NOC DIVADEL ke 30. výročí sametové revoluce

Nezadržitelně se blíží třetí listopadová sobota a s ní i tradiční divadelní svátek. Stranou nezůstane ani taneční scéna PONEC.

Třetí listopadová sobota bude opět patřit největšímu divadelnímu svátku v celém roce. Sedmý ročník Noci divadel – tentokrát s tématem „Divadlo a svoboda“ – proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce. Do akce se zapojí přes 100 divadel, souborů a institucí z více než 30 českých měst. Divadla opět nabídnou netradiční programy jako noční prohlídky a bojovky, divadelní dílny, tematické diskuze a přednášky, výstavy i performance, a to zdarma nebo za symbolické vstupné. Koordinátorem akce je Institut umění – Divadelní ústav. Program jednotlivých divadel najdete na www.nocdivadel.cz.

A takto také loni probíhala Noc divadel v Klicperově divadle, v Hradci Králové

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, každoročně připravované speciálně pro tuto příležitost. Nabitý program s tématem sametové revoluce si každá scéna zorganizovala po svém. Ostravská divadla se spojila a nabídnou cyklus „vaňkovských“ jednoaktovek. Divadlo Petra Bezruče, společně s Národním divadlem moravskoslezským a Studiem G tak nabídnou kromě Havlovy Audience také Příjem Jiřího Dienstbiera a Arest Pavla Landovského. Divadlo Šumperk odhalí pomník k 17. listopadu a po procházce k lavičce Václava Havla uvede autorské představení #MateHoleRuce. Táborské Divadlo Oskara Nedbala nabídne mimo několika koncertů a představení také výstavu Můj rok 89‘. Městské divadlo Zlín připravilo komentovanou procházku s Rosťou Markem nazvanou Divadlem pracujících po stopách Občasného fóra. Pražský Činoherní klub uvede scénické čtení Havlovy hry Protest. Národní divadlo v Praze přichystalo tematickou procházku s podtitulem Podoby svobody v Anenském areálu či dílnu pro teenagery Svoboda slova, která se zaměří na práci s textem. Pražské Divadlo Komedie uvede ve foyer výstavu Divadlo a revoluce a besedu Sametová divadla s Liborem Vodičkou a Bárou Štěpánovou. Institut umění – Divadelní ústav připravil vernisáž výstavy Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 a hravou bojovku pro děti a rodiče Svoboda: Dá se to jíst?. Moravské divadlo Olomouc připravuje inscenaci Samet a výstavu fotografií. Divadlo na Cucky nabídne moderovanou diskuzi O vývoji české společnosti od roku 1989 a scénickou črtu Podvečer v listopadu na motivy knihy Jací jsme dnes Jaroslava Spurného. Městské divadlo Varnsdorf uvede hokejovou odyseu pro celou rodinu nazvanou 2:0 4:3Experimentální prostor NoD přichystal scénické čtení i speciální vydání improvizace souboru 11:55 s titulem Demokracie není bordel. Některé z těchto programů podpořil Institut umění – Divadelní ústav v rámci speciální výzvy k Noci divadel.

Sedmý ročník této divadelní události tak nabídne diskuze s pamětníky a aktéry společenských a politických změn po roce 1989 a přednášky, výstavy, instalace, představení a další akce na téma „Divadlo a svoboda“. „Souběh letošní Noci divadel s demonstrací ,Venku je hezky‘, pořádanou 16. listopadu spolkem Milion chvilek pro demokracii, otevřel pro divadla další možnost vyjádřit se k současné společenské situaci a také programové možnosti. Některé soubory – jako například Jihočeské divadlo nebo divadlo Ponec – se rozhodly demonstraci do programu přímo zařadit. Mnohá pražská divadla zohlednila demonstraci úpravou svého programu, například posunem do večerních hodin,“ vysvětluje Martina Pecková Černá za organizátory Noci divadel.

Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který v roce 2008 odstartovala chorvatská Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Počtem zapojených divadel i návštěvností je česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bůh a „nový člověk” podle SPITFIRE COMPANY

Miřenka Čechová, Markéta Vacovská a Never Sol v posledním díle trilogie „Constellations“. Kde? V Divadle PONEC!

Divadelní soubor Spitfire Company připravuje premiéru posledního dílu trilogie „Constellations“ s podtitulem „My Son Looking to the Sun“, která proběhne 25. a 26. listopadu 2019 od 20.00 hodin v pražském divadle Ponec. Na scéně se tentokrát setkají tři výrazná umělecká jména: tanečnice Miřenka Čechová a Markéta Vacovská s hudebnicí Sárou Vondráškovou aka Never Sol. Třetí část trilogie se zaměří na procesy, v nichž se člověk uzdravuje pomocí očistných rituálů, které v konečném důsledku mají za cíl zrodit „nového člověka”. Soubor navazuje na oceňované předchozí díly Before I Say Yes a Time For Sharing. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v síti GoOut. Více informací na www.spitfirecompany.cz a www.divadloponec.cz.

