»Slova« od „A“ až po „Zet“

V galerii NoD nyní umělec, který svým opravdovým významem není na chvostu. I když je neoddiskutovatelně na konci abecedy…

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU, přátelé umění,

přijměte pozvání na sólovou autorskou výstavu sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta. Ta proběhne pod názvem „SLOVA (Would I Were)“ již tento čtvrtek 25. 6. 2020 od 19.00 v Galerii NoD. Aktuální projekt, který následuje sochařovu prezentaci v brněnském Domě umění, je po letech první umělcovou samostatnou výstavou v Praze. Martin Zet, důležitá postava české výtvarné scény, se zamýšlí nad společensko-politickou situací ve stínu pandemického období. Výstavu již tradičně doprovází autorská esej kurátora Pavla Kubesy.

Galerie NoD

Martin Zet: »Slova (Would I Were)«


Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa

26. 6. – 16. 7. 2020


Vernisáž / Opening: 25. 6. 2020, 19.00

Martin Zet

Martin Zet přichází se soukromým plánem, který jednak zachraňuje možnost sebeuznání a sebepřijetí (thymos) v soukolí četných krizí a hrozeb ve vizi jiné, nepředurčené budoucnosti. V jeho hledáčku stojí schopnost vzdorovat oběma formám politického úpadku. Jen jejich popřením můžeme znovuobjevit budoucnost jako něco, co se teprve musí vynalézt a snad ještě stát. Zetova ,Slova´jsou tak o možnosti pokračování filosofie dějin, i když na první pohled v nepříjemně temném, skoro až dystopicky okázalém duchu: zda dobro existuje, si Zet totiž příliš jistý není. Avšak ,…ale že existuje zlo, to si jistý jsem!´, vyřkne téměř s nadšením.”

(Úryvek z autorské eseje “Mezi nevyvratitelností a nezměnitelností” kurátora Pavla Kubesy)

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

V NODu tentokrát „DIVOCe!“

I tradiční výstavy v experimentálním prostoru NOD již mají zelenou. A tentokrát vskutku půjde o kolektivní projekt vpravdě ojedinělý!

Vážení přátelé umění, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

přijměte pozvání na naši první kulturní akci po znovuotevření prostoru NoD. Ta bude tento čtvrtek, 4. 6. 2020, od 19.00 v Galerii NoD. U příležitosti jejího znovuotevření proběhne jednodenní opening a zpřístupnění karanténního výstavního projektu DIVOCe!“. V rámci toho se po dobu karantény v uzavřené galerii rozrůstal umělecký archiv „pandemického období”.

Účastníci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali denně od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020). Každý den do galerie přibylo jedno dílo od jednoho konkrétního umělce. Výstavní koncept vycházel z principu skupinového, „zřetězeného kurátorování”. Čili: umělec, který dodal dílo do galerie v určený den, současně nominoval autora, který dílo dodá do galerie den následující.
Do projektu tak vstoupilo 31 současných autorů. Ti různými způsoby a uměleckými strategiemi přispěli k tematizaci celospolečenské zkušenosti koronavirové pandemie COVID-19. V uzavřené galerii tak vznikaly nejen site-specific prostorové intervence. Umělci však rovněž přispívali i klasickými díly. Ta buďto právě v období karantény vznikala. Anebo jejich staršími artefakty, které měly potenciál období krizového stavu uměleckým jazykem komentovat.

Projektu se zúčastnili:

Martin Zet, Lenka Tyrpeklová, Milena Dopitová, Tomáš Hlavina, Jan Pfeiffer, Janek Rous, Magda Stanová, Šárka Koudelová, Jimena Mendoza, Lenka Vítková, Igor Korpaczewski, Matěj Lipavský, Petr Stibral, Sláva Sobotovičová & David Fesl, Ivan Pinkava, Ondřej Filípek, Jan Uličný, Erika Velická, Aneta Juklíčková, Johana Pošová & Barbora Fastrová, Peter Kolárčik, Mária Jančová, Eva Koťátková, Dominik Lang, Jiří Kovanda, Romana Drdová, Tadeáš Podracký, David Možný, Petr Lysáček, Petra Čiklová, Vendula Chalánková.

Po celou dobu karantény tak mohli diváci sledovat každodenní umělecké přírůstky v uzavřené Galerii NoD. A to na sociálních sítích a webových platformách. A nyní – 4. 6. 2020 – se projekt v rámci jednodenní akce otevře veřejnosti.

Na vyžádání (u obsluhy kavárny NoD) pak bude zpřístupněn pro zájemce i v následujících třech dnech 5. – 7. 6. 2020 v čase 17.00 – 20.00.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

#NoDdigital: projděte si dnes 3D virtuální prohlídku Galerie NoD

Jedinečná příležitost! Neopustíte svůj domov, ale navštívíte galerii NoD.

Vážení přátelé umění, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

V období karantény, krizového stavu a pandemických opatření, které vedly k uzavření kulturních institucí, jsme pro vás vytvořili interaktivní 3D virtuální prohlídku Galerie NoD. Výstavu Kryštofa Strejce „Sám sobě kadeřníkem“, která byla pouhé dva dny po svém otevření veřejnosti z důvodů bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19 uzavřena, si tak můžete projít v klidu doma na svých počítačích, tabletech či na obrazovkách smartphonů. Závěrem důležitá připomínka: vlastníte-li i brýle pro virtuální realitu, neváhejte je nasadit!

Projekt 3D VIRTUAL TOUR je součástí kampaně #noddigital, v jejímž rámci chce Galerie NoD přispívat k udržení umělecké produkce a dostupnosti umělecké tvorby v dobách pandemické krize:

NoD Digital: 3D VIRTUAL TOUR GALERIE NOD

Výstava: Kryštof Strejc – „Sám sobě kadeřníkem“

Kurátor: Pavel Kubesa

Online Unlimited

#NoDdigitalB

Během 3D virtuální prohlídky můžete procházet sérií interaktivních bodů, v rámci kterých můžete otevírat řadu dodatečného multimediálního obsahu. Můžete tak shlédnout například video interview s Kryštofem Strejcem, detailní reprodukce vystavených děl a komentáře k vybraným dílům, prohlédnout si informační tištěnou brožuru či přečíst doprovodný text k výstavě od kurátora Pavla Kubesy.

VÍCE INFORMACÍ

 

Kryštof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnovější polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem” tematizuje nejen Strejcovo přemýšlení o malbě. Zároveň přináší jeho potřeby „reorganizace obrazu” (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu). Navíc je současně ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény, ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí. Ale rovněž role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.

Úryvek z textu PAVLA KUBESY k výstavě:

“Výchozím bodem je výpravně pojatá figurativní malba, která rozpracovává námětový symbolický terén a jeho narativní potenciál. Strejc zůstává přísně v hranicích média a rámu. Rozměrné barevné malby, pastelová plátna a detailní kresby ctí standardně pojímané představy o daném médiu, v nichž Strejc hledá své vlastní hranice a schopnosti se s nimi umělecky a autorsky vypořádat.

Tento atoreflexivní moment chápe Kryštof Strejc v celé jeho šíři. V primární rovině se obrací, dostředivě, ke své vlastní umělecké praxi: Co jako malíř „zvládám”? Jaký je můj osobní malířský výraz a rukopis? Nakolik dokáži minimalizovat výrazové prostředky, aby malby neupadala do banality a dekorativnosti? Přitom se ale dokáže také ptát: ,Jakou moc jako malíř mám?´V posledku pak, jako kdyby snad i parafrázoval samotný závěr Wittgensteinova Traktátu – „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet” – vlastním dotazováním: ,O čem ještě mohu malovat?”

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

GALERIE NoD zve

Na velmi zajímavou mezinárodní výstavu. Již v první prosincový pátek!

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU a přátelé umění,

srdečně Vás zveme na vernisáž posledního letošního výstavního projektu Galerie NoD, který připravila umělecká dvojice Ester Geislerová & Milan Mazúr ve spolupráci s kurátorem Pavlem Kubesou. Vernisáž výstavy Reenactment. Ta proběhne za účasti autorů již tento pátek 6. 12. 2019 od 19.00.

Ester Geislerová & Milan Mazúr
Reenactment
Kurátor: Pavel Kubesa
7. 12. 2019 – 17. 1. 2020
Vernisáž: 6. 12. 2019 / 19.00

Autorský sólo projekt umělecké dvojice Ester Geislerové a letošního finalisty Ceny Oskára Čepana Milana Mazúra rozvíjí jejich dřívější spolupráci a navazuje na jejich první společný projekt Tekutá mateřská láska, který byl realizován ve zlínské galerii Kabinet T v roce 2018. Umělecký jazyk dvojice charakterizují audiovizuální díla s náznakem nepokoje ve filmové řeči, kritický postoj ke zkoumanému tématu, poukazování na sociální stereotypy či environmentální uvažování. V aktuálním projektu je zřejmý výrazný scénografický sklon a důraz na práci s prostorem galerie, ve kterém rozvíjejí jeho filmově-simulační potenciál.

Nebolo žiadne svetlo. Len vietor. Nepríjemný zvuk. Trvalo to chvíľu. Niekoľko minút? Ťažko odhadnúť, bolo to v priebehu niekoľkých mesiacov? Možno len pár hodín. Takisto priestor nebol konkrétny, taktiež náznak svetla alebo konkrétnej časti. Čierna. Snažil sa spraviť par krokov vpred. Ale nervozita a nestabilita mala dôsledok len pár metrov. Radšej zastal a čakal. Snažil sa vrátiť na miesto, ale nebol kým bol. (…)“Toto je váš nový textový blok a v něm první odstavec.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN