La Scène k výkonu Romana Zotova-Mikshina uvedl, že „odhaluje výkřik duše“. Právě Roman Zotov-Mikshin bude v inscenaci Laterny magiky jediným účinkujícím.

Avignonský festival

Festival v Avignonu patří k nejvýznamnějším evropským přehlídkám současného divadla. Jeho Off program představuje otevřenou platformu stovek nezávislých souborů z celého světa. Vedle nich však působí i vybrané scény s vlastním dramaturgickým profilem, mezi něž patří La Manufacture, kde bude inscenace Perpetuum Havel uvedena ve vybraných dnech od 4. do 20. července 2026. Účast na festivalu zároveň otevírá inscenaci prostor pro další mezinárodní hostování.

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian k tomu uvádí: „Hostování v Avignonu je součástí série představení a akcí, které pořádáme se zahraničními partnery na počest Václava Havla – vynikajícího divadelníka a rozhodující osobnosti při prosazování společenských změn v devadesátých letech. K jeho odkazu se vracíme s naléhavostí i v dnešní době, která jako by zapomínala na základní hodnoty, na nichž kdysi panovala celospolečenská shoda.“ 

Česká premiéra proběhne 10. září 2026 v pražském Paláci Akropolis.

 

PERPETUUM HAVEL

Scénář a režie: Petr Boháč

Spolupráce na scénáři: Roman Zotov-Mikshin

Námět: Radim Vizváry

Scéna a kostýmy: Pavlína Chroňáková

Video, hudba a zvukový design: Martin Hůla

Světelný design: Filip Horn

 

Účinkuje: Roman Zotov-Mikshin

 

Světová premiéra 4. července v avignonském divadle La Manufacture.

   Profil inscenace na webu Národního divadla:

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/perpetuum-havel-UmymnrWnRvC2a_KyhqKeWQ

Martina Sedláková

pro Taneční magazín

Konference Umění ve zdraví

Workshopy

Vize tance pořádající mezinárodní konferenci propojující současné umění a zdraví s názvem Umění ve zdraví, Zdraví v umění v termínu 10.–12. října 2023 v centru nezávislé tvorby CO.LABS spouští registraci na jednotlivé workshopy konané v rámci konference.

Workshopy vedené mezinárodními hosty jsou zdarma, ale jejich kapacita je značně omezena. Doporučujeme včasné přihlášení.

Workshopy

Spočinutí v léčivé náruči teplé vody – Workshop Watsu® vodní terapie

GILA WORKSHOP – Workshop pohybového a performativního umění pro ženy zralého věku

Vlnění – hudební workshop

Workshop Arteterapie

Workshop Dance Well

Spočinutí v léčivé náruči teplé vody
Workshop Watsu® vodní terapie

…ležíte na hladině, jste nadnášeni, plynete ve stavu beztíže, vnímáte pohyb vody, dech se vám prohlubuje, tíha vlastního těla mizí, máte pocit, že se vznášíte, stáváte se svobodnější, lehčí, volnější, vnímáte klid a bezpečí, které vám dává náruč, ve které ležíte, jste odevzdaní, bez vnímání času a prostoru, bez vnímání limitů fyzického těla, ztrácíte se v prázdnu, v ničem a zároveň jste ve všem…
Watsu® patří v Evropě mezi uznávané rehabilitační metody. Technika se i po více než 35 letech neustále vyvíjí, tak jak se měníme i my díky současnému životnímu stylu. Watsu® se opírá o poznatky západní psychologie a fyzioterapie.

GILA WORKSHOP
Workshop pohybového a performativního umění pro ženy zralého věku

Jméno ‚Gila‘, které v hebrejštině znamená věk, radost a objev, odráží ducha metody Gila s cílem oslavit stárnoucí ženské tělo v celé jeho půvabnosti a moudrosti. Workshop se zaměřuje na pohybové a performativní umění pro zralé ženy. Klade důraz na objevování umělce v nás a využívá tvůrčí potenciál skrytý v každé ženě.

Prostřednictvím improvizace a výzkumu těla budeme rozvíjet schopnosti uvědomování těla, smyslů a prostoru. Workshop je vhodný pro ženy ve věku 60 a více let, které se chtějí zapojit do výzkumu těla, kreativních procesů a otevřít se tomuto uměleckému světu. Není nutná žádná předchozí praxe.

Vlnění
hudební workshop

Budeme prozkoumávat, jak hudba (skrze zvukové vlny a melodie) stimuluje naše smysly a povznáší naši náladu a naopak, jak hudba může sloužit jako prostředek k uvolnění napětí a zlepšení naší koncentrace.

Inspirativní a interaktivní workshop, kde budeme pomocí elektronických hudebních nástrojů, běžných předmětů a rostlin objevovat sílu zvukových vln a jak mohou proměnit vnímání nás samotných i okolního světa. Naučíme se, jak tyto nástroje tvoří zvuky a jak je můžeme kombinovat pro vytváření jedinečných ne/hudebních kompozic.

BERU TĚ, JAK JSI
Workshop Arteterapie

Trénink – Kreslení – Pauza – Procházka
Umělecké setkání s Andreasem Mausem

Andreas Maus vychází z hluboce pociťovaného vnitřního vzteku proti nacistickému režimu a strukturálnímu vyloučení marginalizovaných skupin v politických systémech a dává do souvislosti své vlastní zkušenosti se strukturálním násilím, které lidé s postižením stále denně zažívají.

Dance Well
pohybová terapie pro všechny

Tým profesionálních umělců vyškolených v rámci mezinárodního projektu Dance Well tvoří: Cécile da Costa, Bára Látalová, Hana Polanská, Markéta Vacovská a Roman Zotov Mikshin. Dva z nich se podělí o cenné zkušenosti z mezinárodního školení i praxe.

Dance Well čerpá z ozdravné síly tance pro všechny, bez ohledu na věk a pohybové omezení. Podporuje profesní rozvoj tanečních umělců, kteří se věnují tanci pro lidi s Parkinsonovou chorobou a dalšími pohybovými poruchami.

REGISTRACE

Účast na konferenci i workshopech je zdarma na základě registrace.

Detailní informace o jednotlivých workshopech naleznete na webu Vize tance.

Spolupořadatelem akce je Statutární město Brno.

Vize tance pořádá akci díky finanční podpoře:

Barbora Leierová

pro Taneční magazín

 

GALERIE BEZ HRANIC

Tanec a výtvarné umění jako jedno tělo

Tanec a výtvarné umění, dva odlišné světy, které však stále více lákají umělce k jejich propojení a vzájemné inspiraci. Americká choreografka, umělecká aktivistka a mentorka Sue Schroeder přichází do Čech s ojedinělým konceptem, ve kterém díla a myšlenky dávných i současných výtvarných mistrů ožívají v pohybech tanečníků. Projekt Galerie bez hranic bere návštěvníka na zážitkovou cestu napříč dvěma objekty Národní galerie v Praze – stálou expozicí ve Veletržním paláci 17961918: Umění dlouhého století a Sochařskou zahradou Anežského kláštera v Praze.

 

V rámci projektu dostalo příležitost pět vybraných tanečních tvůrců z České republiky a pět členů amerického souboru Core Dance pracovat intenzivně po dobu deseti dnů v prostorách Národní galerie Praha pod vedením Sue Schroeder. Společně připravují svá vystoupení přímo mezi návštěvníky. „Spíše než takový přístup k tvorbě, kdy by umělecká díla ‚inspirovala‘ moje taneční kreace, raději zkoumám a studuji záměr umělců a současně začleňuji do svého tanečního procesu řadu dalších uměleckých prostředků – malbu, kresbu, deníkové záznamy, perokresbu, sochařství atd. Protože vstupní bod většiny mých prací začíná improvizací, tyto alternativní tvůrčí procesy povzbuzují umělce k jedinečnému a v podstatě novému typu pohybu,“ říká Schroeder, autorka a mentorka projektu a současně umělecká ředitelka a spoluzakladatelka Core Dance.

