Sunken Streams

Vernisáž Galerie NoD: Lenka Glisníková

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Sunken Streams vizuální umělkyně Lenky Glisníkové, která proběhne ve středu 17. 9. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

Galerie NoD
Lenka Glisníková
Sunken Streams
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 17. 9. 2025, 18:00
18. 9. – 15. 10. 2025

Lenka Glisníková (*1990) patří k profilujícím se klíčovým osobnostem nastupující české post-fotografické scény. Je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2023 a vítězkou Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku (společně s Karolínou Matuškou v duu Shotbyus) v letech 2020 a 2023. Systematicky se věnuje výzkumně pojaté umělecké praxi v níž rozrušuje ontologické hranice fotografie: dekonstruuje plošnost fotografického média, digitálně manipuluje fotografický obraz a transformuje jej do prostorových objektů a instalací. V posledních letech se intenzivně věnuje zkoumání dopadů moderních technologií na člověka, společnost a širší ekosystémy, současně ji zajímá, jak tyto technologické transformace proměňují naše vnímání reality.

Na jejích posledních samostatných galerijních prezentacích – ať už šlo o dystopickou instalaci v Galerii Kostka (2023), nebo výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v Plato Ostrava (2024) – vytyčila určitý myšlenkový i formální směr: organické a technologické motivy propojuje do nových, často až mimozemsky působících hybridních forem. Její práce nás vede k otázkám, jak technologie utvářejí naše tělo, čas a prostor, a jak se z těchto vlivů stává nová forma každodenní zkušenosti.

 

V připravovaném projektu Sunken Streams pro Galerii NoD se autorka nechává volně inspirovat perspektivami eko-futuristického přemýšlení a sci-fi imaginací. Výstava nabízí spekulativní meditaci o povaze času, materiální proměnlivosti a epistemologických limitech antropocentrického poznání.

PK:
Tvá práce se nechává volně inspirovat například také „new wave“ sci-fi literaturou. V průběhu prací na výstavě jsi několikrát zmínila například díla od Jamese G. Ballarda. Namátkou třeba román Crystal World (1966) nebo povídku Poselství ze Slunce (1981). Ty spojuje téma jakési epidemické katastrofy, která postupně zcela pohlcuje vše živé. Ballard o svých knihách také tvrdil, že zobrazují spíše psychologii budoucnosti nežli budoucnost jako takovou. Co Tě zajímá více: představy posthumánní budoucnosti jako taková, nebo spíše její „emocionální terén“?


LG:

Tato literatura mi pomáhá s imaginací. Místo oblíbeného retrofuturismu a katastrof nabízí prostor pro téma duševního rozkladu jedince a jeho niterných existenciálních otázek. Zajímá mě ten moment, kdy se na horizontu událostí na první pohled neděje nic divného: tj. kdy ztrácíme schopnost postřehnout radikální transformaci světa a skutečnosti. Například v novele Poselství ze Slunce se objeví choroba, která se šíří po celé Zemi. Protagonisté upadají do amnézie a každý den do ní upadají o několik minut déle. Počítají si hodiny „ztraceného času“ až nakonec v tomto bezvědomém, vypnutém stavu tráví skoro celý den. Těch pár minut „našeho vnímání času“, do kterých se na konci povídky proberou, jim naopak přijdou velmi divné: a nakonec tak nereálné. Líbí se mi na tom ten motiv subjektivity vnímání reality – její převrácení – a vztah k času. Onen ubíhající čas, který neúprosně směřuje dopředu navzdory jakýmkoliv našim snahám, je pro mě hodně emotivní moment a motor mých děl.

 

(Úryvek z rozhovoru Lenky Glisníkové s kurátorem Pavlem Kubesou k výstavě pro časopis Artikl)

Výstava Sunken Streams a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

 

NoD, Taneční magazín

ENTEIGNEN

Vernisáž Galerie NoD – Jan Nálevka

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného projektu Enteignen Jana Nálevky, která proběhne v úterý 8. 4. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Jan Nálevka
Enteignen
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 8. 4. 2025, 18:00
9. 4. – 4. 5. 2025

Projekt Enteignen Jana Nálevky je inspirován protestem občanské iniciativy “Deutsche Wohnen & Co. enteignen” a její snahou o řešení krize bydlení v Berlíně, které se v současných podmínkách z mnoha důvodů stává stále méně dostupné pro čím dál tím větší skupinu jeho obyvatel. Otázka bydlení se znovu stává – jako už mnohokrát v minulosti – významným hybatelem dění ve společnosti. V aktuálním případě se tématem diskuse stává radikální požadavek vyvlastnění, odkazující k meziválečné levicové architektonické avantgardě, pro kterou bylo řešení bytové otázky ve 20. a 30. letech hlavní ideovou náplní a důvodem radikality navrhovaných řešení.

Jan Nálevka (*1976) se v dlouhodobém horizontu prostřednictvím velkých kresebných sérií na kancelářském papíře (většinou A4) zabývá tématy prázdnoty, práce, společenských či institucionálních vztahů, norem a pravidel – tedy jakousi „společenskou smlouvou“ a jejími formujícími společenskými silami.

 

Série kreseb Enteignen vznikala již v roce 2020 v čase covidové karantény, dosud však ale nebyla vystavena. Kresebnou instalici doplňuje také dvojice neonových napisů, jejichž kresebná předloha vznikala v témže období, avšak fyzická realizace neonů proběhla až v roce 2025. V Galerii NoD se tak odehraje premiéra Nálevkova významově vrstevnatého projektu.

 

Taneční magazín

„Našikmo 4:05“

Daniela Baráčková v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž sólového autorského výstavního projektu Našikmo 4:05 malířky a vizuální umělkyně Daniely Baráčkové, která proběhne ve středu 23. 10. 2024 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Daniela Baráčková
Našikmo 4:05
Kurátor: Pavel Kubesa

Text: Mariana Serranová
Vernisáž: 23. 10. 2024, 19:00
24. 10. – 17. 11. 2024

 

Autorský výstavní projekt Našikmo 4:05 Daniely Baráčkové v Galerii NoD se soustřeďuje na reflexi kolektivních emocí a otázce touhy po smyslu v dnešní rozporuplné společnosti. Baráčková zkoumá různé vnitřní paradoxy a kontrasty společenského prožívání a intersubjektivního vztahování se odrážející aktuální společenské klima. Ve vzájemně provázaných sériích obrazů z posledních let a site-specific intervenci do prostoru Galerie NoD se pod vrstvou estetizující abstrakce zaměřuje na neurčité i jednoznačné symboly, pocity a prvky každodennosti a ptá se po možnostech jednoduchosti a její nedosažitelnosti v roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška.

Daniela Baráčková (*1981) je absolventkou UMPRUM ateliéru Jiřího Davida, prošla také stáží na Akademii výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla. V roce 2007 absolvovala stáž na Willem de Kooning Academy v Rotterdamu. Ve své tvorbě se zaměřuje na transformaci subjektivního prožívání v perspektivě proměnlivé povahy současného sdíleného světa do symbolických akcí. V médiu malby, v němž hledá možnosti průniku mezi minimalistickou jednoznačností a zobecňující abstrakcí, se dlouhodobě věnuje také potenciálu přesahu malby mimo jeji klasické prostorové a materiálové určení. Systematicky se také věnuje médiu videa, instalacím, performance či site-specific strategiím. Byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2013.

Výstava Našikmo 4:05 a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

 

NoD, Taneční magazín

„JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv“

Vernisáž výstavy vizuálního umělce Vladimira 518 v NoD

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž výstavy JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv vizuálního umělce, hudebníka a teoretika architektury Vladimira 518, která proběhne ve středu 29. 5. 2024 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Vladimir 518
JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 29. 5. 2024, 18:00
Výstava potrvá do 30. 6. 2024

Výstavní projekt „JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv“ Vladimira 518 formálně i obsahově čerpá z několika tematických linií, které dlouhodobě formují oblast autorova zájmu. Jednou z nich je tematika hierarchie, kterou nevnímá pouze v kontextu mezilidských vztahů či celých sociálních struktur, ale především i v otázce pozice člověka a okolního světa. Vladimir 518 si pokládá otázky „Kdo je nad kým, čí zájmy a potřeby převažují nad potřebami ostatních bytostí či organismů?“, „Jakým způsobem si vytváříme koncepci sebe sama, naší civilizace, a jakou metodikou tyto informace uchováváme a předáváme dál?

Výstava „JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv“ prezentuje autorovo rozvažování těchto témat v široké škále uměleckých médii. Výrazný ucelený korpus tvoří obsáhlá série tušových kresebných zásahů do autorových litografických tisků s názvem „Kráčející vědomí“. Prostorovým protipólem pracím na papíře je sekvence objektů vycházejících z nasbíraného recyklovaného stavebního materiálu, který vznikal při demoličních zásazích v urbánním prostředí pražského Smíchova. Plechové vrata, dvířka od rozvodných stanic, trámky z vrat autodílen, prkna z chodeb vedoucích ke kancelářím z Nádražní ulice figurují v autorových objektech jako pregnantní fragmenty minulosti, do jejichž povrchů se vrývaly momenty obyčejného života, který momentálně ustupuje nové, ekonomicky atraktivnější budoucnosti.

Součástí expozice je i série videí, které vycházejí ze skulpturální estetiky hrubě štípaných kamenů. Na jejich povrchu se v sekvenčním pořadí odvíjejí drobné vzkazy, osobní prosby či modlitby, ilustrující subjektivně-existencionální napětí současné doby.

Bylo by možné upgradovat na verzi života bez reklam?

Vladimir 518 (*1978) je vizuální umělec, hudebník, knižní editor a zakladatel vydavatelství BiggBoss. Dlouhodobě se věnuje teorii české poválečné architektury, s akcentem na období mezi lety 1958 a 1989. Zároveň působí jako intermediální vizuální umělec, jehož tvorba je ukotvena v kresbě a jejím manifestacím v klasické malbě. V minulosti se věnoval tvorbě komiksů, knih, ilustrací a grafického designu. Stál u vzniku kulturního prostoru MeetFactory, kde má dodnes svůj výtvarný ateliér. V roce 2005 tvořil cyklus komiksů Výlety s ČSSA pro časopis Era 21, který se věnoval předrevoluční architektuře. Společně s Davidem Vrbíkem a Ondřejem Anděrou ze skupiny WWW tvoří audiovizuální projekt SPAM. Ten má za sebou několik multižánrových představení, za všechny je možné jmenovat například Karel Gott Prager (2009), projekt BIT (2010) vytvořený speciálně pro fasádu Nové scény, Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory (2013) či SMRT (2014). V letech 2014 a 2015 pracoval na převedení knihy Kmeny do šestnáctidílné dokumentární série pro Českou televizi. V roce 2016 pak vyšel třetí díl publikace Kmeny, a to Kmeny 90, mapující subkultury v 90. letech 20. století. V letech 2011 až 2014 společně s Davidem Böhmem, Jiřím Frantou a Jaroslavem Plachým kreslil a vydával nezávislé komiksové noviny KIX. V roce 2022 po 10-ti leté práci vydal pod hlavičkou Bigg Boss svůj zatím největší knižní počin Architektura 58-89, ke kterému byla uspořádána i série výstav, a to v Čechách i v zahraničí.

NoD, Taneční magazín