»Or to Be«– internacionálně v ALTĚ

Díky velmi aktivnímu a činorodému, nám dobře známému, Centru choreografického rozvoje SE.S.TA (i dalším společným produkčním organizacím) jsme se opět dočkali silného mezinárodního projektu

Když se sejdou dvě taneční a choreografické i režisérské osobnosti na společném pódiu, tak to zpravidla mezi nimi zdravě jiskří. Projekt „Or to Be“ je vzácnou výjimkou. Nacházíme v něm souznění dvou výrazných individualit. Navíc, ke všem výše zmíněným profesím, i uznávaných pedagogů.

Bývám nesmlouvavým kritikem bezbřehého užívání zahraničních názvů u představení českých divadel. Nyní a zde učiním výjimku. „Or to Be“ jednak předurčuje, že se jedná o projekt nadnárodní. A v druhé linii i zvukomalebnou narážkou na „ortopedii“ decentní formou poukazuje na indispozici „ženské složky představení“Markéty Stránské.

Je obdivuhodné, jak se dokázala Markéta Stránská vyrovnat se svým tělesným postižením. „Or to Be“ to opět plně dokazuje. Oproti nedávnému představení „LeŤ“, kde jí byly ještě oporou berle (či spíše správněji „švédské hole“), dokázala téměř nemožné. Pohybuje se a tančí přirozeně a lehce. Samozřejmě, že v příslušně upravené choreografii. Ale i tak – klobouk dolů a velká poklona.

Jean Gaudin ještě v reprezentativním kostýmu. Na inkriminovaném představení měl o hodně moc civilnější…

Inscenace „Or to Be“ je, pochopitelně, i svou kratší stopáží, podřízena podmínkám, výkonu a fyzickým nárokům Markéty Stránské.

Reprezentant francouzské nezávislé taneční scény (a mimo jiné i úspěšný filmař!) Jean Gaudin plní prostor svými improvizačními tanečně pohybovými „kousky“. Chvíli je Stránské kontrastním protihráčem, jindy její propracovanější etudy vhodně ilustruje. Celé představení se nese v duchu nebezpečí – valících se „chumlů“ papyru. Ne, to není gramatická chyba! Divák totiž tu, neustále se množící masu, považuje za papyrus.

Jednoznačně nejslabší stránkou tohoto představení jsou kostýmy. Chápu snahu o civilnost. Ale i ta by měla být nějak DIVADELNĚ vyjádřena. Bohužel, při sledovaném představení působil Gaudinův „kostým“ (na rozdíl od fotografií Vojtěcha Brtnického), jako by si odskočil na pódium od nedalekého stánku s buřty. A ani oblečení Markéty Stránské zrovna nehýřilo kostýmní kreativitou…

Kdo je za dveřmi?

Je otázkou, zda by vyznění „Or to Be“ neprospělo častější užití scénické hudby? Je jí zde spíše „po špetkách“. V každém případě by to napomohlo dynamice a tahu celého večera…

Ještě před závěrem recenze bych rád opět výrazně ocenil výkon obou interpretů. Navíc, jejich autorsko-režijní vklad je zde rovněž neopominutelný.

Markéta Stránská v akci (a v papyru). Jean Gaudin za dveřmi.

Nemohu napsat, že každý divák tento ambiciózní internacionální projekt pochopí a akceptuje beze zbytku. A hned po prvním zhlédnutí. Ale přece, jaksi odjakživa, má být každé divadelní představení i určitým hledáním. Tajenkou pro diváka a hledáním sebe sama interpretů. A to tentokrát bylo naplněno v míře více než vrchovaté.

»Or to Be«

Námět, choreografie, interpretace: Markéta Stránská a Jean Gaudin

Scénografie, kostýmy: Monika Urbášková

Světelný design: Zuzana Režná

Hudba: Jan Kratochvíl

Produkce: Srdcem zapsaný spolek z.s., Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, ALT@RT z.ú.

Grafika: Monika Urbášková

Podporovatelé projektu: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a ALT@RT z.ú.

Zvláštní poděkování: Nathalie Pubellier a WD Lux

Foto: Vojtěch Brtnický

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Výzva Studia ALTA pro Invalidovnu

Neváhejte. Uzávěrka první výzvy již 28. února.

Studio ALTA a Iniciativa pro Invalidovnu, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, usilují o oživení západního křídla Invalidovny a jeho zaplnění aktivitami. Chceme dát prostor veřejnosti, profesionálním umělcům i občanským iniciativám. Přihlaste váš projekt!

Co u nás najdete?

Máme prostory, které si vyžadují svou péči a nejsou klasickým divadlem ani ateliérem. Mnoho let nebyly využívané, ale jak se ukázalo, tak i v této skromné podobě posloužit mohou. Jsou vhodné pro představení, koncerty a přednášky, jako zázemí pro performativní umění, výstavy a venkovní akce. Studio ALTA je naplňuje činností uměleckých skupin i jednotlivců s pravidelným uměleckým programem. Pro spolupracující organizace a projekty nabízíme prostory různého typu. Vytváříme pro Vás kreativní prostředí s funkční kavárnou a přátelskou atmosférou.

Co nabízíme

Západní křídlo je místem se silným geniem loci. Jedná o dlouho nepoužívanou budovu, která čeká na rekonstrukci, a proto se zde mohou realizovat jen projekty, které se dokáží přizpůsobit specifickým podmínkám, v jakých se momentálně budova nachází. Celé křídlo je vyklizené, vyčištěné, do některých míst je externě zavedena elektřina, máme suché záchody, v tuto chvíli nemáme žádné vytápěné prostory. Nemáme komfort, který nabízejí moderní budovy. Luxusem je krásná zahrada a svoboda pro vaši tvorbu či projekt.

Jestli to naplňuje, co hledáte, rádi vaší aktivitě dáme prostor.

Přihlaste svůj projekt nebo nápad do jedné z vyhlášených výzev dle typu vašeho projektu. Podmínky poskytnutí prostoru řešíme individuálně, tak aby odpovídaly charakteru aktivity, našim možnostem a principům. Přihlášky na jednotlivé výzvy naleznete níže. Posílejte je dle jednotlivých výzev na mail rezidence@altart.cz.

NÁHLÝ NÁPAD

Pro koho: jsem aktivní člověk plný dobrých nápadů, reaguji na společenskou situaci, potřebuji prostor zorganizovat rychlou akci

Kdy: přihlas se kdykoli

Co nabízíme: prostor, který bude zrovna volný (místnost, chodba, zahrada) po dobu trvání jednorázové akce, propagaci dle možností

 Přihláška ZDE 


POMALU, ALE JISTĚ

Pro koho: jsme delší dobu fungující jednotka, pracujeme kontinuálně na našich cílech, potřebujeme prostor, kde se můžeme na nějaký čas usadit

Kdy: 1. výzva do 28. 2. 2020: realizace květen–prosinec 2020

Co nabízíme: jednu až dvě místnosti pro pravidelnou činnost, plné partnerství, možnost stát se součástí života multikulturního centra Studia ALTA v Invalidovně, podporu a poradenství dalších aktérů, možnost prezentovat výstupy pro veřejnost dle domluvy

Co vyžadujeme: 1–2x měsíčně aktivitu pro veřejnost, zapojení se do dalších společných akcí, kooperaci, odpovědnost, schopnost plánovat s předstihem, dodržování vnitřních pravidel, finanční participace na provozu budovy (dle reálně využívaného prostoru)

► Přihláška ZDE 

ART IS LIFE

Pro koho: jsem umělec, umělecké uskupení, produkční jednotka, Invalidovna je místo, kde chci prezentovat své dílo, festival, akci

Kdy: 1. výzva do 28. 2. 2020: realizace květen–prosinec 2020

2. výzva do 30. 6. 2020: realizace září–prosinec 2020 (doplňující projekty)

Co nabízíme: prostory pro zkoušení a prezentace, základní technické vybavení a podporu, propagaci dle možností

Co vyžadujeme: vysokou uměleckou kvalitu, schopnost produkčně a organizačně projekt zajistit, finanční samostatnost projektu.

► Přihláška ZDE 

NEMÁM NÁPAD, ALE CHCI BÝT SOUČÁSTÍ

Kdo: chci být prostě u toho, sympatizuji s tím, co děláte, kultura mě baví, rád trávím čas v kreativním prostředí.

Kdy: přihlas se kdykoli na rezidence@altart.cz. Stačí, když nám popíšeš své zkušenosti a představu spolupráce.

Co nabízíme: účast na akcích, které mají smysl, skvělé zkušenosti, vstup na veškeré akce zdarma, fajn lidi, relax na zahradě

Co vyžadujeme: každá domluva platí, informuj včas, když se něco změní.

Sdílet

Kontakt: Lucia Kašiarová, kasiarova@altart.cz

www.studioalta.cz

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA hledá kancelář!

Nevíte o zajímavém „kulturním“ prostoru?

Hledáme „flek“ pro náš stůl. Teď sedíme ve Studiu ALTA, které se stěhuje pryč. A tak budeme muset najít nový domov.

Potřebujeme jednu menší místnost, kam se vejdou dva stoly, pár šanonů, a tak. A současně i prostor, kde se jednou až dvakrát týdně můžeme potkat na poradu. V počtu zpravidla osm lidí, občas i více. Nejraději bychom seděli s obory kultury, vzdělávání anebo něčím takovým… Prostě tam, kde budeme moci z coworku i vzájemně těžit.

Sdílet

Kontakt: Michaela Kessler, PR manažerka, 601 153 560, michaela.kessler@se-s-ta.cz

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MALÁ INVENTURA už není malá

Z tiskové konference před festivalem, který na deset dnů rozhýbe divadelní Prahu. Letos bude probíhat i v kostele!

Před holešovickým centrem Studia ALTA ten únorový úterní den parkovaly luxusní Mercedes a Audi. Neklamný to znak, že se zde konala velká věc. A skutečně. Byla jí tisková konference o divadelním festivalu MALÁ INVENTURA.

Šéfka festivalu i pořádající neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková, společně s programovým ředitelem této přehlídky Petrem Polou, moderovali ruku v ruce celý program.

Slovo má ředitelka festivalu i neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková

Takže ti nejpovolanější přítomné seznámili s daleko více než deseti scénami, na nichž bude po deset dnů probíhat již osmnáctý ročník tohoto divadelního defilé. Kromě Studia ALTA půjde o divadla a studia: Alfred ve dvoře, A studio Rubín, Divadlo Archa, Cross Attic, Centrum současného umění DOX, MeetFactory, NoD, Petrohradská kolektiv, PONEC, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, Divadlo X 10 a prostory Národní galerie ve Veletržním paláci.

Nezávislé divadelní soubory se představí rovněž v populární La Fabrice, Paláci Akropolis, Studiu Paměť, Werichově vile, ale také v autobuse na ostrově Štvanice… A dokonce i v kostele Paní Marie Sněžné na Jungmannově náměstí!

Na konferenci se představili i zástupci jednotlivých scén a reprezentanti tvůrců. Asi nejzajímavější byla dojemná řeč šéfky pořádající ALTY, Lucie Kašiarové. MALÁ INVENTURA tu prakticky ukončí éru ALTY v Holešovických prostorách. Po posledním představení festivalu zde bude následovat již pouze závěrečný večírek. A ALTA se postěhuje o obvod dál, do Prahy 8 – do karlínské Invalidovny. Zajímavě mluvila i Markéta Bártů za PONEC nebo mladý progresívní režisér a dramaturg Ondřej Štefaňák. Své představení trochu tajemně nastínila i Marie Gourdain. A tradičně poutavě promluvil Jiří Šimek z Ufftenživot.

Na tiskové konferenci se sešlo mnoho novinářů, publicistů i dalších zájemců o dění na festivalu

MALÁ INVENTURA však již není pouze lokální pražskou záležitostí. Na podzim 2020 se odehraje také v Českých Budějovicích, Jičíně, Jihlavě, Karlových Varech a Opavě.