Spitfire Company se v novém představení inspirují mimo jiné rozhovorem Martina Heideggera z roku 1966, ve kterém se filozof po dvaceti letech mlčení poprvé vymezil vůči kritice svého angažmá v Hitlerově NSDAP. Rozhovor ovšem dodnes zachycuje originální náhled na stav světa. Heidegger před svou smrtí řekl: ‚Už jenom nějaký Bůh nás může zachránit,‘ aniž by dodal, jak příchod takového Boha bude vypadat,” přibližuje svou inspiraci umělecký šéf souboru Petr Boháč a doplňuje: “Když se dívá ke slunci dítě a dospělý, každý z nich vidí něco jiného. Kde dospělý zahlédne zkázu, může dítě vidět nový začátek. Toto znovuzrození v sobě vždy obsahuje něco ďábelského.“

Constellations III.“ budou v návaznosti na první dvě části trilogie postaveny na silné hudební složce. V představení vystoupí jak zakladatelka Spitfire Company, performerka Miřenka Čechová, tak tanečnice Markéta Vacovská, jež získala za svá sólová představení tři ceny Divadelních novin, mezinárodní cenu Herald Angel Award či dvě nominace na mezinárodní ocenění Total Theatre Award. Poprvé bude se souborem spolupracovat hudebnice a skladatelka Sára Vondrášková aka Never Sol. Rozšíří tak řady výrazných jmen, které připravují pro představení Spitfire Company původní hudbu (Orchestr Berg, Lenka Dusilová nebo Martin Tvrdý).

»Constellations III.

My Son Looking to the Sun«

25. a 26. listopadu 2019 ve 20.00

Ponec – divadlo pro tanec, Husitská 24aPraha 3

Vstupné: 195 / 250 Kč

Předprodej vstupenek v síti: bit.ly/Constellations3

FB událost: fb.com/events/2381076638809697/

Režie: Petr Boháč

Choreografie: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová

Hudba: Sára Vondrášková

Hrají: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová, Sára Vondrášková

Light design: Pavla Beranová, Jiří Šmirk

Kostýmy: Petra Vlachynská

Zvuková konzultace: Martin Tvrdý

Fotografie: Vojtěch Brtnický

Produkce: Bára Repická

Zahraniční produkce: Tereza Havlíčková

PR a tiskový servis: Eliška Míkovcová

Koprodukce: Tanec Praha / Ponec – divadlo pro tanec, Hessischen Staatsballetts Darmstadt

Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Česko-německý fond budoucnosti

Kdo je kdo?

Petr Boháč je režisér, scénograf, vystudovaný odborník na českou literaturu. Domovská skupina Spitfire Company, kterou založil společně se svou ženou Miřenkou Čechovou, sídlí v Praze s přesahem do mezinárodního kontextu. Několik jeho režií obdrželo mezinárodní i tuzemská ocenění jako například The Herald Angel Award, Aerowaves Priority Companies 2014, Ceny Divadelních novin, Ceny festivalu Next Waves, Ceny České taneční platformy. V současnosti je také dramaturgem Divadla Paláce Akropolis zaměřující se na cross-over projekty a uměleckým šéfem Mezinárodního festivalu Nultý bod.

Miřenka Čechová je česká performerka, choreografka a režisérka. Získala Ph.D. v oblasti režie fyzického divadla na HAMU v Praze. Jako režisérka a choreografka vytvořila více než 25 produkcí: Miss Amerika (2018), Konec člověka. Doba z druhé ruky (2018), Fragmenty milostných obrazů (2017), Opera and the French Revolution (2016, režie) pro Operu Lafayette, Lisner Auditorium ve Washington DC a Rose Hall v Lincoln Center New York, Lessons of Touch (2015, koncept, režie), Sniper’s Lake (2015, režie, choreografie), FAiTH (2014, režie, choreografie a tanec), Krevety à la Indigo (2013, režie), S/He is Nancy Joe (2012, koncept, choreografie a tanec) ad.

Markéta Vacovská je performerka a choreografka, absolventka AMU v Praze – obor pantomima. Se Spitfire Company spolupracovala například na projektech: Constellations I., One Step Before the Fall, Bad Clowns, Procesy 10/48/7830, Nedotknutelní, Krevety á la Indigo aj. Za projekt One Step Before The Fall získala ocenění Tanečnice roku 2013 v rámci festivalu Česká taneční platforma a Cenu divadelních novin za choreografii a tanec. Představení bylo zařazeno mezi TOP20 evropské taneční platformy Aerowaves 2014.

Never Sol, vlastním jménem Sára Vondrášková, je česká zpěvačka, producentka a skladatelka. Její hudba se nese v melancholických náladách a zvuk její tvorby je založen na analogových syntezátorech a zpěvu. Zatím poslední album Chamaleo vydala na podzim 2018, kdy vyšlo pod hlavičkou Supraphonu. Deska byla nominovaná na cenu Anděl za rok 2018 v kategorii sólová interpretka. 

Spitfire Company

Progresivní české divadelní uskupení obdrželo několik tuzemských i zahraničních ocenění – opakovaně Cenu Divadelních novin, The Herald Angel Award, cenu DNA, cenu Skupovy Plzně, nominaci na Cenu divadelní kritiky a další. Spitfire Company se kontinuálně věnují dvěma hlavním tematickým linkám. Za prvé reflektují současné i v minulosti zakoušené palčivé společenské otázky: V tomto duchu se nesly inscenace jako Proces -… o Miladě Horákové, Konec — člověka. Doba z druhé ruky, představení, které vzniklo na základě díla běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, ČEZko Forever o tajně pořízených nahrávkách lobbingu největší české firmy či Antiwords inscenované na základě Havlovy jednoaktovky Audience. Druhá linie je mnohem introspektivnější, poetičtější, zabývající se jemnými záchvěvy lidské psychologie, konkrétní životní tragédií nebo prožíváním krásy všedního dne. Mezi ně patří úspěšně mezinárodní projekty One Step Before the Fall, Vypravěč nebo Animal Exitus.

Foto: Vojtěch Brtnický

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

FEST-END na Smíchově

Nový festival ve Švandově divadle nabídne hry v angličtině

Od 12. do 14. června se v pražském Švandově divadle uskuteční nultý ročník nového divadelního festivalu FEST-END (Festival of English Speaking Drama). Ten zde divákům poprvé nabídne několik pozoruhodných inscenací v angličtině: na programu budou dvě hry smíchovské scény v anglické verzi, které herci ze Švandova divadlo poprvé uvedli loni v září ve Spojených státech v rámci oslav 100. výročí založení republiky, a chystá se i premiéra společné autorské inscenace studentů DAMU a studentů z Georgetown University ve Washingtonu. FE ST-END se zároveň stává součástí multižánrového festivalu Americké jaro, na němž společně vystupují američtí a čeští umělci na desítkách míst po celém Česku.

„Vznik festivalu FEST-END vyplývá nejen z přátelských vztahů se zahraničními partnery v Anglii a USA, ale i z dlouhodobé snahy otevírat dveře Švandova divadla anglicky mluvícímu publiku,“ říká Daniel Hrbek, ředitel divadla, iniciátor festivalu a také dlouholetý pedagog pražské DAMU. A dodává, že název festivalu vychází ze skutečnosti, že jde o „Festival of English Speaki ng Drama“ (FEST), ale odráží i fakt, že se koná až v samotném závěru pražské divadelní sezóny (END). „Celé slovní spojení je zároveň slovní hříčkou, která připomíná West End, slavné divadelní centrum Londýna,“ říká Daniel Hrbek.

Eva Josefíková a Klára Cibulková jako spojka odbojářů Hana Krupková a herečka Adina Mandlová ve hře Pankrác45. Foto: Ivo Dvořák

Konání festivalu anglicky mluvícího divadla právě u Švandů je podle něj logické: smíchovská scéna byla vůbec prvním tuzemským divadlem, které už v roce 2004 začalo své inscenace pravidelně uvádět s anglickými titulky. Se svými hrami nastudovanými v anglických verzích, nebo vytvořenými už přímo s anglicky mluvícími herci, také Švandovo divadlo pravidelně hostuje v zahraničí – v posledních letech zejména ve Spojených Státech, kde současnou českou činohru představilo americkému publiku například na jedné ze zavedených Off-Broadwayských scén.

Tři večery in English

Ve středu 12. června zahájí festival komedie Protest/Debtsložená ze slavné aktovky Václava Havla a nově napsané hry debutujícího Marka Hejduka, který na známého dramatika po 33 letech úspěšně navázal. V představení režiséra Daniela Hrbka excelují Tomáš Pavelka jako výřečný Staněk a Robert Jašków jako zdrženlivý Vaněk, v dalších rolích účinkují Tomáš Kořének a Jacob Erftemeijer. Hru v anglickém jazyce a s anglickými titulky uvádí ve Velkém sále Švandova divadla od 20 hodin.

Na témže místě v témže čase se ve čtvrtek 13. června dočkají diváci fiktivního příběhu založeného na skutečných událostech. Drama Pankrác ’45 vypráví o osudu pěti žen, které se v létě roku 1945 sejdou na jedné cele pankrácké věznice. Své role nastudovaly v angličtině Klára Cibulková (Adina Mandlová), Réka Derzsi (Lída Baarová), Eva Josefíková (Hana Krupková), Andrea Buršová (Julča) a Marie Štípková (Nová). Autorkou scénáře a režisérkou je Martina Kinská.

V pátek 14. června festival nabídne exkluzivní uvedení společné autorské inscenace Americký sen/Česká noční můrakterou pro tento jediný večer pod režijní supervizí Daniela Hrbka připraví studenti činoherního divadla na pražské DAMU se studenty Georgetown University ve Washingtonu. Co o sobě tuší a co o sobě vědí? Jaký je ve skutečnosti americký sen? Může být i noční můrou? A co Čechy – zdá se o nich vůbec někomu? Autorský projekt mladých divadelníků bude uveden ve dvojjazyčné verzi ve Velkém sále Švandova divadla od 20 hodin.

Ke každé inscenaci chystají u Švandů i podrobné doprovodné texty, věnované české historii a reáliím. Ty vysvětlují divákům termíny jako například StB, normalizace, heydrichiáda a přibližují i příběhy lidí, o nichž hry vyprávějí.

Svorníky a rozdíly, současnost a historie

Jak připomíná dramaturg festivalu David Košťák, téma nultého ročníku festivalu vyplývá ze společných jmenovatelů pro historii a současnost České republiky a anglicky mluvících zemí. K těm podle něj patří například téma holokaustu a vztah ke svobodě, ale také pohled mladé generace na kulturní a společenské rozdíly. „Festival FEST-END si bere za cíl do budoucna vybudovat ojedinělou událost pražské divadelní scény, která nabídne publiku zajímavé zahraniční inscenace anglicky mluv&ia cute;cích divadel doplněné českými titulky, a zároveň zde představí i úspěšné domácí inscenace v anglické mutaci pro pražskou komunitu expatů,“ uvádí David Košťák.

 „První ročník festivalu FEST-END v červnu 2020, by měl proběhnout opět ve Švandově divadle a své síly na něm spojí pražská DAMU s newyorskou The New School of Drama,“ doplňuje Daniel Hrbek, který je současně vedoucím ročníku režie na Katedře činoherního divadla pražské DAMU.

Už od 1. ročníku bude mít festival také svého oficiálního patrona v podobě anglického či amerického autora současného dramatu.

www.svandovodivadlo.cz

 

Program 0. ročníku festivalu FEST-END ve Švandově divadle na Smíchově:
  1. 6. od 20:00 ve Velkém sáleProtest/Debt(s anglickými titulky / v anglickém jazyce)
  2. 6. od 20:00 ve Velkém sálePankrác ’45 (v anglickém jazyce)
  3. 6. od 20:00 ve Velkém sále Americký sen/Česká noční můra (dvojjazyčně)

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hodili PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET přes palubu?

Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?

Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…

Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi

Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!

Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha”, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.

Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců svého” souboru krátce nedožil také…

PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.

Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu

PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.

Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.”

Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.

Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí

Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“

Choreograf a režisér Mgr. Petr Zuska

Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!

Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?

Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera  zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:

Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…

Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?

Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.

Zeptali jsme se

Mgr. Igora Vejsady

baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,

který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016

Baletní mistr Mgr. Igor Vejsada (vlevo)

Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?

Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“

Foto: Eva Smolíková a archiv

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

PETR BATĚK – sám i mezi svými

Herec a hudebník Petr Batěk poslal do světa třetí sbírku básní, jejíž výtěžek jde na konto napadeného florbalisty Radka Zelinky. Kmotry se staly známé osobnosti.

Mezi svými rýmy“ – tak se jmenuje již v pořadí třetí sbírka básní Petra Baťka. Herce, který působí v Národním divadle, na chebské či kladenské scéně a momentálně dotáčí hlavní roli v novém seriálu Tomáše Magnuska „Čechovi“. Křest publikace se uskutečnil na první jarní den v Národní kavárně v Praze, kterou během její historie navštěvovala celá řada významných osobností – od Václava Havla, přes Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jana Wericha i T. G. Masaryka.

Herečka Kristýna Janáčková křtí sbírku Petra Baťka, za účasti plejády slavných osobností

Křest se konal za účasti známých osobností. Rolí kmotrů se ujali herečka Kristýna Janáčková a herci Ladislav Frej, Ladislav Županič, Roman Štabrňák, režisér, producent a také předseda Obce spisovatelů ČR Tomáš Magnusek a filmař a režisér (například 13. komnat na ČT) Patrik Ulrich. Nechyběl ani hudebník, saxofonista Felix Slováček, který během křtu zahrál dvě skladby. Kniha se nepolévala, ale křtila se nastříhanými papírky s jednotlivými verši.

Mužská sestava kmotrů s autorem

Petr Batěk není jen hercem, ale také hudebníkem, moderátorem, ale i básníkem. Po sbírkách veršů „Ona má křídla” a „Výkřik motýla”, poslal do světa „Mezi svými rýmy”.

Ta knížka je úplně jiná, doslova svítí. Je bílá s černobílými ilustracemi od skvělé výtvarnice černobílých obrazů ,jedním tahem’ Michaely Žemličkové, jejíž obraz T. G. Masaryka teď nyní visí v Českém domě v USA a díla od ní má řada osobností… Jsou to nádherné, křehké kresby, které se skvěle propojují s mými básničkami. Mám z toho velkou radost, zvláště proto, že se povedlo dát dohromady publikaci, která má ještě charitativní rozměr,” prozradil Petr Batěk.

Část výtěžku směřuje na konkrétní pomoc, a sice mladému florbalistovi z Kadaně Radku Zelinkovi. Ten se vloni v listopadu, zcela náhodou a bez svého zavinění stal na ulici v Plzni obětí brutálního napadení agresivních útočníků z Ukrajiny. Jeden z nich ho zákeřně třikrát bodl  zezadu do boku. Mladý nadějný sportovec pak několik dní bojoval na ARO o život. Boj vyhrál, ale s trvalými následky, přišel o část nohy. S osudem se však díky obrovské podpoře kolegů spoluhráčů, přátel, rodiny a přítelkyně pere statečně. Před nedávnem byl propuštěn z nemocnice a pokouší se zapojit do běžného života.

Zleva postižený florbalista Radek Zelinka a autor sbírky herec, muzikant a spisovatel Petr Batěk

Já to nevzdávám. Stalo se to a život jde dál, musí. Jsem rád, že mám kolem sebe tak skvělé lidi a moc děkuji za to, že si Petr Batěk a jeho přátelé vybrali právě mě a touto nádhernou knihou se rozhodli mi pomoct. Moc si toho vážím,” svěřil se velmi skromně Radek Zelinka, který na křest dorazil s partnerkou a manažerem florbalového klubu DDM Kati Kadaň. Kromě knihy dostal k svátku, který ten den slavil, také speciální a ve světě unikátní krystalové víno a od Michaely Žemličkové, která je i autorkou návrhu etiket vín Jarmila, také originál kresby, kterou si sám vybral.

Já jsem dostala v minulosti pár žádostí o to, zda bych někomu ilustrovala sbírku básní. S úctou jsem vždy odmítla, ale Petrovi jsem neuměla říct ne. Ty verše jsou totiž tak krásné, křehké a je to něco s čím se sama sbližuji, co sama cítím a když jsem ho poznala i lidsky, nemohla jinak. Jsem za to moc ráda, zvláště, když tím mohu ještě jakkoli pomoci tak úžasnému a statečnému člověku, jakým Radek Zelinka je. Pro mě je ctí, že jsem něčeho takového součástí,” doplnila výtvarnice Michaela Žemličková.

Kniha „Mezi svými rýmy“ je výjimečná i po nakladatelské stránce. „Když jsme se s Petrem Baťkem poprvé nad jeho nápadem potkali, tak jsem mu zcela otevřeně řekl: Já se vydáváním veršů příliš nezabývám, ani nejsem žádným znalcem. Když jsem pak ty jeho básničky viděl a dostal jsem i tu výtvarnou část od paní Žemličkové, řekl jsem okamžitě – ano, jdeme do toho! A také proto, že publikace má ten charakter přímé pomoci. Jsme moc rádi, že můžeme být s kolegy u něčeho tak hezkého, jako tato sbírka básní je, a ještě užitečného, podotkl Pavel Mészáros z vydavatelství AOS Publishing, které nedávno vydalo knihu poslední Werichovy hospodyně Evy Tůmové – A taky jsem vařila u Werichů“ a na příští týden připravuje vydání publikace k 50 výroční první Československé Popelky s názvem „Popelka & spol.“.

Každý, kdo si knihu Petra Baťka Mezi svými rýmy zakoupí, například přes e-shop vydavatelství nebo v sítích prodejen knihkupectví, přispěje na již zmíněného mladého handicapovaného sportovce. Objednávat knihu básní lze přímo na e-shopu vydavatelství: http://aos-knihy.cz/kniha/mezi-svymi-rymy/ Ti, kteří si ji touto formou zakoupí, ji dostanou také od autora podepsanou.

Foto: Jaroslav Hauer

René Kekely

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PETR NÁROŽNÝ kmotrem malých i větších her

Znáte kredencové strašidlo, Můvu či čerty ve školních lavicích? Nejen to vám odhalí pohádková knížka brněnského autorského týmu, která odstartovala svou cestu ke čtenářům v pražské Werichově vile!

Jak najít společnou řeč s pohádkovými bytostmi? Docela jednoduše! Stačí si vystřihnout loutky postaviček z našich pohádek, zazvonit na zvoneček a zahrát s nimi kamarádům divadlo. Uvidíte, že za chvíli s čarodějnicemi, strašidly nebo čerty naleznete společnou řeč! Pohádky a MALÉhRY”, to je deset veselých pohádek, plných podivných pohádkových bytostí, spousta barevných obrázků a taky malé kartonové divadlo s loutkami, se kterými si každý může zahrát vlastní divadelní představení. Znáte Můvu, kredencové strašidlo, pohádkového dědečka, co vám splní za ko usek chleba přání, čerty, co chodí do školy, nebo Emila- lesní strašidlo které se bálo strašit? Pokud ne, stačí otevřít tuto pohádkovou knížku.

Z knížky čtou zleva: Nikola Zbytovská, její autorka Daniela Zbytovská a Barbora Seidlová, kterou jistě znáte nejen z filmu Václava Havla „Odcházení”

Slavnostní vstup na knižní trh zažila nová kniha pohádek, která je určena dětem od čtyř let věku. Jmenuje se Pohádky a MALÉhRY”. Její unikátní skladbu a dispozice ocení každé kreativní dítě, které si bude chtít složit a hrát vlastní divadélko, zapojit fantazii a stát se spolutvůrcem pohádkových příběhů. Křest knihy se uskutečnil v prostorách Werichovy vily na pražské Kampě za přítomnosti mnoha hostů a především dětí. Kmotr, kterým se stal pohádkový vzor autorek, herec a pohádkový vypravěč Petr Nárožný, komentoval knihu slovy: „V mém věku se očekává, že budu plodit nějaká velká moudra, ale já za svůj herecký život mohu o pohádkách říct především to, že jim nikdy nesmí chybět humor. Dětská duše má obrovskou představivost, ale co nikdy nepochopí, je ironie, a ta pro změnu do pohádek nepatří. Mám radost, že děvčata fandí pohádkám, že je tvoří a budují pro děti svět fantazie a v tom jim přeji hodně zdaru a úspěchů!“

Herec a moderátor Petr Nárožný jako orchidej mezi růžemi, čili, mezi samými ženami. Zleva herečka Barbora Seidlová, autorka křtěné knížky Daniela Zbytovská a úplně vpravo vlasy a nos Nikoly Zbytovské.

A co na to autorský triumvirát? „Říkali nám, že musíme slevit ze svých představ. ,Takhle chcete vydávat dětskou knížku? A ještě s kartonovým divadlem? Děvčata, proberte se! To by bylo strašně drahý! To přece není potřeba! Daly jsme si ,pauzu na kafe‘. Tak říkáme tomu, když situaci necháme volný průběh. V té pauze na kafe totiž může přijít zázrak! A přišel!!! Jak si jinak vysvětlit, že shodou náhod se ocitne zakladatelka nového vydavatelství, které začalo vydávat dětské knížky s kreativním přístupem k tvorbě, u nás doma v obýváku! Kde se tam vzala? Odkud? …náhody neexistují. Jsme prostě, ,shodou okolnosti‘ tam, kde máme být. V tuto chvíli u nás v obýváku… Zjistíme, že pro sebe vzájemně máme to, co hledáme…,” prozrazují autorky projektu.

Slavnostní křest

A tak je tady kniha ,Pohádky a MALÉhRY´, deset veselých pohádek, plných podivných pohádkových bytostí, spousta barevných obrázků a taky malé kartonové divadlo s loutkami, se kterými si každý může zahrát vlastní divadelní představení. Znáte Můvu, kredencové strašidlo, pohádkového dědečka, který vám splní za kousek chleba přání nebo čerty, kteří chodí do školy, nebo Emila – lesní strašidlo, které se bálo strašit? Ne? Tak si o nich něco přečtěte v naší pohádkové knížce.” komentují děvčata z tria MALÉhRY”.

 

Křtu knížky se účastnila celá řada osobností, zde je (nahoře částečně maminkou s dítětem zakryta) herečka, představitelka legendární televizní Popelky Eva Hrušková. A jak fotografie dosvědčuje, byla akce i středem zájmu televizních štábů.

„Pohádky jsou pro mne vlastně terapie. Jak se dostat k sobě samé, jak pochopit, že zázraky se dějí všude kolem nás a že je možné každou situaci dovést ke šťastnému konci,“ dodává autorka Daniela Zbytovská.

„Když člověk tvoří pohádkovou knížku, začne se i ten svět kolem něj jevit pohádkově, a tak i my jsme potkaly pohádkové bytosti, které nám pomohly náš sen uskutečnit,“ dodává Bára Seidlová a doplňuje: „Za bohatou duchovní a materiální podporu děkujeme Petrovi Boháčkovi a Tomášovi Pokornému. Děkujeme Petrovi Lacinovi z firmy Europapier Bohemia s.r.o. a Ivaně Čapkové, zástupkyni firmy Mondi Paper, díky kterým mohla knížka vyjít na skutečně krásném papíře, který bychom si bez jejich pomoci opravdu nemohly dovolit – knížka vyšla na luxusním papíře Pergraphica. Na křtu jsme měli bylinkové čaje od firmy Sonnentor, se kterým dlouhodobě spolupracujeme a na každém „Literárním salónu” dětem připravujeme čaj. Annovino Lednice Kitl, kteří dodali dětské siroby a sekty i vína pro hosty. Rodinné centrum Jahoda, které se postaralo o dětský koutek. Nakladatelství POP-PAP, které knihu vydává a zajistilo její prodej. Firma Nominal přinesla ochutnávku svých bezlepkových produktů. Oční centrum Kukátko, které aktuálně najdou jeho klienti nově na Praze 4, zastoupila paní ředitelka Ing. Magda Pravdová. Perníkovou titulní stránku nám přivezl Pavel Janoš, perníkář z Pardubic. Tu jsme také pokřtily a věnovaly dětem, aby si na ní pochutnaly. Krásné květiny pochází z dílny Diany Shatatové, květinářství Papavera. Nemohly chybět Honzovy buchty, které napekla naše koordinátorka a manažerka propagace Michaela Lejsková, aby náš křest byl ještě pohádkovější!“

Herečka Barbora Seidlová, která zde vzpomenula všechny členy realizačního týmu a autorka knížky Daniela Zbytovská

Kniha je v prodeji ZDE.

 

Divadlo MALÉhRY

Zabývá se vlastní tvorbou inscenací převážně pro dospělé, které hraje na domovské scéně v Divadle Bolka Polívky a po celé České republice, psaním textů, autorským čtením a radostí z bytí v naší krásné zemi. Tato kniha vychází jako druhá v pořadí po úspěšných pohádkách „JAK NA PŘÍŠERY“. Dětský pohled na svět a víra v zázraky, které se nedějí jen v pohádkách, je pro ně neodmyslitelnou součástí života a tvorby.

 

Na knize spolupracovaly:

 

Karolína Stryková

Výtvarnice, typografka a ilustrátorka, zabývá se vlastní tvorbou, výukou krasopísma, malováním, návrhy interiérů. Její ilustrace se objevují nejen v knížkách, ale i v televizních pořadech, na stěnách, jídelních lístcích. Všechny obrázky jsou plné humoru, nadsázky a osobitého vidění světa kolem nás.

 

Tereza Šmídová

Vystudovala typografii a grafický design. Hledá a nachází cesty mezi komercí a uměním, miluje hravou barevnost a chytrý minimalismus. Řídí se heslem “Méně je více” společně s kolegou založila vlastní grafické studio Soudva”. Pracuje a pracuje a pokračuje v práci i tehdy, kdy všichni kolem ní už odpočívají.

 

Marcela Konárková POP-PAP

Kreslí, skicuje a ilustruje, maluje na plátno i beton a vede pro malé i velké výtvarné kurzy. Miluje ilustrované dětské knížky. Tak dlouho si je prohlížela, až ji napadlo založit si vlastní vydavatelství POP PAP, aby si mohla společně s dětmi hrát a tvořit krásné hravé knihy plné nápadů a ilustrací. Dává přednost obrázkům před písmenky a setkala se s divadlem MALÉhRY, které zase dává přednost písmenkům před obrázky. A tak spojili své záliby a díky tomu vychází Pohádky a MALÉhRY”.

 

Pohádky a MALÉhRY” napsala: DANIELA ZBYTOVSKÁ

Ilustrovala: Karolína Stryková

Grafická úprava: Tereza Šmídová

Vydalo: nakladatelství POP-PAP

 

MALÉhRY

produkce@divadlomalehry.cz

www.divadlomalehry.cz

 

Foto: Petr Mráček

Michaela Lejsková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Otevřené čtení z textů VÁCLAVA HAVLA

Už popáté v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7 – 10 minut od zastávky Vltavská a 5 minut od zastávky Strossmayerovo náměstí) propukne čtení z textů bývalého prezidenta!

V úterý 18. 12. 2018 uběhne sedm let od smrti Václava Havla. Od 17 do 21 hodin bude v divadle Alfred ve dvoře probíhat pátý ročník „Čtení z Havla“. Akci organizátoři plánují především jako klidné zastavení nad myšlenkovou i politickou alternativou, kterou texty představují. Pozváni jsou všichni, kdo se během večera budou chtít na chvíli zastavit a sami přečíst (nebo si jen poslechnout) pasáž z některého Havlova textu. Vstup je volný.

Havlovy osobní, umělecké, filozofické i politické texty zachycují specifický myšlenkový svět, jehož etický půdorys se v novodobé historii ČR promítal do hodnot velké části české společnosti. Texty světově uznávaného spisovatele a politika načrtávají politickou i myšlenkovou alternativu platnou také pro současnost. Přestože bude na místě připravena malá knihovna Havlových textů, organizátoři doporučují si oblíbený text přinést. Dramaturgii neurčují organizátoři – vše se odvíjí spontánně podle toho, co si čtoucí vyberou a k jakým textům se vrátí.

Nelze přehlédnout, jak aktuální jsou opět Havlovy vize osobní a společenské. I proto nevnímáme Čtení z Havla jako nostalgické ohlédnutí, má také společenskou rovinu. V jeho textech jsou tyto vize zachyceny se vší vážností i hravě a ironicky. Neřídíme průběh večera, program je stejně jako Havlovy texty otevřený. Co se bude číst, určí až sami návštěvníci, kteří můžou kdykoli přijít a odejít,” říkají organizátoři.

Osmnáctého  prosince se bude možné o Václavu Havlovi dočíst v množství médií. Čtení z Havla je ale spíše pobídkou k tomu, aby se lidé obrátili přímo ke zdroji – a četli z Havlových knih: úvah, reflexí, her, pohádek či básní. Zarezonují letos jiné texty než před rokem? Vrátí se totéž aktivní publikum, nebo přijde jiné?

Dveře divadla budou během „Čtení z Havla“ otevřené od 17 do 21 hodin.

FB událost: goo.gl/b5xy8h

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„KYLIÁN – Mosty času“

První premiéra sezóny Baletu Národního divadla je poctou významnému českému choreografovi Jiřímu Kyliánovi i jeho tvorbě, inspirující umělce po celém světě. Zároveň oslaví českou státnost, svobodu a 100 let existence Československé republiky. Proběhne 11. 10. 2018 v pražském Národním divadle.

„OSLAVA SVOBODY“

“Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou.” (Jiří Kylián)

Komponovaný večer „KYLIÁN – Mosty času“ vznikl u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918, které bylo bodem zvratu v českých dějinách a dodnes je symbolem svobody a demokracie. Právě svoboda tvorby je to, co mají všechny formy umění společné. Na počest této klíčové události vybral Jiří Kylián svá čtyři díla – „Žalmová symfonie“, „Bella Figura“, „Petit Mort” a „Šest tanců“.

Jiří Kylián je jedním z našich nejuznávanějších a nejrespektovanějších umělců, a to v celosvětovém měřítku. Jeho práce je nesmírně rozmanitá a kreativní, neustále hledá nové cesty a způsoby vyjádření. Kyliánovo široké umělecké dílo, které čítá více než sto kusů, překvapuje svou emoční hloubkou, vnitřním rozechvěním, silnou dramatickou linkou, ale i hravostí. Dominantními tématy pro něj vždy byly motivy lásky a smrti a vše mezi tím.

Kylián je velmi úzce spjat s Nizozemským tanečním divadlem (Nederlans Dans Theater). V roce 1975 se stal jeho uměleckým šéfem, na této pozici působil od roku 1999, až do roku 2009 však zůstal kmenovým choreografem souboru. Coby ředitel divadla uvedl na evropskou scénu mnohé dnes světově uznávané choreografy, jako je Mats Ek či Ohad Naharin. Mezi tanečníky, které inspiroval i k tvorbě, pak byli Nacho Duato, Paul Lightfoot, Patrick Marin, Mario Radačovský nebo Johan Inger. Kyliánova díla jsou inscenována napříč kontinenty.

Michal Štípa a další členové souboru při zkouškách představení “KYLIÁN – Mosty času”

Letos Jiří Kylián oslavil 70. narozeniny a stal se členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách. 25. dubna 2018 (kdy byl zvolen Jiří Kylián) se choreografie (a tanec) stala novou kategorií. V současné době se Jiří Kylián věnuje také filmové taneční tvorbě a fotografii.

JIŘÍ KYLIÁN V NÁRODNÍM DIVADLE

Kyliánovo choreografické dílo je v Čechách známé právě díky Národnímu divadlu v Praze. V minulosti uvedlo ND choreografie „Návrat do neznámé země“, „Stamping Ground“, „Sinfonietta“, „Polní mše“, „Dítě a kouzla“, „Petite Mort“ nebo „Last Touch“.

Národnímu divadlu je ctí, že může tímto komponovaným večerem českému divákovi znovu představit tvorbu tohoto jedinečného tvůrce.

„CELEBRATING KYLIÁN!“

Výjimečnost premiéry ¨“Kylián – Mosty času“ se promítá i do nabídky doprovodných programů, kterými by Národní divadlo chtělo doplnit mozaiku výsledného obrazu tvorby Jiřího Kyliána v plné kráse a poučené hloubce.

Zhlédněte představení a přidejte k tomu návštěvu multimediální výstavy, přijďte na Hovory s… inscenačním týmem anebo na taneční sál do Anenského areálu na baletní dílnu určenou široké veřejnosti, kde prostřednictvím předních sólistů nahlédneme do Kyliánova rukopisu a dalších souvislostí.

Již od 10. října bude otevřena v Provozní budově B na náměstí Václava Havla výstava „Celebrating Kylián!“ Expozice byla připravena na počest 70. narozenin Jiřího Kyliána v loňském roce v nizozemském Haagu. Iniciovali ji Holland Dance Festival, Kylian Productions, divadlo Korzo, Nizozemské taneční divadlo (NDT) a Zuiderstrandtheater. Již v červnu tohoto roku jsme výstavu na týden otevřeli, nyní máte opět možnost zhlédnout velice unikátní archivní záběry – vidět Jiřího Kyliána při tvůrčí práci je zážitek. Výstavu doplní i český koutek, ohlédnutí za Kyliánovým repertoárem na českých jevištích.

Výstavu připravuje Kyliánův nadační fond v Praze ve spolupráci s Národním divadlem a festivalem Tanec Praha. Expozice se koná za laskavé podpory a supervize Nizozemského tanečního divadla (NDT) a Kyliánovy nadace v Haagu.

Kdy: 10.─14. října denně od 13 do 22 hodin

a 15. ─25. října denně od 13 do 22 hodin.

HOVORY S…

71 let života a 52 let umělecké tvorby to je jistě z hlediska běhu vesmíru jen jeden nádech a výdech, pouhý mžik, ale z úhlu lidské perspektivy je to kus života naplněného prací, tvorbou, soustředěním, nadšením i zoufalstvím, vírou i ztrátou iluzí…

Pokud se chcete dozvědět více o životě a tvorbě tohoto slavného choreografa, pak neváhejte a přijďte do Národního divadla na besedu s Jiřím Kyliánem, kterou povede umělecký šéf Baletu ND, Filip Barankiewicz.

Kdy:  8. října 2018 v 15 hodin ve foyeru na 1. balkóně Národního divadla

BALETNÍ DÍLNA – „JUST KYLIÁN“

Jiří Kylián byl zvolen členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách, 25. dubna 2018, kdy byl zvolen Jiří Kylián, se choreografie (a tanec) stala její novou kategorií. Jsme, jako Národní divadlo,  na Jiřího Kyliána velice hrdi a vážíme si i možnosti uvést na jeviště čtyři jeho díla v rámci inscenace „Kylián – Mosty času“.

Dozvíte se o jeho tvůrčích obdobích, rukopisu, milnících…

Kdy: 21. října 2018

Dílnu doporučujeme dospělým a dětem od 12 let.

Cena: 180 Kč

Kde: v prostorách Baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1

Rezervace nutné na: balet@narodni-divadlo.cz

nebo k.hanackova@narodni-divadlo.cz

PŘÍMÝ PŘENOS ČT

Slavnostní premiéra „KYLIÁN – Mosty času“ bude vysílána v přímém přenosu Českou televizí na kanálu ČT Art. Pokud se vám nepodařilo získat vstupenky na tento večer, nezoufejte, protože představení bude streamováno na piazzetě ND. Zažijte tak premiéru živě spolu s géniem loci na divadelním náměstí Václava Havla.

Kdy: 11. října 2018 ve 20.15

„RŮZNÉ BŘEHY“

Monografie, kterou si můžete zakoupit jak v divadle, na pokladně nebo v e-shopu, se zabývá rozmanitou tvorbou Jiřího Kyliána, analyzuje, mapuje umělcovu dlouholetou spolupráci s Nizozemským tanečním divadlem a jeho vztah k rodišti. Důležitou součástí publikace jsou početné fotografie

Cena: 490 Kč

Foto: Archiv ND a TM

Helena Bartlová, Národní divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN