Výborný nápad

Premiéra „This is not a love song“

Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.

Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.

Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.

Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!

Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!

Bára Zmeková

I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.

Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.

TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.

Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské

V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.

Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.

Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová

Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?

Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!

This is not a love song“

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Režie: Sára Arnsteinová

Hudba: Bára Zmeková

Scénografie a dramaturgie: Natálie Rajnišová

Lightdesign: Štěpán Hejzlar

Produkce: Tereza Tomášová

Psáno z premiéry 28. června 2021.

 

Foto: Facebook Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Hravá výstava Jiřího Weinbergera a Pavly Hovorkové

Přehlídku básní, písní a her pro děti, jejich rodiče, učitele, starší sourozence a vedoucí kroužků z nové knihy Jiřího Weinbergera a ilustrátorky Pavly Hovorkové Učíme děti myslet a mluvit aneb Ví to každá kapka přináší výstava v Paláci YMCA

Přehlídku básní, písní a her pro děti, jejich rodiče, učitele, starší sourozence a vedoucí kroužků z nové knihy Jiřího Weinbergera a ilustrátorky Pavly Hovorkové „Učíme děti myslet a mluvit aneb Ví to každá kapka“ přináší výstava v Paláci YMCA Na Poříčí 12, Praha 1. Výstava potrvá od 11. května do 13. července 2016, otevřena bude denně od 8 do 21 hodin. Vstup pro veřejnost je volný.

Jiří Weinberger je básník, herec, textař a také absolvent specializace Pravděpodobnost a matematická statistika na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Jeho smysl pro humor, nadsázku, rytmus, rým a vynalézavé slovní hříčky připomene styl Emanuela Frynty, Jana Vodňanského a dalších moderních autorů. S Janem Vodňanským také občas jako host vystupuje v kavárně Caféidoskop v kabaretu „Jak nám dupou králíci“. Vodňanský také novou Weinbergerovu knihu s bohatými ilustracemi Pavly Hovorkové při zahájení výstavy slavnostně pokřtí.

2_Pratele_Jan_Vodansky_a_Jiri_Weinberger_pri_spolecnem_vystoupeni
Přátelé Jan Vodňanský a Jiří Weinberger při společném vystoupení

Kniha Učíme děti myslet a mluvit aneb Ví to každá kapka“ obsahuje 101 básniček a velký počet původních doprovodných her, jejichž cílem je rozvíjet dětské myšlení, smysl pro poezii, češtinu a jazyk obecně. Mnohé básně se v této již čtrnácté Weinbergerově knize objevují poprvé. Je v ní nezanedbatelné množství básní, které ještě nikdo neviděl a které jsem ještě nikomu ani neodříkal. A jsou tam také verše, které se sice veřejně objevily, ale pouze jako součást improvizovaných vyprávění v některém z našich kabaretních pořadů,“ říká Jiří Weinberger.

Kromě psaní, překládání veršů – zejména amerického básníka Ogdena Nashe – a vystupování v kabaretu se autor věnuje aplikacím počítačových simulací pro organizaci a řízení projektů, výuce komunikačních a prezentačních dovedností a řízení své malé, agilní firmy TIMING Praha, která sídlí právě v Paláci YMCA.

4_Kniha_obalka
Kniha obálka

Stále častěji se stává, že Palác YMCA – jako památkově chráněné dílo prvorepublikové architektury – přitahuje zajímavé osobnosti, a nás těší, že jim můžeme poskytnout prostor. Ať už jde o místo pro jejich práci nebo třeba o možnost uspořádat přímo v budově svoji výstavu,“ dodává Petra Otřísalová, ředitelka Paláce YMCA.

Palác YMCA je budova postavená v centru Prahy ve stylu moderního klasicismu. Je stále místem, kde se intenzivně sportuje a kde se také konají kulturní akce. V tomto domě na dobré adrese si různé firmy a organizace rády pronajímají kanceláře. Samotná YMCA se v tuzemsku mimořádně rozšířila ve dvacátých letech minulého století a má zde slavnou tradici. Podporoval ji mimo jiné i první Československý prezident T. G. Masaryk spolu s dcerou Alicí.

www.palacymca.cz

1_Ilustrace_Pavly_Hovorkove_s_textem_Jiriho_Weinbergera[1]
Ilustrace Pavly Hovorkové s textem Jiřího Weinbergera

Kdo je kdo:

Jiří Weinberger vstoupil do literatury jako autor veršů, určených především dětem. Po sbírce „Povídá pondělí úterku“ však následují publikace, ve kterých se adresáty spolu s dětmi stali i dospělí: „Ach ty plachty“, „Kroky po krách“, „Na konci chřipky je krásně“, „Antianalfabeticum“, texty písní ke hře „Myška z bříška“. Autorovy neotřelé rýmy a rytmus básní, připomínající třeba poezii Emanuela Frynty a Jana Vodňanského, volají po zhudebnění, kterého se postupně ujali Václav Lahodný, Michal Vích, Hana Tonzarová, Pavel Jurkovič, Miloš Kysilka a Tomáš Vlk. Weinbergerovy verše jsou stavebním kamenem řady kabaretních představení, v nichž autor také hraje a zpívá; nyní například v kabaretech „Kabaret Ogden N.“, „Obydlený meteorit“, „Kdybych byl žralok“ Publikováno: Rubriky: Novinky z tanečního světaŠtítky: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,