10. ročník festivalu KoresponDance je úspěšně za námi, za což vděčíme i Vám, návštěvníkům! Děkujeme, že jste s námi byli přitom! Stejně tak jsme vděční za všechny Vaše pozitivní reakce, které jsou pro nás hnacím motorem do dalších let! 😊
Téměř pět desítek představení přilákaly během čtyř dnů (od 14. do 17. července) návštěvníky z Prahy, Brna, Plzně nebo ze zemí jako Anglie, Maďarska či Slovenska do Žďáru nad Sázavou, kde po Praze proběhla hlavní část festivalu. Tanec a cirkusové umění pronikly do nejrůznějších zákoutí zdejšího zámku, představení se odehrála i v ulicích, veřejných prostorech a na nečekaných místech. Bohatý program oslovil všechny věkové kategorie, od nejmenších po seniory, festival si nenechali ujít ani profesionálové z oboru. Ačkoliv počasí si s venkovní produkcí tu a tam zahrávalo, přesto, až na drobné výjimky, neolivnilo plánovaný program. KoresponDance opět nabídl pestrou paletu představení, filmových projekcí, besed i řadu masterclassů a workshopů, jež vedli hostující umělci pro tanečníky i širokou veřejnost.
Zejména silné byla pro nás i pro publikum představení choreografa a tanečníka Josefa Nadje, který přivezl projekt OMMA s osmi muži z různých koutů Afriky, a ten se stal jedním z nosných představení festivalu. Dalším horkým želízkem v ohni byl australský performer James Batchelor s představením Metasystémy, do něhož s uměleckým citem zapojil zaměstnankyně tamní továrny TOKOZ a které si někteří diváci nenechali ujít ani napotřetí. Izraelská choreografka a performerka Galit Liss vtáhla do tance ženy – seniorky z Vysočiny, jež dokázaly, že s tancem se dá začít v každém věku. Představení u části publika vyvolalo hluboké a dojemné zážitky a hlavní hrdinky sklidily spontánní poděkování ještě po jeho skončení.
České performerky PocketArt ve své scénografii zprostředkovaly úvahu nad naším vztahem k přírodě a životnímu prostředí. Uskupení Bollwerk s unikátní site-specific trilogií rozpohybovalo a rozčeřilo neobvyklá místa jako úpatí Zelené hory, továrnu TOKOZ a Pilskou vodní nádrž. Imaginativní podívanou s polystyrenovými objekty zprostředkoval italský umělec Andrea Salustri, akrobaté a žongléři Hippana.Maleta připravili neobvyklé představení, v němž vyprávěli o svých životech v běhu a díky němuž sršelo publikum humorem. Finská tanečnice a choreografka Maria Nurmela zas předvedla svůj abstraktní a intimní tanec v působivém prostoru zámeckého sklepení a díky festivalu získala i diváky, kteří by za běžných okolností abstraktní performanci nenavštívili. Zapůsobila na ně nejen díky své choreografické práci, ale i díky dialogu s gotickými sklepy. Zajímavá byla ale i další představení.
První festivalový večer odstartoval ve znamení hudby benefičním koncertem harfistky Ekateriny Levental ve prospěch ukrajinských uprchlíků, jež kouzelně experimentovala s akustikou barokní konírny. Živé umění bylo doplněno filmovými projekcemi z vlastní produkce či díky spolupráci s Festivalem tanečních filmů. Prostor byl dán i dětskému umění; nejmenší uvedli dvojici představení pro své vrstevníky i dospělé.
Přejeme vám pohodové pokračující léto! 😊
Barbara Dušková, KorsponDance
Taneční magazín