Projekt „Dům tance Palmovka“

Blýská se konečně na lepší časy pro tanečníky a taneční soubory?

Po neúspěšných jednáních s městskou částí Prahy 5 o prodloužení nájemní smlouvy v areálu na Žvahově a několika letech intenzivního hledání, objevilo vedení konzervatoře Taneční centrum Praha kvalitní prostory pro vybudování nového „domu tance“. V lednu 2020 soukromý majitel nabídl komplex dvou propojených budov na Palmovce, v němž dříve sídlila televize Prima. Objekt nabízí kompletní zázemí pro teoretickou i praktickou výuku podle koncepce TCP „konzervatoř – gymnázium“ a také cvičné jeviště a další 4 zkušebny pro profesionální umělecká tělesa s kontinuálním provozem (včetně produkčního a technologického zázemí). Konzervatoř Taneční centrum Praha, jako nositel a zpracovatel úvodní studie této vize, oslovila Asociaci tanečních umělců ČR a nabídla spoluúčast všem pražským institucím a nezávislým skupinám tanečního a pohybového divadla, pantomimy i nového cirkusu. V tuto chvíli projekt „Dům tance Palmovka“ zpracovává Magistrát hlavního města Prahy.

Dům tance Palmovka by podstatně zkvalitnil infrastrukturu tanečního žánru, respektive nonverbálního umění v Praze. Pedagogové, tvůrci a inscenátoři by měli dostatečné zázemí pro výuku i tvorbu náročných inscenací tanečního divadla a prostor pro vzdělávací, motivační a propagační akce. V objektu by mohlo současně pracovat 150 studentů a 46 pedagogů konzervatoře, dva juniorské studentské soubory a dalších cca 60 umělců a cca 40 produkčních a provozně-technických pracovníků v celodenním kontinuálním provozu (kancelářské, hygienické, šatnové, stravovací a skladové zázemí). Všechny odborné prostory včetně vybavení a lektorů by v mimoškolní a mimopracovní době mohly sloužit občanským aktivitám: dětská taneční studia, taneční a kondiční výuka pro dospělé, stepařské studio, videotéka a knihovna, posilovna a rehabilitace, vzdělávací pořady pro školy atd. (jako dosud na Žvahově).

Stavebně technické a provozní parametry areálu dokazují, že je zde zcela výjimečná příležitost hl. m. Prahy vytvořit skutečný „dům tance“, který vyřeší současně několik problémů tanečního žánru v širokém spektru jeho specifických potřeb.

Vzhledem k poloze, velikosti a ceně objektu jsme ihned oslovili představitele hlavního města Prahy, kteří postupně návrh zpracovávají. Výbor pro kulturu MHMP projednal získání komplexu na Palmovce dne 5. února a jednomyslně projekt podpořil. Nyní se jednání přesouvá do výboru pro správu majetku. Pro Prahu je tento komplex nejen po stránce stavebně technické, ale také vzhledem k atraktivní lokalitě výhodnou dlouhodobou investicí do majetku města. Zásadní přínos z hlediska poskytování veřejné vzdělávací a kulturní služby je zřejmý,“ konstatuje vedení konzervatoře TCP.

Samotný pojem „dům tance“ vzešel z jednání bývalého ministra kultury Ilji Šmída s choreografem Petrem Zuskou již v roce 2018, později byl opakovaně zmíněn při jednáních představitelů vlády a je podporován politiky bez ohledu na politickou příslušnost.

Taneční žánr je nejen v Praze, ale i v celé České republice vzhledem ke konstantním scénickým žánrům výrazně podfinancován a handicapován také prostorově,“ vysvětluje dále Antonín Schneider, manažer konzervatoře Taneční centrum Praha. „V České republice je 9 vícesouborových divadel (tedy scén, jejichž součástí je i baletní soubor), které ale svou dostupností pokrývají jen cca 30 % území ČR. V regionálních kulturních centrech pak funguje dalších 15 činoherních a 5 loutkových příspěvkových divadelních institucí, ale není zde ani jediná taneční. Praha zřizuje 7 příspěvkových činoher a je zde dalších 6 nezávislých činoherních divadel, dotovaných v obdobné výši jako příspěvkové instituce (min. 20 mil. Kč ročně). Z výše uvedeného je zřejmé, že vůbec nejsou vytvořeny podmínky pro žádné profesionální taneční instituce všechny jsou tzv. nezávislé a tedy napojené pouze na grantové systémy s minimální finanční podporou (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nyní zapsané ústavy a zapsané spolky). V Praze sice sídlí také Balet Národního divadla, ten je ale zřízený a dotovaný v rámci příspěvkové organizace Ministerstva kultury, nikoli hlavním městem Prahou. Profesionální instituce ani konzervatoře tanečního žánru v Praze (mimo zmíněný Balet ND), nemají nejen ekonomické, ale ani prostorové profesionální podmínky pro svoji kontinuální činnost: taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, vlastní divadlo, sklady pro mobilní scénickou technologii, kostýmy a scénografii pro inscenování skutečného tanečního divadla…“

V této situaci se nachází dlouhodobě například i naše první nezávislé těleso tanečního žánru Pražský komorní balet, který nabízí tanečním umělcům stálá angažmá a roční umělecké smlouvy a pokrývá významnou uměleckou poptávku také v regionech – ani ten dosud nemá vlastní „střechu nad hlavou“. Obdobně jsou na tom i další profesionální nezávislé soubory, které musí pracovat v provozně a technologicky nevhodných prostorech po celé Praze. A přitom tanec v hlavním městě je významnou součástí živé kultury, ekonomicky výhodným reprezentačním a turistickým fenoménem. Dům tance Palmovka tedy nabízí řešení, respektive záštitu významné profesionálně vyškolené a motivované skupině umělců, která svou veřejnou kulturní službou představuje již nyní – v nedůstojných improvizovaných podmínkách – cca 6 premiér a 140 představení, respektive 70 000 diváků za sezónu (cca polovina z nich v Praze).

Foto: archiv

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

BABY BALET PRAHA tentokrát na Vinohradech

Celovečerní rodinné taneční divadlo „Letem světem” je opět zde

Kdy? 16. února 2020 v Divadle na Vinohradech od 17.00 hod 

Nový projekt BBP navazuje na předchozí představení: Vítej na světě. Zatímco v předchozím choreografickém pásmu byl ústředním tématem člověk, jeho narození a zrání do dospělosti, v novém projektu je ústřední téma: lidé na celém světě.

Svět nás provází od rána do večera, od dětství do stáří – je protějškem našeho bdělého vědomí, nikdy se ho nemůžeme zbavit. Jan Patočka si všiml, že český pojem „svět“ souvisí se slovem světlo, pro Řeky byl svět: kosmos, tedy krása a řád, latinské mundus znamená čistý, anglické world znamená lidský věk, pokolení.

„Na svět nepřicházíme do samoty, ale mezi jiné lidi a jejich přičiněním. Chci-li s někým mluvit, musím překlenout propast a rozdíl mezi mým a jeho světem.“ (Jan Sokol)

V současné době jsou příležitosti pro dělání věcí „od srdce“ velmi redukovány. Náš večer by měl diváky přesvědčit, že ještě stále stojí za to hlouběji poznat a pochopit jaký svět nás to vlastně obklopuje, že přes rozdílnosti je tu společný základ.

 „Kdo miluje doopravdy, ve své lásce k určité osobě miluje celý svět.“ (Erich Fromm)

Realizovat takový projekt se studenty, kteří se tanečnímu řemeslu teprve učí, vyžaduje spolupráci, trpělivost a kreativitu od všech zúčastněných: nejen od studentů, ale především od přizvaných profesionálů a v neposlední řadě od všech dospělých, kteří s realizací pomáhali.

Děkujeme za spolupráci.

Za autorský tým

 Vlasta Schneiderová

V zájmu zvýšení povědomosti o tanci mám několik intimní produkčních informací pro „fajnšmekry“: celková délka programu: 100 minut, počet účinkujících: cca 25, stavba scény: 6 hodin, bourání: 2 hodiny, rozpočet: 1,2 mil. Kč, plánovaný počet repríz: 85, v sezónách 2019 – 2022.

Antonín Schneider, manager, dramaturg

TANEČNÍ MAGAZÍN

BABY BALET PRAHA uvádí premiéru »Letem světem«

Celovečerní rodinné taneční divadlo „Letem světem”

Nový projekt BBP navazuje na předchozí představení: Vítej na světě. Zatímco v předchozím choreografickém pásmu byl ústředním tématem člověk, jeho narození a zrání do dospělosti, v novém projektu je ústřední téma: lidé na celém světě.

Svět nás provází od rána do večera, od dětství do stáří – je protějškem našeho bdělého vědomí, nikdy se ho nemůžeme zbavit. Jan Patočka si všiml, že český pojem „svět“ souvisí se slovem světlo, pro Řeky byl svět: kosmos, tedy krása a řád, latinské mundus znamená čistý, anglické world znamená lidský věk, pokolení.

„Na svět nepřicházíme do samoty, ale mezi jiné lidi a jejich přičiněním. Chci-li s někým mluvit, musím překlenout propast a rozdíl mezi mým a jeho světem.“ (Jan Sokol)

V současné době jsou příležitosti pro dělání věcí „od srdce“ velmi redukovány. Náš večer by měl diváky přesvědčit, že ještě stále stojí za to hlouběji poznat a pochopit jaký svět nás to vlastně obklopuje, že přes rozdílnosti je tu společný základ.

„Kdo miluje doopravdy, ve své lásce k určité osobě miluje celý svět.“ (Erich Fromm)

Realizovat takový projekt se studenty, kteří se tanečnímu řemeslu teprve učí, vyžaduje spolupráci, trpělivost a kreativitu od všech zúčastněných: nejen od studentů, ale především od přizvaných profesionálů a v neposlední řadě od všech dospělých, kteří s realizací pomáhali.

Děkujeme za spolupráci.

Za autorský tým

Vlasta Schneiderová

 V zájmu zvýšení povědomosti o tanci mám několik intimní produkčních informací pro „fajnšmekry“: celková délka programu: 100 minut, počet účinkujících: cca 25, stavba scény: 6 hodin, bourání: 2 hodiny, rozpočet: 1,2 mil. Kč, plánovaný počet repríz: 85, v sezónách 2019 – 2022.

Antonín Schneider, manager, dramaturg. 

Neděle 10. listopadu 2019 od 19.00 hodin

Divadlo na Vinohradech, nám. Míru 7, Praha 2

Prodej vstupenek: divadlonavinohradech.cz

https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Letem-svetem

TCP,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec a kulturní politika

Již následující pondělí 3. 6. Za účasti osobností typu Yvony Kreuzmannové, Antonína Schneidera, Andrey Opavské a dalších!

Celá velmi zajímavá akce bude probíhat již v pondělí 3. června 2019 v Galerii HAMU. Smyslem je vyslovit a pojmenovat klíčovou problematiku oboru v aktuálním stavu, zjistit možnost konsenzu odborníků v zásadních bodech, které by pak bylo možné tlumočit odborům pro tvorbu strategie kulturní politiky.

Jednou z přednášejících bude i Yvona Kreuzmannová (vlevo), ředitelka právě probíhajícího festivalu TANEC PRAHA

Program:
9.00 – 12.30 sympozium – konferenční příspěvky

1. blok (9.00 – 10.30)
Lucie Hayashi: Partneřina nejen na jevišti. Český tanec od floor work ke zvedačkám
Jana Návratová: Tanec jako potenciál. Několik podnětů pro budoucí kulturní politiku.
Antonín Schneider: Vize – priority – léčba.
Yvona Kreuzmannová: Profesionálové v amatérských podmínkách.
Jana Bohutínská: Granty. A co dál? (Reflexe svobodné třicetiletky)

2. blok (10.45 – 11.30)
Roman Vašek / Lucie Hayashi: Balet v českých regionech.
Petr Kiška: S čím se potýká nezávislá kultura mimo hlavní město?
Adriana Světlíková: Decentralizace kultury, tendence vzniku nových projektů a podmínky reprízování – očima českého kulturního networku Nová síť

3. blok (11.45 – 12.30)
Jana Adamcová / Andrea Opavská: Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních průmyslů – šance pro tanec?
Libor Kasík: Nová situace vyžaduje nové přístupy.

V
V dopoledním bloku bude mít přednášku i Antonín Schneider (zcela vlevo) na téma vizí, priorit a léčby potíží

13.30 – 16.30 Zaostřeno na Tanec: Kulatý stůl
Moderovaná debata pro shrnutí klíčových strategických kroků pro tanec v kulturní politice ČR, navazující na témata a stěžejní otázky z debat dopolední konference

Moderátorem diskuze i dopolední konference je Jakub Deml.

 

Foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN