KoresponDance skončil

Oživil Žďár nad Sázavou a oslavil své 10. výročí bohatým programem

10. ročník festivalu KoresponDance je úspěšně za námi, za což vděčíme i Vám, návštěvníkům! Děkujeme, že jste s námi byli přitom! Stejně tak jsme vděční za všechny Vaše pozitivní reakce, které jsou pro nás hnacím motorem do dalších let! 😊

Téměř pět desítek představení přilákaly během čtyř dnů (od 14. do 17. července) návštěvníky z Prahy, Brna, Plzně nebo ze zemí jako Anglie, Maďarska či Slovenska do Žďáru nad Sázavou, kde po Praze proběhla hlavní část festivalu. Tanec a cirkusové umění pronikly do nejrůznějších zákoutí zdejšího zámku, představení se odehrála i v ulicích, veřejných prostorech a na nečekaných místech. Bohatý program oslovil všechny věkové kategorie, od nejmenších po seniory, festival si nenechali ujít ani profesionálové z oboru. Ačkoliv počasí si s venkovní produkcí tu a tam zahrávalo, přesto, až na drobné výjimky, neolivnilo plánovaný program. KoresponDance opět nabídl pestrou paletu představení, filmových projekcí, besed i řadu masterclassů a workshopů, jež vedli hostující umělci pro tanečníky i širokou veřejnost.

Zejména silné byla pro nás i pro publikum představení choreografa a tanečníka Josefa Nadje, který přivezl projekt OMMA s osmi muži z různých koutů Afriky, a ten se stal jedním z nosných představení festivalu. Dalším horkým želízkem v ohni byl australský performer James Batchelor s představením Metasystémy, do něhož s uměleckým citem zapojil zaměstnankyně tamní továrny TOKOZ a které si někteří diváci nenechali ujít ani napotřetí. Izraelská choreografka a performerka Galit Liss vtáhla do tance ženy – seniorky z Vysočiny, jež dokázaly, že s tancem se dá začít v každém věku. Představení u části publika vyvolalo hluboké a dojemné zážitky a hlavní hrdinky sklidily spontánní poděkování ještě po jeho skončení.

České performerky PocketArt ve své scénografii zprostředkovaly úvahu nad naším vztahem k přírodě a životnímu prostředí. Uskupení Bollwerk s unikátní site-specific trilogií rozpohybovalo a rozčeřilo neobvyklá místa jako úpatí Zelené hory, továrnu TOKOZ a Pilskou vodní nádrž. Imaginativní podívanou s polystyrenovými objekty zprostředkoval italský umělec Andrea Salustri, akrobaté a žongléři Hippana.Maleta připravili neobvyklé představení, v němž vyprávěli o svých životech v běhu a díky němuž sršelo publikum humorem. Finská tanečnice a choreografka Maria Nurmela zas předvedla svůj abstraktní a intimní tanec v působivém prostoru zámeckého sklepení a díky festivalu získala i diváky, kteří by za běžných okolností abstraktní performanci nenavštívili. Zapůsobila na ně nejen díky své choreografické práci, ale i díky dialogu s gotickými sklepy. Zajímavá byla ale i další představení.

První festivalový večer odstartoval ve znamení hudby benefičním koncertem harfistky Ekateriny Levental ve prospěch ukrajinských uprchlíků, jež kouzelně experimentovala s akustikou barokní konírny. Živé umění bylo doplněno filmovými projekcemi z vlastní produkce či díky spolupráci s Festivalem tanečních filmů. Prostor byl dán i dětskému umění; nejmenší uvedli dvojici představení pro své vrstevníky i dospělé.

Přejeme vám pohodové pokračující léto! 😊

 

Barbara Dušková, KorsponDance

Taneční magazín

Česká díla souboru POCKETART a Terezy Ondrové uspěla!

Téměř 600 konkurenčních přihlášek na platformě Aerowaves!

Evropská platforma mladých choreografů Aerowaves vybrala letos mezi 20 nejzajímavějších děl hned dvě z České republiky: Treatment of Remembering souboru POCKETART tvůrkyň Sabiny Bočkové, Johany Pockové a Ingy Zotov-Mikshiny a Call Alice Terezy Ondrové z Temporary Collectivu. Česká scéna tak opět potvrzuje, že umí uspět v silné mezinárodní konkurenci.

„Poslední roky jsou pro české tvůrce mimořádně úspěšné, POCKETART uspěli již loni s Jámou lvovou, ale lockdown neumožnil plánovaná uvedení ani ostatním vybraným dílům. O to větší radost mám z úspěchu jejich nové inscenace i faktu, že ČR má dva úspěšné zástupce,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha, která stála před 25 lety u zrodu platformy Aerowaves.

