Výborný nápad

Premiéra „This is not a love song“

Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.

Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.

Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.

Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!

Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!

Bára Zmeková

I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.

Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.

TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.

Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské

V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.

Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.

Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová

Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?

Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!

This is not a love song“

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Režie: Sára Arnsteinová

Hudba: Bára Zmeková

Scénografie a dramaturgie: Natálie Rajnišová

Lightdesign: Štěpán Hejzlar

Produkce: Tereza Tomášová

Psáno z premiéry 28. června 2021.

 

Foto: Facebook Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

KoresponDance se blíží!

24. června Praha a 16.–18. července Žďár nad Sázavou. PŘEDPRODEJ JIŽ ZAHÁJEN!

KoresponDance – festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu vás přivítá již po deváté v Praze a na zámku ve Žďáru nad Sázavou

KoresponDance Praha je ZDARMA

Na část programu je ale třeba rezervovat si místo:
Workshop House Dance
rezervační formulář People – Power – Partnership jednoduše si na GoOut kupte vstupenku za 0 Kč
Zbytek pražského programu nevyžaduje žádné vstupenky ani rezervace.

Akce se koná na dvou místech: Studio ALTA (Praha 8) a Vzlet (Praha 10).

Žďár nad Sázavou

Hlavní program představení je soustředěn do takzvaných bloků – růžového a modrého. Vstupenku si kupujete na celý blok. Ostatní akce vyžadují zakoupení samostatné vstupenky: workshopy a MasterClass, Letní taneční kino a prezentace dětí z Tábora a Školy tančí.

Kapacita všech akcí je omezena, proto s nákupem vstupenek neváhejte.

Foto: SE.S.TA

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„LUHOVANÝ VINCENT“ se blíží

11. ročník multižánrového festivalu je doslova přede dveřmi. ֍ Performance, divadlo, film, výstavy i přednášky. ֍ Bez nánosu v tanci a životě. ֍ Dojde i na poťouchlost v české filmové kritice. ֍ Na místě i jmenovec hrdiny populárního seriálu „Ulice“ TV Nova. ֍

Ve dnech 24. 27. 6. se v Luhačovicích uskuteční již 11. ročník festivalu „Luhovaný Vincent“. I přes svá kapacitní a prostorová omezení spojená s přetrvávající epidemií koronaviru, zůstává tento kulturní svátek věrný všem programovým sekcím, které znají návštěvníci z dřívějška. V programu tak budou zastoupena divadelní představení, taneční kreace, hudební a zvuková vystoupení, literární čtení, stejně jako výtvarné a performativní umění.

Divadelní sekce letos nabývá především komorní podoby a to například prostřednictvím opakované multisenzorické performance „Lžička pod nos“ (MoreThanThat), určené vždy třem účastníkům. Zasáhne všechny smysly a také fantazii návštěvníka. V rámci festivalových dnů vystoupí nad pramenem Aloiska soubor POCKETART se svou performancí „Treatment of Remembering“, odehrávající se v pomyslném světě, ve kterém již neexistuje příroda, a vystupující se na ni v tanečních obrazech rozvzpomínají. Nevšední zážitek přinese také kurátorovaný blok Festivalu tanečních filmů – „Bez nánosu v tanci a životě“, inspirovaný tématem letošního ročníku. Dostane se i na dětské publikum, které se spolu se svým dospělým doprovodem může těšit na loutkovou inscenaci pražského Studia Damúza: „Řeka“, jež se odehraje v Japonské zahradě.

V rámci nezapomenutelné atmosféry letního kina na střeše městské plovárny bude letos k vidění mezi jinými film britského režiséra Petera Stricklanda na pomezí komedie a hororu – „Takové krásné šaty“ či filozofická esej Ondřeje Vavrečky „Osobní život díry“. Diváci se mohou těšit také na výběr krátkých animovaných filmů minulého ročníku filmového festivalu Brněnská Šestnáctka.

Jako součást doprovodného programu se v tomto roce představí „Audiovizuální sauna“ vznikající ve spolupráci s platforou Young Film Fest. Jedná se o projekt, který kombinuje veřejné přednášky a diskuse s uzavřenými workshopy pro studenty a mladé tvůrce. Veřejnost se v rámci tohoto bloku dočká například přednášky Ondřeje Pavlíka „Poťouchlost v české filmové kritice“. Ta nabourává představu o tom, že fanouškovská a profesionální kritika jsou v digitální éře oddělené. Dojde i na debaty mezi profesionálními kritiky a kritiky fanoušky na téma „Jak se pozná dobrý film“.

Velká část programu se uskuteční přímo na lázeňské kolonádě a u blízkých pramenů. Jako například koncert hudebnice Marie Ladrové v hale Vincentky, která posluchačům zahraje na těremin a nabídne jim také možnost si tento netradiční nástroj vyzkoušet. V rámci hudební sekce se dále představí slovenský skladatel inspirovaný přírodou – Patrik Korinok vystupující pod jménem I AM PLANET, melancholický a osobitý bard Oldřich Janota, experimentálně tvůrčí manželé Irena a Vojtěch Havlovi, překvapivě sourodé duo klasicky vzdělaného houslisty Daniela Meiera a milovníka melancholického drone Václava Dobiáše aka Sweeps04 či ambientní projekt Miloše Dolinského – „Černý tesák“. Na hranici hudby, zvukového projevu a léčebné metody pak stojí tvorba Stanislava Abraháma. Umělec a zvukový designér Českého rozhlasu nabídne propojení muzikoterapeutického gongu s elektronickým dronem z modulárního syntezátoru. V sobotu si budou moci návštěvníci vyzkoušet jeho unikátní sonické lehátko. V neděli pak v hale pramenu Vincentka rozezní také kameny.

Zvuková sekce je na festivalu přítomna vůbec poprvé. Jméno Stanislava Abraháma v ní doplní například zvuková dílna s Michalem Kindernayem a kontaktními mikrofony. Anebo unikátní přednáška trojice hudebních publicistů – Karel Veselý, Miloš Hroch, Pavel Turek na lázeňské téma „hudební wellness“. Vyvrcholením této sekce je pak nedělní luční hostina v těsné blízkosti pramene Aloiska, kterou připravuje umělecké uskupení Hadaikum (Nela Britaňáková a Adéla Chorá). Umělkyně reagují na letošní téma festivalu – „Bez nánosu svérázně“. Pro svoji performance zvolily místo, do nějž v minulosti žádný z bodů programu nezasahoval. Diváci si zde odpočinou při poslechu děl vzniklých během literárních rezidencí spisovatelek Kláry Vlasákové a Terezy Semotamové a autora Petra Borkovce.

Na téma „Bez nánosu“ reaguje také výstavní program. Zadáním pro umělce byla reakce na umělecká díla, památníky a další místa, které v městském prostoru vytváří trvalý historický a ideový nános. Autoři Tomáš Moravec, Vladimír Turner, Martin Zet a William Costa představí v prostoru lázní své site-specific umělecké instalace a performance. Ilustrátor Jan Šrámek pro festival připravuje ilustraci Luhačovického zaniklého památníku v rámci dlouhodobého projektu „Zvláštní okolnosti“.

„LUHOVANÝ VINCENT“ a blahodárná minerálka Vincentka

Součástí sobotního programu bude performance s příběhem a vařením z místních pramenů umělecké dvojice Stonytellers (Tania Nikulina a Jana Mikle). Již tradičně proběhne také projekce výběru současných videí z produkce Přehlídky filmové animace a současného umění – PAF Olomouc, letos s úvodem kurátorů Tiny Poliačkové a Lumíra Nykla.

Jmenovec hrdiny seriálu Lumír Nykl

Foto: archiv LUHAČOVICKÝ VINCENT

Štěpánka Ištvánková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Devátý „KoresponDance“

Bude znovu mezinárodní a tradičně roztančí Prahu i Žďár nad Sázavou! ֍ Letošní kulturní léto tím pádem nepřijde o všechny festivaly. ֍

Pořadatelé „KoresponDance“ – tradičního festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu – se rozhodli nepřetrhnout kontinuitu a už po deváté přivítají diváky. V červnu v Praze v karlínské Invalidovně a v červenci pak na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Na rozdíl od minulého roku situace umožní přivézt i zahraniční hvězdy. Festival, který se vždy konal zejména open-air, si publikum tentokrát užije venku celý. „KoresponDance 2021“ přinese festivalovou atmosféru i bezpečné komorní prostředí.

KoresponDance“ je festival naditý tancem, akrobacií, akcemi a vystoupeními, nad kterými se až tají dech. První festivalový den letošního ročníku můžeme očekávat 24. června v Praze na zahradě karlínské Invalidovny. Diváci se budou moci těšit na taneční battle, workshop a tři představení.

„Fling“

Obyvatele Žďáru na Sázavou pak, v rámci „KoresponDance in the City“, budou ve dnech od 14. do 16. července náhodně překvapovat umělci v nejrůznějších zákoutích města. „KoresponDance“ pak vyvrcholí o víkendu od 16. do 18. července na zámku ve Žďáru nad Sázavou. „Přes všechny strasti, které pandemie koronaviru do světa kultury vnesla, si vážíme toho, že se můžeme znovu setkat. Jsme šťastní, že můžeme i letos s ,KoresponDance´ přivézt lidem kulturu, o kterou byli více než rok ochuzeni. Navíc tento rok bude náš festival opět mezinárodní, diváci se budou moci těšit nejen na české umělce, ale i ty zahraniční,“ říká ředitelka festivalu Marie Kinsky.

KoresponDance 2021 v bezpečném a komorním prostředí

Hlavní víkendový program, ve Žďáru nad Sázavou, je koncipovaný jako několik malých samostatně uzavřených festivalů, vždy pro limitovaný počet diváků. V průběhu tříhodinového bloku bude publikum moci zhlédnout tři představení. V mezičasech bude hrát kapela, k dispozici budou i stánky s občerstvením.

Takové bloky se během víkendu odehrají celkem čtyři, jeden v pátek, dva v sobotu a jeden v neděli. „Bezpečnost diváků a performerů je pro nás prioritou, proto jsem se rozhodli přistoupit k možná netradičním bezpečnostním opatřením, v podobě bloků. Zahraniční performeři jsou někteří již naočkovaní, u jiných počítáme s karanténou, každopádně je vše velmi dobře ošetřeno a jsme rádi, že nám všichni vystupující vyšli vstříc. Zároveň čekáme, jaká vládní nařízení se nás budou týkat v rámci testování návštěvníků. Samozřejmě se jim přizpůsobíme,“ vysvětluje PR manažerka KoresponDance Michaela Kessler.

Dostane se i na tradiční doprovodný program. V další části zámeckého areálu budou probíhat workshopy a v Letním tanečním kině se budou promítat filmy. Do každé sekce festivalu bude oddělený vstup s omezeným počtem návštěvníků.

James Batchelor

Na co se těšit?

Program devátého ročníku KoresponDance je již znám. 24. června v Praze proběhne světová premiéra open-air show Etta Ermini Dance Theatre: „OQDA“. První reprízy tohoto vystoupení pak budou součástí víkendového programu na zámku. V samotném Žďáru nad Sázavou se pak divákům představí performerské duo Gracie May Marshall a Cristian Fierro. Ti divákům představí „Fling“ – hravý a emocemi nabitý duet hula hoop tanečnice a akrobata. Publikum se též může těšit na taneční vystoupení Jamese Batchelora v performanci „HYPERSPACE“, která byla v roce 2019 zařazena mezi dvacet nejlepších tanečních představení v Evropě.

Více informací na: www.korespondance.cz

Foto: Konektor

Martina Hrašová

pro TANEČNI MAGAZÍN