TANEČNÍ MAGAZÍN těší, že o řadě představení, které MALÁ INVENTURA zahrnuje, průběžně informoval. A na tři z nich i uveřejnil recenze.

Adriana Světlíková předem představila kandidáty nominované na Ceny divadelní DNA A zároveň účastníkům konference ukázala keramické trofeje samotné. Jejich předávání – ve čtvrtek 20. 2. ve 20.00 ve Studiu Hrdinů – festival slavnostně zahájí.

Ředitelka festivalu Adriana Světlíková představuje keramické Ceny DNA (pod její pravicí na stole)

MALÁ INVENTURA však přiváží do Prahy desítky zahraničních odborných hostů. Herců, performerů, režisérů, dramaturgů i výtvarníků. Podle Adriany Světlíkové se jich akreditovalo zatím přes padesát.

Bližší podrobnosti o festivalu se dozvíte na: www.malainventura.cz › 2020. A také v rozhovoru s uměleckým ředitelem festivalu Petrem Polou na jiném místě TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Foto: Markéta Bendová

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Prezentace rezidentů 2020 v ALTĚ

Které projekty byly vybrány pro rok 2020?

ALTA představuje rezidenty 2020

Pátek 14. února 2020 18:00

Přijďte se seznámit s umělci, shlédnout work in progress prezentace a debatovat o tvůrčích procesech. Pro rok 2020 byly vybrány tyto projekty:

Felix Baumann
Krystyna Slobodianiuk
Jitka Čechová

vstup zdarma

Tatiana Brederová 

pro  Taneční magazín

MARKÉTA STRÁNSKÁ tentokrát s Francouzem

V půli února mezinárodní projekt ve studiu ALTA. Ještě před přestěhováním, v původních prostorách v Holešovicích.

Studio ALTA uvede 16. února 2020 premiéru duetu české performerky a choreografky Markéty Stránské a francouzského tanečníka a choreografa Jeana Gaudina s názvem „…Or to Be“. Inscenace přivádí na scénu dva lidi chycené v trojúhelníku prázdnoty, strachu a opuštěnosti. Dva charaktery a jejich nutkavé chování v prostoru, který pozoruje jejich marné snažení.

Duet „…Or to Be“ tvoří v důsledku dvě „sóla“. Postavy, které o sobě nevědí. Prakticky je spojuje dohromady až divák, který je vidí společně. Publikum se stává svědkem tohoto „ne-setkání“ a může si jen představovat, co by se odehrálo, kdyby se postavy uviděly.

M & J jsou každý ve svém světě, a i když je vidíme pospolu, vidíme zároveň, že nejsou v tomtéž světě, jde o dvě velmi odlišné povahy, které se nemohou setkat a jsou ve svém přesvědčení izolované,“ přibližuje Jean Gaudin podstatu představení.

Jean Gaudin

Každý z tvůrců pracoval nejprve na svém vlastním sóle. A oba společně pak hledali a zkoumali jejich propojení v jednotný umělecký tvar. „…Or to Be“ je tak setkáním odlišnosti jejich měnících se těl, jejich jednogeneračního věkového rozdílu, jejich rozdílných i stejných životních zkušeností.

Markéta Stránská a Jean Gaudin se pracovně setkali v létě 2017 v Praze. Během této intenzivní, desetidenní spolupráce zjistili, že mají mnoho společného: „S Jeanem jsme se před několika lety setkali na festivalu KoresponDance. A hned rok na to při rezidenci s koučinkem, kterou pořádalo Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA. Od prvního setkání nám bylo jasné, že máme společnou tvůrčí notu (hlavně téma prostoru), že souzníme i lidsky, a především máme stejný smysl pro humor,“ popisuje cestu ke vzniku nové inscenace Markéta Stránská a dodává: „Jsme takové puzzhttps://www.seznam.cz/le. Naši spolupráci si pokaždé moc užíváme, je to radost, vždycky se na ni dost těšíme.Markéta Stránská je česká choreografka, performerka a také fyzioterapeutka. Ve své tvorbě snoubí zkušenosti nejen choreografky a tanečnice, ale též loutkoherečky, performerky a v neposlední řadě i klauna. Její úspěšný sólový taneční debut „LeŤ“ (září 2018, Studio ALTA) byl zařazen na program České taneční platformy 2019 a vybrán do prestižního výběru evropských tanečních projektů Aerowaves 2020.

Jean Gaudin, francouzský choreograf, tanečník, pedagog a tvůrce tanečních filmů, je často označován jako „enfant terrible” francouzské nezávislé scény. Ve své tvorbě se často zabývá tématem prostoru. V choreografické práci dává přednost prolínání různých uměleckých prostředků a směrů. Během celé své kariéry úzce spolupracuje s hudebníky, skladateli a výtvarníky a obklopuje se video-umělci a filmaři. Čeští diváci ho znají především ze spolupráce s festivalem KoresponDance a ve Studiu ALTA mohli vidět jeho představení „Everything is nice in Paradise“. https://www.seznam.cz/

Na realizaci inscenace „…Or to Be“ se koprodukčně podílí: Srdcem zapsaný spolek, z.s., Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, z.s. a ALT@RT z.ú.

Foto: Vojtěch Brtnický

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Klimatická krize à la UFFTENŽIVOT

V paláci Akropolis již v půli prosince. Tentokrát na pódiu bez Jiřího Šimka! Inspirace Alejandrem Jodorowskym. Jevištní duo dvou performerek jménem Sára. Dojde i na bublifuk!

Na začátku třetího týdne posledního měsíce roku 2019,  konkrétně v pondělí 16. prosince, se v žižkovském Paláci Akropolis uskuteční divadelní premiéra souboru Ufftenživot. Ten, jako svůj druhý projekt v tomto roce, uvede inscenaci „What’s happening“. Vznikl jako vyústění autorské spolupráce performerek Sáry Märc a Sáry Arnstein. V inscenaci, jež se pohybuje na hraně forem i žánrů, autorky – pomocí imaginativní hry – podněcují divákovu fantazii v přemýšlení nad klimatickou krizí a k zaujmutí vlastní osobní odpovědnosti.

Autorský projekt Sáry Märc a Sáry Arnstein balancuje na hraně divadelní a objektové performance, na hraně ozdravného rituálu. Snaží se působit ve jménu celého ekosystému a na hraně absolutního chaosu. Skrze otevřenou polo-improvizovanou hru vytváří performerky na jevišti obrazy, do nichž se stylizují a kontinuálně přetváří jejich počáteční význam. Inspirovány Alejandrem Jodorowskym volně putují napříč různými symboly k rozechvění divácké imaginace i osobní reakce. „Dokáže tanec, text, jevištní obraz a upřímnost zachránit svět? My bychom byly rády, ale občas nám nezbývá nic jiného než oči pro pláč a vlastní tělo jako zdroj moudrosti i útěchy, jako střelka v moři sociálně-ekologicko-kulturních témat,“ dodávají obě autorky.

Ze zkoušek v Paláci Akropolis

V inscenaci „What’s happening“ obě interpretky i autorky zároveň do sebe skládají situace, nálady, atmosféry a příběhy. Co má společného kult těla a oteplování, bublifuk a vědecká práce, včely a tanec? Kam nás může dovést hledání souvislostí? Jsme ve svém světě v bezpečí, nebo je konec světa blízko? A co když vám na vaše otázky nikdo neodpoví?

Inscenace se volným plutím asociací, hrou a přirozenou úzkostí snaží apelovat na důležitost nejen upřímné diskuze, ale i nutné přímé akce v době klimatické krize.

Projekt vznikl pod hlavičkou malého, originálního souboru Ufftenživot, který si ve svých inscenacích klade velké otázky, protože mu nic jiného nezbývá.

»What’s happening«

Tvůrkyně/interpretky: Sára Šimek Arnstein a Sára Jan Märc

Dramaturgie: Jiří Šimek

Scénografická spolupráce: Natálie Rajnišová

Hudební spolupráce: Pavel Jan

Světelná spolupráce: Katarína Ďuricová, Jiří Šmirk

Vizuál, fotografie: Marek Bartoš

Partneři projektu: Kredance, Buranteatr, ACUD Theater (Berlín), rezi.dance Komařice, Palác Akropolis, Studio ALTA, Punctum

Finanční podpora projektu: Nadace život umělce, Ministerstvo kultury, MHMP

Kateřina Sochací

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Dvě derniéry v ALTĚ a PONCI

Studio ALTA upozorňuje: Projekty Petry Tejnorové a Terezy Ondrové „Pojďme na tanec“ a „Nothing Sad“ v Praze v druhý prosincový týden naposledy!

Po dvou letech intenzivního uvádění se představí v Praze naposledy dva taneční projekty režisérky Petry Tejnorové, „Nothing Sad“ 11. prosince ve Studiu ALTA a „Pojďme na tanec“ 12. prosince v divadle PONEC.

Oba projekty spojuje, kromě jména režisérky, také osobnost tanečnice Terezy Ondrové, která patří k vůdčím postavám současné české scény. Stabilně, dá se říci, že již po 15 let. V představení „Pojďme na tanec“ si zahrála také známá česká herečka Halka Třešňáková, pro kterou byla spolupráce příležitostí, jak se vrátit k nonverbálnímu divadlu, ze kterého původně vychází.

Pojďme na tanec“, tělesný dokument o současném tanci, jehož cílem je přiblížit co nejvíce divákům tuto v ČR stále málo známou, avšak široce pochopitelnou a v neposlední řadě i veskrze zábavnou uměleckou formu, byl s úspěchem uveden v mnoha českých regionech či na Slovensku a v anglické verzi ve Velké Británii, Německu a Itálii.

Tvůrci projekt označují za „stručný manuál pro vystrašené diváky, neboli pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout ,návod´ na překonání strachů.“ Počáteční inspirací byla otázka, zda se abstraktní tanec dá vysvětlit a pochopit. Výsledek, na němž se kromě režisérky autorsky podíleli i všichni účinkující (Tereza Ondrová, Halka Třešňáková, Helena Arenbergerová, Martin Talaga a Helena Araujo), kombinuje živelný tanec s mluveným slovem. Osobní zpovědi se střídají s přednáškovými motivy a tanečními ukázkami, kterým nechybí nadhled, ironie a humor.

Úvod do nevypočitatelného světa současného tance se zkrátka nad očekávání vydařil.”, zhodnotila představení kritička Lucie Kocourková v magazínu Opera Plus.

Nothing Sad“, o poznání intimnější taneční trio, bylo premiérově uvedeno na festivalu 4 + 4 dny v pohybu v říjnu 2017. Dále byl projekt uveden mimo jiné na festivalech Malá inventura či Pražské Quadriennale v sekci PQ+. Derniéra proběhne v obsazení se slovenským tanečníkem Danielem Račkem namísto Nathana Jardina.

Tematicky se projekt inspiruje esejí astronoma J. Keplera „O šestiúhelné sněhové vločce – poutavé čtení o ničem“. A také hrou s energií, fyzičností a organizací… Fyzikální zákony a chemie určují náš svět, stejně jako nás utváří naše minulost a paměť. Energie rozvíří vlnové délky jak tance, tak představivosti. Pohyb, tělo, tanec vnímáme v daném okamžiku – je tu a najednou není, zmizí navždy pryč. Existoval vůbec? Tři těla v prostoru, jejich náhlé uspořádání, neustálá změna hmoty a tvarů jako spouštěč vzpomínek, emocí a obrazů. Kolik života můžeme vtlačit do jediného zamrzlého okamžiku?

Z inscenace „Nothing Sad“

Uznávaná taneční kritička Lucie Kocourková shrnula představení takto: „Nothing Sad je hrou s pohybem, která uspokojí diváka naladěného na proměnlivost dynamiky pohybu a schopného vnímat čistý pocit, nikoli hledat význam. Protože i když byly motivace intelektuální, výsledek je čistě emoční a analýze se vzpírá.“

Neváhejte a využijte poslední šance vidět tato ojedinělá představení.

Foto: Archiv Studia ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN