Štítek: POCKetART

Together Alone

Choreografka Yana Reutová & coll. v divadle Ponec

Co přinesou nečekaná setkání a křížení osudů? A znamená fyzická blízkost i blízkost emocionální? Přijďte najít odpovědi  do divadla PONEC.

Jak se vyrovnat s tíživým pocitem samoty? Jak ho vysvětlit? A proč je občas nejsilnější právě ve chvílích, kdy jsme obklopeni lidmi?

Premiéra triptychu Together Alone ukrajinské tanečnice a choreografky Yany Reutové, která před více než rokem přesunula svůj život i tvorbu do Prahy je výsledkem soustavné práce řady měsíců, během kterých prošlo vývojem nejen samotné dílo, ale i jeho autorka. Odehrává se in-door i out-door.

Na triptychu Together Alone začala Yana Reutova pracovat loni v létě s pěti ukrajinskými tanečnicemi, tak vznikl kvintet s podtitulem Lost. Ztraceny v neznámé zemi, daleko od svých blízkých, náhodně spolu tady a teď, a přece každá osamocena. První část triptychu se inspiruje verši Antona Ovchinnikova napsanými po vypuknutí války přímo v Kyjevě a také hudbou ukrajinské radikální protiputinovské kapely Balaklava Blues sídlící v Kanadě. O doladění zvukové atmosféry se postaral Tomáš Kerle. Dílo bylo vybráno na Českou taneční platformu, ale i ukrajinskou platformu do Vilniusu a na L‘Altre festival v Barceloně.

Pro druhou část triptychu Invisible Traces se již Yana rozhodla oslovit české umělce: Jitku Čechovou, Lukase Bliss Blahu a Katy Jabůrkovou. Nemohl chybět hudebník Tomáš Kerle. A náhodně nabídli k využití svůj objekt „barre“ absolventi AVU Lucie Podroužková a Štěpán Rubáš. Projekt nabral jasné kontury, přidali se i alternace pro výjezdy do Itálie a Brazílie, podpořil ho Státní fond kultury.

Triptych tematicky uzavírá Endless Talks – úvaha o osudovosti, náhodách a vůli, které udávají směr našich životů. Spojení Yany Reutové a Ladjiho Koneho, Ukrajiny a Burkiny Faso. Duet vznikl na základě náhodného setkání a dlouhých rozhovorů o kulturních hodnotách, tradicích a vznímání tance.

Tvůrčí tým doplnil během rezidence v Praze český hudebník Tomáš Kerle, jehož hudba se stala propojujícím prvkem celého triptychu.

 „Sotva si dovedeme představit, co vše se odehrává v myslích uprchlíků a čemu musí čelit. Můžeme však něco nabídnout – tvůrčí zázemí, podporu, aby neztráceli chuť tvořit, zapojit se do práce s našimi umělci a rozvíjet smysluplné projekty pro děti uprchlíků i dospělé. Yaně se to daří, pro výzvu EFA (European Festivals Association) ji podpořilo 5 dalších festivalů z EU, které čekají na premiéru. Věřím, že to bude mimořádný zážitek,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha/PONCE.

Yana Reutova pracovala jako tanečnice, choreografka a pedagožka v regionu Oděsa. V roce 2014 založila Dance Theatre Plastilin v Čornomorsku a vytvořila řadu ceněných představení. Pořádala festival, intenzivně pracovala s dětmi (projekt Creative Kids). V březnu 2022 spolu se svou dcerou a několika studentkami uprchla před válkou do Prahy, kde nyní působí. Tančila v projektech Anny Källblad, Nicole Beutler, POCKETART, Flávie Tápias, vede workshopy pro děti a rozvíjí vlastní kreativní práci s různými umělci. V dubnu 2023 vytvořila pro galerii Louny projekt s českými a ukrajinskými umělci Síla v kráse a krása v síle. Práci s její nejmladší tanečnicí Dianou Khrushch ocenila mezinárodní porota České taneční platformy zvláštním uznáním. Koncept triptychu Together Alone uspěl v evropské konkurenci v rámci první otevřené výzvy EFFEA (European Festival Fund for Emerging Artists) a zařadil se tak mezi 40 podpořených projektů.

Foto: Vojtěch Brtnický 

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Brazílie s nadšením tleskala české i ukrajinské taneční scéně

Plné sály, standing ovations, vřelé reakce…

Plné sály, standing ovations, vřelé reakce… Výjimečné turné tří titulů vytvořených v České republice s umělci z Čech, Ukrajiny i Brazílie na festivalu Dança em Trânsito vzbudilo mimořádný zájem a pozornost. Během dvou týdnů od 2. do 15. srpna brazilské i mezinárodní publikum vidělo sérii 12 představení v divadlech i veřejném prostoru čtyř měst. Po úvodním Rio de Janeiru následovala města Brasília, Goiânia a São Paolo.

Rio de Janeiro získalo během pandemie skvělé zázemí pro tanec – na jaře 2022 byl otevřen dancehouse s názvem Espaço Tápias. Jeho ředitelka Giselle Tápias zároveň pořádá již řadu let festival Dança em Trânsito, který probíhá vždy v létě (červenec – srpen) v řadě měst po celé Brazílii. Do Ria zve lídry významných evropských i zaoceánských festivalů tak, aby zhlédli co nejvíce z jihoamerické i evropské taneční scény. K akci patří diskuse a networking mezi oběma kontinenty. Díky tomu vznikla myšlenka spolupráce s festivalem TANEC PRAHA.

Turné zahrnovalo čtyři site-specific verze Rotas Afora, vždy pro jiný veřejný prostor – v díle Flávie Tápias vystoupilo 8 tanečníků a tanečnic a 1 hudebník z Prahy spolu s Brazilci. Pět představení Jámy lvové úspěšného souboru POCKETART Johany Pockové a Sabiny Bočkové s živou hudbou Lukáše Palána, z toho 3 x in-door či out-door a navíc dvakrát ve verzi UNLIMITED se zapojením místních performerů z Ria. A do třetice ukrajinská choreografka Yana Reutova žijící po vypuknutí války v Praze 3x uvedla trio Invisible Traces vytvořené pro české performery Lukase Bliss Blahu, Jitku Čechovou a Žanetu Musilovou. V poslední lokaci v alternaci české tanečnice Jitky Čechové Brazilkou Clarou da Costa. Clara alternovala již během turné v ČR Yanu Reutovou v jejím projektu pro galerii Louny a položily tak základ další spolupráci jak pro tento festival, tak i pro další rok.

 „Ministerstvo kultury ČR nabídlo mimořádné možnosti spolupráce díky EU – Recovery Fund. Národní plán obnovy tak podporuje mezinárodní koprodukce a jejich turné výrazně více než kdykoli předtím,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, a dodává: „Uspěli jsme s oběma žádostmi na velké projekty spolupráce se zahraničními festivaly – kanadským Quartiers Danses na září a brazilským Dança em Trânsito na srpen – to je zcela výjimečná šance i zkušenost pro naše umělce. A říkám-li naše, mám na mysli Čechy i cizince pracující u nás, tedy i z Ukrajiny. Do Brazílie jich odjelo devět.“

Představení Rotas Afora v hlavním městě Brasília si nenechala ujít velvyslankyně České republiky v Brazílii Pavla Havrlíková spolu se zástupcem ukrajinské ambasády. „Harmonie současného tance a architektury – jakoby bylo představení ROTAS AFORA šito na míru právě pro niemayerovskou Brasílii. Umělci protančili rampou Muzea republiky až do jeho útrob následováni diváky, takže se smazala pomyslná hranice mezi scénou a hledištěm a diváci se stali přirozenou součástí celého příběhu. Nádherná myšlenka, skvělý zážitek!“ reagovala paní velvyslankyně.

Stejně příznivé reakce provázely i uvedení dalších dvou produkcí umělců z Prahy – Jámy lvové a  Invisible Traces – na festivalu Dança em Trânsito.

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Divadlo PONEC zahájí sezonu dalším oživením dolního Žižkova

Veřejnost se seznámí s plánovanými aktivitami včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu podzimních premiér

PONEC – divadlo pro tanec zahájí 10. září již 22. sezonu a spolu s kulturní veřejností oslaví rozšíření žižkovského kreativního hotspotu o nové prostory Art Centra Krenovka

V rámci openingu bude mít veřejnost možnost seznámit se s plánovanými aktivitami divadla včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu očekávaných podzimních premiér českých i zahraničních umělkyň a umělců, jako jsou Marie Gourdain a Lukáš Karásek, Temporary Collective, Tereza Lenerová, POCKETART nebo Ostružina.  „Program divadla se bude konat nejen v divadle PONEC, ale i v jeho blízkém okolí a vyvrcholí uměleckou prohlídkou rodícího se Art Centra Krenovka,“ vysvětluje Markéta Perroud, umělecká ředitelka divadla PONEC.

Na Žižkově v blízkosti divadla PONEC vzniká nové umělecké centrum a Tanec Praha z.ú. je hrdým partnerem tohoto projektu. Projekt s oficiálním názvem „Usedlost Krenovka na pražském Žižkově – nové centrum pro současné umění a komunitu“ umožní inovativní využití kulturní památky Krenovka. Naváže na celkovou stavební rekonstrukci objektu a v urbanisticky problematické lokalitě dolního Žižkova přispěje ke vzniku centra pro tvorbu a prezentaci umělců a komunitní aktivity spojené s kultivací a oživením okolí. Tanec Praha zde našel administrativní zázemí a hlavně svůj historicky první zkušební sál – Studio Krenovka.

„SUDOP Real a.s., osvícený majitel Krenovky, se rozhodl investovat do umění a postavil nám nádherné studio, které jsme díky Fondům EHP mohli vybavit kvalitní taneční podlahou a vytvořit i vhodné zázemí pro umělce a náš tým. Téměř čtvrtina objektu tak slouží tanečnímu umění a vzniká zde i dočasný ‚creative shelter’ pro umělce z Ukrajiny, to vše v synergii s čítárnou Unijazzu a výtvarnými ateliéry Trať 42,“ vysvětluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha z.ú.

Pavlína (Procházková) Kotěšovcová 

pro Taneční magazín

KoresponDance skončil

Oživil Žďár nad Sázavou a oslavil své 10. výročí bohatým programem

10. ročník festivalu KoresponDance je úspěšně za námi, za což vděčíme i Vám, návštěvníkům! Děkujeme, že jste s námi byli přitom! Stejně tak jsme vděční za všechny Vaše pozitivní reakce, které jsou pro nás hnacím motorem do dalších let! 😊

Téměř pět desítek představení přilákaly během čtyř dnů (od 14. do 17. července) návštěvníky z Prahy, Brna, Plzně nebo ze zemí jako Anglie, Maďarska či Slovenska do Žďáru nad Sázavou, kde po Praze proběhla hlavní část festivalu. Tanec a cirkusové umění pronikly do nejrůznějších zákoutí zdejšího zámku, představení se odehrála i v ulicích, veřejných prostorech a na nečekaných místech. Bohatý program oslovil všechny věkové kategorie, od nejmenších po seniory, festival si nenechali ujít ani profesionálové z oboru. Ačkoliv počasí si s venkovní produkcí tu a tam zahrávalo, přesto, až na drobné výjimky, neolivnilo plánovaný program. KoresponDance opět nabídl pestrou paletu představení, filmových projekcí, besed i řadu masterclassů a workshopů, jež vedli hostující umělci pro tanečníky i širokou veřejnost.

Zejména silné byla pro nás i pro publikum představení choreografa a tanečníka Josefa Nadje, který přivezl projekt OMMA s osmi muži z různých koutů Afriky, a ten se stal jedním z nosných představení festivalu. Dalším horkým želízkem v ohni byl australský performer James Batchelor s představením Metasystémy, do něhož s uměleckým citem zapojil zaměstnankyně tamní továrny TOKOZ a které si někteří diváci nenechali ujít ani napotřetí. Izraelská choreografka a performerka Galit Liss vtáhla do tance ženy – seniorky z Vysočiny, jež dokázaly, že s tancem se dá začít v každém věku. Představení u části publika vyvolalo hluboké a dojemné zážitky a hlavní hrdinky sklidily spontánní poděkování ještě po jeho skončení.

České performerky PocketArt ve své scénografii zprostředkovaly úvahu nad naším vztahem k přírodě a životnímu prostředí. Uskupení Bollwerk s unikátní site-specific trilogií rozpohybovalo a rozčeřilo neobvyklá místa jako úpatí Zelené hory, továrnu TOKOZ a Pilskou vodní nádrž. Imaginativní podívanou s polystyrenovými objekty zprostředkoval italský umělec Andrea Salustri, akrobaté a žongléři Hippana.Maleta připravili neobvyklé představení, v němž vyprávěli o svých životech v běhu a díky němuž sršelo publikum humorem. Finská tanečnice a choreografka Maria Nurmela zas předvedla svůj abstraktní a intimní tanec v působivém prostoru zámeckého sklepení a díky festivalu získala i diváky, kteří by za běžných okolností abstraktní performanci nenavštívili. Zapůsobila na ně nejen díky své choreografické práci, ale i díky dialogu s gotickými sklepy. Zajímavá byla ale i další představení.

První festivalový večer odstartoval ve znamení hudby benefičním koncertem harfistky Ekateriny Levental ve prospěch ukrajinských uprchlíků, jež kouzelně experimentovala s akustikou barokní konírny. Živé umění bylo doplněno filmovými projekcemi z vlastní produkce či díky spolupráci s Festivalem tanečních filmů. Prostor byl dán i dětskému umění; nejmenší uvedli dvojici představení pro své vrstevníky i dospělé.

Přejeme vám pohodové pokračující léto! 😊

 

Barbara Dušková, KorsponDance

Taneční magazín