„LUHOVANÝ VINCENT“ se blíží

11. ročník multižánrového festivalu je doslova přede dveřmi. ֍ Performance, divadlo, film, výstavy i přednášky. ֍ Bez nánosu v tanci a životě. ֍ Dojde i na poťouchlost v české filmové kritice. ֍ Na místě i jmenovec hrdiny populárního seriálu „Ulice“ TV Nova. ֍

Ve dnech 24. 27. 6. se v Luhačovicích uskuteční již 11. ročník festivalu „Luhovaný Vincent“. I přes svá kapacitní a prostorová omezení spojená s přetrvávající epidemií koronaviru, zůstává tento kulturní svátek věrný všem programovým sekcím, které znají návštěvníci z dřívějška. V programu tak budou zastoupena divadelní představení, taneční kreace, hudební a zvuková vystoupení, literární čtení, stejně jako výtvarné a performativní umění.

Divadelní sekce letos nabývá především komorní podoby a to například prostřednictvím opakované multisenzorické performance „Lžička pod nos“ (MoreThanThat), určené vždy třem účastníkům. Zasáhne všechny smysly a také fantazii návštěvníka. V rámci festivalových dnů vystoupí nad pramenem Aloiska soubor POCKETART se svou performancí „Treatment of Remembering“, odehrávající se v pomyslném světě, ve kterém již neexistuje příroda, a vystupující se na ni v tanečních obrazech rozvzpomínají. Nevšední zážitek přinese také kurátorovaný blok Festivalu tanečních filmů – „Bez nánosu v tanci a životě“, inspirovaný tématem letošního ročníku. Dostane se i na dětské publikum, které se spolu se svým dospělým doprovodem může těšit na loutkovou inscenaci pražského Studia Damúza: „Řeka“, jež se odehraje v Japonské zahradě.

V rámci nezapomenutelné atmosféry letního kina na střeše městské plovárny bude letos k vidění mezi jinými film britského režiséra Petera Stricklanda na pomezí komedie a hororu – „Takové krásné šaty“ či filozofická esej Ondřeje Vavrečky „Osobní život díry“. Diváci se mohou těšit také na výběr krátkých animovaných filmů minulého ročníku filmového festivalu Brněnská Šestnáctka.

Jako součást doprovodného programu se v tomto roce představí „Audiovizuální sauna“ vznikající ve spolupráci s platforou Young Film Fest. Jedná se o projekt, který kombinuje veřejné přednášky a diskuse s uzavřenými workshopy pro studenty a mladé tvůrce. Veřejnost se v rámci tohoto bloku dočká například přednášky Ondřeje Pavlíka „Poťouchlost v české filmové kritice“. Ta nabourává představu o tom, že fanouškovská a profesionální kritika jsou v digitální éře oddělené. Dojde i na debaty mezi profesionálními kritiky a kritiky fanoušky na téma „Jak se pozná dobrý film“.

Velká část programu se uskuteční přímo na lázeňské kolonádě a u blízkých pramenů. Jako například koncert hudebnice Marie Ladrové v hale Vincentky, která posluchačům zahraje na těremin a nabídne jim také možnost si tento netradiční nástroj vyzkoušet. V rámci hudební sekce se dále představí slovenský skladatel inspirovaný přírodou – Patrik Korinok vystupující pod jménem I AM PLANET, melancholický a osobitý bard Oldřich Janota, experimentálně tvůrčí manželé Irena a Vojtěch Havlovi, překvapivě sourodé duo klasicky vzdělaného houslisty Daniela Meiera a milovníka melancholického drone Václava Dobiáše aka Sweeps04 či ambientní projekt Miloše Dolinského – „Černý tesák“. Na hranici hudby, zvukového projevu a léčebné metody pak stojí tvorba Stanislava Abraháma. Umělec a zvukový designér Českého rozhlasu nabídne propojení muzikoterapeutického gongu s elektronickým dronem z modulárního syntezátoru. V sobotu si budou moci návštěvníci vyzkoušet jeho unikátní sonické lehátko. V neděli pak v hale pramenu Vincentka rozezní také kameny.

Zvuková sekce je na festivalu přítomna vůbec poprvé. Jméno Stanislava Abraháma v ní doplní například zvuková dílna s Michalem Kindernayem a kontaktními mikrofony. Anebo unikátní přednáška trojice hudebních publicistů – Karel Veselý, Miloš Hroch, Pavel Turek na lázeňské téma „hudební wellness“. Vyvrcholením této sekce je pak nedělní luční hostina v těsné blízkosti pramene Aloiska, kterou připravuje umělecké uskupení Hadaikum (Nela Britaňáková a Adéla Chorá). Umělkyně reagují na letošní téma festivalu – „Bez nánosu svérázně“. Pro svoji performance zvolily místo, do nějž v minulosti žádný z bodů programu nezasahoval. Diváci si zde odpočinou při poslechu děl vzniklých během literárních rezidencí spisovatelek Kláry Vlasákové a Terezy Semotamové a autora Petra Borkovce.

Na téma „Bez nánosu“ reaguje také výstavní program. Zadáním pro umělce byla reakce na umělecká díla, památníky a další místa, které v městském prostoru vytváří trvalý historický a ideový nános. Autoři Tomáš Moravec, Vladimír Turner, Martin Zet a William Costa představí v prostoru lázní své site-specific umělecké instalace a performance. Ilustrátor Jan Šrámek pro festival připravuje ilustraci Luhačovického zaniklého památníku v rámci dlouhodobého projektu „Zvláštní okolnosti“.

„LUHOVANÝ VINCENT“ a blahodárná minerálka Vincentka

Součástí sobotního programu bude performance s příběhem a vařením z místních pramenů umělecké dvojice Stonytellers. Již tradičně proběhne také projekce výběru současných videí z produkce Přehlídky filmové animace a současného umění – PAF Olomouc, letos s úvodem kurátorů Tiny Poliačkové a Lumíra Nykla.

Jmenovec hrdiny seriálu Lumír Nykl

Foto: archiv LUHAČOVICKÝ VINCENT

Štěpánka Ištvánková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

FESTIVAL TANEČNÍCH FILMŮ již ve čtvrtek

Nové české taneční filmy v on-line premiéře

Ve čtvrtek 11. února 2021 budou mít on-line premiéru dva zbrusu nové taneční filmy, které přetlumočí dvě sólová jevištního díla do filmového jazyka. Festival tanečních filmů, který od roku 2009 systematicky sleduje, prezentuje, ale i produkuje tzv. dance for camera filmy, využil programu Ministerstva kultury ČR podporující tzv. digitalizaci uměleckého obsahu, a stal se jejich producentem. Vytipoval dva klenoty současné taneční scény a jejich autorkám pak nabídl možnost vytvořit z existujících inscenací filmové „metaverze“.

V prvním případě šlo o autorské sólo Cécile Da Costa „Roselyne“, ve druhém pak o choreografii Lenky Vagnerové „Dark Horse“ – sólo pro Fanny Barrouquére. Určitou zajímavostí může být fakt, že v obou případech jsou protagonistkami francouzské tanečnice žijící v Praze.

„Roselyne“,

Příběh ženy, která zapomněla žít svůj život, ztvárnila Cécile Da Costa ve fascinující performanci „Roselyne“. Filmová režisérka Tereza Vejvodová, která už v žánru dance for camera dříve vytvořila několik snímků (například „Servant“, 2018 či „Delimination“, 2019) přistoupila k filmové adaptaci této choreografie s velkým respektem: „Šlo mi především o napojení se na esenci inscenačního záměru a ve volbě prostředků jsem se řídila vývojem vnitřního stavu Roselyne,“ komentuje svůj přístup k filmovému zpracování choreografie Tereza Vejvodová. Pro autorku inscenace představovalo natáčení určitý experiment: „Chtěla jsem zjistit, co se stane s postavou Roselyne v jiném prostředí, než je jeviště,“ uvedla Cécile Da Costa.

Na působivé lokace a metaforický příběh vsadil filmový tým vedený režisérem Tomášem Polákem. Ten, s autorkou choreografie Lenkou Vagnerovou, točil filmovou podobu „Dark Horse“ na břehu přírodní nádrže Kristýna, v uličkách Hrádku nad Nisou a v Synagoze na pražské Palmovce. Atmosféru snímku dokresluje originální hudba Ivana Achera se sugestivním zpěvem Jany Vébrové. Fanny Barrouquére postavu „černého koně“ tančí už od roku 2012, kdy měla choreografie „Dark Horse“ premiéru ve Švédsku.

„Dark Horse“

Vývoj obou filmových projektů sledoval z Londýna David Hinton, britský režisér, autor několika kultovních tanečních filmů a dlouholetý spolupracovník Festivalu tanečních filmů. Jako mentor provázel tvůrce v on-line konzultacích přípravou scénáře a storyboardu, a poté konzultoval postprodukci a střihovou skladbu. Film, zejména ten taneční, podle Hintona totiž vzniká ve střižně.

Ředitelka festivalu Jana Návratová

Chtěli jsme zasadit semínko choreografie a vypěstovat film,“ komentuje celý projekt umělecká ředitelka FTF Jana Návratová, „nechtěli jsme digitalizovat díla, která vznikla pro jeviště, ale chtěli jsme jejich obsahovou esenci nechat vyznít ve filmové podobě, nabídnout další inkarnaci jejich silnému obsahu,“ dodává.

Premiéra filmů proběhne na facebookové stránce Festivalu tanečních filmů 11. 2. 2021 od 19.30.

Foto: Tomáš Polák a Aleš Král

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Cirkopolis“ za dveřmi

Letos bude mít svou oddělenou zimní a letní (sou)část

Již osmý ročník populárního mezinárodního festivalu nového cirkusu „Cirkopolis“ se uskuteční v letošním kalendářním roce hned nadvakrát.

Zimní varianta, která proběhne v termínu od 8. do 12. února 2021, uvede celkově 5 představení.

Festival odstartuje live stream premiéry žongléra Filipa Zahradnického z Paláce Akropolis. A následovat budou živá novocirkusová představení za největšími kulatými okny na světě – na pražské náplavce. #cirkuszasklem probudí v Kobce č. 10 – (A)void Floating Gallery utichlé město k životu a během čtyř večerů uvede site specific performance akrobatky Elišky Brtnické, herce a klauna Lukáše Karáska, performerky a tanečnice Cécile Da Costa a žongléra Filipa Zahradnického.

Vstupné je letos zdarma, podpořit festival bude možné zakoupením dárcovské vstupenky v síti GoOut.

Letní část festivalu se pak odehraje – pokud to situace vzhledem k vývinu koronaviru umožní – v červnu 2021 v prostorách Kasáren Karlín v 2021.

Program a aktuality festivalu najdete na www.cirkopolis.cz.

PROGRAM:

8. 2. 20.00FILIP ZAHRADNICKÝ – COLLECTION OF SCEPTICAL PLEASURES”

9. 2. 18.00, 19.00, 20.00ELIŠKA BRTNICKÁ – FISH EYE

10. 2. 18.00, 19.00, 20.00TYHLE / LUKÁŠ KARÁSEK – OBÝVACÍ POKOJ V KOBCE

11. 2. 18.00, 19.00, 20.00 FILIP ZAHRADNICKÝ – COLLECTION OF SCEPTICAL PLEASURES”

12. 2. 18.00, 18.30,19.00, 19.30 CILE DA COSTA – ROSELYNE

14. 2. 02.00AUSTRALSKÝ CIRKUS: NOVÉ PERSPEKTIVY – mezistátní on-line konference

Foto: Vojtěch Brtnický a archiv CIRKOPOLIS

TANEČNÍ MAGAZÍN

TANEČNÍ MAGAZÍN gratuluje

Famózní úspěch českého tance v konkurenci více než 600 evropských děl

Evropská platforma mladých choreografů Aerowaves letos odhlasovala do úzkého výběru dvacítky nejzajímavějších tvůrčích počinů tři česká díla! Gratulace patří Sabině Bočkové a Johaně Pockové / PocketArt za dílo „Jáma lvová“, Cécile Da Costa za osobní sólo „Roselyne“. A rovněž Tereze Lenerové Hradilkové za fascinující dialog s hudebníkem Floexem v inscenaci „Nepřestávej“.

„Jáma lvová“

Je to historický úspěch v konkurenci přes pětatřiceti evropských zemí,” říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha, a pokračuje: „Nikdy za pětadvacet let existence Aerowaves se neprosadila hned tři díla z ČR.“

Yvona Kreuzmannová

Platforma Aerowaves slaví 25 let od svého založení v londýnském divadle The Place. Každým rokem se na ní, koncem října, vždy v jiném městě, schází experti z různých zemí Evropy. Ti předem zhlédnou desítky videonahrávek kratších děl (15–40 minut) z dílny tzv. „emerging artists“, tedy tvůrců stojících na začátku své mezinárodní kariéry. Na intenzivním třídenním mítinku pak sledují ukázky desítek dalších děl tak, jak je vyberou reprezentanti jednotlivých států, respektive menší pracovní skupiny, díky nimž všechna přihlášená díla zhlédne vždy 3 – 7 expertů.

Z oceněné inscenace „Roselyne“

V platformě Aerowaves jde o objevování nových talentů. Pro ně je velkou šancí uvést se na mezinárodní scéně. K čemuž již 10 let napomáhá festival Spring Forward, pořádaný rovněž pokaždé v jiném městě (roku 2016 Tancem Praha v Plzni). Každoročně tak ze stovek přihlášených videonahrávek experti vybírají dvacítku děl, která mají potenciál zaujmout mezinárodně. Těm je věnována skutečně mimořádně velká pozornost na webových stránkách https://aerowaves.org/. Programy jsou uváděny partnery Aerowaves, s podporou programu Kreativní Evropa. A mají šanci být uvedena živě právě na festivalu Spring Forward, kam se sjíždí přes 200 prezenterů a žurnalistů z celého světa.

Český tanec se zde v minulosti prosadil přibližně jednou za 3 – 4 roky, ale v poslední dekádě jeho renomé začalo výrazně stoupat. Jdvakrát byla vybrána dvě česká díla mezi TOP20 – naposledy loni, kdy uspěl Viktor Černický s inscenací „PLI“ i Markéta Stránská s dílem „LeŤ“. Letošní ročník v Aténách se zapíše do historie nejen svým atypickým formátem (kvůli koronavirovým restrikcím se sešla pouze 10členná jury a ostatních více než 30 expertů aktivně diskutovalo a sledovalo videa přes Zoom), ale především díky svému výsledku.

Oceněná Tereza Lenerová Hradílková

Twenty21, tedy výběr 20 top děl pro rok 2021, zahrnuje tři díla z České republiky, a to díky nezpochybnitelné kvalitě, diverzitě a originálnímu pojetí jedné každé autorky. Šlo o dvě autentická ženská sóla Terezy Lenerové Hradilkové „Nepřestávej“ a Cécile Da Costa „Roselyne“. A dále o jeden apelativní duet Sabiny Bočkové a Johany Pockové / PocketArt „Jáma lvová“. Ona trojice obstála v těžké konkurenci více než 600 přihlášených děl ze 35 zemí Evropy. ČR měla celkem v hodnocení třináct přihlášených děl.

Sotva lze najít lepší způsob, jak upozornit na mimořádný potenciál, který české taneční a pohybové umění představuje pro naši republiku. Byla jsem hrdá na naše umělce a tlumočila jim gratulace ostatních členů jury s krásnou vizí, že i u nás, věřím, za pár let otevřeme skutečný Dům tance a vytvoříme tak solidní podmínky pro další profesní růst všech těchto talentů,“ dodává ředitelka Kreuzmannová. Ke gratulantům se připojuje i TANEČNÍ MAGAZÍN.

Foto: Eva Smolíková, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN