Terpsichoré – Taneční magazín

Vánoční taneční scéna 2023

TCP v pražském Kongresovém centru

Adventní představení, v němž se potkává energie mládí, talent a radost z pohybu. Večery, které potěší příznivce klasického i současného tance. To je komponovaný program, jenž pod názvem „Vánoční taneční scéna 2023“ uvede konzervatoř Taneční centrum Praha v pondělí 18. a v úterý 19. prosince od 18 hodin. Na jevišti pražského Kongresového centra se představí nejen zkušení členové obou studentských souborů konzervatoře – Balet Praha Junior a Baby Balet Praha, ale i mnoho dalších, včetně těch nejmladších adeptů tanečního žánru z nejnižších ročníků a taneční přípravky Terpsichoré.

Konzervatoř Taneční centrum Praha připravuje komponovaný pořad v předvánočním čase už tradičně každý rok.

„Vánoční představení je každoročně speciální a neopakovatelné, ač se letos jedná již o třicátý ročník. Ve večeru se představí práce pedagogů a studentů konzervatoře napříč všemi ročníky a všemi tanečními technikami. Je to okamžik, kdy mají všichni možnost ukázat výsledky své práce z prvního pololetí,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „V publiku jsou hojně zastoupené rodiny a přátelé našich studentů a zaměstnanců a pro nás je jejich podpora a přítomnost nesmírně důležitá. Vlastně je to naše malé poděkování právě jim. Na závěr si společně zazpíváme koledy a naladíme se na adventní atmosféru plnou harmonie a vzájemné sounáležitosti…“

Vánoční taneční scéna

Kdy: 18. a 19. prosince 2023, 18:00

Kde: Kongresové centrum Praha

Tančí: Taneční centrum Praha, Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, Terpsichoré

Vstupenky na představení jsou k dispozici zde: https://www.tanecnicentrumpraha.cz/l/vanocni-tanecni-scena-2023/

Foto: Serghei Gherciu

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Závěrečná představení uzavřou divadelní sezónu konzervatoře Taneční centrum Praha

Přehlídka umělecké činnosti konzervatoře

Taneční centrum Praha uvede ve čtvrtek 22. a v pátek 23. června od 18 hodin v Divadle Hybernia Závěrečné představení sezóny 2022/23, které je každoroční přehlídkou umělecké činnosti konzervatoře. Na jevišti se vystřídají všichni studenti školy od prvního do osmého ročníku společně s přípravným oddělením Terpsichore. Mladí umělci divákům předvedou průřez vyučovanými tanečními styly jako je balet, jazz, moderní tanec, step, lidový tanec či akrobacie. Choreografie pro slavnostní večery připravili Attila Egerházi, Tereza Hloušková, Pavla Königsmarková, Šimon Kubáň, Eva Plocková, Linda Svidró, Michal Štípa a Pavla Zusková.

„Naši studenti za uplynulý školní rok absolvovali neskutečných 76 představení a závěrečná představení Tanečního centra Praha jsou opravdu ta poslední v letošní nabité sezóně,“ uvádí Jan Schneider, ředitel konzervatoře – gymnázia Taneční centrum Praha. „Ve večeru tedy odtančíme skutečně jen nepatrnou část naší celoroční práce. V programu se představí jednotlivé ročníky konzervatoře včetně našich nejmladších žáků a dokonce i přípravné taneční oddělení Terpsichore. Pro všechny je to další velmi cenná zkušenost na prknech, která znamenají svět, a všem účinkujícím studentům tedy ze srdce přeji tradiční ‚zlomte vaz‘!“

„Letošní školní rok byl pro nás velmi úspěšný,“ doplňuje Jan Schneider. „Nejen, že jsme měli možnost opět nastartovat veškeré školní i mimoškolní aktivity: regionální studijní a relaxační campy, Vánoční taneční scénu, poznávací zájezd do Itálie, představení v pražských i regionálních divadlech, workshopy, 37. ročník festivalu Mezinárodní týdny tance a spolupráci s dalšími kulturními organizacemi, ale také jsme nadále zvelebovali, pro nás stále nové, sídlo v Domě tanečního umění Praha. Máme za sebou všichni obrovský kus práce.“

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jiří Kylián zavítal do Domu tanečního umění

Jiří Kylián převzal v Domě tanečního umění patronát nad Pražským komorním baletem

Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace, zavítal do Domu tanečního umění v pražském Braníku, aby převzal patronát nad Pražským komorním baletem (PKB). Návštěva legendárního tvůrce, který strávil většinu svého života (od roku 1975) v Nizozemsku a celých čtyřiadvacet let (1975-1999) byl uměleckým ředitelem Nizozemského tanečního divadla (NDT), je pro české taneční umělce symbolickým gestem, projevem uznání a solidarity, které dnes taneční divadlo nutně potřebuje. Pražský komorní balet, který založil Pavel Šmok, je již přes půl století výrazným symbolem nezávislé kultury.

Pavel Šmok (1927-2016), choreograf, tanečník a pedagog, patřil mezi nejvýznamnější osobnosti, které ovlivnily českou taneční scénu. „Rád se stávám patronem Pražského komorního baletu, této malé, ale velmi důležité instituce, která si vzala za úkol dát konečně taneční umění na stupeň, na kterém už dávno mělo být, komentuje Jiří Kylián převzetí patronátu. „Můj vztah k Pražskému komornímu baletu je dlouhodobý. Já jsem znal Pavla Šmoka dobře a také jsem ho zval ke mně do Nizozemského tanečního divadla, kde dělal svoje choreografie a on mě pozval do Pražského komorního baletu. Držím PKB palce, je to vynikající ansámbl a doufám, že spolupráce se bude vyvíjet dál.

Jiří Kylián a Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha foto Háta Němečková

„Pevně doufáme, že záštita Jiřího Kyliána pomůže otevřít oči těm, kteří rozhodují o veřejné podpoře nezávislým souborům profesionálního tance, a že konečně pochopí, že taneční profese je extrémně náročná, vyžaduje každodenní několikahodinovou přípravu, nemluvě o délce taneční kariéry,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Pokud máme prezentovat a uvádět profesionální představení na té nejvyšší úrovni, je nutné, aby soubor pracoval kontinuálně, a také, aby tanečnici měli jistotu minimálně dvouletého angažmá.“

Ladislava Jandová, ředitelka PKB, a Jiří Kylián

Dům tanečního umění v pražském Braníku otevřel na podzim 2021. Je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou, která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace. „Dnes byl unikátní Dům tanečního umění Praha po dvou letech od jeho vzniku doslova pokřtěn osobou nejpovolanější – Jiřím Kyliánem. Tento výjimečný památkově cenný brownfield zachránili osvícení podnikatelé a pro kulturu ho objevilo a rekonstruovalo Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium,“ uvádí Antonín Schneider, manažer konzervatoře. „Spolu s Pražským komorním baletem, studentskými soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha jsme zde získali – po mnohaletých marných jednáních s Prahou v podnikatelském sektoru – kvalitní zázemí pro uměleckou a vzdělávací činnost a technologické zázemí divadelního provozu. Místo je tu i pro uměleckou agenturu Mezinárodní centrum tance, Nadaci Tanec a Divadlo, Institut Pavla Šmoka a Terpsichore – dětské studio a konzervatorní přípravku. Celkem máme šest tanečních studií na 3120 m² plochy. Jiří Kylián toto vše ocenil a podpořil – je to první reálná šance pro nezbytnou akceleraci nezávislého tanečního divadla – dosud neodpustitelně potlačovaného státem i veřejnou správou.“

Jiří Kylián a Pražský komorní balet

„Vidím to dneska poprvé, je to ojedinělé nejen v Česku, ale i za hranicemi. Je to záviděníhodné,“ řekl po své návštěvě Domu tanečního umění Jiří Kylián.

