Beyond Vibrations

Balet Národního divadla uvádí v premiéře komponované představení z děl tří významných choreografů

Na prkna historické budovy Národního divadla míří premiérové komponované baletní představení Beyond Vibrations z děl tří významných současných choreografů. Spojujícím elementem není jen moderní pohybový slovník, hledání svébytné estetiky či hloubka metaforického sdělení, ale i vibrace „nástrojů“: tančícího těla a znějící struny. Vibrace v choreografiích Krzysztofa Pastora, Hanse van Manena a Marca Goeckeho a také v hudbě Alfreda Schnittkeho, Henryka Góreckého, Benjamina Brittena a Gustava Mahlera.

Z dramaturgie inscenace lze vyčíst i další zajímavou linii: I když Pastor (66), Manen (91) a Goecke (51) pocházejí ze tří různých zemí, spojuje je holandská zkušenost, místní nepopiratelné milieu – Nizozemsko je kolébkou současného baletu.

Hans van Manen je nejznámější a nejuznávanější taneční umělec, jaký se kdy v Nizozemsku narodil – jeho dílo čítající sto padesát baletů patří ke klasice evropského divadelního repertoáru. Krzysztof Pastor, umělecký ředitel Polského národního baletu Teatr Wielki, tančil s Nizozemským národním baletem deset let a jako choreograf v Amsterdamu vytvořil velké celovečerní inscenace. Marco Goecke pochází z německého Wuppertalu, studoval tanec na Královské konzervatoři v Haagu a řadu let vytvářel choreografie pro Scapino Ballet Rotterdam a Nederlands Dans Theater (NDT), kde je od roku 2013 hostujícím choreografem.

Beyond Vibrations nabídne divákům Národního divadla dílo Moving Rooms Krzysztofa Pastora, Frank Bridge Variations Hanse van Manena a Fly Paper Bird Marca Goeckeho.

Kromě vibrací spojuje jednotlivé tvůrce láska ke střízlivosti, umírněné přesné harmonii. Choreografie mohou být dramatické, ale nikdy melodramatické. Čistota projevu, estetická střídmost – to je holandská škola.

Krzysztof Pastor, původem z Polska, vytvořil své dílo Moving Rooms pro Nizozemský národní balet v roce 2008 a nyní osobně přijel do Prahy titul se souborem Baletu Národního divadla nastudovat. Nizozemský choreograf Hans van Manen, žijící legenda, přináší ve svém díle Frank Bridge Variations dotek čistoty a elegance. Choreografii vytvořil pro Nizozemský národní balet v roce 2005. Van Manen evokuje podmanivý vesmír harmonie a krásy, jež jsou pro něho typické. Postavy na jevišti kreslí křivky, kruhy a spirály… Pět párů tanečníků osciluje mezi ladností plynulého pohybu a dynamikou. Hudba Benjamina Brittena je konejšivá i zneklidňující a nenechá diváka v klidu.  Posledním dílem nového baletního triptychu je opus uznávaného německého tvůrce Marca Goeckeho Fly Paper Bird k Páté symfonii Gustava Mahlera. Choreografie vznikla v roce 2021 pro Vídeňský státní balet.

Termíny baletních představení Beyond Vibrations v historické budově Národního divadla:

čtvrtek 5.10. od 19:00 hod. – 1. premiéra,

pátek 6.10. od 19:00 hod. – 2. premiéra,

neděle 8.10. ve 14:00 a 19:00,

sobota 14.10. od 14:00 a 19:00 hod.

Foto: S. Gherciu 

Alice Titzová

pro Taneční magazín

Jiří Opěla náhle opustil Pražský komorní balet

Pražský komorní balet s lítostí oznamuje, že manažer a emeritní ředitel PKB 2. října 2023 navždy odešel

Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023)

Jiří Opěla byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy….

Jiří Opěla se profesionálně věnoval produkční a manažerské práci od roku 1970. Začínal jako vedoucí divadelního Studia Kotva, kde měl možnost spolupracovat s řadou tehdejších známých herců a zpěváků (jsou mezi nimi jména jako např. Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Lasica a Satinský). Brzy nato se stal manažerem skupiny Country Beat Jiřího Brabce a zpěvačky Nadi Urbánkové a spolupracoval s dalšími umělci, např. Karlem Černochem, Pavlem Bobkem, Jiřím Hrzánem, Petrem Spáleným ad. Po období práce na volné noze se stal zaměstnancem Středočeského krajského kulturního střediska, kde se v roce 1979 setkal s Pavlem Šmokem a Pražským komorním baletem a od té doby se datovalo jeho spojení se souborem.

František Pokorný, Jiří Kylián, Jiří Opěla

Produkoval zájezdy v tuzemsku i v zahraničí, v letech 1994–1998 a ještě 2001–2003 PKB vedl z pozice ředitele, ponechávaje však umělecké pole působnosti Pavlu Šmokovi. PKB mezitím vystřídal řadu provozovatelů, zřizovatelů a statusů, až byl v roce 2003 připojen ke Státní opeře Praha. Ale společná cesta s PKB se uzavírá až v roce 2010. Soubor je předán a prodán novým „majitelům“, Mgr. Ladislavě Jandové a JUDr. Ivanu Dunovskému. Jiří Opěla zůstal předsedou dozorčí rady Baletu Praha, o. p. s., provozovatele dnešního Pražského komorního baletu.

Za působení Jiřího Opěly v Pražském komorním baletu se uskutečnilo 80 premiér, 1440 zájezdových představení (125 zahraničních) a 12 koprodukcí s Českou televizí. V roce 1993 založil produkční firmu Real International Arts Services, pod jejíž hlavičkou organizoval mezinárodní projekty a hostování souborů. K největším úspěchům patřil projekt Arcimboldo, kdy se podařilo přivézt do Prahy všechny tři soubory Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána ve Státní opeře, následně se podařilo pozvat samostatně ještě dvakrát NDT 2 a sedmkrát NDT 3. Po tři a půl roku zajišťoval J. Opěla činnost Baletu Státní opery Praha. V roce 2016 inicioval Jiří Opěla na festivalové přehlídce Česká taneční platforma vznik nové ceny, která byla několik let udílena manažerovi roku v oblasti tanečního umění.

Jiří Opěla, foto Roman Sejkot

Jiří Opěla zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým!

Foto: Roman Sejkot, archiv PKB 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jiří Kylián zavítal do Domu tanečního umění

Jiří Kylián převzal v Domě tanečního umění patronát nad Pražským komorním baletem

Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace, zavítal do Domu tanečního umění v pražském Braníku, aby převzal patronát nad Pražským komorním baletem (PKB). Návštěva legendárního tvůrce, který strávil většinu svého života (od roku 1975) v Nizozemsku a celých čtyřiadvacet let (1975-1999) byl uměleckým ředitelem Nizozemského tanečního divadla (NDT), je pro české taneční umělce symbolickým gestem, projevem uznání a solidarity, které dnes taneční divadlo nutně potřebuje. Pražský komorní balet, který založil Pavel Šmok, je již přes půl století výrazným symbolem nezávislé kultury.

Pavel Šmok (1927-2016), choreograf, tanečník a pedagog, patřil mezi nejvýznamnější osobnosti, které ovlivnily českou taneční scénu. „Rád se stávám patronem Pražského komorního baletu, této malé, ale velmi důležité instituce, která si vzala za úkol dát konečně taneční umění na stupeň, na kterém už dávno mělo být, komentuje Jiří Kylián převzetí patronátu. „Můj vztah k Pražskému komornímu baletu je dlouhodobý. Já jsem znal Pavla Šmoka dobře a také jsem ho zval ke mně do Nizozemského tanečního divadla, kde dělal svoje choreografie a on mě pozval do Pražského komorního baletu. Držím PKB palce, je to vynikající ansámbl a doufám, že spolupráce se bude vyvíjet dál.

Jiří Kylián a Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha foto Háta Němečková

„Pevně doufáme, že záštita Jiřího Kyliána pomůže otevřít oči těm, kteří rozhodují o veřejné podpoře nezávislým souborům profesionálního tance, a že konečně pochopí, že taneční profese je extrémně náročná, vyžaduje každodenní několikahodinovou přípravu, nemluvě o délce taneční kariéry,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu„Pokud máme prezentovat a uvádět profesionální představení na té nejvyšší úrovni, je nutné, aby soubor pracoval kontinuálně, a také, aby tanečnici měli jistotu minimálně dvouletého angažmá.“

Ladislava Jandová, ředitelka PKB, a Jiří Kylián

Dům tanečního umění v pražském Braníku otevřel na podzim 2021. Je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou, která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace. „Dnes byl unikátní Dům tanečního umění Praha po dvou letech od jeho vzniku doslova pokřtěn osobou nejpovolanější – Jiřím Kyliánem. Tento výjimečný památkově cenný brownfield zachránili osvícení podnikatelé a pro kulturu ho objevilo a rekonstruovalo Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium,“ uvádí Antonín Schneider, manažer konzervatoře„Spolu s Pražským komorním baletem, studentskými soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha jsme zde získali – po mnohaletých marných jednáních s Prahou v podnikatelském sektoru – kvalitní zázemí pro uměleckou a vzdělávací činnost a technologické zázemí divadelního provozu. Místo je tu i pro uměleckou agenturu Mezinárodní centrum tance, Nadaci Tanec a Divadlo, Institut Pavla Šmoka a Terpsichore – dětské studio a konzervatorní přípravku. Celkem máme šest tanečních studií na 3120 m² plochy. Jiří Kylián toto vše ocenil a podpořil – je to první reálná šance pro nezbytnou akceleraci nezávislého tanečního divadla – dosud neodpustitelně potlačovaného státem i veřejnou správou.“

Jiří Kylián a Pražský komorní balet

„Vidím to dneska poprvé, je to ojedinělé nejen v Česku, ale i za hranicemi. Je to záviděníhodné,“ řekl po své návštěvě Domu tanečního umění Jiří Kylián.

Jiří Kylián se narodil v Praze. V roce 1967 absolvoval Taneční konzervatoř Praha. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School nastoupil v letech 1969-1975 angažmá ve Stuttgarter Ballett u Johna Cranka. Z Německa odešel do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater (NDT) v letech 1975-1977 spoluředitelem a choreografem, v letech 1978-1999 uměleckým šéfem a od roku 1999 choreografem. Vedle hlavního ansámblu NDT vybudoval juniorský NDT 2 (1978) a seniorský NDT 3 (1991). V Haagu založil Kyliánovu nadaci 1986 (od roku 1991 její pobočku v pražském Divadelním ústavu). Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v Haagu, velkou část jeho prací zařadilo do repertoáru 40 renomovaných světových ansámblů. Je nositelem řady vyznamenání a ocenění, mj.Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l´Ordre „Pour les arts et lettres“ (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza a Danza (Milán), Cena A. Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburg International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestižní Ceny V.Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. V roce 2019 byl vyznamenán Akademií krásných umění v Paříži. Význačné ocenění, které akademie uděluje od roku 1816, obdržel jako teprve třetí Čech a je jedním z mála cizinců, kterým se této pocty dostalo.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. V roce 1975 pak choreograf Pavel Šmok založil Pražský komorní balet, což způsobilo velký zlom ve vývoji československého baletu. Na repertoáru souboru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů. Soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, získal řadu významných ocenění.

Jiří Kylián patronát PKB foto Háta Němečková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

I ve 42 letech lze tančit na vrcholu

Nový projekt 42+PEOPLE tanečního souboru 420PEOPLE je důkazem!

Premiérové představení WHERE s Václavem Kunešem a Helenou Arenbergerovou přiblíží nový projekt 

Nový projekt etablovaného tanečního souboru 420PEOPLE otevírá obávané a intimní téma všech profesionálních tanečníků – konec kariéry. Prostřednictvím mezigeneračního dialogu nazvaného 42+PEOPLE chce demonstrovat, že tanec není pouze pro mladé a fyzicky nejzdatnější tanečníky. Chce proto inspirovat a šířit myšlenku, že i „služebně starší“ tanečníci mají na scéně své místo. V novém projektu 42+PEOPLE tak během následujících čtyř let budou postupně účinkovat tanečníci ve věku 42+, kteří boří zažité věkové limity této profese. Pilotní ročník představí choreografie WHERE v podání interpretů Heleny Arenbergerové a Václava Kuneše.

Nejnovější projekt 42+PEOPLE souboru současného tance 420PEOPLE oslavuje mezigenerační dialog tanečníků a přináší jedinečný pohled na vrchol taneční kariéry interpretů po 42. roce života. Václav Kuneš, umělecký šéf souboru, se při tvorbě projektu inspiroval myšlenkou Nederlands Dans Theater 3 Jiřího Kyliána, jehož byl součástí při jeho jedenáctiletém působení v Holandsku.

Řada tanečníků se obává konce své kariéry. Toho, že je na vrcholu zastoupí mladší generace a oni si budou muset zvolit jiný kariérní směr. Prostřednictvím našeho nejnovějšího projektu chceme ukázat, že tomu tak nemusí být! Chceme vzdát hold těm, kteří to vydrželi, tanci se věnují nadále a ukazují jiný pohled na pohyb,“ říká o záměru nového projektu Václav Kuneš.

Kuneš se společně s Helenou Arenbergerovou ujal jak choreografie, tak performance pilotního představení WHERE, které bude mít premiéru 19. listopadu ve Studiu Maiselovka. „Naše choreografické spojení nepřináší společný příběh, ale rozehrává intimitu každého z nás v ryze osobní taneční výpovědi. Bez klišé. Bez nutných anotací. Přesto však evokuje velmi známý renesanční obraz plný neuchopitelného napětí mezi stabilními i rozestřenými životy, napětí v blízkosti dvou cizích lidí… A stále hmatatelnější skrze současný tanec,” přibližuje Kuneš.

WHERE bude, stejně jako další premiéry projektu, i filmově zpracováno. Režie se v prvním případě chopí Jaroslav Brabec. Pro další části 42+PEOPLE plánuje soubor oslovit  choreografy i divadelní režiséry, kteří budou práci s tanečníky 42+ vnímat jako novou příležitost, jak na jevišti pracovat s lidským tělem.

Choreografie: Václav Kuneš & Helena Arenbergerová

Dramaturgie: Lucie Němečková

TANČÍ: Václav Kuneš & Helena  Arenbergerová

HUDEBNÍ KOMPILACE: Exhausted Modern & další interpreti

HUDEBNÍ SUPERVIZE: pierre Urban

Kostýmy: Olo Křížová

Scénografie: Lucia Škandíková

Light design: Jan Mlčoch

Produkce: Martina Laštovková, Aneta Jochim

Marta Lajnerová, David Borovský, Anna Borovská

PR: Agentura PIARISTI

Photo: Adéla Havelková

Grafický design: Marie Holečková

Premiéra projektu WHERE se uskuteční 19. listopadu 2022 ve Studiu MaiselovkaPrvní reprízy budou následovat 20., 21., 26., 27. a 28. listopadu.

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.420people.org.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín