Legenda českého umění v Galerii NoD

Jiří Černický – Reálné vize orákula

Vernisáž sólové výstavy přední postavy českého vizuálního umění posledních desetiletí, současného malíře, multimediálního umělce a performera Jiřího Černického Reálné vize orákula, proběhne v úterý 9. 5. 2023 od 19:00 v Galerii NoD:

Galerie NoD
Jiří Černický
Reálné vize orákula
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 9. 5. 2023, 19:00
Výstava potrvá do 4. 6. 2023

Připravovaná výstava Reálné vize orákula je obsáhlou multimediální instalací skládající se ze série fantasmagorických kreseb a utopistických návrhů, 3D generovaných videí komentujících globální geopolitické dění posledních let, textilních objektů, živé akce a současně téměř nepostřehnutelných instalačních intervencí, které v prostoru galerie simulují přírodní jevy. Tematicky se výstava zaměřuje na zkoumání podprahových motivů moci, odkrývá bizarnost praktik manipulace a šarlatánství. Jiří Černický tyto patogenní společenské projevy zkoumá napříč dějinami lidské civilizace až po současnost a nabízí jejich rozmanité spekulativní interpretace a alternativní varianty.

Jiří Černický (*1966) studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Adély Matasové a poté od roku 1993 na Akademii výtvarných umění v ateliéru Miloše Šejna a Jiřího Davida. Ve své rozmanité tvorbě se pohybuje napříč celou škálou různých médií a uměleckých postupů od malby, instalace a objektové tvorby až po performance a nová média. Je autorem konceptuálních projektů, v nichž pracuje se sociálními tématy a na základě přirozených lidských emocí. Je schopen přesně a s břitkým humorem pojmenovat současné společenské problémy a zprostředkovat divákovi úplně nový pohled na jeho zavedené vnímání světa. Komentuje a podrývá roli nadnárodních korporací a kriticky se vyjadřuje ke konzumu, který ovládá naši realitu. Velkou část jeho díla tvoří utopické, nikdy nerealizované architektonické a jiné projekty, které – ač zůstávají pouhými návrhy – mají schopnost trefně pojmenovat sociální či ekologické problémy dneška. Kromě Ceny Jindřicha Chalupeckého je Černický držitelem Sorosovy ceny a bělehradské 48th October Salon Award. Je autorem samostatné retrospektivní výstavy v Galerii Rudolfinum, svá díla prezentoval například ve SPACE Gallery v Clevelandu, v Artsdepot Gallery v Londýně nebo ve vídeňské Steinek Gallery. Působí jako vedoucí Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

NoD, Taneční magazín

BATTLEFIELD

VERNISÁŽ Galerie NoD

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž výstavy BATTLEFIELD výrazného představitele současné malby, slovenského umělce Martina Lukáče, která proběhne ve středu 15. 2. 2023 od 19:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Martin Lukáč

Battlefield

Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 15. 2. 2023
Výstava potrvá do 26. 3. 2023

Připravovaná výstava pro Galerii NoD prezentuje nejnovější sérii 10 velkoformátových obrazů Martina Lukáče (180x145cm, olej na plátně), které se pohybují na pomezí recyklace a dokončování malířem rozpracovávaných kresebných a grafických motivů. Lukáč se v nové sérii BATTLEFIELD navrací k řadě nedokončených skic a propojuje je jednak se svým zájmem o zkoumání problematiky malířského uchopení portrétu, současně ale i s příznačnými expresivními abstraktními gesty. K jednotlivých skicám přistupuje postprodukčními strategiemi, mechanicky je strojově reprodukuje a následně aktualizuje své původní motivy v rámci současného malířského kontextu a vývoje vlastního rukopisu. Lukáčovy malby tak otevírají téma paměti, téma vzpomínky, ale též možnosti jejich manipulace či změny. Námětově se Lukáč vrací ke svým ikonickým figurám „ninja bojovníků“, které postupně proměňuje směrem k dalším postavám literárních a popkulturních fikcí. Sérii BATTLEFIELD tak v konečném důsledku můžeme číst i jako sérii autorových autoportrétů.

Martin Lukáč (*1989) patří mezi výrazné představitele současné malířské abstrakce. Lukáčovy práce pracují jednou s ikonickými vizuálními symboly, podruhé zase s uvolněnou, barevně dominantní expresivní malbou, přesto zůstávají obrazy rozpoznatelné díky charakteristickému vizuálnímu tvarosloví, které derivuje ze současné lifestylové globální vizuality. Jako malíř se však Martin Lukáč neomezuje na možnosti jediného média. Lukáčovy autorské přesahy se projevují hojným využíváním kresby a jejím volným kombinováním s malbou, vrstvením a přecházením hmotou obrazu do prostoru, ale také autorskými instalacemi, které dvourozměrná díla staví do role objektů. V roce 2016 byla jeho tvorba oceněna Cenou kritiky za mladou malbu.

4

NoD, Taneční magazín

REMINDER

Vernisáž Johany Střížkové v Galerii NoD – Vratké základy úspěchu #9a

Výstava  Vratké základy úspěchu #9a české intermediální umělkyně Johany Střížkové  začíná  ve středu 30. 11. 2022 od 19:00 v Galerii NoD

Galerie NoD
Johana Střížková
Vratké základy úspěchu #9a
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 30. 11. 2022
Výstava potrvá do 31. 12. 2022

Právě otevíraný projekt pro Galerii NoD se věnuje fenoménu lezectví, prostřednictvím kterého Johana Střížková oběvuje řadu antropologických momentů. Výstava je rozsáhlou multimediální prostorovou instalací využívající různé lezecké pomůcky a segmenty boulderingových stěn.

PK: Tady se mi zdá, že v lezectví vnímáme jeho jistý potenciál stát se doslova metaforou, být antropologickou konstantou, obrazem archetypálního úsilí. 

JS: Zajímá mě na tom, zda je to lidská potřeba, nebo potřeba individuální, nutnost a nutkání jedinců, něco osobního, intimního. Jsou to ti a ti konkrétní lidé pohybující se až na samotné hraně bláznovství, anebo je to něco, co všichni máme v sobě a jako individuum to jen můžeš objevit a stát se médiem dané potřeby, můžeš za onu energii hovořit, respektive ona promlouvá tebou, tvou fyzičností a neutuchající potřebou její výkony opakovat.

PK: Není to vlastně takový Sisyfos? Možná, ale pak by to měl být „Sisyfos netragický“. Netragický Sisyfos vrcholu dosahuje, ale jeho psyché vždy touží po vrcholu novém, náročnějším: je to „Sisyfos radostný“. 

JS: Neustále se zde vystavujeme zkouškám, potřebujeme jít dál než minule. „Dál“, „dále“, to je ona motivace.

Úryvek z doprovodného rozhovoru k výstavě.

Johana Střížková (1984) používá ve svých snových a současně civilních „video-etudách“, fotografiích a objektech lidské i ne-lidské aktéry, tj. zvířata, rostliny i věci způsobem, který v divákovi vyvolává ozvěny kolektivního (ne)vědomí. Soustředí se na každodennost lidského života i nevšední situace, na denní rytmus, čas a systematicky rozpracovává svou charakteristickou minimalistickou estetiku. V její práci rezonují otázky posthumanismu, zaobírá se člověkem jako formou a objektem zároveň. Práce Johany Střížkové jsou ale zároveň oslavou lidské imaginace a hravosti.

NoD, Taneční magazín

LAKTISMUS

Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž výstavy LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii  umělecké dvojice Tamara Moyzes & Shlomi Yafe

Galerie NoD
Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe
LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii
Kurátor: Pavel Kubesa
Výstava potrvá do 13. 11. 2022

Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k našemu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství, které vzniklo v Jeruzalémě. Pojmy jako „národ“ a „hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače Laktismu relevantní.

Nové monoteistické náboženství Laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který ignoroval hlas přírody po staletí. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu; kolektiv se tak stává bohyní.

Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu postaveného k uctívání bohyně Laktérie. Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách týkajících se změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování naší společnosti.

Tamara Moyzes (* 1975, Bratislava) je umělkyně žijící a působící v Praze. V současnosti je studentkou doktorského programu Akademie výtvarných umění v Praze, kde rovněž absolvovala magisterský program. Studovala také na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě, na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na Avni Institute of Fine Arts v Tel Avivu. Tamara Moyzes prezentuje ve veřejném prostoru své strategie a reakce na aktuální sociální problémy, přičemž ji zajímá otázka použítí médií jako nástroje politického umění.

 

Shlomi Yaffe (*1973, Tel Aviv) je umělec žijící a působící v Praze. Je absolventem Fakulty výtvarných umění oboru intermediálních studií na VUT v Brně a Akademie umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Ve své praxi se často zabývá sociálními a politickými otázkami souvisejícími s nevědeckými představami o rase a těle, které jsou odvozovány z předpokladů mýtů a ideologií.

NoD, Taneční magazín