Kam se vydat a co zažít v dubnu

10 tipů pro Vaše volnočasové aktivity

Duben bude ve znamení nových zážitků! Můžete se vydat na Valašsko a naučit se hrát golf, zajít si na některé z představení souboru současného tance 420PEOPLE nebo strávit příjemný večer na téma genealogie na oblíbeném Salónku Lucie Šilhové. Pokud toužíte po krásných fotkách, vydejte se na kurz focení do centra Prahy, a jestliže rádi vaříte, je tu pro vás kurz thajské kuchyně nebo výprava za jedlými květy. A vybrali jsme i spoustu zajímavých akcí pro děti!

  1. Šátrání v rodinné paměti s Helenou Voldánovou

Pamatujete si na televizní pořad Tajemství rodu, ve kterém známé osobnosti odhalovaly vzrušující propletence svých rodinných vazeb? Rodinnou historií je tehdy provázela genealožka Helena Voldánová, a právě tato dáma bude v pondělí 11. dubna hostem oblíbeného Salónku Lucie Šilhové v pražské Art & Event Gallery Černá Labuť. Helena Voldánová pravidelně vystupuje v pořadech Českého rozhlasu a s Českou televizí kromě Tajemství rodu spolupracovala také na úspěšném pořadu Hledáme své předky. Je členkou správního výboru spolku Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, kde se věnuje besedám, výstavám a předávání zkušeností na vzdělávacích kurzech. Těšit se tak můžete na zajímavé povídání o tom, co vše lze vyčíst ze starých matrik a listin, a že možná nejsme dnes tak jiní, jak si mnohdy myslíme. Atmosféru večera podtrhne i interiér Art & Event Gallery v 8. patře Černé Labutě, který je dílem architektky Evy Jiřičné, jež propojila galerii s kavárnou a střešní terasou v jeden společenský prostor s kouzelným výhledem na centrum Prahy. Více na https://www.nnmagazine.cz/salonek/

  1. Objevte půvab golfu i krásy Valašska

Přemýšlíte, kde si dopřát hezkých pár dnů dovolené a jak spojit relaxaci s pohybem? Vydejte se na Valašsko do Velkých Karlovic. V Resortu Valachy si můžete vyzkoušet golf a další sportovní aktivity, a přitom si vychutnávat krásy Beskyd. V programu Golf pro každého na zdejším Golfovém hřišti Horal vás čeká procházka po golfovém hřišti, kde si vyzkoušíte s instruktorem hru na jamku i odpaly. Nepotřebujete zelenou kartu, lekci můžete absolvovat v páru nebo i s celou rodinou včetně dětí, protože probíhá zábavnou, nenásilnou formou. A zahrát si na devítijamkovém Golfovém hřišti Horal uprostřed neporušené přírody s kouzelnou kulisou valašských dřevěnic a lesů je skutečně nezapomenutelný zážitek. Když se zhorší počasí, můžete si golf vyzkoušet v prostorách golfového klubu, či se můžete vydat do Wellness Horal, kde na vás čeká trojice krytých termálních bazénů se slanou vodou, vyhřívaných až na 28 °C, plavecký, dětský a zábavně relaxační bazén s jeskyní, divokou řekou, hydromasážními lavicemi, tryskami a bubblery a wellness svět se saunami, párou, tepidariem, venkovním i vnitřním whirlpoolem, saunovými rituály i s bohatou nabídkou exotických masáží. Více na www.valachy.cz

  1. INspiraCe: minimalismus, beatbox, dubstep i současný tanec

Symbiózu hudby a tance nabízejí ve společném projektu soubory 420PEOPLE a Orchestr BERG, které 25. a 28. dubna v Divadle Archa opět uvedou unikátní, energií nabité představení. INspiraCe, tak se jmenuje experimentální hudebně-taneční projekt, který vznikl díky exkluzivnímu spojení tanečního souboru 420PEOPLE a Orchestru BERG. Můžete se těšit na unikátní symbiózu choreografie Sylvy Šafkové a hudby Tomáše Reindla, která dává vyniknout interakci tanečníků a hudebníků. A rozhodně je v ní prostor i pro improvizaci! V názvu představení se skloubí inspirace kultovní skladbou Terryho Rileyho „In C“ z roku 1964, ale i celý žánr minimalistického přístupu k hudbě. Umocňuje tak umělecký zážitek nejen milovníkům tance. Jasná choreografie a jistá dávka improvizace a interakce tanečníků s hudebníky v autorské hudbě Tomáše Reindla vás přesvědčí o tom, že minimalismus nemá jen jednoduché linie. Scénografie, vytvořená na základě repetitivních tónů a minimalistických prvků celého představení, se přelévá, pohybuje, stejně jako hudba a její tóny… Více na www.420people.org

  1. Kurzy pečení pizzy, mazanců i vietnamské kuchyně

V dubnu pořádají na Valašsku kurzy vaření a pečení všech možných (nejen) velikonočních dobrot! Výbornou domácí pizzu vás naučí péct v Bistru Razula ve Velkých Karlovicích, kde si pod vedením šéfkuchaře Josefa Tydlačky vyzkoušíte vše od chystání těsta až po práci s ním včetně nahazování, ale i přípravu vlastního rajčatového základu. Pizzu si budete moct ozdobit surovinami dle vlastní chuti. Kurz je určen pro všechny zájemce z řad dospělých i dětí starších 4 let. Kromě nových zážitků a dovedností si z kurzu odnesete také vlastnoručně vyrobenou pizzu, certifikát o přijetí do cechu pekařského a spoustu zábavy. A když už ve Velkých Karlovicích budete, můžete se vydat i na kurz pečení mazanců a vánoček! Pavla Stoklasová, pekařka a cukrářka Resortu Valachy, se s vámi 15. dubna v Hotelu Galik podělí o své recepty, naučí vás správně zpracovat těsto i zaplést vánočku. Více na www.valachy.cz

Nedaleká zlínská Bistrotéka Valachy pořádá kurzy pro všechny nadšené kuchaře a pekaře ve své oblíbené Škole vaření! V dubnu můžete objevit tajemství typických valašských sladkých koláčů na Kurzu pečení frgálů (26. 4.) a vězte, že tato tradiční lahůdka nezklame na žádné rodinné oslavě ani jako dárek. Na kurzu vedeném pekařkou a cukrářkou Resortu Valachy se naučíte ty nejlepší valašské koláče, které vám budou závidět i vaše babičky. Vydat se ovšem můžete i na kurzy cizokrajnějších chutí, jako je například Vietnamská kuchyně (13. 4.), Japonská kuchyně III (16. 4.) a 24. 4. se tady můžete naučit péct chleba. Více www.bistrovalachy.cz

  1. Naučte se fotit za jediný den

Že se nedá udělat ve fotografování za den skok vpřed? O opaku vás přesvědčí unikátní kurz fotografování nazvaný Fotografem za jediný den, který vede vítěz Czech Press Photo Jan Rybář. V romantických kulisách pražské Náplavky a okolních parků se naučíte základům fotografování, ale hlavně se dozvíte spoustu triků a fíglů, které vás ve focení posunou rychle dál. Tento kurz je jedinečný v tom, že vás nikdo nebude nutit zabývat se hodiny a hodiny technikou a funkcemi fotoaparátu, ale budete rovnou FOTIT! Jan Rybář vás během jednoho dne, tedy šesti intenzivních (a praktických) hodin, naučí „tajné triky“ a ukáže vám osvědčené postupy, díky nimž se vám svět za objektivem změní před očima z hodiny na hodinu. Jednou z hlavních myšlenek tohoto kurzu je: „S teorií to nepřeháníme, my hlavně fotíme. A výsledky jsou vidět hned.“ O oblíbenosti tohoto kurzu svědčí i fakt, že nepřetržitě běží více než 10 let a prošly jím tisíce lidí. A pro ty, kdo to na kurz nestíhají, spustil Jan Rybář nový web iFotografování.cz, kde je k dispozici spousta návodných videí od toho, jak vybrat fotoaparát, jak ho nastavit a ovládat, až po velký návod plný praktických rad, jak skutečně skvěle fotit! Více na www.amaze.cz

  1. Wellness víkend pro všechny aneb Valašský víceboj

Oblíbený Wellness víkend pro všechny aneb Valašský víceboj je opět tady! O prodlouženém víkendu 8. až 10. dubna na vás ve Wellness hotelu Horal ve Velkých Karlovicích na Valašsku čeká spousta příjemných lekcí cvičení, relaxace, a především zábava v krásné přírodě Beskyd. Spinning, jóga, Port de Bras, DrumsToFit, CrossFit, Flexi-Bar, BHS, Body Work nebo KOGY – všechny tyto lekce můžete vyzkoušet pod dohledem zkušených instruktorů. Kromě toho na vás čeká InBody – diagnostika složení lidského těla, máte neomezený vstup do Wellness Horal s termálními bazény, saunovým světem a kardio fitness, užijete si relaxační masáž nebo obličejové ošetření dle vlastního výběru a mnohé další. Více na www.valachy.cz

  1. Hravé cvičení v Monkey´s Gym

Nevíte, jak zabavit své děti? Chcete jim ukázat, že pohyb může být velká zábava? Pak je vezměte do profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym na „hravé cvičení bez omezení“! Vaše ratolesti mají nyní možnost vyzkoušet si skvěle vybavený, barevný a zábavný pohybový sál pro děti i bez nutnosti pevné rezervace na daný termín a semestr. „Hravé cvičení bez omezení“ můžete využít v tzv. otevřených hodinách, které jsou vyhrazeny pro volné cvičení a dovádění dětí a rodičů. Na tyto hodiny můžete přijít bez předchozí rezervace – pouze je nutné si telefonicky ověřit aktuální dostupnost v den a čas, kdy se sem chystáte. Dětem jsou tady pak k dispozici všechna nářadí vyrobená speciálně pro ně, jako jsou kladiny, bradla, žebřiny, trampolíny, opičí dráhy, míče, nejrůznější zábavné barevné a měkké cvičební prvky, horolezecká stěna a mnohé další. Zkušený lektor rodiče na začátku hodiny nejprve seznámí s vybavením tělocvičny a cviky, které mohou děti na jednotlivých nářadích provádět, pomůže s případnou organizaci sportovních her nebo ukáže správnou asistenci při provádění jednotlivých cviků. Koncept „hravého cvičení“ není přesně stanoven a řídí se čistě jen tím, čemu se děti chtějí věnovat. Více informací: www.monkeysgym.cz

  1. Juklíkování pro celou rodinu

Nemáte čas účastnit se pravidelných kurzů plavání s dětmi, ale i tak byste rádi občas se svým potomkem zašli do bazénu s příjemně teplou vodou? Baby Club Juklík na svých pobočkách v Praze 5 a Praze 10 pořádá pravidelné hodiny volného plavání pro veřejnost! Na neorganizované hodinové lekci vám budou k dispozici bazény s nepřeberným množstvím hraček a pomůcek, které se používají při výuce plavání. Prostředí je velmi komorní, bazének je ideální pro děti už od 6 měsíců do cca 5 let. Maminky jistě ocení i celkové prostředí klubu, kde považují za samozřejmost přebalovací prostory, nočníky, zvýšená hygienická opatření i klidnější oddělení na kojení. Očekávejte i milý personál, který je na pobyt malých dětí zvyklý. Po koupání můžete své drobotině navíc zdarma dopřát hodinový pobyt v krásně vybavené herně plné hraček, zatímco vy si vychutnáte dobrou kávu. Více informací o akci najdete na www.juklik.cz

  1. Než se vydáte do přírody…

Co byste řekli na to, udělat si hezký výlet, a navíc si z něj ještě přinést kytky k jídlu? Než ale vyrazíte, inspirujte se a nastudujte vše potřebné. Třeba v online kurzu Jany Vlkové Kytky k jídlu – terénní kurz, který najdete na webu www.kurzin.cz Zjistíte tak, jak je snadné objevit „kytky k jídlu“ na louce, v sadu i v lese. Jana se svému projektu věnuje více než deset let a má za sebou desítky terénních kurzů a kulinárních workshopů. Vydala tři kuchařské knihy na téma jedlých květů. Absolventka krajinné ekologie a žurnalistky na Univerzitě Karlově se dnes považuje za „první českou profesionální květožroutku“.

  1. Vzdělávací pohybové kurzy (nejen) pro instruktory

Vzdělávací pohybové workshopy nejen pro instruktory, ale také pro širokou veřejnost pořádá Škola fitness profesionálů FISAF.cz. V dubnu se můžete zúčastnit workshopů Dance aerobik (2. dubna), pravidla i praktická ukázka silově-vytrvalostního tréninku zaměřeného na posílení celého těla vás čekají na workshopu StepTraining x Body Training (3. dubna) a teorii i praktickou ukázku dynamických lekcí Bodystyling a P-class získáte na workshopu Bodystyling (24. dubna). Pokud jste pedagog, trenér, chcete cvičit s dětmi, nebo chcete získat inspiraci pro správné pohybové aktivity se svými dětmi, vydejte se na inspirativní workshop celorepublikového projektu Děti na startu, který se koná 23. a 24. dubna v Železném Brodě, Získáte zásobník her a návod, jak správně cvičit s menšími i většími dětmi i jak zaručit, aby pro ně byl pohyb zábavou! První den školení se zaměříte na hry ve volném terénu (ale taky na táborech či ve školách v přírodě), blíže se podíváte na geocaching, využití koloběžek i na zdravé stravování dětí. Druhý den se budete věnovat tvoření motivačních pomůcek a čeká vás ukázková hodina „Děti na startu ve školce“ a také návod, jak se případně do projektu zapojit. Více na www.fisaf.cz

Zdroj a foto: www.420people.orgwww.juklik.czwww.monkeysgym.czwww.amaze.czwww.ifotografovani.czwww.fisaf.czwww.detinastartu.czwww.valachy.czwww.bistrovalachy.cz

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Rozhovor s herečkou STANISLAVOU JACHNICKOU:

„Tanec mi dal disciplínu i vnímavost k tělu“

Původně si STANISLAVU JACHNICKOU vybavuji ještě z DAMU, pod dívčím jménem Šťastná. A dá se říci, že na první pohled působí šťastně dodnes. Abych to čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU poodhalil blíže – a současně jsme společně zavzpomínali nejen na její profesionální taneční kariéru – nabídl jsem této herečce i uznávané dabérce prostor v rozhovoru.

A začali jsme zrovna nikoli šťastnou realitou:

Aktuálně se nedá opominout složitá situace kolem divadel a kultury všeobecně. Vidíte Vy sama pro kulturní život vůbec nějaké výraznější světlo na konci tunelu?

Při svém vrozeném optimismu, vidím vždycky světlo na konci tunelu. Nepříjemné je, že nevíme, jak ten tunel bude dlouhý a jestli se v něm neocitneme za půl roku znovu? Ale člověk musí mít nějakou naději, která je motorem pro přežití téhle situace. Po jarní karanténě jsme v divadle netušili, jestli se nám publikum vrátí. Stále nebyla situace úplně v normálu a lidé nevěděli, zda se představení uskuteční. A tak koupi vstupenek nechávali na poslední chvíli a my nikdy nevěděli, kolik přijde diváků. Ale byli jsme připraveni hrát za každou cenu i pro málo obecenstva. Lidé seděli v rouškách a podle závěrečného potlesku, který trval déle než obvykle, jsme pochopili, že jsou šťastni a vděčni, že mohou být součástí živé kultury. A ne jenom té internetové nebo televizní. I z tohoto důvodu věřím a doufám, že se k nám diváci zase vrátí. V létě jsem hrála na Kampě představení ,Meda´ o Medě Mládkové. A její manžel pronesl památnou větu, která je napsaná i na zdi Musea Kampa: ,Přežije-li kultura, přežije národ.´“

Jak Vy osobně kompenzujete současnou absenci vystoupení a natáčení?

Nijak. Beru to jako, že mám prázdniny. A o prázdninách člověk přece není nervózní, že nemá práci, ale věnuje se jiným věcem. Třeba sportu, čtení, vaření, procházkám. Občas dostanu práci v dabingu, kde jsem ve studiu sama a za sklem je zvukař. Nebo jsem teď, pro Vršovické divadlo MANA, kde také hraji, natočila podcast.“

Je obecně známa Vaše taneční minulost. Kde jste prováděla vůbec první baletní či taneční krůčky?

Od první do deváté třídy jsem třikrát týdně chodila do Lidové školy umění na obecnou přípravku, klasický balet a lidovky.“

 Navštěvovala jste také obligátní taneční?

Ano navštěvovala a ráda. Chodila jsem do ,Repré´ čili Obecního domu. A na zápis do těchto prestižních tanečních jsme, s maminkou, čekaly od pěti hodin ráno! Při lekcích, ale ani tak nešlo o to naučit se taneční kroky, jako spíš seznámit se s nějakým klukem. Bavilo mě to a byla to velká zábava – dámská volenka a moje načančaná maminka jako garde. Tuhle společenskou záležitost, sešněrovanou pravidly, jsem si kompenzovala řáděním na diskotékách. Tančila jsem třeba tři hodiny v kuse a snažila se za pochodu pochytat nejnovější trendy a styly.“

Kdo nebo co Vás tehdy později zavedlo do vyhlášeného tanečního VUSu?

Do VUS UK mě přivedla Eva Jeníčková, se kterou jsem chodila do Lidové školy umění. Byla velmi talentovaná. Naše lektorka paní Homolová jí na jednom našem vystoupení představila Janu Hartmanovi a ten ji vzal do VUSu. A to ona mi dala vědět, když byl vyhlášen konkurz do přípravky souboru. Přijali mě. A asi po roce jsem se dostala i do základního kádru. Na tehdejší socialistické poměry to byl velmi moderní soubor, který hodně točil a cestoval do zahraničí. Točili jsme hlavně víly v pohádkách, tanečnice v zahraničních filmech nebo i ,company´ pro zahraniční hudební klipy. Největším zážitkem pro mě byla měsíční stáž v Contemporary dance school v Londýně.“

 Co Vám tanec dal pro další uměleckou kariéru a i pro tu civilní?

Tanec mi dal disciplínu, emoční otevřenost, respekt a vnímavost k tělu svému i kolegů. Na rozdíl od herectví si zde nemohu pomoci slovy. O to pravdivější a citlivější musí být emoce, kterou musím najít uvnitř sebe a přenést ji na diváka. Což je velká průprava pro herectví. Velkým přínosem je, nejen na jevišti, ale i v civilu, dobrá koordinace pohybu a ovládání těla. A v neposlední řadě je teď pro mě jednodušší ztvárnit taneční role v činoherním představení. Třeba v divadle ABC tanečnici argentinského tanga v ,Drž mě pevně, miluj mě zlehka´ anebo v ,August, august, august´ naopak tanečnici samby a konečně v ,Tančírně´ – tanečnici procházející tanečními styly od roku 1918 do 2018. Můj poslední počin, kde jsem spojila tanec s hereckou nadsázkou, byla akce ,Roztančené divadlo´ ve Vinohradském divadle.“

S  Jiřím Hánou v inscenaci divadla ABC „Drž mě pevně, miluj mě zlehka“

 Na jaký žánr tance se ráda podíváte v televizi či naživo v divadle?

Na jakýkoliv, který má nápad a kvalitní provedení a tanečníci do toho jdou se zápalem, emocemi a energií na 200 %. Například se chystám (až to bude možné) na nedávno premiérované ,Bon Appetit´ v ND, které režíroval můj bývalý, velmi talentovaný kolega z VUSu Jan Kodet. A moc se těším, protože ukázky byly úchvatné.“

Jednou z Vašich prvních filmových rolí byla postava Olgy v nonkonformním snímku Oskara Reifa „Postel“. Vyhledala jste si tehdy tento poměrně netradiční projekt sama? Anebo si tvůrci zvolili Vás?

Tento, jak hezky říkáte, ,netradiční projekt´ měl obrovské ambice. Scénář vyhrál 2. místo v soutěži v New Yorku. Za kamerou stál Igor Luther a zaštiťovaly ho velké produkce. Takže i casting byl náročný a měl několik kol. Proto jsem byla velmi překvapená, že mě nakonec vybrali. Samotné natáčení bylo soubojem mezi režisérem Reifem a kameramanem Lutherem. Film je totiž černobílý, hodně si hraje se světlem a atmosférou. Režisér i kameraman měli svoji představu, ze které nechtěli ustoupit. Tím se dokončení o pár let protáhlo. Nicméně, je to ve výsledku skvělý film, oceněný několika cenami například v Cannes, Seattlu anebo Českým lvem.“

V „nováckém“ nekonečném seriálu „Ulice“ hrajete postavu Denisy Mastné, trvale zapojené do byrokratického a politického aparátu. Jaké máte v běžném životě zkušenosti s úřady i politikou?

S politikou nemám zkušenosti žádné a ani v tom směru nemám ambice. Co se týče byrokracie, tak mám zkušenosti asi jako každý, kdo přijde na úřad. Třeba si jdete pro razítko, ale to nedostanete, když nemáte papír od tamtoho. Ale ten nedostanete, když nemáte povolení od támhletoho a ten tamten není zrovna v úřadě a neví se, kdy bude. Anebo to má schvalovací lhůtu 30 dnů, ale když vidí, že na to spěcháte, tak se lhůta z nějakého důvodu ještě protáhne. No, jen o tom mluvím, už jsem vytočená. 🙂

Doma

Podstatnou částí Vaší filmové práce je i dabing. Jak Vám vyhovují současné způsoby práce? Někteří kolegové si stěžují, že se již často nenatáčejí souběžně ani dialogy, že každý herec namlouvá vše individuálně…

Moc ráda jsem chodívala na Kavčí Hory, kde se dabing natáčel po smyčkách. To znamená stále se dokola opakovala krátká sekvence několika vět, dokud jste jí nezahráli a neřekli perfektně. A ve studiu bylo tolik lidí, kolik jich ta scéna obsahovala. Odpovídali jsme si vzájemně a mělo to punc autenticity. Když jsem dabovala náročnější dialog a nešlo mi to, tak jsem si říkala, že to třeba bude těžké i pro kolegu a nebudu v tom sama. A naopak, když šlo o komediální dialogy, tak nás to tak vyhecovalo, že jsme občas úpravci vylepšili pointu. Dneska jsem ve studiu sama, třeba i jen 15 minut a mohu jet do dalšího studia. Stejně jako zkrácená doba ve studiu se ale, bohužel, zkrátilo i finanční ohodnocení. 🙁 .“

Prý jste si oblíbila poměrně netradiční sportovní odvětví – thajský box. Co Vás, křehkou ženu, k tomuto mužnému sportu přivedlo?

Tady Vás jen opravuji – nedělala jsem thai box, nýbrž kickbox. Hledala jsem něco, kde bych si zlepšila, po porodu, fyzičku a hrozně mě nebavily různé formy aerobiku nebo dámského posilování. Tréninky kickboxu mě vždycky úplně zničily, což mi vyhovovalo. Trénovala jsem třikrát týdně. Ale do ringu na zápas jsem si nikdy netroufla. Vzhledem k mému povolání jsem si chtěla udržet obličej bez šrámů a spokojila se jen s těmi náročnými tréninky.“

 K jakým dalším sportům máte blízko? Aktivně anebo divácky?

Na sport v TV se dívám jen, když je olympiáda nebo nějaké MS. A na živo chodím fandit synovi, který hraje profesionálně volejbal za Odolenu Vodu. Já sama jsem se sportem začala až v hluboké dospělosti. Trochu lyžuju, jezdím na kole, dělám spinning, lezu na stěně, občas se potápím… A před čtyřmi lety jsem, právě díky synovi, začala s volejbalem.“

S volejbalovým míčem

 V pardubickém angažmá byl s Vámi souběžně i populární, předčasně zemřelý, Vladimír Čech. Nepřivedl, vás ostatní kolegy, k jeho milovanému minigolfu či turistice?

Na Vláďu vzpomínám moc ráda. Kromě pardubického angažmá, jsme se potkali i v zájezdové hře ,Duchu, jsi přítomen´ a pár let jsme spolu hráli i v ABC a Rokoku. Uměl moc krásně a vtipně vyprávět o svém putování po Čechách, ale k turistice mě nepřivedl. Přivedla jsem se na cesty sama, když jsem ušla 120 km dlouhou pouť do Santiaga de Compostella. Ale co jsem díky Vláďovi zkusila je ,Woodkopf´. Jezdila jsem, s partou absolventů DAMU, na vodu. A Vláďa tam, z recese ještě s pár kolegy, založil nový sport ,Woodkopf´. Spočívá v tom, že se dva, je jedno, jestli muž či žena, postaví proti sobě s dvoumetrovou fošnou na hlavě a snaží se ji tomu druhému shodit. Nesmí se ale ani tělem, ani svou fošnou, dotknout soupeře. Vyžaduje to ,placatou hlavu´ a soustředění.“

Na civilním snímku na výletě

Co můžete prozradit ze svých současných profesních i civilních plánů, pokud tedy vůbec nyní plánovat lze…

Teď bych řekla ,vím, že nic nevím´. Pracovní plány se posouvají, divadlo teď posílá termíny od ledna… Mám nějakou práci domluvenou na jaro a pak na červen. Spíš bych, touhle cestou, pokorně naplánovala čtenářům pár kulturních tipů.

Až to bude možné, tak vás moc ráda uvidím ve Vršovickém divadle MANA na představení ,Ta třetí´ a ,5 za 1´. Anebo v divadle ABC na ,Tančírně´, či v Rokoku na ,Čapkovi´.“

Děkujeme za upřímný rozhovor, za závěrečné divadelní tipy a přejeme hodně trpělivosti a mnoho zajímavých rolí i výzev v, ne zas tak dalekém, budoucnu.

Foto: J. Hrášek, J. Khalifa a archiv S. Jachnické

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN