DDD = dílna dokumentárního divadla

Otevírá se nejen pro pedagogy. A ještě dvakrát po tuto divadelní sezónu 2019/2020. Neprováhejte její termíny!

Tvůrci dokumentárního divadla Jana Svobodová, Philipp Schenker, Jan Burian ml., Jaroslav Hrdlička a Pavel Kotlík připravili program pro učitele a lektory, ve kterém si mohou prakticky vyzkoušet hudební, vizuální a dramatické postupy dokumentárního divadla.

Účastníci interaktivní dílny se seznámí s přístupem dokumentárního divadla, jaká je jeho poetika, s jakými zdroji se pracuje. Praktická dílna se také věnuje propojení postupů dokumentárního divadla a výuky. Dílna je určena pedagogům, kteří mají odvahu objevovat nové kreativní postupy výuky.

Dílna probíhá v Divadle Archa, Na Poříčí 26, Praha 1, od 10.00 do 16.00, během dílny je zajištěno drobné občerstvení, účastníci získají certifikát o absolvování.

Termíny pro tuto sezonu: 17. 1. 2020 a  23. 3. 2020

Registrace na e-mailové adrese:

jitka.kostelnikova@archatheatre.cz

Ohlasy z dílny 4. 10. 2019:

Dílna pro mě byla přínosná zejména v potvrzení a pojmenování metodických postupů, které používám. V tom, že základem tvorby je svoboda, respekt a zodpovědnost.“ Kateřina, ZUŠ F. A. Šporka, Lysá nad Labem

Dílna měla pro mě velký význam. Myslím si, že principy školy obecně stojí na stejných cílech jako dokumentární divadlo. I nám jde o to, aby naši studenti uměli poslouchat, naslouchat, měli měkký pohled a byli co nejvíce autentičtí a otevřeli se. Otevření a autentičtí lidé jsou pro společnost velmi důležití. Takže principy a cíle jsou stejné, praktické ukázky jsou velmi dobré a dá se s nimi pracovat úplně kdekoliv. Nabila jsem se pozitivní energií! Tohle by se mělo učit na pedagogických fakultách.“ Hana, Gymnázium Olomouc Hejčín

TANEČNÍ MAGAZÍN

Výzva k vytvoření inscenace

Mladí máte šanci v divadle ARCHA. Jste profesionální divadelníci – kolektivy i nově vzniklá uskupení?

Archa.Fresh vypisuje výzvu k vytvoření inscenace a její realizace v Divadle Archa v únoru a březnu 2020. Výzva je určena mladým a začínajícím tvůrcům v oblasti současného divadla, tance a dalších interdisciplinárních scénických umění.

Pro bližší informace pište Jindřichu Krippnerovi na e-malové adrese:  jindrich.krippner@divadloarcha.cz.

#archafresh

Divadlo Archa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nechť žijí »GARSONKY«!

Do bývalého Divadla E. F. Buriana, nyní divadla ARCHA na premiéru. Předposlední žáříjovou neděli a v předposlední pondělí.

Rituály každodenního života. Pohyby prováděné rychle, úsporně, bezmyšlenkovitě. Nejsou krásné ani výjimečné. Nepořádáme v nich žádná mistrovství, přestože položit sklenici na stůl lze snad tisíci různými způsoby. Vypreparovali jsme je z kontextu domácnosti a vytvořili z nich vysoce koncentrovanou jevištní substanci prožitou v každém momentu „teď“ pro potřeby praktického každodenního života v komplikovaném světě plném krutosti i něhy, nereálných podmínek i reálných hrozeb, ve světě plném paradoxů.

TANEČNÍ MAGAZÍN již dříve na představení zveřejnil recenzi:

htps://www.tanecnimagazin.cz/2019/05/29/mijeni-a-neobyce…cajoveho-pytliku

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA bit.ly/GarsonkySOUTEZ

»GARSONKY«

Choreografie: Veronika Knytlová, Martin Talaga, Jindřiška Křivánková
Režie:
Jiří Havelka
Tančí:
Veronika Knytlová, Martin Talaga
Scénografie:
Dragan Stojčevski
Light-design:
Karlos Šimek
Hudba:
Martin Tvrdý
Produkce:
Radmila Krásenská/Mind Move, Divadlo Archa

Za podpory Ministerstva kultury, Magistrátu hlavního města Prahy a Nadace Život umělce.

Foto: Jakub Hrab

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

4+4 dny v pohybu 2019

Výstavní část festivalu 4+4 dny v pohybu se vrací do Desfourského paláce

24.ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu proběhne od 4. do 12. října 2019 v Praze. Více než 60 umělců oživí Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu Místa činu s podtitulem Nikdo nemá nic. Kurátor Milan Mikuláštík připravil pro prostory neorenesančního paláce výstavu Nevšechno. Kromě několika výstavních intervencí je na programu i pět českých divadelních premiér od Wariot Ideal, Spitfire Company, Lucie Ferencové, Terezy Hradílkové a Viktora Černického, přednášky, program pro děti a řada dalších doprovodných akcí. Vernisáž proběhne 4. října od 18 hodin. 

Desfourský palác na Florenci (Foto: Radomír Kočí)

Desfourský palác na pražské Florenci se opět stane centrem hlavního výstavního projektu Místa činu festivalu 4+4 dny v pohybu 2019. „Podtitul výstavní části Nikdo nemá nic je odpovědí na společenské, environmentální a ekonomické změny, které prožíváme a na které bychom měli reagovat,“ říká organizátorka festivalu Denisa Václavová. Kurátorem je český výtvarný umělec, publicista a pedagog Milan Mikuláštík, který připravil výstav u nazvanou Nevšechno. „Název výstavy je reakcí na mnohoznačný slogan festivalu – Nikdo nemá nic. Snažili jsme vytvořit platformu pro setkání autorů různých generací, různých ,scén‘, zemí, osudů. Umění je zde vnímáno jako prostor plurality, respektu, vzájemnosti a spolupráce,“ vysvětluje Milan Mikuláštík. Akcentována je tvorba uměleckých skupin nebo dvojic. Představí se mimo jiné intermediální kolektivy Black Hole Generation, Duna či dvojice Mitríková–Demjanovič nebo Altman–Krykun. Účastní se však také několik výrazných uměleckých solitérů, například „akademický model“ Luboš Plný.

Jiným druhem solitérů jsou umělci a umělkyně ze vzdálených zemí, kteří se rozhodli pracovat a žít v Praze – například mexická sochařka Jimena Mendoza či všestranný nizozemský malíř Roel van der Linden, který se tentokrát prezentuje výjimečně jako sochař. Letošním specifikem je také významný podíl slovenských umělců: účastní se např. loňská vítězka Ceny Oskára Čepana, angažovaná romská umělkyně Emília Rigová, dále Aneta Mona Chisa, Marek Kvetán, Radovan Čerevka nebo Martin Kochan. Mezi zahraničními hosty se představí také norsko-německý autor Bjørn Melhus, který zpravidla všechny role ve svých filmech ztvárňuje sám, nebo ve Švédsku žijící thajská umělkyně Nongkran Panmongkol či budapešťské duo Lörinc–Borsos.

Historickou budovu dále oživí výstavní intervence Pavly Melkové a Michala Škody nazvaná Máme jen to, co je v naší hlavě, kde se autoři zamýšlí nad způsoby vnímání světa, nad prožitkem skrze obraz světa v našem vědomí. Instalace Zásahy do umění z dílny uskupení LSJ nabídne návštěvníkovi možnost užít si umění z pozice kritického diváka, tvůrce a rovněž účastníka konceptuálního projektu: Návštěvník je střelcem, galerie střelnicí, umění je cíl.

V centru festivalu se představí několik českých premiér: Lukáš Bouzek, Tereza Hradilková a Apolena Vanišová ve své performativní instalaci Landing vzdají hold americkému spisovateli Trumanu Capotovi. Soubor Wariot Ideal se do Desfourského paláce po roce vrací, tentokrát s představením Škůdci. Další premiérou v Desfourském paláci budou Spitfire Company a jejich rodinné představení Podvraťáci. Autorská dvojice Petr Boháč a Martin Tvrdý uvede příběh o neobyčejném přátelství kluka a psa, kteří musejí společně svést boj s nebezpečným protivníkem, čínskou tajnou policií. Ve svém novém projektu Prime Figures otvírá Viktor Černický možnost zúčastnit se performance – ať v hledišti, nebo na scéně – všem, kteří v ní jinak najdou zastoupení jen zřídka. V režii Lucie Ferencové vyprávějí Anežka Hessová a Eva Stará v performanci M j Hood příběhy o „integraci, která je mnohdy znásilněním, o daru, co není zadarmo, a o takovém tom hezkém pocitu, když Čech tyká ve večerce Vietnamcovi.“ Volně se inscenace inspiruje knihou Světlé dny Zsuzsy Bánkové. Zuzana Scerankova a Natálie Rajnišová ve své performanci Pustý ostrov chrání 15 000 obyvatel balancují na hranici mezi představením, přehlídkou a výstavou. Performativní přednáška Viktora Čecha Bezradný kritik uvede slavnostní vyhlášení laureátů šestého ročníku Ceny Věry Jirousové. Tato cena určená začínajícím a již etablovaným kritikům výtvarného umění si dává za cíl zviditelnit tento v českém prostředí dosud málo reflektovaný obor a podpořit začínající autory.

Přednáška hudebních publicistů Karla Veselého a Miloše Hrocha Proč jsou všechny kočky tak šedé se zaměří na otázky, kde se bere v popu deprese a proč je dnešní nezávislá hudba tak posedlá smutkem. Otevřené fórum na téma Voda a budoucnost si naopak bude klást otázky jako: Straší nás média příliš nebo naopak málo, když nás každý den varují před nedostatkem vody? Pod názvem Dobrá praxe se skrývá celodenní setkání a burza zkušeností vybraných městských a oblastních galerií z celé České republiky, jejich kurátorů, respektive ředitelů, se zaměřením na vystavování současného umění. Pro umělecké profesionály bude opět připravena čtyřdenní Festivalová škola Arts managementu.

Pro teenagery je připravena premiéra představení Paměť. Žáci a studenti základních i středních škol se mohou těšit na doprovodný program platformy Máš umělecké střevo?. Vizuální podoby ateliéru a dílen se znovu ujme výtvarník Kakalík, který s ohledem na podtitul Nikdo nemá nic upře pozornost na nejnepatrnější detaily, schopnost vyjít s málem, umělecký minimalismus a „prázdno“.

Kompletní program včetně zahraničních divadelních představení najdete na webu: www.ctyridny.cz

4+4 DNY V POHYBU

24. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX

4. – 12. října 2019

Foto: Radomír Kočí

Eliška Míkovcová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Divadlo ARCHA nabízí ateliéry pohybového divadla

Čekají vás tam nejen dvě lektorky Veroniky…

Divadlo Archa opět otevírá oblíbené ateliéry pohybového a fyzického divadla. Ateliéry probíhají v úterky a čtvrtky. První hodiny 1. října a 3. října 2019 jsou otevřené a jsou zdarma. Lektorky ateliérů jsou profesionální tanečnice, pedagožky, choreografky.

Fyzické a taneční divadlo pro všechny věkové kategorie I

Lektorka: Veronika Knytlová

Úterý 18.30 – 20.00 / 14 lekcí / od 1.10. 2019 do 21. 1. 2020

„Ateliér nabízí úvod do fyzického a tanečního divadla. Osu naší práce bude tvořit improvizace a hra. Hledání a následné posouvání hranic pohybových možností vlastního těla. Imaginace jako fyzická odpověď formou úkolů a cvičení. Posilování důvěry k vlastnímu tělu. Ateliér je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem.“ upřesňuje Veronika Knytlová, lektorka.

Fyzické a taneční divadlo pro všechny věkové kategorie II

Lektorka: Veronika Kacianová

Čtvrtek 17.30 – 19.00 / 14 lekcí / od 3. 10. 2019 do 16. 1. 2020

Taneční ateliér pro děti od 7 do 12 let

Lektorky: Veronika Kacianová a Marta Trpišovská

Čtvrtek 15.15 – 16.45 / 14 lekcí / od 3. 10. 2019 do 16. 1. 2020

Taneční ateliér pro děti od 4 do 6 let

Lektorky: Veronika Kacianová a Marta Trpišovská

Čtvrtek 14.00 – 15.00 / 14 lekcí / od 3. 10. 2019 do 16. 1. 2020Oba naše ateliéry jsou založeny na přirozeném pohybu, dětské fantazii a vědomé práci s tělem. Prostřednictvím improvizací, přirozeného pohybu a hudby budeme rozvíjet osobité vnímání pohybu každého dítěte. Společné objevy propojíme v zážitek, který umožní dětem poznat spontánní radost z tance.“ říkají lektorky Veronika Kacianová a Marta Trpišovská.

Hýbánky – Ateliér – dramaťáček pro nejmenší děti od 4 do 6 let

Úterý 15.30 – 16.30 od 1. 10. 2019 do 21. 1. 2020

Náš nový ateliér pro nejmenší děti se formou přirozených her zaměřuje poznávání těla, mysli, dechu, probouzení a tříbení smyslů. Organicky propojujeme nejrůznější žánry – pohyb, hlas, zvuk a výtvarnou tvorbu. Přirozenou cestou v dětech podněcujeme schopnost dívat se na svět a na sebe sama z různých úhlů pohledu. Chceme se vyhnout neustále prosazovanému nároku na výkon, místo něj dáváme prostor kreativitě a radosti z ní. Rozvoj tvořivosti a fantazie doplňujeme podporou optimálního rozvoje motoriky.“ vysvětlují lektorky Veronika Knytlová a Radmila Krásenská.

Cena jednotlivých ateliérů je 2 000 Kč a všechny jsou zakončeny veřejnou prezentací v Divadle Archa.

Sourozenci a další rodinní členové mají slevu.

Kde se ateliéry odehrávají: ve studiu Divadla Archa,

ul. Zlatnická,

Praha 1

Přihlášky a informace: Radmila Krásenská,

E-mailová adresa: radmila.krasenska@archatheatre.cz

Divadlo Archa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Vesmírná osobnost reggae již za týden v divadle ARCHA!

Ziggy Marley, syn legendy reggae, osminásobný držitel Grammy, rozhoupe 31. července poprvé Prahu!

Poslední červencový den ovládne Divadlo Archa pravá jamajská atmosféra – vůbec poprvé v Praze zde po loňském premiérovém koncertě na festivalu Colours of Ostrava vystoupí Ziggy Marley, legenda reggae, osminásobný držitel Grammy a nejstarší syn Boba Marleyho.

Reggae je mantra a meditace. Reggae je rytmus a vědomí. Jeho potenciál je nekonečný,” říká Ziggy Marley. Vždy je před námi cesta dále, vždy existuje naděje v dalším východu slunce, v další sekundě a další minutě,” zní jeho motto. Podobně jako otec na sebe vzal úlohu šiřitele poselství lásky, pozitivních vibrací a míru. Namísto chůze po vyšlapaném chodníku se ale vydal vlastní hudební cestou: jeho inovativní reggae s chytlavými melodiemi vstřebalo daleko víc rocku, funky, soulu a popu.

Jeho zatím poslední studiové album Rebellion Rises, které vyšlo loni pod Marleyovým labelem Tuff Gong Worldwide a bylo nominováno na Grammy, je apelem k pospolitosti, aktivismu a lásce. Veškerá rebelie má počátek v lidské mysli, v melodii a v hudbě. Rebelie je vědomí. Jakmile si uvědomíme její potenciál a naše vlastní uvědomění se začne šířit, vyrosteme i my samotní, komentuje poselství alba Marley.

David Nesta Marley, nejstarší syn Boba a Rity Marleyových, přezdívku Ziggy nezískal podle Ziggy Stardusta Davida Bowieho. V jamajském slangu se tak totiž říká jointu. Už jako malý se motal okolo otcových The Wailers; po jeho smrti založil se sourozenci úspěšnou skupinu The Melody Makers a v roce 2003 se pustil do sólové kariéry. Ziggy Marley představuje komplexního umělce: v jeho katalogu najdeme album a ilustrovanou knihu pro děti, kuchařku, výrobu biopotravin i komiks Marijuanaman.

Souběžně s hudbou jde i Ziggyho filantropie. Žije v přesvědčení, že děti představují neomezený zdroj naší budoucnosti a čím více jim můžeme dát, tím více sami sebe osvítíme. Proto založil s manželkou nadaci URGE, pomáhající chudým dětem. A to nejen na Jamajce  a v Africe. Vlastně všude, kde je potřeba. Spolupracuje také s OSN a neziskovou hudebně vzdělávající organizací Little Kids Rock. V hudbě se spoléhá především sám na sebe, rád se ale postavil po bok mnoha velkých hvězd: Angelique Kidjo, Taj Mahala, The Chieftains, Paula Simona, Stinga nebo Dony Summer. Jeho hudba se objevila také v mnoha filmech a dokumentech. Společenský aktivismus zahrnující ochranu přírody přirozeně vstoupil i do Ziggyho textů, kdy tvrdí, že inspiraci čerpá ze všech stran – „…z celého vesmíru, lidstva, lásky a míst, o kterých ani netuší, kde se nacházejí.

Koncert uvádí Colours Selection. Vstupenky v ceně 890 Kč jsou v prodeji v sítích GoOut, Ticketportal a v pokladně Divadla Archa.

Více informací na:

www.colours.cz.

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival pod mottem »Nikdo nemá nic«

Populární akce „4+4 dny v pohybu“ se na podzim vrací do Desfourského paláce. Uvidíte i superfyzický pohyb!

Již 24. ročník mezinárodního festivalu současného umění “4+4 dny v pohybu” proběhne od 4. do 12. října 2019 v Praze. Více než 60 současných umělců oživí Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu Místa činu s podtitulem Nikdo nemá nic. Divadelní část festivalu zahájí americký performer Jeremy Wade s novým představením The Clearing. Návštěvníci se mohou těšit na aktuální, provokativní a novátorské divadelní a taneční projekty z Belgie, Egyptu, Finska, Francie, Íránu, Izraele, Jihoafrické republiky či USA, které budou uvedeny v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Kompletní program festivalu bude zveřejněn v září 2019. Více informací na www.ctyridny.cz.

Francouzský hudebník a performer Gérald Kurdian představí  metamorfózy sexuálních revolucí 

Desfourský palác na Florenci se opět stane centrem hlavního výstavního projektu Místa činu festivalu 4+4 dny v pohybu 2019. Jejím kurátorem je český výtvarný umělec, publicista a pedagog Milan Mikuláštík, který představí 60 umělců především ze Slovenska. „Název výstavní části Nikdo nemá nic je odpovědí na společenské, environmentální a ekonomické změny, které prožíváme a na které bychom měli reagovat. Místa činu v Desfourském paláci představí také instalace zahraničních umělců oceněných na letošním Biennale v Québecu, celkem čtyři české divadelní premiéry od Wariot Ideal, Spitfire Company, Terezy Hradílkové a Viktora Černického. Nebude chybět ani symposium zaměřené na aktuální problematiku vodních zdrojů a řada doprovodných akcí,“ dodává organizátorka festivalu Denisa Václavová. Pro školy a dětské návštěvníky je připraven doprovodný program platformy Máš umělecké střevo? a pro umělecké profesionály bude opět připravena festivalová škola. 

Belgický umělec Louis Vanhaverbeke prozkoumává hranice normality

Letošní zahraniční divadelní program mapuje tvorbu mimoevropských scénických umělců. „Vybrali jsme několik originálních, špičkových performerů a tanečníků, kteří svou radikální a kritickou tvorbou boří zažité stereotypy. Většina z nich představí svou práci českému publiku úplně poprvé,“ říká dramaturg divadelního programu Pavel Štorek. Festival zahájí americký performer Jeremy Wade se svou provokativní show The Clearing. V novém sóle Wade svým superfyzickým projevem – tancem, fyzickou akcí, zpěvem, textovým apelem, ale i hudbou a scénografií, vyjadřuje hlubokou obavu o budoucnost. Finsko-egyptská umělkyně Samira Elagoz přiveze své úspěšné představení Cock, Cock.. Who’s There?, ve kterém kombinuje performativní postupy s videem, čímž vytváří unikátní styl „docu-fiction“. Francouzský hudebník a performer Gérald Kurdian představí ve svém stand-upu Hot Bodies metamorfózy sexuálních revolucí 20. a 21. století. Jeho smyslná koláž vychází z rozhovorů s lidmi, jejichž vnímání sexuality a/nebo genderu stojí mimo zažité stereotypy. Niv Sheinfeld a Oren Laor, jedni z nejvýznamnějších tvůrců současného izraelského tance, přivezou do Prahy své nejosobnější představení The Third Dance, ve kterém reflektují 15 let společného života i tvorby. Belgický umělec Louis Vanhaverbeke prozkoumá hranice normality v performance Mikado Remix. V dokumentárním představení Mining Stories skrze svědectví o tragédii v brazilském těžebním regionu Minas Gerais rozeberou Silke Huysmans a Hannes Dereeretémata jako paměť, politika či náboženství. Americký tanečník a choreograf Trajall Harell uvede své celovečerní dílo pro tři tanečníky Judson Church is Ringing in Harlem, ve kterém spojí dva vzdálené světy – minimalismus postmoderního tance s okázalostí stylu Vogue. Íránský non-binární umělec Sorour Darabi ve své ódě na zranitelnost Šavašun, vycházející ze stejnojmenného Šíitského svátku, osciluje mezi reálnou a symbolickou ztrátou, mezi komfortem a diskomfortem, toxickou maskulinitou a zranitelností vlastní identity. Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele se ve svém svérázném stand-upu Black Off pouští do ostré kritiky předsudků i přehlížení a nabízí publiku nové způsoby, jak přemýšlet o rasismu.

Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele s PET-flaškou

Kompletní programu bude zveřejněn v září 2019. Více informací najdete na: www.ctyridny.cz.

TRAILER divadelního programu: https://youtu.be/lyCYs5GWs9w

24. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

4 +4 dny v pohybu 2018 | 4. – 12. 10. 2019

Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX

FB stránka: fb.com/festival4dny/

IG profil: instagram.com/ctyridny/

FB event celý festival: fb.com/events/1936421633100891/

Web: www.ctyridny.cz

Foto: Radomír Kočí a archiv autorky

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»GARSONKY« jako míjení (se) a (ne)obyčejnost čajového pytlíku

➳ Obyčejnost v kráse pohybu ➳ Sdílené míjení ➳ Strhující pohyb ➳ Naplněný či nenaplněný existencionalismus? ➳ Kytka místo kalendáře ➳ A co děti? ➳ Myš a myšlenka ➳

Již za necelý půlrok jsem měl tu čest vidět druhé představení sdružení MIND MOVE. Po lednovém „VOID RELOADED“ na prknech divadla PONEC mne tentokrát čekaly „Garsonky“. Koncem května. Přímo na linoleu malého sálu DIVADLA ARCHA. Představení bylo nazváno jako „work in progress”, čili určitou tvůrčí dílnu. Nahlédnutí do kuchyně. A to doslova do kuchyně garsonky.

Jak vidno, imaginativní garsonka může vzniknout i kdesi na dvorku u okapu – foto ze zkoušky představení, mimo divadlo

Po mé kritice určitých kontroverzních údajů v divadelním programu – průvodci v Ponci, jsme se tentokrát žádné průvodní tiskoviny nedočkali. U podobné tvůrčí dílny, tedy ještě neusazeného představení, je to vcelku logicky pochopitelné.

Na svých internetových profilech tvůrci předcházejí „Garsonky“ touto statí: „Dva lidé čekající na změnu. V jejich vypiplaném mikrosvětě poletují paprsky trajektorií, které se vzájemně nikdy neprotnou. Jsou hladké, oblé, pomalé, jindy ostře a rychle řežou vzduch na jednotlivé střepy. Jejich prostor je jimi celý počmárán. Obklopeni pohodlím domova neví si náhle s ničím rady. Vše kolem je milé a bezpečné. A přitom neúnosně těžké a nesnesitelně snadné. Toto trvání je třeba změnit. Rázně a radikálně. Rozhodně! Teď!!! Ale změna nepřichází…“

Veronika Knytlová a Martin Talaga ještě při zkouškách

Bude toto naplněno? Nalezne divák to, co se snaží tvůrčí tým nastolit? Dokážou to obě strany – po „absolvování“ celého představení – lépe definovat? Nejen tyto otázky jsem si kladl před zahájením v nabitém malém sále ARCHY.

Hned zpočátku se musím čtenářům omluvit. „Garsonky“ sice z devadesáti procent stojí, padají i místy leží s výkony dvou titulních protagonistů – Veroniky Knytlové a Martina Talagy. Divák se v průběhu večera však setkává ještě s úvodní půvabnou rolí uklízečky. A dočkává dvou mužských malých, leč podstatných, úloh (de)montérů. Jejich představitelé nám však zůstali utajeni. Asi tou absencí programu? Inu, i desítky let se klaníme neznámým vojínům. A tak tedy poklona úvodem „neznámým představitelům“.

Opět Martin a Veronika během zkoušek – ta kytka v představení byla trochu jiná 🙂 , nikoli stromeček!

Možná, že jsem očekával větší apel na existencionální notu? Možná si představoval scénické pojetí více vykonstruované?

Samotné představení „Garsonek“ však předčilo očekávání. Strhující taneční pohyb. Místy (záměrně?) úsměvně karikující volné sestavy gymnastek či obdobné jízdy krasobruslařek. Ohromný gejzír scénických nápadů. Jejich bezprostřední rozvíjení. Oscilující kontrast mužského a ženského (mikro)světa. To jsou zřejmě ty nejdůležitější pocity z téměř hodinového zážitku. A samozřejmě, skvělé výkony protagonistů. A v neposlední řadě i skvěle ilustrující a burcující záměrně monotematická hudba Martina Tvrdého.

Garsonka na malé scéně Divadla Archa

Co mne zaráželo? Možná méně hravých motivů, jakým bylo počáteční proměnění se čajového pytlíku v myšku… Nebo naopak? A zejména pak režijní neujasněnost, co ztvárnit pouze mimicky a co s reálnými rekvizitami. Zpočátku jsem tak chápal oddělení snů, plánů a reality. Což se v průběhu večera ukázalo mým omylem. Ale myslím si, že kupříkladu „mobilování“ s imaginárním mobilem by bylo určitě atraktivnější než s tím skutečným, trojrozměrným…

Hlavním rysem celých „Garsonek“ je osamělost v nás. Až sžíravě marný pocit míjení se. Věčný konflikt snů a plánů s krutou realitou. Ale i zároveň hledání krásy ve všednosti. Pocit, zda lze odpovědně přivést na svět děti do toho světa dnešního? A to se tvůrcům zdařilo v míře víc než přeplněné. A tak popřemýšlejte i vy o hledání cesty k sobě. Nalézání pozitiv i v (na první pohled) negativním světě. A ať to netrvá dlouho, ať kytka, která v „Garsonkách“ nahrazovala kalendář i hodiny, neuvadne!

V takové divadelní garsonce se dá i fotit mobilem!

»GARSONKY«

Tvůrčí tým:

Choreografie: Veronika Knytlová, Martin Talaga, Jindřiška Křivánková

Režie: Jiří Havelka

Tančí: Veronika Knytlová, Martin Talaga

Scénografie: Dragan Stojčevski

Light-design: Karlos Šimek

Hudba: Martin Tvrdý

Produkce: Radmila Krásenská/Mind Move, Divadlo Archa

Foto: Mind Move (z exteriéru), Martina Vaňková (z představení)

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN