Štítek: galerie nod

Útěcha v zírání do děr

Vernisáž Galerie NoD: Alice Nikitinová

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravované výstavy Útěcha v zírání do děr  v česku působící ukrajinské malířky a umělkyně Alice Nikitinové, která proběhne ve středu 20. 5. 2026 od 18:00 v Galerii NoD. Výstava, která vznikla ve spolupráci s kurátorem Pavlem Kubesou, se soustřeďuje na reflexi soukromých a kolektivních emocí a forem prožívání v rozporuplném a roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška.

 

Galerie NoD
Alice Nikitinová
Útěcha v zírání do děr
Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa
Vernisáž: 20. 5. 2026, 18:00
21. 5. – 12. 6. 2026

Výstavní projekt Útěcha v zírání do děr se soustřeďuje na reflexi soukromých a kolektivních emocí a forem prožívání v rozporuplném a roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška. Nikitinová se ptá po možnostech rehabilitace bezprostředního a nezkresleného vztahu člověka k vnějším realitám v době digitalizace lidského vnímání, fragmentarizace poznání a polarizovaných sociálních interakcí. Nikitinová si všímá, že čím více času trávíme v online prostředí pozorováním katastrofických zpráv, tím je stav plnohodnotného vnímání okolní reality čím dál vzácnější. Zajímá ji, jak nám v hyperakcelerované mediální době začíná objektivní realita nezadržitelně unikat, vzdalovat a přetváří se na redukovaný digitální virtuální obraz. Z vnějšího světa se stal „touchscreen“, „LCD display“, LED info panel, v jejichž rozích neustále vyskakuje „pop-up okénko“ upozorňující na všudypřítomnou válku, klimatickou krizi a další civilizační nebezpečenství.

Svou specifickou pozorností k „nejvšednějšímu“ se Nikitinové daří spatřit v realitě něco, co si žádá být namalováno. Jsou to většinou velmi obyčejné věci: čím méně atraktivní, tím lépe. „Zajímají mě formy banality, běžnosti, některé výlohy obchodů – vzduchotechnika, paruky, ponožky, zdravotní pomůcky. Nebo nepořádek, vytvářený synem při hraní. Obrazy by měly být hrou, absurditou, útěchou, i když všudypřítomná tíseň se do nich vkrádá mezi řádky.“

 

Série maleb Útěcha v zírání do děr je Nikitinové návratem k předmětnosti. V starších sériích zkoušela, jak daleko se dá zajít ve vyprázdněnosti a bezobsažnosti námětu, ale po dosažení určitého bodu prázdnoty se v posledních letech vydala zpět k zobrazivosti a větší míře realismu.

Alice Nikitinová (*1979) je umělkyní ukrajinského původu, avšak její tvorba se formovala a formuje v českém kontextu. Nikitinová je jednou z nejvýraznějších umělkyň své generace, zároveň však stojí stranou většiny programových vystoupení a velkých malířských přehlídek. Tuto situaci lze částečně vysvětlit její vlastní nepřizpůsobivostí, jež ovšem není ničím jiným než přirozeným důsledkem věrnosti vlastním východiskům a specifickým požadavkům, která kladou na řešení problematiky malovaného obrazu. Nikitinová vychází z tradice abstraktní malby avantgardních umělců první třetiny 20. století. Předlohou pro formální výzkum autonomních problémů abstraktního obrazu jsou její osobní fascinace nejvšednějšími předměty každodenního užívání. Ty svou esenciální, znakovou a na funkční podstatu zredukovanou estetikou vybízejí k novým formulacím výtvarných témat, odlehčení a deformacím modernistické stavby obrazu, objevování humoru a obnovování percepční senzibility k malbě. Vytvořila a ilustrovala několik dětských knížek, editovala knihu studentských komiksů. Vychází z pozorování okolní reality, v níž se pokouší o nacházení poetických a absurdních prvků. Je finalistkou ceny Jindřicha Chalupeckého (2010), vystavovala v řadě domácích (DOX, NTK, FAIT Gallery, SVIT, GAVU, GMUHK aj.) i zahraničních institucích.

 

NoD, Taneční magazín

 

The Hammer Strikes the Bell

Viktor Timofeev & Radek Brousil v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravované výstavy The Hammer Strikes the Bell českého umělce Radka Brousila a lotyšského umělce Viktora Timofeeva, která proběhne ve středu 15. 4. 2026 od 18:00 v Galerii NoD. Výstava, která vznikla ve spolupráci s kurátory Borisem Ondreičkou a Pavlem Kubesou, rozehrává téma současné zkušenosti města, které už nelze vnímat pouze jako urbanistický celek, ale také jako složitou psychickou krajinu, datovou infrastrukturu a prostředí permanentního napětí. Metropole zde nevystupuje jako pevně ukotvená kulisa, nýbrž jako proměnlivý, mnohovrstevnatý organismus, v němž se osobní zkušenost neustále střetává s logikou pozdně postmoderních infrastruktur.

 

Galerie NoD
Radek Brousil & Viktor Timofeev
The Hammer Strikes the Bell
Kurátoři: Boris Ondreička & Pavel Kubesa
Vernisáž: 15. 4. 2026
16. 4. – 10. 5. 2026

Kolaborativní autorský projekt českého umělce Radka Brousila a v New Yorku tvořícího lotyšského umělce Viktora Timofeeva je koncipován jako komplexní výstavní situace, která propojuje obrazy, kresby, video i prostorovou site-specific instalaci do vzájemně provázaného scénografického celku. Výstava reflektuje specifický chronotop metamoderní gigapole, tj. časovou a psychologickou krajinu dnešního města, jež je současně nejen konkrétním místem, ale i mentálním stavem, soustavou materiálních struktur i polem imaginace. Právě v tomto napětí se formuje spletitý obraz dnešní metropole, utvářený budovami, lidmi, technologiemi i kolektivní psychikou.

 

Výstava The Hammer Strikes the Bell přitom není založena jen na prostém dialogu dvou médií nebo dvou odlišných autorských přístupů. Podstatná je povaha samotného setkání obou umělců, které vyrůstá ze společné senzitivitě k tomu, co zůstává skryto pod povrchem viditelné reality: k mocenským režimům, infrastrukturám, kulturním kódům i nevysloveným modelům identity. Galerijní prostor se tak proměňuje v situaci, kde město nepůsobí pouze jako téma, ale stává se i metodou. Divák zde nevstupuje do uzavřeného příběhu, ale do proměnlivé scenérie, v níž se mohou rozehrávat rozmanitá individuální i kolektivní dramata.

Viktor Timofeev (*1984), jehož působení zřetelně přesahuje rámec regionu střední a východní Evropy, je mezinárodně etablovaný umělec žijící a tvořící v New Yorku, jehož interdisciplinární praxe propojuje kresbu, malbu, video, zvuk, software i experimentální hry do komplexních environmentů na pomezí autofikce, worldbuildingu a systémového myšlení. V roce 2025 představil svou dosud nejrozsáhlejší samostatnou muzejní výstavu Other Passengers v Lotyšském národním muzeu umění v Rize, následovala samostatná prezentace Exact Fantasy v Editorial ve Vilniusu a program Stairway To Melon v e-flux Screening Room v New Yorku. Jeho práce byly představeny mimo jiné v Hessel Museum of Art v New Yorku, na 14. Baltic Triennial v CAC Vilnius, v Národní galerii Praha, v Bozaru v Bruselu či ve Fondation Ricard v Paříži. Timofeev současně pedagogicky působí na Rhode Island School of Design a jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách v Rize, Malmö, Tallinnu nebo Lodži.

Radek Brousil (*1980) do tohoto mezinárodního dialogu vstupuje jako autor, který ve své dlouhodobé tvorbě promýšlí vztah obrazu, materiálu a společenské reality. Ve svém post-fotografickém uvažování kombinuje fotografii s textilem, objektem, videem, instalací i malbou a soustavně se věnuje společenskopolitickým a environmentálním tématům, postkoloniálním tendencím i otázce „nové citlivosti“. Jeho práce vyrůstá z kritického vztahu ke standardizovaným interpretacím pozdního kapitalismu, antropocénu i globálních mocenských vazeb a stále výrazněji se obrací také k politice času. Brousil patří k výrazným osobnostem české scény se silnou mezinárodní zkušeností, což potvrzují jeho projekty v New Yorku, Londýně, Bruselu, Budapešti, Tokiu i dalších institucích.

Výstava The Hammer Strikes the Bell a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Hlavního města Praha a Ministerstva kultury České republiky a podpopry skupiny ČEZ.

 

NoD, Taneční magazín

 

FATAL ATTRACTION

Komentovaná prohlídka výstavy Alžběta Krňanská

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na komentovanou prohlídku výstavy Fatal Attraction české umělkyně a malířky Alžběty Krňanské, kterou připravila exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve středu 1. 4. 2026 od 18:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autorka Alžběta Krňanská a kurátor výstavy Pavel Kubesa.

Série maleb Fatal Attraction Alžběty Krňanské pracuje v juxtapozicích s motivy vzájemně propletených fragmentů automobilů a AI generovaných ženských postav. Jedním z původních inspiračních zdrojů, který dále posouvá a rozvíjí, se autorce stává kultovní a kontroverzní snímek Davida Cronenberga Crash. Díla zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“, tedy luxusním automobilem, tj. strojem, který je zároveň svůdný, destruktivní a kulturně zatížený jako symbol moci, statusu, ale současně i jako symbol touhy, jenž není neredukovaný pouze na touhu „maskulinní“.

Malby jsou rámovány patchworkovými konstrukcemi znovu poskládaných monochromů, vytvořenými irizujícími barvami evokujícími kovový povrch vozů. Tyto rámy uvádějí textilní techniky tradičně spojované s ženskou domácí prací do přímého kontaktu s uhlazenou, industriální estetikou automobilového designu. Kontrast podtrhuje napětí mezi měkkostí a tvrdostí, řemeslem a technologií, intimitou a podívanou. Prostřednictvím těchto kontrastů v sérii Fatal Attraction Alžběta Krňanská zkoumá jak automobily fungují nejen jako užitkové stroje, ale také jako fetišizované objekty náklonnosti, násilí a utváření identity v současné kultuře.

(Alžběta Krňanská: Fatal Attraction, Galerie NoD, 2026. Kurátor: Pavel Kubesa, Foto: Michal Ureš)

„(…) PK: Tvé nové obrazy zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“: luxusním automobilem. Automobil je v Tvých obrazech a objektech svůdný a destruktivní zároveň. Je tato svůdnost pro Tebe především „erotikou formy“ – tedy že přitažlivost tkví v designu, lesku a rychlosti –, nebo jakousi „erotikou moci“, tedy že automobil je způsobem touhy: tj. formou a perspektivou, skrze kterou toužíme po statutu, dominanci, vlastnictví? 

 

AK: Automobil dnes funguje jako velmi silný nástroj sebe-definice. Je to způsob, jakým se prezentujeme navenek a jak chceme být vnímáni. Často když někdo získá větší finanční prostředky, jedním z prvních kroků je pořízení luxusního auta. Je to jakýsi „první odemčený level“ na cestě ke statusu, dominanci a vlastnictví.
Nejde tedy jen o estetiku designu, lesku či rychlosti, ale především o erotiku moci – o pocit kontroly, síly a společenské pozice. A myslím, že to už dávno není výhradně mužská doména. Mnoho žen vnímá automobil velmi podobně – jako prostředek autonomie a sebeurčení. (…)“

(Úryvek z rozhovoru Alžběty Krňanské a kurátora Pavla Kubesy pro katalog k výstavě.

Alžběta Krňanská (*1992) je česká umělkyně žijící v Athénách (Řecko), která pracuje na průsečíku malby, textilního řemesla a industriálních technologií. Ve své praxi zkoumá reprezentaci žen, tělesnou autonomii a proměňující se vztah mezi touhou a digitální kulturou. Tradiční techniky jako patchwork, háčkování, batiku a klasickou malbu kombinuje s obrazy generovanými umělou inteligencí a zkoumá napětí mezi svůdností a automatizací, mezi ruční tvorbou a syntetikou. Tradiční textilní postupy často používá jako nositele paměti a genderované práce a rekontextualizuje je v technologicky zprostředkovaném prostředí. Tento dialog mezi měkkostí, ruční prací a strojovou přesností Krňanské umožňuje zpochybňovat, jak je ženskost, touha a tělo v digitální kultuře neustále konstruováno, konzumováno a transformováno. Její umělecká praxe se snaží ukázat, že tato propletení mohou být zároveň nejen zneklidňující, ale současně i posilující a dokážou nabízet nové způsoby imaginace vztahu mezi lidským dotykem a algoritmickými perspektivami strukturování dnešního světa. Krňanská byla finalistkou Ceny kritiky pro mladou malbu (2019). Mimo výstavní aktivity v České republice vystavuje v posledních letech především v mezinárodním, mimo jiné na výstavách A Scattering of Salts (2023, American Institute of Greece), EFFIMISMS (2023, MISC Gallery, Athény) a The WORLDS (2022, Drawing Triennale, Vratislav). Její samostatná výstava I Want You to See It byla uvedena v Alkinois Gallery v Athénách v roce 2025 (kurátor: Panos Giannikopoulos, kurátor řeckého pavilonu na Benátském bienále 2024).

NoD, Taneční magazín