Projekt vychází z dlouhodobého konceptu Centra choreografického rozvoje SE.S.TA Tanec v galerii, který je postaven na mezioborové spolupráci tance a výtvarného umění, vytváření vazeb mezi obory, hledání nových referencí a sdílení know-how.

 

Osobní setkání po roce tvorby on-line

Do projektu je zapojeno celkem pět úspěšných choreografů působících v Česku: Eva Urbanová, Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková, Johana Pocková a Roman Zotov-Mikshin, kteří měli možnost spolupracovat díky virtuálním přenosům s renomovanou zahraniční lektorkou a členy jejího souboru Core Dance (Walter Apps, Benjamin Laith Stevenson, Shawn Humlao Evangelista, Iman Siferllah-Grim) již od roku 2020 na stejném uměleckém konceptu.

 

Výtvarné a pohybové umění mluví stejným jazykem

Projekt Galerie bez hranic se vyznačuje jistým odklonem od tradičních představ o tanci, podporuje plodnou a velmi inspirativní debatu o výtvarném umění a současně umožňuje přistoupit k vyprávění „příběhu umění“ z kinestetického úhlu pohledu.

„Je to právě výměna know-how mezi obory tance a výtvarného umění, která na jedné straně umožňuje profesionálním umělcům uchopit jejich práci koncepčně a na straně druhé dává galerií prostor pro jiné vnímání dynamiky konceptů výstav.“ komentuje vzájemné působení oborů Marie Kinsky, ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. a doplňuje: „Tanec v galerii přináší nové impulsy v tolik potřebné oblasti, jakou je práce s návštěvníkem či divákem. Nejde jen o jeho přilákání na netradiční zážitek, ale i o zprostředkování jiného způsobu vnímání a nového poznání.“

 

Nový pohled na umění: Spojité nádoby

Sue Schroeder reflektovala, jako obvykle při své práci, záměr kurátorů výstavy Veroniky Hulíkové a Otty M. Urbana. Výběr obrazů, který vytvořila pro performery, byl dramaturgicky seskupen do stejných celků jako výstava: Člověk, Svět a Ideje.

Schroeder vede taneční skupinu k vystavění společného slovníku, komunikačních metod a rozvoji choreografických notací (tzv. scores) spojených s konkrétními výtvarnými díly. Návštěvníci budou mít možnost vidět nejen závěrečné prezentace, ale také se setkávat s umělci přímo v průběhu zkoušek v období 3.–13. 10.  a být tak svědky kreativního procesu tvorby.

Závěrečná performance na dvou místech Národní galerie Praha

  • „Dance and the Moving Body as Installation“
  • 10. října 2021 od 14:00
  • Sochařská zahrada Kláštera sv. Anežky České

 

  • „19th Century (wo)Man: A Contemporary Intervention“
  • 13. října 2021 od 18:00
  • Veletržní palác NG Praha, stálá expozice: 1796–1918: Umění dlouhého století 

 

Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z umění, výtvarná díla i tanec pak budete vnímat zcela jinak, oba světy k vám začnou promlouvat a odhalíte nové dimenze toho, co se v nich ukrývá a co je spojuje.

Cyklus Tanec v galerii charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků. Dílčí projekty byly realizovány ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií hlavního města Prahy od roku 2012, kdy pravidelně několikrát do roka přiváděly do aktuálních expozic performery a prostřednictvím pohybu otevíraly novou perspektivu a nové zážitky při vnímání konceptuálního či výtvarného díla.

Projekt Galerie bez hranic vznikl v letech 2020–2021 na základě koprodukce Centra choreografického rozvoje SE.S.TA s americkým studiem Core Dance ve spolupráci s Národní galerií Praha, za podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.

Více informací na www.se-s-ta.cz

Barbora Laierová, Korespondance

pro Taneční magazín