Twenty22, tedy výběr 20 nejzajímavějších děl pro rok 2022, zahrnuje dvě česká díla:

Treatment of Remembering z dílny POCKETART má tři spoluautorky – Sabinu Bočkovou, Johanu Pockovou a Ingu Zotov-MikshinuEkologické téma vyniká souhrou kompozice, tanečních výkonů, světelného designu, hudby a scénografie. Již sbírá ocenění i doma, na České taneční platformě bylo nejvýše hodnoceno Mezinárodní jury i Cenou diváků.

Call Alice Temporary Collectivu v choreografii a interpretaci Terezy Ondrové se dotýká řady témat, jako je ženská psychika a její proměny, osamělost či zranitelnost a reflektuje dobu Covidovou, která znemožnila její úzkou spolupráci s italskou kolegyní Francescou Foscarini. Je to výpověď dnešní doby.

Celkově bylo na Aerowaves posuzováno 574 děl z 35 zemí Evropy. Za Českou republiku bylo přihlášeno 12 děl. Platforma Aerowaves byla založena před 25 lety v londýnském divadle The Place. Každým rokem se na ní koncem října, vždy v jiném městě, schází experti z různých zemí Evropy. Zhlédnou desítky videonahrávek kratších děl (15-40 min.) z dílny tzv. „emerging artists“, tedy tvůrců stojících na začátku své mezinárodní kariéry.

Posláním platformy Aerowaves je objevování talentů v mezinárodním kontextu. Představuje pro ně šanci vstoupit na mezinárodní scénu, čemuž již 10 let napomáhá festival Spring Forward pořádaný pokaždé v jiném evropském městě (2016 Tancem Praha v Plzni). Ze stovek přihlášených videonahrávek experti Aerowaves každoročně vybírají dvacítku děl, která mají potenciál zaujmout mezinárodně. Těm je věnována mimořádná pozornost na webových stránkách aerowaves.org, jsou uváděna partnery Aerowaves s podporou programu Kreativní Evropa a mohou být uvedena živě na festivalu Spring Forward, kam se sjíždí přes 200 prezenterů a novinářů z celého světa. To však nebylo v letech 2020 a 2021 možné, proto držíme palce k uvedení na Spring Forward v Elefsině na přelomu dubna a května 2022!

Foto: Vojtěch Brtnický

Kateřina Marková R. Pereira, Ivana Poláčková 

pro Taneční magazín

Česká taneční platforma 2021

Umělecké počiny i osobnosti, které zaujaly Mezinárodní jury

Umělecké počiny i osobnosti, které zaujaly Mezinárodní jury, získaly Ceny České taneční platformy (ČTP) 2021. Jsou jimi POCKETART za inscenaci Treatment of Remembering autorské trojice Sabina Bočková, Johana Pocková a Inga Zotova-Mikshina, a Markéta Vacovská za své výjimečné výkony i autorské dílo Odloučení s odvážným tématem a dokonalou souhrou s Never Sol. 

U diváků pak získala vysoké uznání i tři další díla naprosto odlišného charakteru: And Who is Useless Now? Ondřeje Holby, Duety v podání Temporary Collective, a Jáma lvová opět od POCKETART autorské dvojice Sabiny Bočkové a Johany Pockové.

Diváci 27. ročníku ČTP zhlédli za 3 dny 14 představení v podání 12 souborů či tvůrců na osmi pražských scénách, kumulovala se tak vybraná díla za rok 2020 i 2021. Skvělou atmosféru dotvářely diskuse, setkání s umělci, mezinárodní workshop psaní recenzí o tanci vedený redaktorem The Guardian a Sprigback Magazine, Sanjoy Royem, ve spolupráci s dalšími mentory: Oonagh Duckworth a Nina Vangeli.

Kateřina Marková R. PEREIRA

pro Taneční magazín

„LUHOVANÝ VINCENT“ se blíží

11. ročník multižánrového festivalu je doslova přede dveřmi. ֍ Performance, divadlo, film, výstavy i přednášky. ֍ Bez nánosu v tanci a životě. ֍ Dojde i na poťouchlost v české filmové kritice. ֍ Na místě i jmenovec hrdiny populárního seriálu „Ulice“ TV Nova. ֍

Ve dnech 24. 27. 6. se v Luhačovicích uskuteční již 11. ročník festivalu „Luhovaný Vincent“. I přes svá kapacitní a prostorová omezení spojená s přetrvávající epidemií koronaviru, zůstává tento kulturní svátek věrný všem programovým sekcím, které znají návštěvníci z dřívějška. V programu tak budou zastoupena divadelní představení, taneční kreace, hudební a zvuková vystoupení, literární čtení, stejně jako výtvarné a performativní umění.

Divadelní sekce letos nabývá především komorní podoby a to například prostřednictvím opakované multisenzorické performance „Lžička pod nos“ (MoreThanThat), určené vždy třem účastníkům. Zasáhne všechny smysly a také fantazii návštěvníka. V rámci festivalových dnů vystoupí nad pramenem Aloiska soubor POCKETART se svou performancí „Treatment of Remembering“, odehrávající se v pomyslném světě, ve kterém již neexistuje příroda, a vystupující se na ni v tanečních obrazech rozvzpomínají. Nevšední zážitek přinese také kurátorovaný blok Festivalu tanečních filmů – „Bez nánosu v tanci a životě“, inspirovaný tématem letošního ročníku. Dostane se i na dětské publikum, které se spolu se svým dospělým doprovodem může těšit na loutkovou inscenaci pražského Studia Damúza: „Řeka“, jež se odehraje v Japonské zahradě.

V rámci nezapomenutelné atmosféry letního kina na střeše městské plovárny bude letos k vidění mezi jinými film britského režiséra Petera Stricklanda na pomezí komedie a hororu – „Takové krásné šaty“ či filozofická esej Ondřeje Vavrečky „Osobní život díry“. Diváci se mohou těšit také na výběr krátkých animovaných filmů minulého ročníku filmového festivalu Brněnská Šestnáctka.

Jako součást doprovodného programu se v tomto roce představí „Audiovizuální sauna“ vznikající ve spolupráci s platforou Young Film Fest. Jedná se o projekt, který kombinuje veřejné přednášky a diskuse s uzavřenými workshopy pro studenty a mladé tvůrce. Veřejnost se v rámci tohoto bloku dočká například přednášky Ondřeje Pavlíka „Poťouchlost v české filmové kritice“. Ta nabourává představu o tom, že fanouškovská a profesionální kritika jsou v digitální éře oddělené. Dojde i na debaty mezi profesionálními kritiky a kritiky fanoušky na téma „Jak se pozná dobrý film“.

Velká část programu se uskuteční přímo na lázeňské kolonádě a u blízkých pramenů. Jako například koncert hudebnice Marie Ladrové v hale Vincentky, která posluchačům zahraje na těremin a nabídne jim také možnost si tento netradiční nástroj vyzkoušet. V rámci hudební sekce se dále představí slovenský skladatel inspirovaný přírodou – Patrik Korinok vystupující pod jménem I AM PLANET, melancholický a osobitý bard Oldřich Janota, experimentálně tvůrčí manželé Irena a Vojtěch Havlovi, překvapivě sourodé duo klasicky vzdělaného houslisty Daniela Meiera a milovníka melancholického drone Václava Dobiáše aka Sweeps04 či ambientní projekt Miloše Dolinského – „Černý tesák“. Na hranici hudby, zvukového projevu a léčebné metody pak stojí tvorba Stanislava Abraháma. Umělec a zvukový designér Českého rozhlasu nabídne propojení muzikoterapeutického gongu s elektronickým dronem z modulárního syntezátoru. V sobotu si budou moci návštěvníci vyzkoušet jeho unikátní sonické lehátko. V neděli pak v hale pramenu Vincentka rozezní také kameny.

Zvuková sekce je na festivalu přítomna vůbec poprvé. Jméno Stanislava Abraháma v ní doplní například zvuková dílna s Michalem Kindernayem a kontaktními mikrofony. Anebo unikátní přednáška trojice hudebních publicistů – Karel Veselý, Miloš Hroch, Pavel Turek na lázeňské téma „hudební wellness“. Vyvrcholením této sekce je pak nedělní luční hostina v těsné blízkosti pramene Aloiska, kterou připravuje umělecké uskupení Hadaikum (Nela Britaňáková a Adéla Chorá). Umělkyně reagují na letošní téma festivalu – „Bez nánosu svérázně“. Pro svoji performance zvolily místo, do nějž v minulosti žádný z bodů programu nezasahoval. Diváci si zde odpočinou při poslechu děl vzniklých během literárních rezidencí spisovatelek Kláry Vlasákové a Terezy Semotamové a autora Petra Borkovce.

Na téma „Bez nánosu“ reaguje také výstavní program. Zadáním pro umělce byla reakce na umělecká díla, památníky a další místa, které v městském prostoru vytváří trvalý historický a ideový nános. Autoři Tomáš Moravec, Vladimír Turner, Martin Zet a William Costa představí v prostoru lázní své site-specific umělecké instalace a performance. Ilustrátor Jan Šrámek pro festival připravuje ilustraci Luhačovického zaniklého památníku v rámci dlouhodobého projektu „Zvláštní okolnosti“.

„LUHOVANÝ VINCENT“ a blahodárná minerálka Vincentka

Součástí sobotního programu bude performance s příběhem a vařením z místních pramenů umělecké dvojice Stonytellers (Tania Nikulina a Jana Mikle). Již tradičně proběhne také projekce výběru současných videí z produkce Přehlídky filmové animace a současného umění – PAF Olomouc, letos s úvodem kurátorů Tiny Poliačkové a Lumíra Nykla.

Jmenovec hrdiny seriálu Lumír Nykl

Foto: archiv LUHAČOVICKÝ VINCENT

Štěpánka Ištvánková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN