„Nezazděte” workshop u Zdic!!!

KREATIVNÍ WORKSHOP SEBEROZVOJE. Již brzy! Nejen západočeši, hlaste se!

Na workshopu se využívají zejména řady kreativních technik z oblasti psychoterapeutické práce s tělem a dramaterapie. Technikami nenásilně uvolníte tělo (pohybem, tancem, hudbou, hrou, gestem, dramatem, zvukem a tak podobně). Dojde tak unikátnímu propojení těla, mysli a emocí.

Jak charakterizují workshop jeho pořadatelky? Náš workshop prožijete nejen myslí, ale hlavně tělem a duší. Nahlédnete sami na sebe v bezpečném a podpůrném prostředí. To, co prožijete a pochopíte, můžete okamžitě použít v životě.“

Na základě tohoto všeho se pak budete moci plně vyjádřit a komunikovat ve společnosti či s partnerem, chápat sám sebe a být k sobě laskavý a empatický. Získáte prožití sám sebe, budete obohaceni o nové znalosti a inspiraci do vašeho života.

Lektorky: Klára Dudková a Vendula Ježková

Termín konání: 24. a 25. 5. 2019
Místo konání: Chodouň 95, 267 51 Zdice

Více informací zde.

Klára Dudková a Vendula Ježková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadelní & hudební dílna na festivalu THEATRUM KUKS 2019

Festival barokního a barokem inspirovaného umění THEATRUM KUKS 2019 uvádí. Divadelní dílna s Jiřím Jelínkem a hudební dílna s Tomášem Alferim. Dílny se inspirují barokním kancionálem Slavíček rájský, který budou účastníci přetavovat do moderního hudebně-divadelního představení.

Jak vypadala „Já, písnička“ před 300 lety? Kancionál Slavíček rájský, vlastně takový velmi rozsáhlý zpěvník (obsahuje více než 800 písní – pro srovnání, The Rolling Stones mají celkem okolo tři sta sedmdesáti písniček), sestavoval farář Jan Josef Božan. Vyšel tiskem roku 1719 v Hradci Králové za vydatné finanční pomoci hraběte Františka Antonína Šporka a má letos výročí 300 let od vzniku.

Tomáš Alferi a Jiří Jelínek při minulém workshopu v Kuksu na snímku Anny Hladké

Tuhle bichli plnou not a slov jsme dali do rukou režisérovi/loutkářovi Jiřímu Jelínkovi a muzikantovi/skladateli Tomáši Alferimu. V divadelní a hudební dílně, které budou nejprve probíhat zvlášť, ale ke konci se spojí a vznikne společné představení (prezentace 24. 8.), budete s lektory hledat současný autorský pohled na zašlou krásu starých časů a pomocí loutek, předmětů, zvuků, tónů a ozvěn rozžívat a rozeznívat Kuks.

KDY? 19. až 25. 8. 2019

KDE? Hospital Kuks

ZA KOLIK? 3 000 Kč

KAPACITA? 10 účastníků 

CO ZA TO? Cena zahrnuje pětidenní workshop, ubytování od pondělí 19. 8. v hospitalu Kuks (dvou a třílůžkové pokoje, postele, sociální zařízení, kuchyňka a lednička) až do konce festivalu (tedy do 25. 8.), společnou prezentaci (24. 8.) a volný vstup na veškeré festivalové produkce (po usazení všech diváků s festivalovými pasy a vstupenkami se budete moci posadit na volná místa či na přístavky, případně na stání) – vyjma vybraných akcí.

Dílna je vhodná pro zájemce od patnácti let.

REGISTRACE JE MOŽNÁ DO 30. 7. 2019.

–> http://bit.ly/dilnasalferim
–> 
http://bit.ly/dilnasjelinkem  
Více na 
http://www.theatrum-kuks.cz/workshopy 

Foto: Anna Hladká

THEATRUM KUKS z. s.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zájemci, hlaste se už o Velkém pátku!

Pražské Quadriennale 2019 spouští registraci na červnové workshopy

Největší divadelní událost roku, Pražské Quadriennale 2019, spouští registraci na workshopy vedené mezinárodně uznávanými odborníky. Workshopy pro více než 400 účastníků z celého světa se budou konat, v rámci vzdělávací části projektu PQ Studio, od 12. do 15. června 2019. Studenti i zkušení divadelní profesionálové si mohou vybrat z široké nabídky workshopů: od práce s 3D tiskem nebo virtuální realitou po participativní nebo filmovou scénografii. Workshopy se budou konat především v prostorách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU), ale i na netradičních lokacích jako je zvonice kostela svatého Mikuláše.

Počet míst je velmi omezený, organizátoři proto doporučují zájemcům včasnou registraci. Přihlašování bude spuštěno v pátek 19. dubna v 10.00 (CEST) přes GoOut. Aktuální informace najdete na www.pq.cz.

PQ Studio, které je výsledkem úzké spolupráce Pražského Quadriennale s DAMU, se v jedné ze svých čtyř programových částí zaměří na intenzivní workshopy a kratší masterclasses. Vícedenní program nabídne dílny vedené výraznými osobnostmi současného divadelního světa.

Oceňovaná kostýmní výtvarnice Chrisi Karvonides-Dushenko povede třídenní workshop zaměřený na metody kostýmního výtvarnictví. Její postupy čerpají z televizní tvorby, opery i činohry. Proslavila se zejména tvorbou pro televizi HBO. V roce 2003 obdržela cenu Emmy za kostýmy pro seriál televize NBC American Dreams. Mezi dalšími oceňovanými projekty jsou například seriály American Horror Story (FOX), Carnivàle (HBO), Ze Země na Měsíc (HBO) či Velká láska (HBO). Workshop nazvaný Costume Design Process and Rendering proběhne od 12. do 14. června v prostorách DAMU.

Scénograf Jim Clayburgh, spoluzakladatel legendární The Wooster Group, připravil tříhodinový workshop přímo ve věži kostela sv.atého Mikuláše – v barokní zvonici. Ta byla využívána k ohlašování požárů. Workshop, Swimming Laps in a Funnel, který proběhne 12. června velmi časně ráno, od 4.30 do 7.30, se pokusí promítnout astronomická pozorování a nebeské trajektorie, kterými se řídí život na Zemi, do vlastních prací účastníků.

Workshop zaměřený na zážitkovou scénografii Developing Responsive Spaces se uskuteční celkem šestkrát. Vždy v délce 1,5 hodiny, a to 14. a 15. června. Povede jej trojice lektorů: Alison Neighbour – spoluzakladatelka britského divadla Bread & Goose, Francesco Serra Vila – architekt pracující pro velké divadelní scény (Royal Swedish Opera ve Stockholmu, Royal Opera House v Londýně) a Jon McLeod – zvukový designer a skladatel elektroakustické hudby. Tématem tohoto workshopu bude zkoumání možností participativní scénografie, kde se diváci stávají aktivními účastníky tvorby a redefinování scénických prostorů.

Forenzní možnosti scénografie otevře ve svém workshopu Nevena Mrdjenovic. Její workshop Leap Into the Void se zaměří na sílící fenomén scénografického výzkumu. Název převzala ze slavného díla Yvese Kleina Skok do prázdna (1960) a zaměří se na zkoumání způsobu, jakým v rámci uměleckého projevu testujeme a posouváme vlastní hranice. Workshop proběhne 15. června od 10.00 do 15.30 v prostorách DAMU.

Třídenní workshop nazvaný Proxemic space and performance povede francouzská scénografka Annabel Vergne. Spolu s účastníky se bude zabývat narušováním prostoru, jenž definuje vztah i vzdálenost publika a performera. Účastníci společně vytvoří krátkou performance, kde si různé podoby blízkosti vyzkouší. Workshop proběhne od 13. do 15. června od 10 do 18 hodin v prostorách DAMU.

Světelný designér Steve Leung se 14. června ve svém jednodenním workshopu Synesthesia Design Thinking zaměří na spolupráci mezi zvukovým i světelným designerem a kostýmním výtvarníkem při vytváření inscenace.

Mezi dalšími workshopy, které se v rámci projektu PQ Studio objeví, je například dílna 3D tisku, workshop práce s virtuální a augmentovanou realitou, udržitelné metody pro barvení textilu, či práce se zvukem pro scénografy.

Kompletní seznam workshopů a veškeré informace týkající se registrace najdete na www.pq.cz.

Foto: archiv PQ

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na současný cirkus do MLEJNA!

Kdo je autorem novocirkusové inscenace? Přednáška a workshopy přiblíží nejen tuto otázku od 14. března v pražském kulturním domě ve Stodůlkách. Těšte se na světové lektorky!

Osmý ročník mezinárodního festivalu současného cirkusu FUN FATALE nabídne, vedle celovečerních i kratších sólových inscenací výhradně ženských interpretek, také přednášku přední teoretičky nového cirkusu Veroniky Štefanové. A zejména dva akrobatické workshopy.

V přednášce na téma, „Kdo režíruje cirkus?“, se Veronika Štefanová zaměří na různé novocirkusové projekty, které vznikly v průběhu posledních deseti let v Česku, Evropě nebo Kanadě. Položí si otázky: „Co je cirkusová režie a jak se proměňuje v čase?“ „Kdo je reálně autorem novocirkusové inscenace?“ „Je to režisér, choreograf nebo sám artista?“ Zvláštní pozornost bude věnována českému kontextu, kde se nový cirkus utváří v úzké spolupráci s divadlem a tancem. Po přednášce bude následovat diskuze. Přednáška se uskuteční 14. března 2019 v 19.30 v pražském KD Mlejn.

Sympatická Veronika Štefanová vás uvede do tajů novocirkusových inscenací

Doprovodný program festivalu zahájí 14. března workshop akrobacie na chinese pole pod vedením španělské performerky Gemmy Palomar. Během dvou dnů, věnovaných různým druhům pohybu od šplhání, přes klouzání, až po využití prvků vzdušné akrobacie a tance, se naučíte nejen základní triky ve vzduchu. Ale také tu objevíte možnosti pohybu na divadelním jevišti mimo chinese pole. Dvoudenní workshop se uskuteční 14. března 2019 od 10 do 13 hodin a 17. března 2019 od 14 do 17 hodin v KD Mlejn.

Workshop povede charismatická Gemma Palomar…

Druhý z workshopů bude zaměřen na acro dance a kontorsionistiku. Americká choreografka a akrobatka Julie Bergez v něm předvede zvládnutí základních kotnorsionistických technik a cvičení zaměřená na pohybovou improvizaci. Dvoudenní workshop se uskuteční 16. a 17. března 2019KD Mlejn vždy od 10 do 13 hodin. Oba workshopy jsou vhodné pro účastníky na všech úrovních pokročilosti.

…a druhého dne Julia Bergez

Podrobný program festivalu (včetně informací o vstupenkách a  možnostech registrace na workshopy) najedete na www.funfatale.cz

Gemma Palomar v akci

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN

ADRIENN HÓD ve Studiu ALTA vede kurz při festivalu BAZAAR

Letošní festival Bazaar festival připravil dvoudenní kurz vedený Maďarkou Adrienn Hód, postavený na choreografickém jazyce jejího souboru Hodworks. Proběhne 12. a 13. března 2019 od 10 do 15 hodin ve Studiu ALTA.

Kurz Adrienn Hód můžeme směle nazvat workshopem. Tento naprosto výjimečný workshop je o osobním průzkumu vlastního těla. Adrienn Hód nabízí nástroje a pomáhá s určením možných tanečních směrů tak, aby každý účastník mohl najít svou vlastní cestu. Představivost hraje velkou roli v jejím přístupu s cílem najít místo, kde tělo může být svobodné, přítomné a připravené reagovat na veškeré podněty. Místo, kde se tělo může osvobodit od hluboce zakořeněných vzorců a myšlenek, a přepsat se samo sebou a vytvořit nový vesmír pro pohyb.

Sama Hód založila svou choreografii na cestě k vytvoření speciálního druhu zážitkové přítomnosti u svých performerů. Během workshopu si účastníci nejenom rozšiřují repertoár svého uměleckého rejstříku, ale také je jim umožněn bližší pohled na kreativní metody, které soubor Hodworks využívá.

Výukové metody, úkoly a směry, které Hód používá, jsou silně propojeny s uměleckou praxí Hodworks. Často staví workshopy okolo nově vznikajícího představení, takže účastníci se stávají součástí tvůrčího procesu, jindy si vybírá nový výchozí bod a prostřednictvím tvůrčího procesu staví nové výrazivo, které později použije na scéně. Je přitahována k tvorbě nového způsobu pohybu prostřednictvím metod spojených s nástrojem improvizace.

Workshop bude v angličtině.

VSTUPENKY: 1 000 Kč plná cena, 900 Kč studentské vstupné
https://goout.net/cs/listky/adrienn-hod-hodworks-nirvana-workshop/kwce/

ČAS A MÍSTO: 12. a 13.  března 2019 od 10.00 do 15.00 hod.,

Studio ALTA, Praha 7

Adrienn Hód na archivním snímku

Adrienn Hód je považována za jednu z nejvýznamnějších představitelek současného maďarského tance. Se svým souborem Hodworks od roku 2007 vyvíjí inscenace, ve kterých dekonstruuje kontext těla, pohybu, prostoru a hudby, a přepracovává je v překvapivých kombinacích. Její soubor se skládá z malého jádra tanečníků na volné noze, kteří s ní opakovaně spolupracují již několik let.

Adrienn Hód se podařilo třikrát obhájit místo v evropské taneční síti Aerowaves a za svá díla několikrát získala Cenu Rudolfa Lábana a Cenu Zoltan Imreho. Představuje divadlo jako bezpečný prostor, v němž mohou být rozličná témata a diskurz prozkoumávány v plném rozsahu a do hloubky. Vždy se snaží posunout hranice performativního umění a otevřít nový prostor pro perspektivu a vyprávění skrývající se za tabuizovanými tématy a konvencemi: Ať už se jedná o radikální výzkum nahých těl v Dawn (2014), extrémní podmínky emocionálního a lingvistického vyjádření v Conditions of Being a Mortal (2015), nebo extatický proud vědomí mezi osobními příběhy a fragmenty současného společenského diskurzu v Grace (2016).

Foto: ALTA

TANEČNÍ MAGAZÍN

JATKA78 a Downův syndrom z Berlína!

Stále častěji se na divadelních prknech prezentují invalidní či jinak postižení jedinci, ba i celé skupiny. Příkladem toho může být nový připravovaný mezinárodní projekt na JATKÁCH 78.

Mezinárodní divadlo, sídlící v Pražské tržnici, přiveze již 6. dubna do Prahy  neobvyklý divadelní soubor z Berlína. Circus Sonnenstich totiž v převážné většině reprezentují akrobati a herci s Downovým syndromem. Po boku svých lektorů a přátel, za doprovodu živé hudby uznávané německé zpěvačky a skladatelky Dorothy Bird, vystoupí v inscenaci Wabi-Sabi”. Na událost bude navazovat workshop zaměřený na předávání zkušeností s prací s mentálně postiženými klienty, který povedou němečtí lektoři a zakladatelé souboru.

Jatka78 kromě svých stálic divákům každoročně nabízí hned několik zahraničních hostování. V loňském roce to bylo 9 zahraničních interpretů a souborů, převážně z žánru nového cirkusu či fyzického divadla. Hlavní motivaci, proč mezi hostujícími soubory pro rok 2019 nechybí právě Circus Sonnenstich, odhaluje ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta: Důvodů je víc. Prvním je fakt, že Cirkus Sonnenstich je doma v berlínském divadle Chamäleon, které je naším partnerským divadlem. Toto představí tedy není prvním a nebude ani posledním, které z jejich produkce přivezeme ukázat českým divákům. Druhým důvodem je to, že všichni společně věříme v sílu divadla, a to i tu terapeutickou. Pokud divadlo přímo nemůže uzdravovat, určitě dává zapomenout na problémy denního světa, a to jak tvůrcům a účinkujícím, tak i divákům. A do třetice je zde i můj soukromý zájem, protože práci u divadla jsem začal v Bohnické divadelní společnosti. Jako produkční i jako herec.”

Circus Sonnenstich byl založen v roce 1997. Většina jeho umělců žije a tvoří s Downovým syndromem. V roce 2011 cirkus jako svoji zastřešující organizaci založil Zentrum für bewegte Kunst e.V. (Centrum pro pohybové umění). Po úspěšných inscenacích a vystoupeních v Německu i v zahraničí se Circus Sonnenstich rozrostl na cca 50 aktivních umělců. Zaměstnaneckou základnu tvoří 12 školitelů z různých oborů, jako jsou herectví, akrobacie a pedagogika.

Čistý způsob myšlení a touha po přijetí

A co recenze slibují? Představení, které není jako žádné jiné a které vás nejen vtáhne, ale i chytne za srdce! Neopakovatelný večer, v němž zdraví akrobaté a artisté s Downovým syndromem vytvoří nerozlučný tandem, se na Jatkách78 uskuteční 6. dubna 2019 od 19.30. Vstupenky v ceně 300 Kč jsou k dostání v síti GoOut.

Název inscenace je odvozen od japonské estetické koncepce „Wabi-Sabi”. „Wabi” znamená čistý způsob myšlení, který je nadřazen honbě po hmotném vlastnictví. „Wabi” také představuje praktické uvažování a koncepci, holistický životní styl. „Sabi” autoři inscenace připodobňují k zašlé patině, která naznačuje zralost a tichou důstojnost věcí z druhé ruky. Sabi vychází také z univerzálního toku zrození i odchodu z tohoto světa.

Inscenace berlínského cirkusového souboru Sonnenstich vezme diváky na vzrušující cestu za přirozenými lidskými tužbami, jako jsou potřeby být milován, být spatřen, být akceptován a být respektován. Wabi-Sabi je současně o potřebných bitvách, nevyhnutelných porážkách i překvapivých vítězstvích. Interpreti nechají publikum, aby se tohoto zaníceného souboje zúčastnilo a prožívalo jej naplno společně s vystupujícími.

Inkluzivní tým namíchaný z umělců s postižením i bez postižení vytváří na pódiu nové a zvláštní vztahy, přesto však získáte dojem tak trochu neobvykle fungujícího celku. Show umožňuje vzrušující změny perspektivy a vnímání prostřednictvím vzájemného působení různých tělesných konstrukcí i pohybových dovedností jednotlivých účinkujících.

Berlín počesku?

Snaha ukázat českým divákům nevšední zážitek plný emocí zprostředkovaný soubory s mentálně postiženými protagonisty, není ojedinělá. Od roku 2014 funguje v České republice festival Menteatrál, který mapuje nejnovější počiny českých profesionálních divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Letošní ročník se opět uskuteční v Orlických horách, a to od 2. do 4. srpna 2019. Ředitel festivalu Menteatrál Jan Čtvrtník v tomto směru shrnuje aktivity domácích divadelních souborů a nabízí zajímavé srovnání právě s berlínskou scénou: V Česku je asi desítka souborů, ve kterých pracují divadelníci společně s lidmi s mentálním postižením. I když u nás zatím neexistuje plně profesionální soubor, kde by bylo divadlo hlavní náplní a obživou herců s postižením, je tento směr divadla velmi aktuální a rychle se vyvíjí. A snad to tak bude i pokračovat a dostaneme se na úroveň většiny evropských států, kde běžně působí profesionální divadla s lidmi s nějakým handicapem. V Berlíně například probíhá skvělý festival No Limits-Festival. Viděl jsem tam za pár dní přes desítku inscenací s lidmi s handicapem, které by si nezadaly s nejprogresivnějšími počiny divadla u nás. V Německu je to politické divadlo. Zabývá se totiž důležitými společenskými problémy už od své podstaty: integrací, tolerancí, soužitím. A to jsou důležitá témata i u nás.

Jatka78 uspořádají i speciální workshop

Součástí hostování německého souboru bude také workshop založený na předávání zkušeností, týkajících se pohybových aktivit klientů s mentálním postižením. Povedou ho sami zakladatelé Circusu Sonnenstich Anna-Katharina Andrees a Michael Pigl-Andrees. Workshop proběhne 7. dubna a je určen asistentům, trenérům a lektorům, kteří se věnují volnočasovým aktivitám mentálně postižených klientů. Přínos pohybových nebo divadelních aktivit pro život klientů s mentálním znevýhodněním shrnuje Eva Brožová, ředitelka Společnosti DUHA: Dospělí lidé s mentálním znevýhodněním žijí každodenní život se svými radostmi i starostmi jako kdokoli z nás. Někteří potřebují více podpory, někdo méně v různých oblastech života, jako je bydlení, práce, pomoc při trávení volného času. Divadelní a taneční aktivity jsou určitě pro některé naše klienty velmi důležité v jejich seberealizaci, zažívají pocit uplatnění a úspěchu, pokud se dílo daří. Zkušenost pro asistenty, kteří mohou být nápomocni všem zájemcům o pohyb je určitě vítaná, a bude inspirující pro všechny, kteří zbožňují tanec a pohyb.”

Divadelní představení „Wabi-Sabi“ i doprovodný workshop se na Jatkách78 koná s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Goethe Institutu v Praze.

Partnery akce jsou Společnost DUHA, poskytující sociální služby pro dospělé osoby s mentálním znevýhodněním, a divadelní festival Menteatrál.

Foto: archiv JATKA78
Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se spisovatelem, kritikem a kurátorem výstav PAVLEM ŠMIDRKALEM

„Do tanečních jsem chodil dokonce dvakrát.“

Je jihočechem jako poleno. Dokonce, níže o sobě prozrazuje, že se jako to poleno prezentoval i v tanečních. PAVEL ŠMIDRKAL, pomyslně křtěný řekou Lužnicí v Bechyni, se na cestu kultury vydal hned od mládí. Spoluorganizoval vojenské festivaly i řídil workshopy (tehdy se nazývaly ještě „tvůrčími dílnami“) mladých literárních autorů. Dnes navíc pořádá a je kurátorem řady výstav. Bývá odborným licitárorem obrazových aukcí, píše články do příslušných výtvarných periodik. A hlavně – sám se tím literárním autorem stal. Po řadě výtvarných monografií vydal velmi vtipnou a milou knížku s originálním názvem „Babráci“. A právě od ní náš rozhovor odstartoval.

Knížka „Babráci” není Vaší  prvotinou, ale je premiérovou povídkovou knížkou. Jak dlouho jste ji měl připravenou takzvaně „v šuplíku”?

Napsal jsem ji před mnoha lety a vrátil se k ní začátkem loňského roku. Některé povídky jsem upravil a předal rukopis zkušenému redaktorovi Liboru Hlaváčkovi a ten pravil: ,Je to kvalitní, je to k vydání´. Pojmenoval ten můj žánr ,literárními groteskami´ a napsal závěrečnou ,Zámluvu´.“

Na křtu knihy Babráci” předávala PAVLU ŠMIDRKALOVI  (s mikrofonem vlevo) sladkou verzi jeho knihy  operní pěvkyně Michaela Katráková a nakladatel Bedřich Kocman

Vydal jste již krásné umělecké monografie malířů, jak jste se Vy vůbec k tomu  výtvarnému umění dostal?

Někdy, přibližně od roku 1978, jsem organizoval výstavky obrázků kamarádům v klubech či kavárnách. A troufl si jejich díla i hodnotit a komentovat. A tak se mi začínali ozývat dědicové výtvarných pozůstalostí a já je postupně prezentoval ve výstavních síních a k mnohým autorům potom i napsal publikace.“

Kterou ze svých vydaných knížek byste postavil na pomyslný nejvyšší stupínek? Která je Vám svou náplní i naturelem nejbližší?

Nejvýš si cením monografie Karla Molnára a Gustava Macouna z pelhřimovské edice Probuzené palety, protože mapují dílo významných malířů a strhl se o ně velký zájem. Nejmilejší je mi kniha ,Kolovrz, starý reklamní plakát´. Hřeje totiž skvělou minulostí reklamy. A na nočním stolku se mi nepřetržitě povaluje Jiří Šlitr. Knížka se jmenuje ,Moment, ostřím tužku´ a ,přisypal´ jsem tam i obrázky Jiřího Suchého, abych tuhle ,partu´ netrhal.“

Malujete sám aktivně obrazy, nebo se věnujete třeba grafice?

Tak ani k jedné této činnosti jsem nebyl obdařen. Čekám, jestli se ve mně neprobudí alespoň záchvěvy kreslířské, ale je to zatím čekání trochu marné.“

Kdo je Vaším nejoblíbenějším výtvarným umělcem? A proč?

Jmenovat jediného určitě nedokážu. Byl by to pestrý růženec jmen. Ale prozradím, že mě fascinuje Alois Bílek. V roce 1913 začínal v Paříži s abstrakcí, spolu s Františkem Kupkou, ale brzy z této cesty zběhl a přiklonil se k realistické malbě. To byl totální omyl. Jeho abstraktní oleje téměř nezahlédnete. A když ano, budou stát milióny korun. Zatímco jeho obrazy stejné velikosti s tématem třeba sklizně vyjdou stěží na 30.000 Kč. Co na něm obdivuji? To je práce s barvou a tvarem.“

PAVEL ŠMIDRKAL  (tentokrát vpravo) v Obrazárně Špejchar Želeč s harfou a  fotografem Milošem Burkhardtem

Věnujete se nějakému sportu. Třeba rekondičně po Vaší vážné operaci srdce?

Pěstuji nyní jedině ranní rozcvičky. Ale v mládí jsem bruslil a lyžoval. Dneska z toho zbývají pouhé procházky.“

Sledujete sportovní přenosy v televizi? A které patří k Vašim nejoblíbenějším?

Víte, utvořil jsem si takovou zvláštní kombinaci. Hokej a krasobruslení. Hokej mám rád pro jeho bojovnost, napětí a náhlé zvraty. Krasobruslení pro opojnou ladnost pohybu ve spojení s hudbou.“ 

PAVEL ŠMIDRKAL (vlevo) uváděl i legendárního houslistu, spolupracovníka Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa i zpívajícího novináře Josefa Klímy – Jana Hrubého. Uprostřed snímku balí fidlátka” harfenista Sean Barry, který je nově doprovázejícím hudebníkem zpěvačky Lenky Filipové. Ta byla zas dlouhou dobu sousedkou PAVLA ŠMIDRKALA. Svět je prostě malý…

Chodil jste v mládí do tanečních?

Chodil, dokonce dvakrát. Do taneční přípravky na devítiletce, což bylo také hodně o společenském chování. A pak později na střední škole. Vytesali ze mne, tenkrát v Táboře, dřevorubeckého tanečníka. A já se tím pádem stále neodvažoval vyzvat k tanci tu nejlepší a zároveň nejkrásnější dívku v kurzech. Piloval jsem doma valčík s maminkou, abych na závěrečném věnečku konečně provedl obdivovanou dívku. Avšak ona nepřišla! Měla angínu.“ 

Jdete si někdy s manželkou jen tak zatančit?

Manželka Petra tančí ráda a ze mne si dělá legraci. Chodíme nejradši někam do kavárny, kde se tančí všelijak, ale také na plesy a tam manželku ,přihrávám´ (ve vší počestnosti 🙂  ) přátelům a ,ulejvám´ se do chvíle, než mě vyzve nějaká kamarádka. Svoji neobratnost pak vymluvím na bolavé koleno, abych si ,neutrhl kšandu´.“ 

PAVEL ŠMIDRKAL se svou manželkou a zároveň také ilustrátorkou jeho nové knížky Babráci” Petrou Skluzáčkovou

Jste příznivcem klasického baletu? Zajdete na něj občas do divadla?

Obdivuji ho, uznávám. Ale musím ke své hanbě přiznat, že za celý život jsem byl na takovém představení jen párkrát.“

Jaký máte názor na moderní formy tance?

Obecně platí, že tanec se stále vyvíjí a nabízí nová překvapení. Mám rád novinky a experimenty. Rovněž mám v oblibě kolektivní taneční formace a výrazový tanec.“ 

Sledujete občas televizní show StarDance a co jí říkáte?

Je to vznešená, krásná podívaná s lehkostí komentovaná. Je o lidech s láskou k pohybu, byť někdy trochu vydřeném. Škoda, že tento projekt je převzatý ze zahraničí… Chtěl bych v této oblasti a žánru zažít původní český nápad.“

Dříve jste spoluorganizoval vojenské kulturní soutěže ASUT (Armádní soutěž umělecké tvorby). Tam se pravidelně zaskvělo hned několik souborů lidového tance a zpěvu. Jak vidíte tuto folklórní oblast dnes?

Folklór je starou, vykrášlenou lodí, která vplouvá do přístavu našich dnů. A protože existuje řada folklórních souborů s mladými lidmi, věřím, že sláva lidového tance nevyhasne. Nikdy.“ 

Máte nějakého oblíbeného tanečníka či tanečnici? Anebo choreografa?

Vlastimila Harapese. Pro jeho všestranný talent. Známe se osobně, navštěvuje i ,moje´ výstavy a pokřtil, spolu s herečkou i malířkou v jedné osobě Jarmilou Švehlovou a režisérem Zdeňkem Troškou, ,Babráky´.“ 

Pavel Šmidrkal na snímku Hany Ferrarové uvádí výstavu v jihočeské Želči

Nedávno, počátkem tohoto roku, se Vám stala nepříjemná situace v České televizi. Váš portrét (přes celou obrazovku) byl omylem spojen s osobou s temnou minulostí i nepříliš chvályhodnými praktikami dnes. Jak jste se s  touto nespravedlivou a hrubou diskreditací vyrovnal?

Nikdy bych býval neuvěřil, že ve zpravodajství veřejnoprávní televize panuje takový chaos. Že ,zmotají´ při velmi zásadním reportážním sdělení tváře dvou odlišných osob. Žádal jsem, samozřejmě, omluvu. Ta ale v televizi vyzněla jako úplná fraška. Mstili se mně za to, že jsem je donutil k veřejné omluvě. Zároveň se potvrdilo, že amatéři jsou všude. Je to vlastně smutné, kam se dnes vytratila profesionalita a slušnost, spojená se ctí…“

Budete tuto, osobně pro Vás velmi nepříjemnou, situaci nějak dále řešit?

O celém případu bude ještě jednat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a také Komise pro sdělovací prostředky Senátu PČR. Odhaduji, že se to celé rozplyne do ztracena. Všichni se totiž bojí odvety ,televizních tesáků´.“

Majitel Galerie Špejchar Želeč pan Martin Novák (úplně vlevo) rozdal zpěváku a herci Robertu Nebřenskému, největšímu českému grafikovi Pavlu Benešovi a malířce Ivě Fialové (s níž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil rozhovor již v roce 2017) knížku z pera PAVLA ŠMIDRKALA Gustav Macoun – Balada o soumraku” (za majitelem galerie panem Novákem hodně skryt kurátor této výstavy a autor rozhovoru)

Právě pilně připravujete posmrtnou výstavu karikaturisty Jiřího Wintera, známého jako Neprakta. Mne by závěrem zajímalo, zda se Vy sám osobně považujete za praktického člověka? Anebo za nepraktu”?

Ani jedno, ani druhé. Jsem spíš trochu popleta a zmatkář.

Děkuji za rozhovor. Přeji – i za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU – břitké pero kritika, inspiraci pro nové knížky, šťastné obě ruce při výběru nových vystavujících… A hlavně závěrečné zadostiučinění při oné velké nespravedlnosti na obrazovkách veřejnoprávní České televize. Přesně v intencích úsloví: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.”

Foto: Hana Ferrarová, archiv Pavla Šmidrkala a Dušan Dostál

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Šance pro jižní Moravu!

Jste od Brna? Nebo odněkud z jihu Moravy. Tak takový zajímavý workshop zdarma by vám neměl uniknout!

Hudba, film, design, architektura, móda. Kreativní průmysl nabízí nespočet možností, jak nalézt uplatnění v tom, co vás nejvíce baví. Chcete svůj dlouholetý koníček proměnit v reálný byznys? Nebo už rozjíždíte vlastní projekt? Přijďte si poslechnout, co všechno obnáší podnikání v kreativním průmyslu, a inspirovat se úspěšnými lidmi z oboru.

Vlastní workshop proběhne v hypermoderním Jihomoravském inovačním centru na adrese Purkyňova 127, Brno

Čeká vás dopoledne nabité praktickými informacemi a odpoledne plné workshopů, kde na váš nápad získáte zpětnou vazbu. Akce se uskuteční v pátek 15. února 2019 od 9.00 v Jihomoravském inovačním centru.

Vstup na akci je zdarma, je potřeba se pouze předem registrovat na webu JIC, kde najdete i podrobný program.

TANEČNÍ MAGAZÍN