Jiří Kylián se narodil v Praze. V roce 1967 absolvoval Taneční konzervatoř Praha. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School nastoupil v letech 1969-1975 angažmá ve Stuttgarter Ballett u Johna Cranka. Z Německa odešel do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater (NDT) v letech 1975-1977 spoluředitelem a choreografem, v letech 1978-1999 uměleckým šéfem a od roku 1999 choreografem. Vedle hlavního ansámblu NDT vybudoval juniorský NDT 2 (1978) a seniorský NDT 3 (1991). V Haagu založil Kyliánovu nadaci 1986 (od roku 1991 její pobočku v pražském Divadelním ústavu). Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v Haagu, velkou část jeho prací zařadilo do repertoáru 40 renomovaných světových ansámblů. Je nositelem řady vyznamenání a ocenění, mj.Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l´Ordre „Pour les arts et lettres“ (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza a Danza (Milán), Cena A. Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburg International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestižní Ceny V.Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. V roce 2019 byl vyznamenán Akademií krásných umění v Paříži. Význačné ocenění, které akademie uděluje od roku 1816, obdržel jako teprve třetí Čech a je jedním z mála cizinců, kterým se této pocty dostalo.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. V roce 1975 pak choreograf Pavel Šmok založil Pražský komorní balet, což způsobilo velký zlom ve vývoji československého baletu. Na repertoáru souboru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů. Soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, získal řadu významných ocenění.

Jiří Kylián patronát PKB foto Háta Němečková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Gala Domu tanečního umění

Představení bylo věnováno Františku Pokornému

února 2023 diváci zhlédli Gala Domu tanečního umění. Ten se skládá hned z několika prestižních tanečních škol, mezi ně patří Taneční centrum Praha – konzervatoř, Pražský komorní balet, Terpsichoré, Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo a Nadační fond – Institut Pavla Šmoka.

Večer byl věnován Františku Pokornému, tanečníku, choreografovi, režisérovi, libretistovi a kritikovi. Narodil se 23. února 1933 v Okříškách, okres Třebíč. Nemohl ale být přítomen z důvodu nemoci. Největším překvapením večera bylo, že místo Františka promluvil k divákům z plátna důstojný kocour! Projev kocoura byl distingovaný, ale většina publika “kuckala“ smíchem. Je vidět, že sám balet se nebere zas tak vážně…. i když je to velmi náročná dřina a vrcholové umění.

František Pokorný byl významný dramaturg, nekonvenční choreograf, hledal nové tvarosloví a pohybový slovník, české taneční umění velmi obohatil. Nastudoval přes 30 baletních titulů, novinky i tradiční náměty. Coby choreograf spolupracoval na desítkách operních, operetních, muzikálových a činoherních inscenacích, spolupracoval s televizí a filmem jako režisér. Zapsal se do dějin české pantomimy jako iniciátor Festivalů pantomimy.

Pokud jde o samotný taneční večer, dá se říci, že všechny choreografie i pohyby tanečníků byly perfektní, dobře se na ně divákovi hledělo a nelze nic vytknout. Přesto – postrádala jsem pestrost kostýmů. Všechny choreografie byly laděné pouze do černých, bílých, možná černo-bílých barev, což divákovi ubírá na radosti. Snad jen malé dívenky měly růžové sukýnky, alespoň nějaké zpestření.

Scéna neobsahovala žádné výrazné kulisy, tu a tam si tanečníci něco s sebou přivzali na jeviště, ale vlastně nebylo toho až tak moc, co sledovat.

Zástupci všech výše zmíněných škol předvedli své umění, viděli jsme Čas plyne…, Pařížskou polku, Jdu po ledu, Sněženky, V Betlémě, Hej Gorale!, Spirituál, Schovám se u tebe, Magnolii, Imagine, Epitaf, Proud Marry, Nebeskou bránu, Černý mraky nepláčou, Ghost Town (fragment), Chronos, Essa, Lidé, které možná znáš a Listy důvěrné (fragment).

Hej Gorale! přípravného oddělení konzervatoře TCP Terpsichoré proběhlo v ostrém rytmu a diváky v hledišti trošku rozhýbalo. Ledaskdo si podupával či lehce potleskával. Choreografie na skladby Johna Lennona (Imagine), či Boba Dylana (Nebeská brána) vyvolávaly nostalgii a silné emoce.

Rovněž okamžiky, kdy taneční kreace připomínaly spíše cirkusové umění, se jistě zaryly do paměti všech sedících v hledišti.

Musíme uznat, že to byl krásně strávený večer, zanechal v nás příjemný dojem a vřele doporučujeme.

Dalším milým zjištěním bylo, že Dům tanečního umění Praha, který nyní obývá nově zrekonstruovanou budovu Branického pivovaru, je se současným prostorem pro taneční vzdělávání velice spokojený.

Foto: Archiv Domu tanečního umění

Eva Smolíková

Taneční magazín