Telemost propojí na 9 hodin divadla po celé republice
Osmý ročník „Noci divadel“ proběhne v sobotu 21. 11. 2020. A to ve výrazně odlišné podobě, než v předchozích letech. Divadla se se svými diváky propojí pouze prostřednictvím on–line platforem. Podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“ se vzhledem k celosvětové koronavirové pandemii stal ještě naléhavějším, než organizátoři očekávali. Do „Noci divadel“ jsou zapojena celkem 64 divadla ze 17 měst a obcí České republiky. Součástí letošního ročníku bude devět hodin trvající telemost s názvem: „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Je organizovaný koordinátorem akceInstitutemumění – Divadelním ústavem. Komponované pásmo, složenéze živých vstupů i předtočených záznamů, propojí 28 divadel z devíti měst. Kompletní program všech zúčastněných divadel je k dispozici na: www.nocdivadel.cz.
Téma letošního ročníku „udr-život-elnost“ bylo (již před vypuknutím pandemie) zvoleno v návaznosti na sílící zájem o ekologii a tlak na udržitelnost života na Zemi. K ekologickým tématům, v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu, se nyní nečekaně přidružila i témata existenční. Na programu divadel, která musejí být v současné době pro veřejnost uzavřena, budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.
Součástí letošního ročníku bude virtuální telemost s názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Vysílat se bude ze studia přímo v sídle „Institutu umění – Divadelního ústavu“, který „Noc divadel“ koordinuje již od roku 2013. Během 9 hodinového komponovaného programu, složeného ze živých vstupů i předtočených záznamů, se virtuálně propojí celkem 24 divadla z devíti měst. Moderování pásma si vzala na starost trojice: Ondřej Cihlář, Kateřina Císařová a Sára Affašová. Živý virtuální telemost bude probíhat od 13 do 21 hodin.
„Během odpoledne a večera se mohou diváci těšit na rozhovory s umělci, virtuální návštěvy výstav, interaktivní prohlídky divadelního zákulisí, hry, soutěžní kvíz, ochutnávky z inscenací i návštěvy divadelních zkoušek, debaty i dramaturgické úvody. Nezapomíná se napodcast pro dospělé i pohádku a dílnu pro děti. Ve vysílání budou také uvedeny programové tipy dalších divadel zapojených do letošní ,Noci divadel´, takže si diváci budou mít opravdu z čeho vybírat,” říká Martina Pecková Černá z IDU.
Martina Pecková Černá
Zajímavý program si připravila i další divadla – například Naivní divadlo Liberec má na programu speciální noční virtuální procházku zákulisím divadla.
Jihočeské divadlo zpřístupní dokument z letního hostování na zámcích i ve městech v jižních Čechách.
Divadlo Kladno odvysílá záznam inscenace „Stín kapradiny“ na motivy baladické novely Josefa Čapka.
Divadlo Orfeus uvede záznam situační komedie „Lháři“ z pera skotského dramatika A. Neilsona.
Do virtuálního telemostu se zapojí: Divadlo Říše loutek, Divadlo Drak, Loutky bez hranic, Divadlo Bez zábradlí, Chemické divadlo, RockOpera Praha, PONEC – divadlo pro tanec, Divadlo D21, Divadlo Orfeus, Studio ALTA, Moravské divadlo Olomouc, KD Mlejn, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Alfa, Divadlo v Dlouhé, Národní divadlo Praha, Komorní scéna Aréna, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Kámen, Kulturní zařízení Valašské Meziříčí, Městské divadlo Zlín, Divadlo Tramtárie, Divadlo DISK, Divadlo MeetFactory, Divadlo Lampion a Institut umění – Divadelní ústav.
On–line telemost „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“: 21.11. od 13 do 21hod.:https://youtu.be/tyDqNgF5BMA
I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.
Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.
TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.
Jako na drátkách
Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.
Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion
Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.
Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce.
V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!
Skloubení s historií
Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.
Moderní tanec se snoubí s historií
Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.
Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.
Semináře, workshopy i kulaté stoly
Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.
Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.
Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně
KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.
Tradičně i pro děti
KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.
Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.
Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace
Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…
Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu skvěle vyřádily.
A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.
V duchu pohádek – Vysočina
Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod „světovým“ názvem „Dance with Changing Parts“.
Hodinová produkce „Dance with Changing Parts“v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí
Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.
Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky“ zpomalované nástupy všech účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.
A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.
Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon
Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.
Trochu kouzla zbaven
Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější „takyosobnosti“.
Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického – ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! – i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.
Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo
Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?
Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.
Opravdu, velká poklona
Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.
Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.
Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor
Designérka Anna Marešová, o níž TANEČNÍ MAGAZÍN psal v souvislosti s jejím návrhem pražské „kabrioletové“ tramvaje, a básník a biolog Jiří Sádlo v CAMPu
V červnu si herec a moderátor Ondřej Cihlář do své talkshow Camping s Ondřejem Cihlářem v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pozval designérku Annu Marešovou a biologa a básníka Jiřího Sádla. Talkshow každý měsíc přináší diskuse s odborníky, umělci, politiky i aktivními občany o Praze, architektuře a městských plánech či dopravě.
Pátý díl Campingu s Ondřejem Cihlářem se odehraje 18. června od 19 hodin v CAMPu. Vstup je zdarma.
Vždy jsem si říkal, že slovo „camping“ by se mělo správně do naší mateřštiny přeložit jako „inženýr Táborský“. Moderátor Ondřej Cihlář tomuto slovu dává ještě další významy. Hosty jeho pravidelné talkshow o Praze, městských plánech a architektuře, budou v březnu designérka Veronika Rút Nováková a architekt Petr Hlaváček
Svěží talkshow „Camping s Ondřejem Cihlářem“ je novinkou v programu Centra architektury a městského plánování v Praze (CAMP). Herec a režisér Ondřej Cihlář z divadla Vosto5 v ní bude každý měsíc diskutovat s odborníky, politiky, vizionáři i aktivními občany o architektuře. Navíc také o metropoli, městských plánech nebo dopravě. Cílem talkshow je odlehčit složitá témata a přiblížit je veřejnosti. Hlavně se jedná o to, aktivně zapojit Pražany do procesu městského plánování. Březnovými hosty programu budou Veronika Rút Nováková, grafická designérka a kritička vizuálního smogu a architekt a 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček. Talkshow se uskuteční 26. března od 19 hodin v CAMPu, v Praze 2, u Karlova náměstí. Vstup je zdarma.
Ondřej Cihlář a v pozadí CAMP
Nová talkshow „Camping s Ondřejem Cihlářem“ má očima svého moderátora, obyčejného zvídavého občana, umožnit veřejnosti nahlédnout na zásadní urbanistická témata. Pravidelně, jednou měsíčně.„Architektura mne velice zajímá, ale nejsem v tomto oboru nijak odborně vzdělán. Považuji se spíše za člověka zvídavého a rád se dozvídám nové věci a souvislosti, které mi jako běžnému občanu města mohou unikat,” popisuje svůj pohled na věc herec, režisér a spoluzakladatel divadla Vosto5 Ondřej Cihlář. Zábavná talkshow má vtáhnout Pražany do témat odbornějšího rázu, která jsou pro ně a jejich budoucí život často určující. „Talkshow v CAMPu se liší ambicí přitáhnout širokou veřejnost a nikoli pouze zainteresované odborníky. Rádi bychom se pokusili odlehčeně zpřístupnit vize hostů a jejich vliv na město tak, aby to bylo srozumitelné všem,” vysvětluje Cihlář.
Hosty nové talkshow mají být kromě architektů i politici, developeři, umělci, vizionáři či aktivní občané. „Pokusíme se zvát takové lidi, kteří s městem a jeho rozvojem mají úzkou vazbu. Půjde tedy o kohokoliv, kdo přináší městu nové myšlenky, ať už to jsou nové stavby, dopravní systémy, inovace v řízení, vize či detaily, které mohou Prahu posunout blíže ke městu, ve kterém se dobře žije,” objasňuje výběr osobností moderátor.
Kempovat se dá zřejmě všude, v exteriéru…
V březnu budou hosty grafická designérka Veronika Rút Nováková a architekt a 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček. Veronika Rút Nováková mimo jiné stojí za snahou města Brna o odstraňování vizuálního smogu. O nevkusné a agresivní reklamě v Brně napsala diplomovou práci, kterou následně předložila magistrátu. S ním pak spolupracovala na tvorbě manuálu, který má za cíl regulovat reklamu ve veřejném prostoru. Petr Hlaváček je český architekt a urbanista, který v letech 2015-2016 stál v čele Institutu a plánování hlavního města Prahy. Tam bylo jeho hlavním úkolem vypracování Metropolitního plánu. Nyní působí jako pražský zastupitel za subjekt Spojené síly pro Prahu a jako 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu.
… a také v interiéru. Ondřej Cihlář a bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Premiérového únorového „Campingu“ se v roli hostů zúčastnila bývalá primátorka Prahy Adriana Krnáčová, historicky první žena v této funkci, a noční starosta Prahy, spoluzakladatel kulturních center Containall a Stalin, Jan Štern.
„Camping s Ondřejem Cihlářem“ se uskuteční 26. března v CAMPu od 19 hodin. Vstupenky zdarma je nutné si rezervovat v síti GoOut.
CAMP je nové Centrum architektury a městského plánování, jehož hlavním posláním je zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy. Je základním zdrojem přehledných a dostupných informací o přítomnosti a budoucnosti hlavního města a funguje jako otevřená platforma, „základní tábor“ pro každého, kdo má zájem na společném plánování a rozvíjení Prahy. Kromě své základní funkce informačního centra je součástí CAMPu také výstavní sál s unikátní velkoplošnou projekcí, studovna, kavárna, venkovní terasa a moderní přednáškový sál s bohatým programem sestávajícím z veřejných diskuzí, vystoupení tuzemských i zahraničních odborníků, workshopů, projekcí a dalších aktivit.
Sídlí na adrese: Vyšehradská 2075/51, 128 00 Nové Město.
