S hraběnkou MARIÍ KINSKY, předsedkyní VIZE TANCE, choreografkou, pedagožkou, producentkou i ředitelkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA:

„VIZE TANCE hodlá nejen pojmenovat potřeby nezávislého sektoru“

Hraběnka Marie Kinsky, rozená Marie de Crevoisier d’Hurbache, je jako někdejší tanečnice a současná choreografka, producentka i pedagožka, výraznou osobností nejen našeho tance. Založila a vede neziskovou organizaci Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, s níž TANEČNÍ MAGAZÍN úzce spolupracuje. Vymyslela a připravuje každoroční letní festival KoresponDance. Ten již tradičně vrcholí na jejím zámku ve Žďáru nad Sázavou. Před historicky krátkou dobou byla zvolena předsedkyní oborové organizace VIZE TANCE. A právě té se nejvíce dotýká náš následující rozhovor.

Určitě nejen mě by zajímalo, s jakými vizemi jste Vy osobně přijala vedení VIZE TANCE?

Naše hlavní vize je naslouchat členům Vize tance. Během setkání, které jsme organizovali s lidmi z taneční komunity se především mluví o potřebách advokacie. Je nutné, aby byl slyšet hlas nezávislého tanečního a pohybového umění. A aby bylo reagováno na otázky, které je nutné řešit. Musí se koncepčně pojmenovat a ujasnit potřeby nezávislého sektoru a lidí, kteří pracují na volné noze. Nezávislá scéna není pouze českým specifikem. Je to dlouhodobý mezinárodní trend. Pracovat na specifikaci oboru je nejlepší způsob, jak navazovat kontakt a spolupracovat s dalšími obory, které mají stejné nebo podobné potřeby.

Už delší dobu bylo cítit, že lidé z oboru mají touhu přemýšlet a pracovat společně. Proto vzniklo motto: ,Vize jste vy, Vize jsme my!´ Konfrontace s časovou realitou není vždy jednoduchá, ale touha společně pracovat pro rozvoj oboru je velmi důležitá! Metodologie práce je obohacující pro všechny účastníky. A protože pracujeme participativně, tak zkušenost každého z nás má vliv na ostatní. Zároveň pak mají diskuse jasný záměr. Velmi oceňuji práci Blanky Markové, která nejen moderuje diskusi, ale i bude psát dokument o strategii oboru. Hledáme příklady v České republice i v zahraničí. Zároveň se snažíme otevírat otázky i s lidmi z jiných oborů, ať máme i jiné úhly pohledu. Z mého pohledu je to velmi zajímavé. Kupříkladu v pracovní skupině nazvané ,Marketing´, která řeší otázku vlivu živého umění na propagaci a marketing měst a region. A máme ve svých řadách i regionální politiky. Věříme, že se přidá i někdo z firemního sektoru, protože uvidí, jak například festivaly pomáhají zviditelňovat i malá města. A to i v mezinárodním kontextu.“

Rámcové programy VIZE TANCE už docela dobře známe z pravidelných článků v TANEČNÍM MAGAZÍNU, ale co považujete nyní za její aktuální prioritu?

Prioritou Vize tance je pojmenovat speciální potřeby nezávislého sektoru. Druhou prioritou je pomáhat institucím či partnerům pochopit, co to znamená. A třetí prioritou je obohatit kulturní politiku. I proto, aby profesionálové z našeho oboru mohli pracovat v podmínkách, které sami pomáhali utvářet.

Rovněž Vize tance pracuje na statusu umělce. V současné době se zabývají ujasněním statusu umělce téměř všechny umělecké organizace. Specifikum Vize tance je definovat, co je zásadní pro nezávislý pohybový obor. Jedná se hlavně o měkkou infrastrukturu. A tu je nutné systematicky pojmenovat, ať může nezávislá práce probíhat na profesionální úrovni. Mimo jiné připravujeme i orientační ceník oborových honorářů. Rádi bychom dosáhli toho, ať mohou nezávislí profesionálové pravidelně trénovat a vzdělávat se. Ostatně tak, jak je to běžné v jiných oborech i v zahraničí.

V interiéru zámku ve Žďáru nad Sázavou paní Marie Kinsky také založila Muzeum nové generace

Nezávislý způsob práce je zásadní mezinárodní trend, který vznikl v druhé polovině dvacátého století. Klíčová slova jsou: projekt, projektový tým, network a proces. Stále vznikají nové modely setkávání se s publikem, které je relevantní i vedle klasických představení. Nacházíme paralely i v jiných oborech. Nezávislé projekty a týmy jsou příbuzné start-upům z ekonomické sféry.“

Což je dost výstižný příklad.

V naší práci se zaměřujeme především na proces. Najdeme zde opět spojitost s firemním sektorem. Jako příklad mohu uvést aktuální skutečnost vyvinutí nových vakcín proti koronaviru během jednoho roku. A to bylo možné jen díky tomu, že se už v minulosti pracovalo na výzkumu a rešerších. Zde je patrná paralela i s naší prací. Protože, není možné udělat nový relevantní projekt pro umělce a společnost během tří týdnů. Zároveň může být proces zajímavý i pro tu vlastní společnost a fungovat jako veřejná služba. Během něj mohou vznikat spolupráce různých kategorií lidí. Mohou se otevírat různé typy komunikace mezi umělci a společností, ať v pedagogické rovině anebo druhu managementu a podobně. Vyvstává otázka, kde je uplatnění kulturních aktivit pro společnost a také na oblast evoluce výsledků kulturní politiky a orientace investic.

Jenom pak můžeme pracovat na implementaci potřeb. Budeme muset intenzívně spolupracovat s partnery. A v dialogu s nimi vytvořit komplexnější model. Nejde pouze o úroveň financování, ale také o rozvoj partnerství v již existujícím systému. Rozhodně je na čem pracovat, a pevně věřím, že to bude přínosné nejen pro umělce, ale také pro produkční týmy, techniky a kritiky a další.“

I na cestě nahoru si člověk musí umět odpočinout…

To však určitě není vše…

Dále pracujeme na zvýšení povědomí o současném tanci ve společnosti. Nejde pouze o marketing, ale o práci s teritoriem České republiky. Jde o práci na rozvoji publika, rozvoji komunitních, interdisciplinárních a edukačních projektů a o umění ve veřejném prostoru. V České republice sice už existují zajímavé iniciativy, ale jiné země mají takové iniciativy už dlouho zakomponovány do své kulturní strategie. Například ve Francii mají národní i regionální scény za úkol pracovat s jednotlivými teritorii.“

Budete se zaměřovat ve větší míře na taneční pedagogiku?

Taneční pedagogika má nezpochybnitelný vliv nejen na profesionální obsazenost naší scény a regiony, ale také hraje důležitou roli ve vnímání tance a vytvoření širší komunity, která má pak následně o tanec zájem. Taneční pedagogové mají své profesní organizace už několik let. Vize tance by ráda pomohla s propojováním tanečního, pohybového umění, škol a profesionálního světa.“

A jak byste, Vy dáma s bohatými zkušenostmi ze zahraničí, hodnotila úroveň tanečního školství zde? Jak si, podle Vás, stojí v kontextu Evropy?

Pedagogika je výsledkem tradic a kulturního přístupu té dané země. Odlišuje se rovněž v důrazu na cíl a obsah učiva v každé jednotlivé zemi. Když jsem se přistěhovala do České republiky, byla jsem fascinována důrazem na rozvoj osobnosti a kreativity. Ve Francii je dáván mnohem větší důraz na koncept a v Itálii naopak na teoretický přístup. Je to jeden z důvodů, proč je spolupráce tak zajímavá.“

Kterak byste celkově vyhodnotila spolupráci s Ministerstvem kultury ČR v době koronavirové krize?

V rámci srovnání se zahraničím, můžeme považovat spolupráci s Ministerstvem kultury ČR za úspěšnou. Vedle samotné krize se řešily běžné otázky i dlouhodobé strategie. Ať to byla státní kulturní politika nebo Národní plán obnovy, kdy Evropská unie zarezervovala více než 800 miliónů korun pro strukturální obnovení kulturního systému v České republice. Jednání stále intenzivně pokračují a musím říct, že Ministerstvo kultury bere profesní organizace z pozice partnera, což je hodně přínosné. Profesní organizace se sdružily pod ITI a můžou tak řešit své zájmy společně. To je velký krok kupředu. Tyto nové síly oboru intenzivně spolupracují s ministrem Zaorálkem, který se rozhodl setrvat ve své funkci a dokončit svoji práci. Za to mu moc děkujeme.“

Kde má náš stát vůči kultuře největší pomyslné dluhy a manka?

To je téma na dlouhý rozhovor! Na otázku mohu odpovědět spíš díky zajímavé kontradikci v české mentalitě. Ta je důvodem, proč jsou takové ,díry´ ve státní politice: Když se podíváme na procentuální poměr lidí, kteří navštěvují muzea, knihovny, zámky anebo počet lidí, kteří provozují hudbu na velmi dobré úrovni a i jiné aspekty, tak zjistíme, že Česká republika je o hodně napřed oproti jiným evropským zemím. Často i na první pozici. Přesto se o tom, ale nemluví. Jako by kultura byla soukromá a intimní záležitost.

Marie Kinsky na svém zámku, který je tradičně dějištěm mezinárodního festivalu KoresponDance

Politici v České republice nemají vždy kulturu zakomponovanou do svých volebních programů. Jelikož možná cítí, že je to každého soukromá volba. Zapomínají tak na obrovskou komunitu voličů. Je to velmi divné, protože existuje mnoho studií, které dokazují vliv kultury na ekonomiku a společnost, či jak ji používat jako marketing měst, region nebo celého státu. Je velká škoda, že se tyto existující studie využívají tak málo.“

Jak se chystáte na letošní KoresponDance, který doslova klepe na dveře?

KoresponDance proběhne opět nejen v pražské Invalidovně 24. 6., ale také ve Žďáru and Sázavou. Tam v termínech 16. až 18. července. Letos jsem se rozhodli dát lidem to, co jim tolik chybělo. Živou kulturu v bezpečném prostředí. Máme připraven český i mezinárodní program. Naši přátelé ze zahraničí uvedou nejen svá představení, ale také se budou podílet na společném site-specific vystoupení. Zdůrazňujeme tím naši touhu otevírat mezinárodní dialog s umělci a publikem. Výsledkem je spousta překvapení ve Žďáru, ale i před samotným festivalem. Jsou to naše dárečky pro obyvatele města. Letos znova zdůrazňujeme podporu umělcům. Ať vědí, že za nimi stojíme i jako festival. Chceme dát publiku nejen kvalitní zážitky a rozmanitost, ale také bezpečný pocit a rovněž možnost zažít svobodu a festivalovou atmosféru. Proto jsme vytvořili sérii malých festiválků, které společně vytvoří KoresponDance. Uvidíme tanec, nový cirkus, pohybové divadlo i hudbu. Máme dokonce i festival tanečních filmů a festivalový workshop pro návštěvníky a profesionály, kteří nemohli dlouhou dobu trénovat. Budeme si užívat léto v zahradách Invalidovny nebo v zámecké zahradě ve Žďáru nad Sázavou. A moc se na to těšíme!“

Vzácné chvíle klidu a pohody na zámku

Jste zámeckou paní ve Žďáru nad Sázavou, jestlipak se odtamtud znáte s političkou Miroslavou Němcovou, která hodlá kandidovat na prezidentku?

S paní Němcovou jsme se setkaly nejen ve Žďáru nad Sázavou, ale také v Praze ve sněmovně. Nicméně, Vize tance se angažuje v politice pouze na profesní úrovni a stále zůstává nezávislá na jakýchkoli politických stranách.“

Chystáte eventuálně nějaké společné akce s Dagmar Havlovou, která má nadaci jménem „VIZE“?

To je skvělý nápad! Děkuji za něj!“

A já děkuji za Váš čas a zejména za rozhovor pro TANEČNÍ MAGAZÍN.

Foto: archiv Marie Kinski

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA a její nabídka pro rok 2020

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA se našim čtenářům letos částečně se svými plány svěřilo. Tentokrát vám však pěkně vcelku, na jednom talíři, nabízí menu na příští rok 2020. A pozor! Na některé programy se můžete hlásit zvýhodněně ještě do konce roku letošního!!!

OPEN CALL PEDAGOGICKÝ SEMINÁŘ 2020
7. – 9. 3. 2020 Praha, HAMU

Pro všechny pedagogy se zájmem o další rozvoj svých kompetencí a poznávání nových metod a přístupů k výuce. Vítáni jsou i taneční interpreti a choreografové. Seminář je akreditován MŠMT ČR.

Již tradičně na jaře pořádá Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA pedagogický seminář, který sleduje cíl obohatit know-how pedagogů díky užití know-how choreografů. Během semináře dochází ke sdílení nástrojů pro analýzu a k porovnávání různých pedagogických přístupů, systémů a filozofií.
Seminář povedou Anna Sedlačková (SK/CZ) a Jean-Christophe Paré (FR).

Semináře pod vedením SE.S.TA jsou pro mne vždy přínosem a vyznačují se vysokou kvalitou. Zajímám se o přesahy tance do sociální sféry, tedy i do sféry školství. Většinu věcí, které jsme si na semináři vyzkoušeli, mohu rovnou využít ve své pedagogické praxi.” říká přední pedagožka za Zadní Ředice Jaroslava Vojáčková

HLASTE SE DO KONCE ROKU ZA ZVÝHODNĚNOU CENU!!!

REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM

Mezinárodní choreografická rezidence pod vedením etablovaných kouček Kathy Casey (CA) a Alice Chauchat (FR/DE). Do 28. února přijímáme přihlášky na rok 2020. Využijte jediněčnou šanci rozvíjet svoji práci v mezinárodním kontextu a s podporou zkušených umělců.

Účast na Rezidenci pro choreografy s koučinkem pro mne byla smysluplnou a bohatou zkušeností. Komplexní program a dobře vedený proces mě nutily dívat se na svou práci v různých formách. Počínaje organizačními otázkami přes výběr zkušebních místností, odborné znalosti Marie Kinsky až po technický tým pro závěrečné představení našich prací, všechno bylo skvělé. Nejdůležitější pro mě ale byl kouč, jehož profesionální přístup k mé práci byl hluboký, bystrý a silný, ale nikdy škodlivý.“ neznámá choreografka, účastnice Rezidence pro choreografy s koučinkem

Každý rok se rezidence účastní několik českých choreografů, kteří pak zpravidla úspěšně uvedou premiéru svého projektu a často jsou na základě spolupráce s koučem zváni do zahraničí. Umělci a projekty, na kterých na Rezidenci pro choreografy s koučinkem pracovali, se také často dostávají do výběrů v rámci prestižních událostí jako je Česká taneční platforma, Pražské Quadriennale a další.

„Nejlepší mi na tom přijde možnost otevírat svoji tvorbu, smýšlení, sdílet otázky a předkládat otevřeně rozpracovanou práci. Skvělé je, že každý den je možnost práci ukázat v jakékoliv fázi a dostat připomínky, dostat možnost se zeptat na to, po čem jdeme, ale také získat několik úhlů pohledu na tutéž věc. Přijde mi skvělé́, že je to dělané́ nenátlakovou formou – můžeš, ale nemusíš prezentovat, je to na tobě.“ Michaela Raisová, účastnice Rezidence pro choreografy s koučinkem

SE.S.TA & ROUNDABOUT EUROPE
NABÍZÍ REZIDENCE VE DVOU EVROPSKÝCH ZEMÍCH

V rámci Roundabout Europe 2020 bude opět spolupracovat pět open-air festivalů a pět umělců! V roce 2020 má šanci využít tuto skvělou příležitost pět nových zájemců, kteří připravují outdoorová představení, hlásit se mohou do 15. prosince 2019.

Roundabout Europe buduje už druhým rokem evropský okruh rezidencí a festivalů outdoorového umění a zaměřuje se na umělecké skupiny, které jsou ve fázi rozvoje nebo ve své tvorbě dospěly do zlomového bodu. Projekt má za sebou úspěšný rok, kdy pět různých umělců nebo skupin pracovalo na svých projektech v různých zemích. V roce 2020 má šanci využít tuto skvělou příležitost pět nových zájemců.

Eliška Brtnická na festivalu Spoffin

Open-air festivaly

Program Roundabout Europe byl vytvořen pěti hlavními partnery, kteří jsou všichni řediteli uznávaných outdoorových festivalů z celé Evropy: Imaginarius z Portugalska, KoresponDance festival z Česka, Out There z Velké Británie, Passage Festival z Dánska a Spoffin Festival z Nizozemska, který je koordinátorem projektu.

OPEN CALL REZIDENČNÍ PROGRAM 2020 a
PODPORA Z FONDU KoresponDance
Zámek Žďár nad Sázavou

Pro rok 2020 opět nabízíme rezidenční program v areálu Zámku Žďár nad Sázavou. V rámci programu poskytujeme umělcům zázemí pro přípravu představení, čas na výzkum, prostor k setkání a sdílení otázek i zkušeností. Prioritně chceme podporovat choreografy, ale jsme otevřeni i tvůrčím projektům z oblasti divadla, literatury, hudby, cirkusu. Hostíme též mezikulturní setkání umělců ze zahraničí s českými tvůrci.

Marie Gourdain a tYhle, Medúza

lOTEVŘENÉ TERMÍNY REZIDENCÍ:

7. KoresponDance aneb Nejen KOUKAL by koukal

I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.

Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím  připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.

TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.

Jako na drátkách

Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.

Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion

Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.

Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce. 

V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!

Skloubení s historií

Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.

Moderní tanec se snoubí s historií

Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.

Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.

Semináře, workshopy i kulaté stoly

Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.

Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.

Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně

KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.

Tradičně i pro děti

KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.

Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.

Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace

Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…

Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu  skvěle vyřádily.

A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.

V duchu pohádek – Vysočina

Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod světovým” názvem Dance with Changing Parts”.

Hodinová produkce „Dance with Changing Parts”v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí

Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.

Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky” zpomalované nástupy všech  účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.

A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.

Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon

Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.

Trochu kouzla zbaven

Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější takyosobnosti”.

Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se  často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.

Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo

Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?

Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.

Opravdu, velká poklona

Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.

Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.

Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Do šestice ve Ždáru nad Sázavou – KoresponDance!

Již teď se můžete těšit na léto! Konkrétně na festivalu ve Žďáru nad Sázavou.

Krásný zámecký areál ve Žďáru nad Sázavou se v létě opět otevře mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu. To vše pod vedením a režijní taktovkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Jak je na festivalu zvykem, přijedou světově uznávaní umělci z řady zemí, bude probíhat bohatý doprovodný program pro publikum i taneční profesionály a celý zámecký areál se otevře veřejnosti pro relaxaci na nádvořích sživou hudbou, návštěvu komentovaných prohlídek či večerní párty. Zařaďte do svého letního programu mezinárodní festival KorespoDance a věřte, že vás tanec i barokní prostředí doslova vtáhne.

Začíná se v Praze

Hlavní festivalový program bude probíhat od 13. do 15. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 27. června do Trojského zámku, kde se uskuteční první festivalový den. Vystoupí například katalánský tanečník a choreograf Jordi Galí či mexické uskupení Foco alAire, představíme také kompletní žďárský program. Pokud máte Žďár blízko, nebo se tam vydáte už s předstihem, nechte se vtáhnout do osobitého tanečního stylu souboru Bachtale Khale Phrala a jeho dvou věhlasných členů Wahe Akopjana a DJ Sancheze, kteří po krátké performanci povedou workshop, a to od pondělí 9.7. do čtvrtka 12.7. vždy od 14 hodin v Amfiteátru Pilák. Přijďte se podívat na jejich skvělé výstupy a pokud budete mít chuť, zkuste si s nimi zatancovat.

Bromance“, Foto: Chris Nash, Zdroj: Barely Methodical Troupe

Na co se můžete těšit?

Festival se letos opět pyšní umělci ze tří kontinentů. Za evropskou scénu to budou například Barely Methodical Troupe, street-akrobatické hvězdy světové scény nového cirkusu, kteří jsou držiteli několika mezinárodních cen. Do Žďáru přivezou show „Bromance“, která představuje mix dobré chemie, vtipu a mimořádných dovedností v parkouru, bboyingu, trickingu, hand-to-hand akrobacii či cyr wheelingu. Další evropskou špičkou bude uvedení duetu choreografky Lali Ayguadé „Incognito“, jehož fragmenty se objevily i v krátkém filmu „TimeCode“, který získal několik cen i nominaci na Oskara.

Incognito,“ Foto: Wim Lanser, Zdroj: Lali Ayguadé Company „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“, Foto: Octavio Zeivy, Zdroj: Foco alAire producciones

Z Latinské Ameriky vás přiletí ohromit uskupení multi-talentovaných umělců, Foco alAire producciones, jejich „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“ je barvitá show plná života, skvělého humoru a pohybových a komediálních dovedností.

Živelné ghanské tradice představí Ghana Dance Ensemble. Jejich energie, rytmus a úsměv jsou tak nakažlivé, že z představení vytvořeného speciálně pro KoresponDance bude každý odcházet nabitý a uvolněný.

Doprovodný program pro publikum i profesionály

Vychutnejte si nezapomenutelný zážitek z pohodlí deky, ve stínu barokního zámku nebo aktivně v rámci některého z workshopů. Zchladit se pak můžete v přilehlé Pilské nádrži, která je jen pár kroků od zámku, u jejích břehů se také lze ubytovat v kempu.

KoresponDance má záměrně velmi neformální atmosféru, zveme sice známé osobnosti a hvězdy světové scény, ale v zámeckém areálu jsme všichni pohromadě a můžeme diskutovat, bavit se a vzájemně se obohacovat. Přejeme si, aby si z festivalu obyvatelé Žďáru i všichni další návštěvníci odnášeli netradiční zkušenost s tancem a věděli, co pro ně může znamenat. Jakékoli umění je totiž klíč k osobnímu i společenskému rozvoji,“ popisuje festivalovou náladu jeho ředitelka, hraběnka Marie Kinsky.

Doprovodný program pro publikum i profesionály praská ve švech. Od prohlídek Muzea nové generace, přes komentovanou procházku okolo Konventského rybníka, workshopy breakdancu, afrického tradičního tance, divadla či nového cirkusu až po velkou sobotní afterparty, kde bude diktovat tempo tanečník, choreograf, herec, a hlavně skvělý DJ, J. K. Sanchez spolu s choreografem a tanečníkem Wahem. Profesionálové se navíc mohou těšit na diskusní kulaté stoly, workshop na téma umělecké prezentace se specialistkou na kulturní public relations Marou Serinou nebo na netoworking  rámci NETWORK@KoresponDance, kde se potkají s řadou partnerů organizátora festivalu – Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Festival pro každého

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užili neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa

Dobrý tanečník je v každém z nás. Stačí jen otevřít mysl možnostem, které nám naše vlastní tělo nabízí a nebát se kreativně vyjádřit pocity a emoce skrze hudbu,“ dodává Kristián Mensa, známý pod pseudonymem MrKriss. Kristián s breakdancem projel kus světa a v červenci přijede na workshop předat své umění návštěvníkům KoresponDance.

Michaela Novákova SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa