Štítek: Jiří Bubeníček

Vlastimil Harapes má své čestné místo mezi velikány

Pietního aktu na Vyšehradském hřbitově se účastnili zástupci kultury, přátelé a rodina

Letos by Vlastimil Harapes oslavil 80. narozeniny.  Při této příležitosti se 24. června 2026 v Praze uskutečnil  vzpomínkový den a pocta tomuto velikánovi českého baletu. 15. května  v roce 2024 podlehl těžké nemoci, odešel ve věku 77 let.    Jeho ostatky byly  slavnostně uloženy na Vyšehradském hřbitově. Urnu s popelem baletního mistra vložila do hrobu k poslednímu odpočinku  jeho rodina, sešli se zde přátelé a  jeho obdivovatelé. Účastnit se  měli také herečka Marta Vančurová, Jiří Suchý nebo Jitka Molavcová.  Nedostavili se ale s tím, že by takový nápor emocí nezvládli.

 

Vlastimil Harapes zde odpočívá po boku dalších velikánů české historie,  v   blízkosti je uložena Božena Němcová, Jan Neruda nebo Max Švabinský. Místo jeho posledního odpočinku zdobí náhrobek z prachatického dioritu od akademického sochaře Jaroslava Urbánka a součástí náhrobku je i pítko pro ptáky, protože Vlastimil Harapes miloval přírodu. Současně probíhá  sbírka na stavbu memoriálu, který má uctít jeho památku. Sbírka potrvá do 30. září 2026.

Piety se zúčastnili i zástupci ministerstva kultury. Svůj proslov pronesl náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček, ředitel Národního divadla Jiří Burian, šéf Baletu Národního divadla v Brně Mário Radačovský, bývalá baletka a blízká přítelkyně Renata Sabongui, která vše zorganizovala. Prozradila i to, že popel byl rozdělen, část je uložena v jeho rodných Droužkovicích a část je na Vyšehradském hřbitově.  Přála si také, aby účastníci chodili v barevném oblečení, protože Vlastimil Harapes miloval barvy a život. Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček  říká: „Byl pro nás legendou, jednou z největších hvězd českého baletu, ke které jsem vzhlížel s pohledem téměř posvátným. Málokdo si zaslouží víc tuto poctu než on.“

Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček

 

 

Jan Burian, ředitel ND

 

 

Renata Sabongui, bývalá baletka a dlouholetá přítelkyně VH

 

Vzkazy přátel a obdivovatelů VH

 

Neteř Vlastimila Harapese

Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček u hrobu VH

Hrob Vlastimila Harapese s pítkem pro ptáky, protože miloval přírodu

 

 

Poté  následovalo vzpomínkové setkání v Kině Lucerna. Program zahájila přednáška choreoložky, taneční kritičky a publicistky Mgr. Lucie Dercsényi, Ph.D., věnovaná životu a uměleckému odkazu Vlastimila Harapese. Následovaly vzpomínky bývalého baletního sólisty a přítele Vlastimila Harapese Jaroslava Slavického, bývalé sólistky ND Terezy Podařilové, bývalé baletky a dlouholeté  přítelkyně Renaty Sabongui a neteře Vlastimila Harapese. „Vlastík byl člověk, který dokázal spojovat lidi. Byl výjimečným umělcem, ale především laskavým přítelem, na kterého se nezapomíná. Jsem vděčná, že mu můžeme společně vzdát důstojnou poctu v roce jeho nedožitých osmdesátin, říká Renata Sabongui.“

Diskuze – Helena Bártlová, Jaroslav Slavický, Tereza Podařilová, Renata Sabongui, neteř Vlastimila Harapese, Mgr. Lucie Dercsényi, Ph.D. (dokument Martina Kubaly)

 

Na závěr se promítal dokumentární film Martina Kubaly: Neobyčejné životy. „Při práci na dokumentu jsem poznal člověka, který byl mnohem víc než jen slavný tanečník. Fascinovala mě jeho energie, humor, disciplína i schopnost oslovovat lidi napříč generacemi. Jsem rád, že jeho příběh může prostřednictvím filmu oslovovat další diváky,“ uvádí režisér a dokumentarista Martin Kubala.

Vlastimil Harapes (1946–2024) patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění.  Absolvoval Taneční konzervatoř v Praze a od roku 1966 působil v Baletu Národního divadla, jehož se  v roce 1971 stal sólistou. V letech 1990–2002 zastával funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla a významně ovlivnil podobu české taneční scény. Během své mimořádné kariéry vytvořil desítky stěžejních rolí klasického i moderního repertoáru.  Hostoval na významných scénách v Evropě, Asii i Austrálii a vedle taneční dráhy se úspěšně věnoval také herectví. Diváci jej znají z filmů Markéta Lazarová, Den pro mou lásku, Panna a netvor či Bolero a z řady televizních inscenací. Působil rovněž jako choreograf, režisér, pedagog a baletní mistr. Za své celoživotní umělecké dílo obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné Evropskou cenu Gustava Mahlera za baletní výkony, Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství (2011), titul Čestný člen Národního divadla a uvedení do Síně slávy Národního divadla (2016).

Vlastimil Harapes zanechal trvalou stopu v historii českého baletu i české kultury. Jeho umělecký odkaz nadále inspiruje další generace tanečníků, umělců i diváků.

Vzpomínkový den byl důstojný a dojemný, pořadatelům velmi děkujeme.

Foto, video: Eva Smolíková

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Praha bude baletní metropolí

PRAGUE ON POINT Jiřího Bubeníčka přiveze světovou špičku

Praha se brzy stane centrem světového baletu. Nový mezinárodní festival PRAGUE ON POINT přiveze do české metropole špičkové tanečníky z nejprestižnějších světových scén – od Paříže přes Berlín až po New York. Festival, za nímž stojí mezinárodně uznávaný choreograf Jiří Bubeníček, nabídne od června do srpna 2026 sérii výjimečných událostí: gala večery v Hudebním divadle Karlín, pražskou premiéru inscenace Kafka: Proces i mezinárodní baletní masterclasses zakončené slavnostním vystoupením.

PRAGUE ON POINT je první specializovanou platformou svého druhu v Praze zaměřenou na klasický a neoklasický balet v mezinárodním kontextu. „Chci ukázat, že Praha může stát po boku Londýna, Paříže nebo Vídně. Je to město, kam se světové baletní hvězdy budou rády vracet,“ říká Jiří Bubeníček.

 

Gala večery: světová elita na jednom jevišti

Vrchol festivalu přinesou dva slavnostní gala večery 17. a 18. června 2026 v Hudebním divadle Karlín. Bubeníček International Ballet Gala, které se v minulých letech setkalo s mimořádným diváckým ohlasem, se letos nově stává součástí festivalu PRAGUE ON POINT. Na jednom jevišti se setkají sólisté předních světových souborů, včetně Opéra National de Paris, Teatro alla Scala, Staatsballett Berlin nebo Dutch National Ballet.

Jednou z potvrzených hvězd je Polina Semionova, primabalerína Státní opery v Berlíně a hostující hvězda American Ballet Theatre v New Yorku, která patří k nejvýraznějším balerínám současnosti.

Program večerů nabídne ikonická baletní pas de deux i současná díla. Nebudou chybět ani choreografie Jiřího Bubeníčka, z nichž některé budou v České republice uvedeny poprvé. Atmosféru večera podtrhne živá hudba a speciálním hostem gala bude renomovaná mezzosopranistka Ester Pavlů, která pravidelně vystupuje na operních scénách po celém světě.

Součástí večera bude rovněž slavnostní předávání festivalových ocenění – jak mladým talentům, tak osobnostem za celoživotní přínos tanci a divadlu.

Kafka: Proces poprvé v Praze

19. června 2026 uvede Balet Národního divadla Košice v pražské premiéře inscenaci Kafka: Proces. Choreografie Jiřího Bubeníčka vychází z ikonického díla Franze Kafky a přináší silnou vizuální i emocionální výpověď.

„Proces je můj osobní dialog s tématy viny, bezmoci a vnitřního napětí,“ říká Bubeníček. Inscenace měla úspěch již při svém uvedení ve Švédském královském baletu a patří k výrazným titulům košického souboru.

Masterclasses a slavnostní finále festivalu

Letní část programu nabídne Bubeníček Ballet Masterclasses (27. července – 8. srpna 2026) ve Státní opeře. Kurzy pravidelně přitahují studenty z celého světa a letos se poprvé otevírají také dospělým zájemcům.

Festival vyvrcholí 8. srpna 2026 slavnostním večerem v Divadle Nová Spirála na Výstavišti, kde se představí účastníci Masterclasses. Součástí večera bude také křest nové knihy Jiřího Bubeníčka.

 

Exkluzivní zážitek pro diváky

Festival nabídne také limitované VIP Meet & Greet vstupenky zahrnující nejlepší místa v hledišti, setkání s Jiřím Bubeníčkem i možnost nahlédnout do zákulisí. Po každém gala večeru proběhne otevřené setkání s umělci, během něhož mohou diváci získat autogramy a pořídit fotografie s hostujícími umělci.

Foto: Serghei Gherciu 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

PKB pozastavuje po padesáti letech existence činnost

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda Svidró, Tereza Hloušková, Ondřej Vinklát, Bára Müllerová, Ennio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr Zuska, Jiří Bubeníček, Marek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

 

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Špičky světového baletu v Praze!

Jiří Bubeníček chystá velkolepou show

Praha se v srpnu opět stane centrem světového baletu. Druhý ročník Bubeníček International Ballet Gala, prestižní přehlídky světového tance, kterou pořádá světoznámý tanečník a choreograf Jiří Bubeníček, se uskuteční 16. a 17. srpna 2025 od 19 hodin v Divadle Hybernia. Diváky čekají výjimečné choreografie a virtuózní výkony tanečníků z předních světových souborů.

Screenshot

Světová elita na jednom jevišti

Na jednom jevišti se během svou gala večerů sejde skutečná taneční elita – evropskému publiku se vůbec poprvé v historii představí hvězdy prestižního Tokyo City Ballet. Společně s japonskými umělci ve dvou gala večerech vystoupí sólisté z Teatro dell’Opera di Roma, Staatsballett Berlin, Bayerisches Staatsballett a Birmingham Royal Ballet. Program bude sestaven z nejnovějších choreografií Jiřího Bubeníčka, které byly původně vytvořeny pro přední baletní soubory v Evropě a Asii. Některé z nich budou mít v Praze svou českou premiéru.

„Je mi velkou ctí představit v Praze tak prestižní soubory a tanečníky. Mým cílem je nejen ukázat to nejlepší ze světového baletu, ale také posilovat propojení mezi různými kulturami prostřednictvím umění,“ říká Jiří Bubeníček, zakladatel projektu a mezinárodně uznávaný choreograf.

Hvězdy dneška a talenty zítřka

Taneční vystoupení, která budou navíc umocněna živým hudebním doprovodem, v sobě snoubí technickou preciznost a uměleckou originalitu. Vedle světových hvězd dostanou prostor i talentovaní žáci letních mistrovských kurzů Bubeníček Ballet Masterclasses, pro které představuje účast na gala jedinečnou příležitost sdílet jeviště se světovými tanečními hvězdami.

„Spojení zkušených interpretů a mladých talentů vytváří na jevišti unikátní energii. Pro studenty je to zážitek, který může definovat jejich profesní dráhu, a pro publikum možnost objevit nová jména, o kterých ještě uslyšíme,“ vysvětluje Bubeníček.

Choreograf světového formátu

Jiří Bubeníček patří mezi nejrespektovanější osobnosti tanečního světa. Bývalý první sólista Hamburského baletu a Semperovy opery v Drážďanech získal během své téměř pětadvacetileté kariéry řadu prestižních ocenění, včetně ceny Benois de la Danse za roli Armanda v baletu Dáma s kaméliemi. Jako choreograf vytvořil přes sedmdesát děl, od krátkých choreografií po celovečerní narativní balety. Jeho interpretace klasických příběhů jako například Doktor Živago, Proces, Romeo a Julie nebo nejnovější La Strada a Cyrano z Bergeracu sklízejí mimořádný úspěch. „Bubeníčkův choreografický rukopis se vyznačuje mimořádnou muzikálností, technickou precizností a schopností vyprávět příběh prostřednictvím pohybu,“ hodnotí jeho tvorbu kritika.

Vstupenky na tuto mimořádnou událost jsou již v prodeji.

Foto: Pavel Hejný, Serghei Gherciu, Yasuko Kageyama, Javier Rojas, Otto Bubeníček

Mgr. Johana Mravcová

Bubeníček International Ballet Gala

pro Taneční magazín