FATAL ATTRACTION

Komentovaná prohlídka výstavy Alžběta Krňanská

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na komentovanou prohlídku výstavy Fatal Attraction české umělkyně a malířky Alžběty Krňanské, kterou připravila exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve středu 1. 4. 2026 od 18:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autorka Alžběta Krňanská a kurátor výstavy Pavel Kubesa.

Série maleb Fatal Attraction Alžběty Krňanské pracuje v juxtapozicích s motivy vzájemně propletených fragmentů automobilů a AI generovaných ženských postav. Jedním z původních inspiračních zdrojů, který dále posouvá a rozvíjí, se autorce stává kultovní a kontroverzní snímek Davida Cronenberga Crash. Díla zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“, tedy luxusním automobilem, tj. strojem, který je zároveň svůdný, destruktivní a kulturně zatížený jako symbol moci, statusu, ale současně i jako symbol touhy, jenž není neredukovaný pouze na touhu „maskulinní“.

Malby jsou rámovány patchworkovými konstrukcemi znovu poskládaných monochromů, vytvořenými irizujícími barvami evokujícími kovový povrch vozů. Tyto rámy uvádějí textilní techniky tradičně spojované s ženskou domácí prací do přímého kontaktu s uhlazenou, industriální estetikou automobilového designu. Kontrast podtrhuje napětí mezi měkkostí a tvrdostí, řemeslem a technologií, intimitou a podívanou. Prostřednictvím těchto kontrastů v sérii Fatal Attraction Alžběta Krňanská zkoumá jak automobily fungují nejen jako užitkové stroje, ale také jako fetišizované objekty náklonnosti, násilí a utváření identity v současné kultuře.

(Alžběta Krňanská: Fatal Attraction, Galerie NoD, 2026. Kurátor: Pavel Kubesa, Foto: Michal Ureš)

(…) PK: Tvé nové obrazy zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“: luxusním automobilem. Automobil je v Tvých obrazech a objektech svůdný a destruktivní zároveň. Je tato svůdnost pro Tebe především „erotikou formy“ – tedy že přitažlivost tkví v designu, lesku a rychlosti –, nebo jakousi „erotikou moci“, tedy že automobil je způsobem touhy: tj. formou a perspektivou, skrze kterou toužíme po statutu, dominanci, vlastnictví? 

 

AK: Automobil dnes funguje jako velmi silný nástroj sebe-definice. Je to způsob, jakým se prezentujeme navenek a jak chceme být vnímáni. Často když někdo získá větší finanční prostředky, jedním z prvních kroků je pořízení luxusního auta. Je to jakýsi „první odemčený level“ na cestě ke statusu, dominanci a vlastnictví.
Nejde tedy jen o estetiku designu, lesku či rychlosti, ale především o erotiku moci – o pocit kontroly, síly a společenské pozice. A myslím, že to už dávno není výhradně mužská doména. Mnoho žen vnímá automobil velmi podobně – jako prostředek autonomie a sebeurčení. (…)

(Úryvek z rozhovoru Alžběty Krňanské a kurátora Pavla Kubesy pro katalog k výstavě.

Alžběta Krňanská (*1992) je česká umělkyně žijící v Athénách (Řecko), která pracuje na průsečíku malby, textilního řemesla a industriálních technologií. Ve své praxi zkoumá reprezentaci žen, tělesnou autonomii a proměňující se vztah mezi touhou a digitální kulturou. Tradiční techniky jako patchwork, háčkování, batiku a klasickou malbu kombinuje s obrazy generovanými umělou inteligencí a zkoumá napětí mezi svůdností a automatizací, mezi ruční tvorbou a syntetikou. Tradiční textilní postupy často používá jako nositele paměti a genderované práce a rekontextualizuje je v technologicky zprostředkovaném prostředí. Tento dialog mezi měkkostí, ruční prací a strojovou přesností Krňanské umožňuje zpochybňovat, jak je ženskost, touha a tělo v digitální kultuře neustále konstruováno, konzumováno a transformováno. Její umělecká praxe se snaží ukázat, že tato propletení mohou být zároveň nejen zneklidňující, ale současně i posilující a dokážou nabízet nové způsoby imaginace vztahu mezi lidským dotykem a algoritmickými perspektivami strukturování dnešního světa. Krňanská byla finalistkou Ceny kritiky pro mladou malbu (2019). Mimo výstavní aktivity v České republice vystavuje v posledních letech především v mezinárodním, mimo jiné na výstavách A Scattering of Salts (2023, American Institute of Greece), EFFIMISMS (2023, MISC Gallery, Athény) a The WORLDS (2022, Drawing Triennale, Vratislav). Její samostatná výstava I Want You to See It byla uvedena v Alkinois Gallery v Athénách v roce 2025 (kurátor: Panos Giannikopoulos, kurátor řeckého pavilonu na Benátském bienále 2024).

NoD, Taneční magazín

 

Sunken Streams

Vernisáž Galerie NoD: Lenka Glisníková

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Sunken Streams vizuální umělkyně Lenky Glisníkové, která proběhne ve středu 17. 9. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

Galerie NoD
Lenka Glisníková
Sunken Streams
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 17. 9. 2025, 18:00
18. 9. – 15. 10. 2025

Lenka Glisníková (*1990) patří k profilujícím se klíčovým osobnostem nastupující české post-fotografické scény. Je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2023 a vítězkou Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku (společně s Karolínou Matuškou v duu Shotbyus) v letech 2020 a 2023. Systematicky se věnuje výzkumně pojaté umělecké praxi v níž rozrušuje ontologické hranice fotografie: dekonstruuje plošnost fotografického média, digitálně manipuluje fotografický obraz a transformuje jej do prostorových objektů a instalací. V posledních letech se intenzivně věnuje zkoumání dopadů moderních technologií na člověka, společnost a širší ekosystémy, současně ji zajímá, jak tyto technologické transformace proměňují naše vnímání reality.

Na jejích posledních samostatných galerijních prezentacích – ať už šlo o dystopickou instalaci v Galerii Kostka (2023), nebo výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v Plato Ostrava (2024) – vytyčila určitý myšlenkový i formální směr: organické a technologické motivy propojuje do nových, často až mimozemsky působících hybridních forem. Její práce nás vede k otázkám, jak technologie utvářejí naše tělo, čas a prostor, a jak se z těchto vlivů stává nová forma každodenní zkušenosti.

 

V připravovaném projektu Sunken Streams pro Galerii NoD se autorka nechává volně inspirovat perspektivami eko-futuristického přemýšlení a sci-fi imaginací. Výstava nabízí spekulativní meditaci o povaze času, materiální proměnlivosti a epistemologických limitech antropocentrického poznání.

PK:
Tvá práce se nechává volně inspirovat například také „new wave“ sci-fi literaturou. V průběhu prací na výstavě jsi několikrát zmínila například díla od Jamese G. Ballarda. Namátkou třeba román Crystal World (1966) nebo povídku Poselství ze Slunce (1981). Ty spojuje téma jakési epidemické katastrofy, která postupně zcela pohlcuje vše živé. Ballard o svých knihách také tvrdil, že zobrazují spíše psychologii budoucnosti nežli budoucnost jako takovou. Co Tě zajímá více: představy posthumánní budoucnosti jako taková, nebo spíše její „emocionální terén“?


LG:

Tato literatura mi pomáhá s imaginací. Místo oblíbeného retrofuturismu a katastrof nabízí prostor pro téma duševního rozkladu jedince a jeho niterných existenciálních otázek. Zajímá mě ten moment, kdy se na horizontu událostí na první pohled neděje nic divného: tj. kdy ztrácíme schopnost postřehnout radikální transformaci světa a skutečnosti. Například v novele Poselství ze Slunce se objeví choroba, která se šíří po celé Zemi. Protagonisté upadají do amnézie a každý den do ní upadají o několik minut déle. Počítají si hodiny „ztraceného času“ až nakonec v tomto bezvědomém, vypnutém stavu tráví skoro celý den. Těch pár minut „našeho vnímání času“, do kterých se na konci povídky proberou, jim naopak přijdou velmi divné: a nakonec tak nereálné. Líbí se mi na tom ten motiv subjektivity vnímání reality – její převrácení – a vztah k času. Onen ubíhající čas, který neúprosně směřuje dopředu navzdory jakýmkoliv našim snahám, je pro mě hodně emotivní moment a motor mých děl.

 

(Úryvek z rozhovoru Lenky Glisníkové s kurátorem Pavlem Kubesou k výstavě pro časopis Artikl)

Výstava Sunken Streams a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

 

NoD, Taneční magazín

ENTEIGNEN

Vernisáž Galerie NoD – Jan Nálevka

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného projektu Enteignen Jana Nálevky, která proběhne v úterý 8. 4. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Jan Nálevka
Enteignen
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 8. 4. 2025, 18:00
9. 4. – 4. 5. 2025

Projekt Enteignen Jana Nálevky je inspirován protestem občanské iniciativy “Deutsche Wohnen & Co. enteignen” a její snahou o řešení krize bydlení v Berlíně, které se v současných podmínkách z mnoha důvodů stává stále méně dostupné pro čím dál tím větší skupinu jeho obyvatel. Otázka bydlení se znovu stává – jako už mnohokrát v minulosti – významným hybatelem dění ve společnosti. V aktuálním případě se tématem diskuse stává radikální požadavek vyvlastnění, odkazující k meziválečné levicové architektonické avantgardě, pro kterou bylo řešení bytové otázky ve 20. a 30. letech hlavní ideovou náplní a důvodem radikality navrhovaných řešení.

Jan Nálevka (*1976) se v dlouhodobém horizontu prostřednictvím velkých kresebných sérií na kancelářském papíře (většinou A4) zabývá tématy prázdnoty, práce, společenských či institucionálních vztahů, norem a pravidel – tedy jakousi „společenskou smlouvou“ a jejími formujícími společenskými silami.

 

Série kreseb Enteignen vznikala již v roce 2020 v čase covidové karantény, dosud však ale nebyla vystavena. Kresebnou instalici doplňuje také dvojice neonových napisů, jejichž kresebná předloha vznikala v témže období, avšak fyzická realizace neonů proběhla až v roce 2025. V Galerii NoD se tak odehraje premiéra Nálevkova významově vrstevnatého projektu.

 

Taneční magazín