»MALÁ INVENTURA« se blíží

Předjubilejní 19. ročník festivalu letos proběhne poněkud v odlišné podobě

Festival „Malá inventura“ je přehlídkou těch nejvýraznějších projektů nového divadla uplynulého roku. Největší pražský svátek nového divadla, jehož devatenáctý ročník proběhne v termínu od 19. do 27. února 2021, se kvůli současné situaci představí v trochu jiné podobě. „Malou inventuru“ zahájí streamovaný kabaret „PiNKBUS“. Diváci se třeba mohou těšit na komentované on-line prohlídky pražských nezávislých scén 360° kamerou. Na festivalovém webu bude tentokrát speciální „Covid-19 edice“ burzy projektů pod názvem „Sbal ho“!. Anebo proběhne také série „Život On Air“, speciální vydání rozhovorů Jiřího Šimka a Emila Rothermela s výraznými osobnostmi umělecké veřejnosti.

Festival máme kompletně připravený tak, jak je na našich webových stránkách, a program je – navzdory podmínkám – nebývale atraktivní,“ říká umělecký ředitel „Malé inventury“ Petr Pola. My se ale domníváme, že nové divadlo vůbec nepatří do on-linu. A protože milujeme off-line, jak také zní naše letošní motto, přehlídku nebudeme digitalizovat. Připravili jsme, nicméně, unikátní doprovodný program a příležitost dáme všemu, na co by v normálním chodu festivalu nebyl čas a prostor. Diváci se podívají tam, kam by jinak neměli možnost nahlédnout. Bude to exkluzivní a neopakovatelné! V to doufáme.“

Z představení »Jeskyně slov«

On-line je jedna z možných forem, jak přečkat aktuální koronavirovou krizi, ale vždycky to bude něco jiného než živá událost. Nevyhýbáme se tomu a ani to neodsuzujeme. Nicméně, divadlo, které v rámci festivalu prezentujeme, se bez živých diváků neobejde,doplňuje Adriana Světlíková, ředitelka „Malé inventury“. Představení ,Malé inventury´, která nyní neodehrajeme živě, bude, doufáme, příležitost uvést již během roku v rámci ,Malých inventur´ v Jičíně, Jihlavě, Českých Budějovicích a Karlových Varech, případně na dalších místech v ČR.

I přes aktuálně zrušený nouzový stav se organizátoři festivalu rozhodli držet finálního rozhodnutí a nerozvolňovat výrazným způsobem program pro běžné diváky. Prioritou bude zprostředkovat program především profesionální a kritické obci. A udržet tak klíčové vazby. S ohledem na další opatření a vývoj pandemie není vyloučeno, že budou širší veřejnosti otevřeny další části fyzického programu, avšak vždy za přísných hygienických podmínek.

Více informací a aktuální program najdete na: www.malainventura.cz.

Foto: Dita Havránková a David Konečný

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nová vize pro kulturu – »Kultura má zelenou«!

A to nejen v Mladé Boleslavi a okolí. Jedná se o obnovené nastartování kulturního života po koronavirové krizi. Ve hře je – pro projekty – celkově 1 200 000 Kč!

Nadační fond Škoda Auto“ a „Bohemian Heritage Fund“ vyhlašují program »Kultura má zelenou«. Projekt vypisuje dvě otevřené kulturní výzvy, které dohromady rozdělí velmi slušné finanční částky.

První výzvou jsou Nové vize pro kulturu“. Jejich cílem je nastartovat kulturní život po koronavirové krizi a najít nové možnosti a umělecké formy, přizpůsobené změněným podmínkám.

Výzva mezi žadatele rozdělí 1 100 000 korun.

Přihlásit je možné všechny umělecké projekty, které pomůžou obnovit aktivní kulturní život na Mladoboleslavsku po koronavirové epidemii. Ať už půjde o nové umělecké dílo či o způsob, jak kulturu zachovat i v době nařízené izolace a také po jejím skončení. „Fantazii se meze nekladou. Chceme, aby vznikl zcela nový projekt, který skutečně svede lidi dohromady. A přinese unikátní kulturní obsah navázaný na mladoboleslavský region,“ říká Lenka Lindaurová, kurátorka a umělecká ředitelka „Bohemian Heritage Fund“.

V Mladé Boleslavi se to vždy zelenilo (viz archivní snímek), ale nyní odtud vychází velmi aktuální výzva, která umožní dát na pomyslném semaforu zelenou kultuře!

Druhou výzvou jsou pak Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska“. Ty cílí na širokou veřejnost, s ideou vytvořit kolektivní paměť regionu. Projekt příběhy rodin, jednotlivců, uskupení či událostí, které se vztahují k historii i současnosti tohoto regionu. „V době všech protiepidemických karanténních opatření jsme si o to silněji uvědomili, že to, co nám nikdo nemůže vzít, je naše kulturní a kolektivní identita. Touto výzvou ji chceme objevovat a posilovat,“ vysvětluje Pavel Smutný, prezident nadačního fondu „Bohemian Heritage Fund“.

Tato výzva mezi nejzajímavější příběhy rozdělí 100 000 korun a na jejím konci bude multimediální výstavní projekt.

Více na: www.kulturamazelenou.cz.

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mikulášská nabídka PKB: „Zabiják život“ – „Epitaf“ i „hroby“

Pražský komorní balet streamuje v pátek na internetové televizi Mall.tv novou premiéru

Pražský komorní balet uvede v pátek 4. prosince 2020 v 18.00 na internetové televizi Mall.tv nový komponovaný večer s názvem „Zabiják život“. Diváci tak budou mít možnost i v čase druhé vlny koronavirové pandemie zhlédnout představení, jehož premiéra byla původně plánována na 22. listopadu v Divadle na Vinohradech v Praze. Večer se skládá ze dvou zbrusu nových „kusů“. Satirická taneční komedie „Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ je z pera Marka Svobodníka. Choreografii „Epitaf“ vytvořil Petr Zuska. Choreografové tvořili na hudbu českých skladatelů Josefa Suka a Antonína Dvořáka. V novince Pražského komorního baletu se objeví hořkosladký humor, osudová láska i mrazení smrti.

Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ je černá groteska s detektivní zápletkou, kterou vytvořil Marek Svobodník na motivy příběhu Agathy Christie. Na jemnou hudbu Sukovy Serenády Es dur se odehrává hořký příběh jedné zámožné rodiny, v níž nečekaně skoná její nejstarší člen. Vše by bylo „v pořádku“, pokud by se nejednalo o vraždu. Příběh je zároveň satirickým skečem rodinných sporů, ve kterých smutek nad zesnulým rychle střídá vzájemná zášť, podezření, a především pak touha po dědictví. „Žádnou velkou dávku legrace ale nečekejte,“ upozorňuje Svobodník. „Vypadá to jako sranda, ale nebude to sranda. Jen hořký příběh za zvuku sladkých melodií. A taky se tam vlastně vůbec netancuje. Nějak mi ty grandes jetés a piruety nejsou vlastní…“

Petr Zuska se pro své nové dílo „Epitaf“ inspiroval hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a výjimečnou britskou violoncellistkou Jacqueline du Pré. „Inspirací, jak přistoupit ke koncertu h moll pro violoncello a orchestr, se mi stal jednak Antonín Dvořák sám, respektive jeho vztah k Josefíně Kounicové. Jeho lásce z mládí, jejíž nemocí a smrtí je toto dílo hluboce ovlivněno,“ vysvětluje Zuska. „Druhým a zásadním ‚želízkem v ohni‘ se mi pak stala další žena. Fenomenální britská cellistka Jacqueline du Pré, jejíž interpretaci jsem si vybral. A to nejen z čistě muzikálního hlediska. Strmá kariéra ji začala opouštět už v pětadvaceti letech, kdy přestávala cítit prsty na rukou. S roztroušenou sklerózou a připoutána na vozík posléze velice předčasně zemřela… Violoncello považuji za hudební nástroj, který je schopen ‚mluvit‘. A pokud dojde k zázračnému propojení génia-skladatele s kongeniálním interpretem, jsou jeho ‚slova‘ o to jasnější a naléhavější. To je případ dvojice Dvořák–du Pré. V čase a prostoru se sice minuli, ale setkávají se nadále někde v mnohem podstatnější dimenzi… Premiéru bych rád věnoval ‚Jackie‘ k jejím nedožitým 75. narozeninám.“

„Epitaf“ Petra Zusky

V hlavních rolích choreografie se představí sólistka Pražského komorního baletu Tereza Hloušková a hostující Ondřej Vinklát, který je mimo jiné čerstvým držitelem třetí Thálie.

Jsme rádi, že můžeme nové představení ,Zabiják život´ sdílet s našimi diváky alespoň online,“ říká ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Jandová. „Pražský komorní balet je jediný nezávislý soubor v České republice, který nabízí svým sólistům stálá angažmá. A je pro nás nyní prioritou udržení pracovních míst – tanečníků, baletních mistrů i dalších pracovníků – přesto, že v tuto chvíli není možné odehrát žádné představení. Děláme maximum pro to, abychom pokračující krizi přestáli. I proto jsme nastudovali a dokončili nové představení i ve chvíli, kdy už bylo jasné, že jej nebudeme moci v plánovaném termínu odehrát. Věřím, že divákům uděláme Mikulášskou nadílkou naší nové premiéry radost, a že ji brzy budeme moci zatančit naživo.“

„Zabiják život“

Když nevíte coby, kupte si dva hroby“

Režie a choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Josef Suk: Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur, op. 6

Scéna: Petr Siedlaczek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Tančí: 9 tanečníků

Délka: 30 minut

Epitaf“

Režie a choreografie: Petr Zuska

Hudba: Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104

Scéna: Petr Zuska, Pavel Knolle

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: 8 tanečníků

Délka: 40 minut

 

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»FRAGMENTY«

Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci

Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.

Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.

Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”

Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:

Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.

Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle

Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.

Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.

Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.

Ali Raffi

Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.

Burmaa Tumurkhuyag (1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.

Kustav-Agu Püüman

Kustav-Agu Püüman (1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.

 Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prospero za cenu: 350 Kč.

 Fragments/Fragmenty 2019

Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci

Editoři: Magdaléna Brožíková, Michaela Buriánková, Lucie Čepcová, Brad Caleb Lee, Pavlína Šulcová, Halka Varhaníková

Překlad z anglického originálu: AZ Translations, Petr Kotouš

Grafický design a sazba: Veronika Vacková

Tisk: Helbich

Vydavatel: Institut umění – Divadelní ústav

Partneři: Národní muzeum, ROBE Lighting s.r.o.

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN