„Nikoho jsem nikdy tak nemiloval, proto dělám takové věci“

Závažná témata v Divadle DISK

S novým akademickým rokem na HAMU také automaticky přichází večery Nové generace, platformy sloužící pro prezentaci prací studentů Katedry tance.

První v této sezoně proběhne 8. 10. 2021 v Divadle DISK od 19:30. Během tohoto večera představí své choreografie studentky třetího ročníku Michaela Dzurovčínová a Ester Trčková. Obě choreografie večera řeší svým osobitým způsobem závažná témata.

Dílo Za zavretými dverami Michaely Dzurovčínové se věnuje problematice násilí. Je zpovědí niterných pocitů ženy, která prožívá něco, o čem neví ani její nejbližší a ona sama by tomu nejradši nevěřila. ,,Říkával, že jsem vidoucí. Že vidím až za ty hrozný věci, že vidím, že není psychopat. To mě drželo v pozici, že jsem ten člověk, který vidí do podstaty věcí. Často říkával: “Ty seš svatá, ty máš na mě takovej vliv”. A pak taky, že: “nikdy nikoho tak nemiloval“. A proto dělá takový věci.” Choreografie nabitá napětím a surovými emocemi.

Druhá choreografie večera Artificial zpracovává hořkosladké téma – cukr. Jak píše sama autorka Ester Trčková, ,,cukr je rafinované téma k diskuzi, stal se předmětem naléhavých obav odborníků a zdravotnických organizací a je považován za hlavní příčinu mnoha zdravotních problémů jednotlivců i populace. Přesto jeho celosvětová konzumace závratně roste.”

Obě choreografky ve svých dílech spolupracovaly mimo jiné s dalšími studenty z různých kateder a oborů AMU (skladba, zvuková tvorba, jazzová hudba, scénografie, režie a dramaturgie ad.), diváci se proto jistě mohou těšit celistvý divadelní zážitek. Více informací naleznete na FB události akce: https://fb.me/e/2F1HJ42CQ Platforma Nová generace je podpořena HAMU, AMU, Divadlem DISK, Ministerstvem kultury, Magistrátem hl. města Prahy a Tanečními aktualitami. Další večer Nové generace se bude konat 21. 10. 2021 v KD Mlejn.

 

Natálie Matysková

pro Taneční magazín

»NOC DIVADEL« on-line:

Telemost propojí na 9 hodin divadla po celé republice

Osmý ročník „Noci divadel“ proběhne v sobotu 21. 11. 2020. A to ve výrazně odlišné podobě, než v předchozích letech. Divadla se se svými diváky propojí pouze prostřednictvím online platforem. Podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“ se vzhledem k celosvětové koronavirové pandemii stal ještě naléhavějším, než organizátoři očekávali. Do „Noci divadel“ jsou zapojena celkem 64 divadla ze 17 měst a obcí České republiky. Součástí letošního ročníku bude devět hodin trvající telemost s názvem: „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Je organizovaný koordinátorem akce Institutem umění – Divadelním ústavem. Komponované pásmo, složené ze živých vstupů i předtočených záznamů, propojí 28 divadel z devíti měst. Kompletní program všech zúčastněných divadel je k dispozici na: www.nocdivadel.cz.

Téma letošního ročníku „udr-život-elnost“ bylo (již před vypuknutím pandemie) zvoleno v návaznosti na sílící zájem o ekologii a tlak na udržitelnost života na Zemi. K ekologickým tématům, v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu, se nyní nečekaně přidružila i témata existenční. Na programu divadel, která musejí být v současné době pro veřejnost uzavřena, budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.

Součástí letošního ročníku bude virtuální telemost s názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Vysílat se bude ze studia přímo v sídle „Institutu umění – Divadelního ústavu“, který „Noc divadel“ koordinuje již od roku 2013. Během 9 hodinového komponovaného programu, složeného ze živých vstupů i předtočených záznamů, se virtuálně propojí celkem 24 divadla z devíti měst. Moderování pásma si vzala na starost trojice: Ondřej Cihlář, Kateřina Císařová a Sára Affašová. Živý virtuální telemost bude probíhat od 13 do 21 hodin.

Během odpoledne a večera se mohou diváci těšit na rozhovory s umělci, virtuální návštěvy výstav, interaktivní prohlídky divadelního zákulisí, hry, soutěžní kvíz, ochutnávky z inscenací i návštěvy divadelních zkoušek, debaty i dramaturgické úvody. Nezapomíná se na podcast pro dospělé i pohádku a dílnu pro děti. Ve vysílání budou také uvedeny programové tipy dalších divadel zapojených do letošní ,Noci divadel´, takže si diváci budou mít opravdu z čeho vybírat,” říká Martina Pecková Černá z IDU.

Martina Pecková Černá

Zajímavý program si připravila i další divadla – například Naivní divadlo Liberec má na programu speciální noční virtuální procházku zákulisím divadla.

Jihočeské divadlo zpřístupní dokument z letního hostování na zámcích i ve městech v jižních Čechách.

Divadlo Kladno odvysílá záznam inscenace „Stín kapradiny“ na motivy baladické novely Josefa Čapka.

Divadlo Orfeus uvede záznam situační komedie „Lháři“ z pera skotského dramatika A. Neilsona.

Do virtuálního telemostu se zapojí: Divadlo Říše loutek, Divadlo Drak, Loutky bez hranic, Divadlo Bez zábradlí, Chemické divadlo, RockOpera Praha, PONEC – divadlo pro tanec, Divadlo D21, Divadlo Orfeus, Studio ALTA, Moravské divadlo Olomouc, KD Mlejn, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Alfa, Divadlo v Dlouhé, Národní divadlo Praha, Komorní scéna Aréna, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Kámen, Kulturní zařízení Valašské Meziříčí, Městské divadlo Zlín, Divadlo Tramtárie, Divadlo DISK, Divadlo MeetFactory, Divadlo Lampion a Institut umění – Divadelní ústav.

Online telemost „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“: 21.11. od 13 do 21hod.: https://youtu.be/tyDqNgF5BMA

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Vosičková

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Letem létem „LETNÍ LETNOU light“

Půvabná letní lesní férie pro celou rodinu █ Zpívající i tančící dcera nezapřela slavného otce █ Za přispění Michala Horáčka █ Nezapomínalo se na děti █ Obří stánek Corona █ Roušky ve stanech? Jak pro koho! █

Letošní festival „Letní Letná light“ nezklamal. Byl nabit programem i různými doprovodnými akcemi. Prostě tak, jako tomu u této (již tradiční) pražské prázdninové novocirkusové akce bývalo vždy. Nasazená laťka vysoké kvality zůstala zachována i přes zvýšená bezpečnostní opatření, kolem nebezpečí koronaviru. Pouze škoda, že ta nebyla v praxi dodržována tak důsledně, jak bylo předem na tiskových konferencích a i na různých veřejných prostranstvích v místě festivalu, deklarováno…

Mnoho zážitků i prožitků

Tradiční letenský festival přinesl mnoho tradičního i nového. Množství venkovních scén i stanů. A také stánků se vším možným. Od pitiva z útrob největšího pražského sponzorského pivovaru, přes palačinky, uzené makrely, méně tradiční sýr raclette, tradiční hamburgery a hranolky až po (také sponzorský ) sýr Madeta. A vedle toho třeba i (do třetice sponzorský) bankomat největší banky…

Děti se vyřádily ve svém koutku, ale mohly se povozit i s povozem na lidský pohon. Nebo se zastavit v prostoru České televize. Na nejmenší tu čekaly i programy zdravotních klaunů. Anebo i podnětné žonglérské školičky.

Ale patrně největším fórkem byl největší stánek celého festivalu – mexického piva Corona. A navzdory stejnojmennému viru se mu zde, ať již v čisté podobě, či formě koktejlů, oddávalo mnoho návštěvníků i návštěvnic.

Prostě, na „Letní Letné light“ to žilo.

Lesní hrátky pro celou rodinu

Když jsem vlezl do stanu na představení „Vlez v les“, upřímně jsem nevěděl, co od něj čekat. Ačkoli bylo předem inzerováno, že jde o hru pro celou rodinu, tak jsem tomu zas natolik nevěřil. Navíc mne tak trochu odrazoval „světově“ anglický název souboru… Že by „Američani z Vysočan“? Navzdory těmto pochybám mne asi hodinové tanečně akrobatická čísla i kontrastní poetické pasáže se skvělou živou hudbou doslova dostaly. A v hledišti opravdu tleskali ti nejmenší, jejich rodiče i prarodiče.

V imaginárním lese byl prostor i pro akrobacii…

Každý z dětí i dospělých určitě občas toužil, anebo si přál, být jen tak někde v lese. Cítit tu vůni smrků anebo borovic. Procházet se po vlhkých mechových polštářích, vdechovat mlhu a sledovat zvířecí říši. A třeba tam zůstat tak dlouho, že by lesním stvořením mohl i rozumět, nebo se jedním z nich stát. Vydat se na cestu fantazie na níž, jako v bajkách, promlouvají zvířata k lidem. Anebo dokonce lidskou mají duši. Zajímavostí navíc je, že na tomto představení se podílel i jmenovec textaře, spisovatele a prezidentského kandidáta Michala Horáčka.

Jak všechny ty zážitky shrnout? Milá přirozenost a síla přírodních živlů ve své tajemnosti i kráse. Představení mladé skupiny Feel The Universe inspirované poetikou bajky, okořeněné řemeslností cirkusových technik i výtvarného umění, nejen mne, prostě nadchlo. Skvělá procházka lesem. Opravdu, pro celou rodinu a se zvířátky všeho druhu.

…a pochopitelně i pro zvířátka

Feel the Universe Circus CompanyVlez v les“

Tvůrčí tým: Alžběta Tichá, Dorota Krátká, Adam Krátký a Jan Jirák

Hudba: Jan Machovec

Světelný design: Michal Horáček

Fotograf: Vojtěch Brtnický, Tereza Vohralíková

Video: Jiří Jiráček

Partneři: KD Mlejn, Sdružení Roztoč, Habrovka festival, Cirqueon, Nadace Život Umělce, Na Statku Velké Přílepy

Harmoniky tak trochu jinak

Když jsem si vybral představení „Rozladěné držky“, čekal jsem spíše pouliční divadlo. Neboť tento titul obě protagonistky často hrají i pouličně.  Ale nebyl to harmonikářský styl Radúzy ani její souputnice Jany Vébrové.

Dcera zpěváka, režiséra i scenáristy Ondřeje Havelky se svou kolegyní mile překvapily. Jedinou vadou na kráse bylo umístění do stanu s hledištěm v úrovni plochy a nikoli arénovitým, stupňovitým. To trochu účinkujícím ublížilo. A divákům naopak  ublížilo poněkud to, že zvukaři neměli svůj pult (asi v zájmu umístění co nejvíce sedadel?) uprostřed. Se svým ovládáním z pravé strany stanu nedosáhli přece jen té úplně ideální úrovně zvuku…

Rozálie Havelková a Anežka Hessová

Duo všestranných performerek Rozálie Havelková a Anežka Hessová má hodně společného. Obě protagonistky hrají na akordeon a část svých životů prožily v cirkuse. Anežka studovala v Indii tanec kathak a Rozálie naopak ve Španělsku flamenco. Anežka si píše a hraje taneční a divadelní přestavení a také hodně vystupuje pro děti. Nakonec, vždyť část svého dětství strávila v kočovném divadle. Rozálie profesionálně zpívá swing s jazzovým big bandem, hraje šansony na svůj starý akordeon a příležitostně se věnuje herectví. Ke styku  nového cirkusu se uchýlila teprve v dospělosti.

Jejich hodinové představení Rozladěné držky“ bylo až neutuchající syntézou různých divadelních žánrů, nálad, pohledů, názorů. Zajímavá scénická koláž klasického indického tance kathak a španělského flamenca obohacená o poetiku nového cirkusu, nonverbálního divadla a klaunérie. To vše vycházelo z autentického příběhu Rozálie Havelkové. Poetickými prostředky vyprávěly příběh o odchodu k cirkusu, o odvážném vykročení do neznáma a touze splnit si svůj sen.

Obě protagonistky, tentokrát v opačném pořadí

Rozladěné držky“

Hrají: Anežka Hessová, Rozálie Havelková

Režijní spolupráce: Roman Poliak

Režijní supervize: Ondřej Havelka

Tak trochu skvrna na tváři – bez roušky

Jediná kritika závěrem. Na tiskové konferenci předem i na mnoha místech celé „Letní Letné light“ bylo jasně nastoleno, že vstup do stanů je povolen pouze v rouškách. Ale, zůstalo spíš jen u předsevzetí a prázdných deklamací…

Na vlastní kůži jsem zažil, že tomu tak nebylo! Většina lidí se tím řídila. Ale sledoval jsem pořadatelku, která těsně před představením, hnala, pod rouškou přítmí, na místa – menší armádu lidí bez roušek- Ještě je přímo směrovala k sedadlům! Anebo spokojené plnoštíhlé ženy bez roušek, sedící těsně pod stojící uvaděčkou, která je blahosklonně přehlížela. Dlužno podotknout, že nikdo z výše uvedených nejevil dojem mentálně retardovaných jedinců, kteří mají pro nošení roušek výjimku!

Nemohu kvalifikovaně posoudit, zda je nošení roušek účinné. Ale pokud se něco předem vyžaduje, tak by tomu mělo být plošně u všech. Pořadatelé by tím neztratili patřičný kredit. A v kuloárech by se pak nemluvilo o „protekčních individuích“.

Video: Jiří Jiráček

Foto: František Ortman, Vojtěch Brtnický a Tereza Valníčková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Revoluční změna v uměleckém školství

Pražská AMU může po deset let sama rozhodovat, jaké obory bude učit. Akademie múzických umění v Praze získala jako první vysoká umělecká škola v ČR institucionální akreditaci pro všechny typy studijních programů. Od bakalářských, přes magisterské, po doktorské. Samozřejmě, týká se to i tanečních a choreografických oborů.

Akademie múzických umění vzdělává studenty v oborech divadelní, hudební a taneční umění i ve filmové a televizní tvorbě. Doposud rozhodoval o akreditacích Národní akreditační úřad. Nově, díky získané institucionální akreditaci, může škola schvalovat akreditace na své půdě. Uvedla to mluvčí této školy Tereza Petáková.

Z představení katedry nonverbálního divadla. Konkrétně Zuzany Drábové „7 cihel“ v pražském KD Mlejn.

AMU má právo na deset let rozhodovat o všech studijních programech, které se na ní vyučují a budou vyučovat. Může flexibilněji reagovat na požadavky akademické obce, vývoj umělecké praxe a na oprávněné požadavky budoucích zaměstnavatelů. AMU zároveň získává pravomoc ověřovat předchozí zahraniční vzdělání. Konkrétně v rámci přijímacího řízení. Podle rektora AMU Jana Hančila znamená institucionální akreditace především autonomii a zjednodušení akreditačních agend.

O akreditacích bude rozhodovat Rada pro vnitřní hodnocení, která byla na AMU ustanovena v červnu 2017. A to jako samosprávný orgán. Jejích devět členů zastupuje všechny umělecké druhy, které se na AMU studují.

Škola přípravám věnovala čtyři roky, žádost na Národní akreditační úřad AMU odeslala loni v září a akreditaci obdržela letos koncem února.

Foto: Vojtěch Brtnický

AMU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN