JIŘÍ LÁBUS exkluzívně pro TANEČNÍ MAGAZÍN:

„Spolupracuji s Jiřím Kyliánem i Dekkadancers“

Populárního herce Jiřího Lábuse asi není nutné sáhodlouze představovat. Možná, že o něm však nevíte, jak má skutečně velmi blízko k tanci. Proto jsme nesmírně rádi, že si ve svém bohatém programu nalezl čas a odpověděl na otázky TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Jaký máte vlastně vůbec vztah k tanci?

Moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle,  takže měla na starosti i fyzioterapii. Hojně ji navštěvovali tanečníci a ona od nich  dostávala ,volňásky´ na představení. To pro mne znamenalo, že jsem už jako  malý kluk navštěvoval baletní představení ve Státní opeře nebo v Národním  a tak podobně.  Tím jsem byl uveden do tanečního světa, nejvíc  vzpomínám na krásný dětský  balet ,Z pohádky  do pohádky´. Úplně  mě  to uchvátilo. Byla to opravdu čistě  jen taneční záležitost, ale mně se to šíleně  líbilo. Dále jsem i jako kluk sledoval Balet Praha pana  Pavla Šmoka  a další. Pohybové divadlo mě velice bavilo. Já sám  nemám pro toto  jakékoliv předpoklady, ale  o to více obdivuji lidi, kteří to umí a ovládají. Mám mezi  tanečníky pražského Národního divadla i jiných scén spoustu přátel. Takže asi tak vnímám tanec já.“

A co taková  taneční osobnost  jako je Jiří Kilián?  Je to pojem a Vy se znáte… Jak jste se tedy seznámili?

 Seznámil jsem se s ním při natáčení filmu  ‚Odcházení‘, který  režíroval Václav Havel. Jiří Kilián tam setrval  jen dva dny.   Spolupracoval choreograficky na hromadných scénách, tam jsme se vlastně viděli poprvé.  Krátce na to jsem od něj dostal krásný dopis z Haagu a poslal mi ještě DVD, kde bylo představení, které točil v Čechách. A to přesně  v mostecké uhelné pánvi, byla  to taková groteska s názvem ,Carmen´.  A já jsem mu zase poslal nějaká DVD s Oldou Kaiserem  a s našimi scénkami. Tak  vzniklo vlastně  krásné přátelství. Když byl Jiří v  divadle  na představení s Oldou  Kaiserem, povídali jsme si následně  a on říkal, že píše povídky. Zajímalo mě jaké???  Prý jsou to takové legrácky,  aby nezapomněl češtinu, prý proto  píše.“

A jak to pokračovalo?

Požádal jsem ho, ať mi je pošle, třeba bych je někde uvedl… Poslal. Moc se mi to líbilo a já jsem se dohodl s vedením Violy, že bych je  zařadil do stálého repertoáru. A skutečně k tomu došlo. Jiří Kilián byl navíc  tak laskav, což mě velmi potěšilo, že natočil i taneční  grotesky, které se promítají během představení na plátně. A musím vyzvednout bezvadnou muziku, kterou si Jiří Kilián vybral. Takže  spolupráce s ním byla nádherná a mě to opravdu moc a moc  těšilo.“

S Jaroslavou Kretschmerovou na scéně Studia Ypsilon

Hm. Překvapíte naše čtenáře ještě něčím tanečním?  Co třeba Dekkadancers?

Nevím, jestli překvapím tanečně… Ale ano, spolupracuji s Dekkadancers. Pomáhám, pokud jde o zvuk a hlas. Namlouval jsem nové představení,  nebyla to první spolupráce s nimi, už jsem namlouval i ‚Proměnu‘ (Franz Kafka). A dokonce jsem vystupoval i na představení ‚Lékaři bez hranic‘. Mám mezi tanečníky  kamarády a je to opravdu moc prima!“

Jiří Lábus s Dekkadancers

Víme, že jste nějak spjat s Prahou 10, konkrétně Vršovicemi i divadlem MANA… Co nám k tomu řeknete?

Já tady bydlím! Dříve jsem bydlel na Vinohradech,  ale ten dům zbourali, takže jsem tady a z  divadla MANA to mám tak minutu do mého bytu, můžu chodit v bačkorách!   Vršovice mám velice rád, všechno je tu po ruce, je tu pěší zóna a já jsem opravdu spokojený!“

A ještě jeden snímek z inscenace populární ,Ypsilonky´

Děkujeme. A přeji Vám, i za naše čtenáře, nadále spokojenost a další a delší  taneční kroky!!!

 

Eva Smolíková

Foto: archiv Studia Ypsilon, archiv Jatek78,   (videospot)

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vánoční zpívání z balkónu

Když nemůže být kultura na vánočních trzích, bude na vánočně vyzdobených balkonech!

Po velmi úspěšném jarním nouzovém Zpívání z balkónu” na Bohdalci v Praze 10 se pořadatelé na poslední chvíli rozhoupali a byli zároveň přesvědčeni, aby uspořádali volné pokračování této už vlastně oblíbené akce a tak vzniklo opět trochu netradičně Vánoční zpívání z balkónu”. Byť to celé tentokráte nejspíše proběhne v bundách a kuliších. Ale za to s vánoční výzdobou avizovaného balkónu. Interpreti opět zazpívají zcela zdarma a to jen proto, aby připomněli, že kultura, byť i v těchto jejích těžkých časech je stále živá a neumřela a že spoluobčanům nejenom Prahy 10 chtějí účinkující zkrátka zazpívat jen pro fajn náladu a budou se snažit i ve 2. vlně nouzového stavu vytvořit i úsměv na jejich tvářích.

Koncert se díky tomu, že se už brzy stmívá bude konat od 15.00 hodin a bude
trvat přibližně hodinu a to v sobotu 12. 12. 2020 a hned následující sobotu
19. 12. 2020.

Koronavirus – Koncert z balkonu a Martin France

A koho, že to publikum může vidět nejenom na balkónu v ulici V dolině 1515/1c, ale ten den vždy též živě na Facebooku? Prostřídají se interpreti:
Marcela Březinová, Natálie Grossová, Martin France, Bohuš Matuš, Jitka
Asterová, Radka Fišarová, Zuza Nová, Magda Malá, Markéta Zehrerová, Zbyněk Fric, Michaela Dolinová, Milan Šatník a další.
Zkrátka, když nemůže být kultura na vánočních trzích, pódiích nebo v
divadlech, jdou letos účinkující za vámi živě z balkónu a na Facebooku a to
opět z Prahy 10.

V současné pohnuté době hlavně zdraví a krásný advent Vám, milí
přátelé,  přejí všichni protagonisté

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pro učitele tance a klavíru

Možnost v Praze 10, Vršovicích. Výuka tance nebo hry na klavír. Absolventi a studenti konzervatoře i HAMU, máte čas ve čtvrtek odpoledne? Klavíristé i jindy…

Oslovujeme tímto absolventku či případně studentku Taneční konzervatoře. A to na výuku do Taneční přípravky od září 2020 pro malé holčičky (na čtvrteční odpoledne, v rozsahu dvou hodin).

A dále absolventa konzervatoře, nebo studenta či studentku HAMU na výuku klavíru na 1 odpoledne (den v týdnu si lze vybrat).

Sdílet

Kontakt: Umělecké studio Vršovice, Praha 10

Telefon: 608 653 613

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo KÁMEN zve (začíná hrát a bude i tancovat)

Populární pražský soubor opět začíná pravidelně hrát! V jedné inscenaci vytváří i taneční složku!!! Můžete se inspirovat jeho divadelní nabídkou a jako bonus máte v nabídce i tip na vycházku za kamenným uměním v Praze.

Přijďte si s námi opět zavýt či se projít posázavskou krajinou

Po nucené přestávce budeme konečně hrát: 4. června „Přesně 42 zubů“ (možnost setkat se s pracovnicemi automobilky, důkladně si společně zavýt, rozpohybovat pár nově vyrobených motorů) a 19. června „S citem“ (možnost prožít si posázavskou love story Světlany a Káji a po divadle bude Jáchym Topol číst ze svého románu „Citlivý člověk“, který hru „S citem“ inspiroval a stále inspiruje).

Opera, zajíc, zvuk ze všech stran

Při opeře Marka Keprta „HIBIKI, HIBIKI vzhmoť“, v níž bude vystupovat i tento zajíček, budou znít hlasy z různých míst Dvořákova divadla v Ostravě.

K jejich víření v prostoru dojde 28. srpna při festivalu nové opery „NODO. (Divadlo Kámen vytváří režii a hereckou a taneční složku díla.)

Super žena

A závěrem tip na vycházku za výtvarným uměním. Skulptura od Jiřího Babíčka „Ležící figura“ je v nenápadném parku v Záběhlicích, je kamenná, obrovská, intenzivní, jemná, hrubá, člověka pohltí. Leží zde od roku 1976 nebo možná 1985?

Adresa: náměstí Mezi Zahrádkami, Praha 10.

Příjemný bar na dohod kamenem.

Divadlo Kámen

pro TANEČNÍ MAGAZÍN