Výborný nápad

Premiéra „This is not a love song“

Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.

Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.

Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.

Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!

Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!

Bára Zmeková

I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.

Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.

TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.

Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské

V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.

Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.

Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová

Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?

Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!

This is not a love song“

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Režie: Sára Arnsteinová

Hudba: Bára Zmeková

Scénografie a dramaturgie: Natálie Rajnišová

Lightdesign: Štěpán Hejzlar

Produkce: Tereza Tomášová

Psáno z premiéry 28. června 2021.

 

Foto: Facebook Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Režijní prvotina NEBUDE prkotina!

Na jednom jevišti Beyoncé, Billie Eilish a BÁRA ZMEKOVÁ! Další premiéra Ufftenživot, konkrétně inscenace „This is not a love song“ v pondělí 28. června ve vršovickém Vzletu.

Divadelní soubor Ufftenživot uvede 28. 6. v 19.30 na jevišti kulturního paláce Vzlet novou autorskou inscenaci s názvem „This is not a love song“. Druhá premiéra souboru v této sezóně se zabývá fenoménem populárních milostných písní a poodhalí divákům, jak hudební průmysl ovlivňuje náš život, ať chceme, nebo ne.

Autorská inscenace v režii Sáry Arnstein vychází z hledání významu a funkce milostné písně. Recykluje různými způsoby známé současné popové milostné písně a skládá z nich vlastní mozaiku, která hovoří o možné výpovědní hodnotě, která je v nich obsažena.

Inspirací pro vznik tohoto představení se staly samotné texty a videoklipy milostných písní, kniha „Love songs – The hidden history“ (Milostné písně – skrytá historie) nebo komiks autorky Liv Strömquist „Prins Charles Känsla“ (Pocity prince Charlese). Hlavním cílem projektu je výzkum kulturního fenoménu, jímž milostné písně jsou a k němuž se váže bezpočet stereotypů, které se snažíme na jevišti s humorem reflektovat,“ vysvětluje záměr režisérka Sára Arnstein.

Výrazným rysem inscenace je hudební složka v podání zpěvačky a skladatelky Báry Zmekové, která je po celou dobu přítomna na jevišti a živě doprovází herečky v jednotlivých scénách. „Je to taková poloimprovizace, některé části jsou pevně dané, ale jindy jen pozoruji, co se děje na scéně a pocitově tvořím hudební podkres. Proto je taky důležité být s herečkami na jedné vlně,“ doplňuje Zmeková.

Pro fanoušky popkultury je lákadlem také kostýmní výprava, která se snaží důvtipně přiblížit vzhledu ikonických popových hvězd. Pro inscenaci ji vytvořila výtvarnice Natálie Rajnišová.

Populární písně, stejně jako celý hudební průmysl, ovlivňují náš život, ať chceme, nebo ne. Někdy jsme pasivními posluchači, jimž se písně jen tak mimoděk ukládají do paměti a povědomí, jindy pro nás popstars a hudební skupiny představují vzory a ikony, ke kterým se od mala upínáme,“ říká režisérka, pro kterou je tato inscenace zároveň režijní prvotinou.

Čtyři ženy zkoumají na jevišti všudypřítomnost a sílu populárních písní, ale do jaké míry jsme i my složeni ze střípků a znaků útočících videoklipů? „Sám Ted Gioia v knize ,Love songs´ zmiňuje, že první milostnou píseň složila žena, ale proslavil se díky ní muž. Co slovo láska v těchto písních symbolizuje? Jsou milostné písně ve skutečnosti opravdu o lásce? Těším se, že diváci budou hledat odpověď spolu s námi,“ doplňuje herečka Nataša Bednářová.

This is not a love song“

Tvůrčí tým:

Režie: Sára Arnstein

Hudba: Bára Zmeková

Scéna a kostýmy: Natálie Rajnišová

Light design: Štěpán Hejzlar

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Produkce: Tereza Tomášová

Délka představení: 90 minut

Premiéra: 28. června v 19.30 ve Vzletu (Holandská 669/1, Praha 10 – Vršovice)

Inscenaci „This is not a love song“ finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Hlavní město Praha, Státní fond kultury České republiky a Venuše ve Švehlovce.

Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut: https://goout.net/cs/this-is-not-a-love-song/szecllr/

 

  

 

Foto: archiv Ufftenživot

Tereza Tomášová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»NOC DIVADEL« on-line:

Telemost propojí na 9 hodin divadla po celé republice

Osmý ročník „Noci divadel“ proběhne v sobotu 21. 11. 2020. A to ve výrazně odlišné podobě, než v předchozích letech. Divadla se se svými diváky propojí pouze prostřednictvím online platforem. Podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“ se vzhledem k celosvětové koronavirové pandemii stal ještě naléhavějším, než organizátoři očekávali. Do „Noci divadel“ jsou zapojena celkem 64 divadla ze 17 měst a obcí České republiky. Součástí letošního ročníku bude devět hodin trvající telemost s názvem: „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Je organizovaný koordinátorem akce Institutem umění – Divadelním ústavem. Komponované pásmo, složené ze živých vstupů i předtočených záznamů, propojí 28 divadel z devíti měst. Kompletní program všech zúčastněných divadel je k dispozici na: www.nocdivadel.cz.

Téma letošního ročníku „udr-život-elnost“ bylo (již před vypuknutím pandemie) zvoleno v návaznosti na sílící zájem o ekologii a tlak na udržitelnost života na Zemi. K ekologickým tématům, v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu, se nyní nečekaně přidružila i témata existenční. Na programu divadel, která musejí být v současné době pro veřejnost uzavřena, budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.

Součástí letošního ročníku bude virtuální telemost s názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Vysílat se bude ze studia přímo v sídle „Institutu umění – Divadelního ústavu“, který „Noc divadel“ koordinuje již od roku 2013. Během 9 hodinového komponovaného programu, složeného ze živých vstupů i předtočených záznamů, se virtuálně propojí celkem 24 divadla z devíti měst. Moderování pásma si vzala na starost trojice: Ondřej Cihlář, Kateřina Císařová a Sára Affašová. Živý virtuální telemost bude probíhat od 13 do 21 hodin.

Během odpoledne a večera se mohou diváci těšit na rozhovory s umělci, virtuální návštěvy výstav, interaktivní prohlídky divadelního zákulisí, hry, soutěžní kvíz, ochutnávky z inscenací i návštěvy divadelních zkoušek, debaty i dramaturgické úvody. Nezapomíná se na podcast pro dospělé i pohádku a dílnu pro děti. Ve vysílání budou také uvedeny programové tipy dalších divadel zapojených do letošní ,Noci divadel´, takže si diváci budou mít opravdu z čeho vybírat,” říká Martina Pecková Černá z IDU.

Martina Pecková Černá

Zajímavý program si připravila i další divadla – například Naivní divadlo Liberec má na programu speciální noční virtuální procházku zákulisím divadla.

Jihočeské divadlo zpřístupní dokument z letního hostování na zámcích i ve městech v jižních Čechách.

Divadlo Kladno odvysílá záznam inscenace „Stín kapradiny“ na motivy baladické novely Josefa Čapka.

Divadlo Orfeus uvede záznam situační komedie „Lháři“ z pera skotského dramatika A. Neilsona.

Do virtuálního telemostu se zapojí: Divadlo Říše loutek, Divadlo Drak, Loutky bez hranic, Divadlo Bez zábradlí, Chemické divadlo, RockOpera Praha, PONEC – divadlo pro tanec, Divadlo D21, Divadlo Orfeus, Studio ALTA, Moravské divadlo Olomouc, KD Mlejn, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Alfa, Divadlo v Dlouhé, Národní divadlo Praha, Komorní scéna Aréna, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Kámen, Kulturní zařízení Valašské Meziříčí, Městské divadlo Zlín, Divadlo Tramtárie, Divadlo DISK, Divadlo MeetFactory, Divadlo Lampion a Institut umění – Divadelní ústav.

Online telemost „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“: 21.11. od 13 do 21hod.: https://youtu.be/tyDqNgF5BMA

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Vosičková

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Moje děda “ bude věda!

Divadlo NoD zahajuje novou sezónu v pátek 20. září. A to vícejazyčnou dokumentární inscenací zkoumající vliv osobních dějin na naši společnost. Představení vzniklo na základě rezidenční výzvy.

Skupina studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a Katedry nonverbálního divadla HAMU uvede v pátek 20. září 2019 v Divadle NoD premiéru inscenace s názvem „Heimatschuss“ aneb „Moje děda tvoje děda“. Vícejazyčná dokumentární inscenace zkoumá vliv osobních dějin na naši společnost. Tou zároveň zahájí Divadlo NoD novou sezónu.

Vyprávění je základní lidský nástroj, díky kterému můžeme porozumět sami sobě, naší minulosti, a tomu jak se proměňuje náš život. „Jsme různorodá skupina lidí s odlišným zázemím i způsoby narativů. Lidé z rozdílných prostředí s jinými příběhy i náboženstvím. Jsme Karolína Kotrbová, Arman Kupelyan, Zuzana Šklíbová, Karin Vápeníčková, Sára Vosobová a já,“ představuje skupinu a téma režisér inscenace Emil Rothermel.

Inscenace rekonstruuje příběhy našich rodin pomocí fotek, dokumentů a objektů. Vypráví o našich dědečcích, kteří nosili uniformy, a kteří byli lidmi v těchto uniformách biti. O mužích, z nichž jeden se léta schovával uvnitř svého gauče a druhý se střelil do vlastní nohy, aby mohl utéci z fronty. O ženách, které nad sporákem spálily cestovní pasy. Příběhy, které nám byly vyprávěny a u kterých není zřejmé, kde končí dějiny a kde začíná rodinný mýtus. Příběhy, které můžeme říct doma, ale naučili nás, že venku se o nich nemluví,“ vysvětluje podrobněji režisér.

Chceme vytvořit inscenaci o těchto příbězích a o tom, jakým způsobem jsou mezi generacemi předávány. Skrze to chceme zjistit, co pro nás znamenají tady a teď v našem současném kontextu.“ dodává dramaturgyně Zuzana Šklíbová.

Inscenace byla vybrána na základě rezidenční výzvy, kterou již pravidelně vypisuje Divadlo NoD pro nezávislé projekty autorského divadla. Vybraným projektům, které se posléze stávají součástí repertoáru Divadla NoD, nabízí divadlo prostory ke zkoušení a veškeré produkční, technické a propagační zázemí.

Premiéra: 20. září 2019 od 19.30

Reprízy: 19. října a 18. listopadu 2019

TVŮRCI: Emil Rothermel, Zuzana Šklíbová, Karolína Kotrbová, Sára Vosobová, Karin Vápeníčková, Arman Kupelyan

PRODUKCE: Kateřina Císařová, Tereza Lacmanová

Divadelní představení se koná s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti a KALD DAMU. Rezidenci poskytl spolek Naplaveno a Divadlo NoD.

Foto: NoD

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN