Štítek: Kristián Mensa

Zámek Žďár nad Sázavou světem současného tance a nového cirkusu

Festival KoresponDance zve na svůj hlavní program

Polovina července na Vysočině už tradičně patří Žďáru nad Sázavou, festivalu KoresponDance a tamnějšímu zámku. Ve čtvrtek 11. července ožije nejdříve centrum města a následující tři dny festivalové centrum na zámku. Umělci z Portugalska, Francie, Německa, Česka, Španělska, Itálie, Slovenska, ale i Japonska už do srdce Vysočiny míří. Žďár nad Sázavou bude od 11. do 14. července patřit současnému tanci, pohybovému divadlu a novému cirkusu.

Festival KoresponDance, původně putovní evropský projekt, který nakonec zakotvil v České republice, se v průběhu svých jedenácti let existence etabloval v největší český site specific festival současného pohybového umění. Formát, který není vždy jednoduše uchopitelný a srozumitelný, se ale právě díky KoresponDance stává přístupný širokému publiku, které se s performačním uměním často setkává vůbec poprvé.

„Když festival v roce 2013 ve Žďáře začínal, pro mnoho místních bylo slovní spojení “současný tanec” ještě dost exotické a nevěděli, co přesně si pod tím představit. Ale díky tomu, že je naše komunita otevřená novým zkušenostem, podařilo se tanec dostat do širšího povědomí. Jsme rádi, že KoresponDance lidi z regionu láká, že na něj jezdí a že se tady můžeme setkávat. Je radost vidět, jak se všechny společenské vrstvy i generace propují, diskutují a baví se. Jsem přesvědčena o tom, že tanec je přístupný úplně všem a každý jej vnímá svou optikou, vkládá do něj své vlastní zážitky. Díky téhle otevřenosti může KoresponDance fungovat a zvát umělce z celého světa. Například letos jsou to tvůrci z jedenácti zemí a tří kontinentů,” říká ředitelka festivalu Marie Kinsky.

Samotné inscenace nejsou ale zdaleka tím jediným, co diváky na festival láká. Program je barvitější a nabízí také workshopy pro veřejnost i pro profesionály z oboru performativního umění, cirkusové, taneční či výtvarné dílny pro děti, dětský tábor, diskuse po představeních, které letos povedou Ondřej Cihlář a Katarína Brestovanská nebo tipy na výlety v okolí, kterými se dá vyplnit čas v průběhu festivalu. Festival je tak otevřený celé šíři publika, dětem, teenagerům, mladým lidem, stejně jako těm středního i seniorského věku. Většina představení pak ani neklade bariéry jazykové.

V průběhu čtyř žďárských festivalových dní (11.–14.7.) bude možné navštívit celkem 24 představení, 1 koncert, 16 workshopů a 2 taneční KoresponDance Battle pod vedením Kristiána Mensy alias Mr.Krisse, který patří mezi nejlepší světové street dance tanečníky.

Mezi highlighty festivalového programu patří například multidisciplinární inscenace Vento francouzského souboru Groupe ZUR, jejichž tvorba překračuje hranice uměleckých odvětví. „V našich představeních pracujeme na nečekaných místech a vymýšlíme site-specific intervence, které reagují na místo konání,” říkají členové uskupení. Vento je audiovizuální choreografií zkoumající jeden z přírodních živlů – vítr. Pomocí zvuku, fyzických a vizuálních prvků se v tomto střídavě radostném, smyslném a zuřivém tanci střídají emoce a chtějí unášet diváky stejně jako vítr bere s sebou vše, co mu přijde do cesty. Naopak velmi komorní bude sólo Pode Ser francouzské choreografky Leïly Ka v podání tanečnice Anny Tierney. Mezinárodně ceněné dílo vychází z hip hopového světa, zabývá se otázkou hranic a aspirací, zmatku z bytí ve světě a ukazuje, jak obtížné je být sám sebou. Jiné performativní formy a žánry pak přiveze soubor O Último Momento, který založili režisér a akrobat João Paulo Santos a francouzský hudebník Guillaume Dutrieux. V rámci programu představí hned dvě inscenace, v centru obou bude čínská tyč a oproštění se od gravitace. Diváci uvidí a zažijí neuvěřitelný fyzický výkon, citlivost, poetiku a zpomalení každodenního života. Silný zážitek nejen pro všechny, kdo už milují nový cirkus a pohybové divadlo, ale i pro ty, kteří jdou těmto zkušenost vstříc úplně poprvé.

Českou stopu v programu zanechá žďárský rodák a mladý tvůrce Martin Říčan, který byl několik let součástí týmu KoresponDance i projektů jiných umělců. Letos poprvé uvede svůj vlastní multižánrový projekt Panta Rhei, který vznikl přímo pro festival. V něm sleduje barokní linie zámku Žďár a propojuje je s hudbou, filmem a tancem. Slovenský choreograf a akrobat působící v Německu, Roman Škadra, nejprve v centru města vyzve dvacet pět kilogramů vážící kouli, která jej dostává stále dokola do bezvýchodných situací, aby se pak v dalších festivalových dnech na zámku postavil tváří v tvář jinému souboji – tomu se sebou samým a kovovými posilovacími pomůckami zvanými kettlebelly. Přímo pro festival pak vzniká také inscenace od německého uskupení 3STRANGERS s názvem Bridging the unknown. Tobias Draeger a Philipp Burkart využívají genia loci žďárského zámku, jedinečné atmosféry a zvou své diváky na cestu intuitivního a utopického snění.

Diváci budou mít možnost setkat se i s dalšími tvůrci, kteří představí svá díla. Španělský temperament prosákne do ulic Žďáru díky uskupení HURyCAN, česká light designérka Pavla Beranová ve své imerzivní performance ukáže svůj poetický a citlivý pohled na žďárským zámek, a po níž bude vždy následovat taneční sólo Pode Ser Leïly Ka nebo taneční duet Passage | Paysages Camilly Mongy a Chiary Montalbani. Nedílnou součástí festivalového programu a práce komunity jsou i děti, které se představí v projektu Škola tančí nebo výstupech z Tvořivého tábora, který festivalu předchází.

V posledních letech KoresponDance akcentuje i ekologickou stránku a snaží se svým divákům zajistit co největší komfort. Návštěvníci tak mohou využít zdarma MHD po celou dobu festivalu i speciální svozy v pozdních nočních hodinách ve směru do centra města a nádraží. K dispozici budou i sdílená Rekola či nabíjecí stanice na ty elektrická.

Festivalové pasy i jednotlivé vstupenky na workshopy si mohou zájemci zakoupit na platformě GoOut. Průběžné informace o festivalovém dění, programu i praktické informace jsou zveřejňovány na webu www.korespondance.cz nebo na sociálních sítích.

 

TERMÍN 2024

11.–14. 7. | město Žďár nad Sázavou a zámek Žďár

19. 6. | Nové Město na Moravě | Horácká galerie

20. 6. | Praha | PRAKAB

VSTUPENKY | GoOut

Foto:  František Ortman, Jef Rabillon, Laurent Philippe, David Konečný, Alena Češková 

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Pražský den KoresponDance přinese zejména street dance a nový cirkus

Pražský den zahájí streetdancový tanečník Kristián Mensa

Street dance a nový cirkus budou dominovat pražskému festivalu KoresponDance, který v úterý 27. června zahájí svůj 11. ročník. Mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu otevře své brány v prostranství Pragerovy kostky, sídle CAMP – Centra architektury a městského plánování a vzpomene na principy a vize významného českého architekta 20. století Karla Pragera. Představení letošního KoresponDance se totiž ponesou v duchu tématu Architektura a krajina, které se propojí s pohybovým uměním, aby daly vzniknout novým uměleckým formám. Pozvání přijali světově uznávaní street dance tanečníci Kristián Mensa a Ruben Chi, cirkusové uskupení Circumstances a taneční a žonglérské duo Compagnie Monad. Pražské publikum se tak může těšit na trojici představení slibujících show i překvapení, freestyle taneční setkání či workshop. Nebude chybět ani letní rozptýlení pod otevřeným nebem či kulinářské zážitky. Program bude zahájen ve 14.00 a potrvá do večerních hodin. Vstup je volný. Hlavní část festivalu KoresponDance se pak ve dnech 13.–16. července přesune do Žďáru nad Sázavou. Festival pořádá Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.

Pražský den zahájí jeho ikonická tvář – streetdancový tanečník oblíbený zejména u mladší generace Kristián Mensa alias Mr. Kriss, který seznámí s uměním tance prostřednictvím svého workshopu. „Připojte se k nám a znovu objevte univerzální jazyk tance, kterému všichni od přírody rozumíme. V tomto transformativním zážitku budeme zkoumat umění tance bez vědomého přemýšlení, přijímat čistou radost z pohybu a sdílet tento svobodný moment s ostatními účastníky. Objevíme tanec ve skupině, budeme se dotýkat země a společně zapomeneme, kde máme ruce a kde nohy,“ zve na svůj workshop Kristián Mensa.

Poté bude pozornost návštěvníků upřena na „Open stage“, kde neméně vynikající pohybový umělec a choreograf Ruben Chi ukáže, jak spolu na jevišti dokáží fungovat architektura a street dance. Zváni jsou všichni milovníci tance napříč generacemi! Následovat bude jeho špičková free style performance s názvem Qi, autobiografická zpověď umělce, která kombinuje hip hop, vážnou hudbu a čínskou filosofii. Ruben si na scénu přizve další čtyři hiphopové tanečníky a klasický smyčcový kvartet a v tanci povypráví vlastní příběh zrcadlící dvojí kulturní identitu: čínskou a nizozemskou. Belgičtí Circumstances přivezou fyzické cirkusové i akrobatické vystoupení EXIT. Ve velké působivé instalaci s otočnou stěnou a plovoucími dveřmi se budou akrobaté pohybovat v prostoru a skrze něj. Tato cirkusová show je flirt s rizikem, který bude pro publikum povznášejícím zážitkem, ale může i vyvést z rovnováhy.

Velkým hitem pražského festivalu bude vystoupení Yin Zéro tanečníků a žonglérů Compagnie Monad, jejichž tanec propojí architekturu s pohybovým uměním, snoubí vertikální i vodorovné linie typické pro Pragera a ty zakřivené, typické pro Santiniho barokní gotiku. Yin Zéro je duet, v němž jsou tři. Dva tanečníci – žongléři a žonglování samotné, které je zcela v souladu s pohybem těl. Působivost Yin Zéro spočívá i v inspiraci v tanci dervišů, kdy se rotující tanečníci a společně s nimi i publikum dostávají do jakéhosi transu. „Yin Zéro je pozvánkou k posunu vnímání, ke změně časoprostoru, k překročení hranice mezi světy. V této taneční a žonglérské show diváci zažijí pocit rotace ze svých židlí. Od vznášející se atmosféry po virtuózní žonglování budou tanečníky uvedeni do moderního transu, choreografie se stane udávajícím rytmem hypnózy,“ popisují představení Compagnie Monad.

KoresponDance pozve na svůj hlavní program do Žďáru nad Sázavou nedlouho po pražském festivalu, a to ve dnech 13.–16. července. Zde oslaví legendu české architektury Jana Blažeje Santiniho. Špičková představení napříč žánry se odehrají na zámku, ve městě, na Zelené hoře a na Dolním hřbitově. Vstupenky na žďárský festival je možné zakoupit v předprodeji prostřednictvím sítě GoOut. Podrobnosti k programu jsou k dispozici zde. Více na www.korespondance.cz nebo na sociálních sítích.

Oficiální trailer 11. festivalu KoresponDance: https://youtu.be/ujXnIDJPPsQ

  1. 6. 2023, CAMP – Centrum architektury a městského plánování

PROGRAM PRAŽSKÉHO FESTIVALU

14.00 Workshop | Street dance s Kristiánem Mensou

17.00 Ruben Chi: Open Stage

18.00 Ruben Chi: Qi

19.00 Circumstances: EXIT

20.30 Compagnie Monad: Yin Zéro

Barbora Hajná (Dušková)

pro Taneční magazín

Současný tanec, nový cirkus, street dance či pohybové divadlo na KoresponDance

Předprodej vstupenek zahájen

Že má taneční a cirkusové umění blízko k architektuře, ukáže 11. ročník mezinárodního festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Mezinárodní site-specific i in-situ festival, který se každoročně koná na začátku léta v Praze a v polovině července ve Žďáru nad Sázavou, tentokrát vsadil na téma „Architektura a krajina“ a prostřednictvím tance a pohybu vzpomene naše významné architekty Karla Pragera a Jana Blažeje Santiniho, přičemž vzdá hold jejich významným výročím. Pražský program láká 27. června na nový cirkus a street dance do Pragerovy kostky v Emauzském areálu, sídla CAMP – Centra architektury a městského plánování, hlavní program ve Žďáru bude mezi 13. a 16. červencem jako protipól výpravou po stopách Santiniho v prostředí tamního zámku, v ulicích města, ale i památek bezprostředně spjatých s jeho rukopisem. Vstup na pražský festival je volný, vstupenky na program ve Žďáru je možné zakoupit v předprodeji prostřednictvím sítě GoOut. Festival pořádá Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.

„KoresponDance letos slaví 300. výročí od úmrtí geniálního architekta, který zanechal mnoho staveb ve Žďáru, Santiniho. Pro region je emblematickou osobností a naši občané jsou na něj právem hrdí. V Praze festival slaví 100. výročí narození architekta Pragera, jehož úspěchy jsou opakem Santiniho. Stavby komponující krajinu a hledající harmonii kontrastů tak budou konfrontovány s radikální architekturou sochaře, křivkami proti pravému úhlu, kamenem proti oceli a sklu…,“ popisuje hlavní myšlenku 11. ročníku festivalu jeho zakladatelka a ředitelka Marie Kinsky a těší se na jeho program:

„Pozvaná představení zpochybňují základní myšlenky těchto architektů a transformují je. Krásný dialog mezi fluidními spirálami nového cirkusu Yin Zéro uskupení Compagnie Mond a harmonickou vitalitou tance The Requiem Beatrice Massin, hra horizontálně-vertikálních variací stěn a dveří v Exitu, antigravitační budova s Eliškou Brtnickou, která sní o letu a čistotě, hra číselných symbolů, kterou vyprávějí žongléři z Tall Tales, nám odhaluje z architektury Santiniho, nadšená energie našich mimořádných street dance tanečníků Rubena Chi a Kristiána Mensy…“  

Na návštěvníky letos čeká 17 různých představení z celé Evropy, komunitní projekt se zapojením různých sociálních skupin, řada workshopů, diskusí po představeních, výběr nejúspěšnějších světových tanečních filmů poslední doby, hudební show nebo program dětem.

KoresponDance zahájí v Praze

Scénu pražského CAMPU rozpohybuje světově uznávaný tanečník Kristián Mensa alias Mr. Kriss, který je s pražským KoresponDance již neodmyslitelně spjatý. Tentokrát naláká na svůj workshop ve stylu street dance. Podruhé se objeví po boku světového pohybového umělce Ruben Chi a společně v kulisách centra architektury vyzvou k návštěvě open stage a ke společnému tanci. Špičková free style performance Ruben Chi s názvem Qi dále bude jeho autobiografickou zpovědí, která kombinuje hip hop, vážnou hudbu a čínskou filosofii. Ruben si na scénu přizve další čtyři hiphopové tanečníky.

Čtveřice cirkusových umělců Circumstances s fyzickým cirkusovým i akrobatickým vystoupením EXIT zajistí tu pravou podívanou díky velké působivé instalaci s otočnou stěnou a plovoucími dveřmi. Akrobaté se budou pohybovat v prostoru a skrze něj, budou přicházet a zase mizet… Vrcholem pražského programu bude vystoupení Yin Zéro tanečníků a žonglérů Compagnie Monad, jejichž tanec bude ukázkou spojení architektury s pohybovým uměním. Představení bude hypnotickým tanečním zážitkem plným protikladů, jež se spojí ve smysluplný celek, ale také virtuózním žonglováním.

Hlavní program zavítá do Žďáru

Ve Žďáru se odehraje většina představení 11. ročníku KoresponDance a stane se pomyslnou poutí do míst, kde slavný Santini zanechal svou stopu. Program nabídne prvotřídní představení napříč žánry, mezi hlavními hvězdami francouzskou tanečnici, choreografku a performerku Beatrice Massin s ansámblem Cie Fetes Galantes. Vedle projektu Requiem – Veselá smrt, který zavítá na Santiniho Dolní hřbitov, bude patrný její tvůrčí rukopis v klíčovém projektu letošního festivalu s názvem Rezonance. Spojení její taneční skupiny a populárního hudebního tělesa Collegium 1704 dá vzniknout neopakovatelnému hudebnímu i spektakulárnímu zážitku v prostředí poutního sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Neméně lákavé bude představení Thin Skin ceněné experimentující performerky a akrobatky Elišky Brtnické, v němž sehrají prim architektonické objekty. S příchutí street dance a flamenca přijedou francouzský Collectif La Méandre a španělská formace Manolo Alcantara, která vykouzlí i cirkusovou performance. Velkým překvapením tohoto ročníku bude přemístění taneční soutěže KoresponDance Battle s charismatickým Kristiánem Mensou z Prahy do Žďáru.

KoresponDance se od svého začátku soustředí na zapojení různých sociálních skupin do pohybového umění a nejinak tomu bude i letos. Ferst Dadler kráčí je speciální komunitní projekt inspirovaný Santiniho architektonickými principy a příběhy míst a lidí, který vznikl festivalu na míru. V tvůrčím dialogu propojí umělce a několik místních komunit.

Program z Prahy na open stage dále zopakují tanečník a choreograf Ruben Chi, stejně jako žonglérská a taneční společnost Compagnie Monad. Marta & Kim je nizozemsko-norské umělecké duo, které představí citlivost i hloubku své partnerské práce v tanci s cirkusovými prvky. Stejně jako v loňském roce festival zahájí v ulicích města mezinárodní skupina italských a českých tanečníků BeInternational s krátkými uměleckými skeči. Hlavní program dále doplní tradiční dětská představení projektů Škola tančí a Tvořivý tábor pro děti i dospělé.

Bližší informace k programu a festivalovým pasům jsou dostupné zde. Více na www.korespondance.cz a na sociálních sítích festivalu.

Barbora Hajná

pro Taneční magazín

Krajina těla

Čím je pro nás naše tělo? Vážíme si ho dostatečně?

10. listopadu uvedl soubor Laterny magiky na Nové scéně pražského Národního divadla premiéru inscenace pod názvem Krajina těla. Režisér, choreograf, mim a celosvětově uznávaný umělecký šéf souboru Radim Vizváry  byl také autorem námětu.

Radim Vizváry se snaží vnímat tělo coby umělecké dílo, zrovna takové, jako je sama příroda, vytvořené samotným Universem.  A tam, jak známo, není nic neměnné. Proměňuje se krajina, proměňuje se člověk. Stárne, odchází ze scény a přichází nová generace.

Z tohoto důvodu pracoval Radim Vizváry se třemi generacemi umělců,  těch nejmladších, dětsky roztomilých, kterým drobné chybky rádi odpustíme (i věčné hraní si s mobilem), přes dokonalá těla  akrobatů, hadí ženy, tanečníků breakdance, nad jejichž výkony oněměle žasneme, až po nejstarší generaci, která už ustupuje do pozadí, ale zkušenosti jsou hluboce vryty do jejich fyzických těl a gest, přesto jaksi více už vnímáme jejich duši.  Samotný Vizváry říká, že hledal umělce, jejichž těla jsou tvárná, téměř až na hranici lidských možností. Vrcholná ekvilibristika zaručuje, že je možné až zapomenout na lidské tvary a tím objevovat krajinné obrysy, dodává Vizváry. Pravdou je, že se mu toto povedlo předvést na jevišti, inscenace byla jakousi přehlídkou toho nejvyššího umění, jakého je člověk v současné době na této planetě schopen. Hluboká poklona, pane Vizváry!   

Divák měl možnost porovnat zdánlivě neslučitelné – balet, breakdance, vzdušnou i pozemní akrobacii, kontorsionistiku (cirkusovou disciplínu, jejíž představitelkou byla  hadí žena), ekvilibristiku   i pantomimu. A to vše v souladu a harmonii s přírodou.

Na samotné scéně mnoho kulis nebylo, ale na jedenácti LED obrazovkách běžely obrazy, které připomínaly podobnosti mezi lidským tělem a přírodou. Např. vlasy nám asociují  trávu nebo les,  kůže je stejně rýhovitá či zjizvená jako kůra stromů (také dobře ukazuje stáří),  oblé křivky našich těl připomínají horská úbočí a oční duhovka dokonce vulkán.

Bílé kostýmy a dlouhé bílé vlasy dodávaly dílu jakýsi duchovní rozměr.  Jakoby tančili spíše andělé.

Inscenace nutila diváky k zamyšlení, nejen nad lidskými možnostmi a všeho, co nám příroda a planeta nabízí, ale také nad lidským údělem a lidmi samotnými. Přemýšlela jsem například o tom, proč v minulosti bylo základní povinností svobodného řeckého občana starat se o své tělo, o fyzickou zdatnost i krásu. Proč v současné době, mnozí lidé nazývají  tuto snahu marnivostí, zbytečností, hloupostí, narcisismem…. vždyť přece člověk vlastně nic jiného než své tělo, úkryt své duše, ve své podstatě nemá. Stane-li se jakákoliv živelná pohroma, nemáme nic než naše tělo. A je otázka, v jak dobré bude fyzické kondici, aby znovu budovalo ztracený svět.  Vnímám fyzické cvičení také jako naši povinnost, právě tak, jako starat se o své zdraví.

Mladí lidé si velmi často neuvědomují, jak cenné jejich tělo je. Vnímají je jako samozřejmost, možná jako prostředek k práci. To vše se ale může rychle změnit, stane-li se  třeba vážný úraz a náhle tělo svou funkci už neplní. Takové podobné pocity přináší i stárnutí.

Když se na jevišti předváděli vzdušní akrobaté Martina Illichová a Lukáš Macháček, akrobat Jindřich Panský, akrobatka na vertikálním laně Alžběta Tichá,  breakdance  tanečník Kristián Mensa či hadí žena Anaëlle Molinario z Francie, tajil se mi dech a říkala jsem si, že dál už to jít nemůže a nic to nemůže překonat. Jenže omyl!

Při pohledu na procítěné vystoupení šedesátnice Zuzany Hrzalové (baletka)  a sedmdesátníka Josefa Kotěšovského (tanečník a mim), jsem si uvědomila, že z nich vůbec nemohu spustit zrak. Zkušenosti vryté v jejich tělech a  jakási tajemná moudrost a zkušenost tryskající  směrem k nám divákům, totiž samozřejmost a ohebnost mládí převýšila. Duše je nad tělem a nedá se to popřít.

Krajina těla je hlubokým zážitkem, vhodná pro citlivé povahy a milovníky opravdu špičkových výkonů. Ačkoliv nemá žádný konkrétní příběh, příběh koloběhu života je dost a dost a filozofovat můžete ještě hodně dlouho po odchodu z divadla.  Radimovi Vizvárymu se povedlo opravdu mimořádné dílo. Bravo!

 

Foto: Archiv Národního  divadla

 

Eva Smolíková

Taneční magazín