Rozhovor s choreografkou, tanečnicí, modelkou i herečkou NATÁLIÍ STEJSKALOVOU

„Naplňuje mě tvořit“

Tanečnice, modelka, herečka, choreografka – jsou profese, které jsou neodmyslitelně spjaté se jménem Natálie Stejskalové a ty se jí krásně doplňují a tato pestrost, jak přiznává, ji nenechá spadnout do stereotypu. Vše začalo tancem, kterému se věnuje od svých čtyř let a tanec je pro ni univerzálním jazykem, kterému rozumí lidé po celém světě. Je jednou z hlavních tanečnic oblíbené televizní show Tvoje tvář má známý hlas a její talent a krása jí v roce 2016 vynesly tituly Miss World of Supertalent. Miss Athleisure Look a Miss Dancing Queen.

Foto: Yrka

Byly vám čtyři roky, když jste začala tancovat, k tomu přidala zpívání v Kühnově dětském sboru, hraní na flétnu, malování, chození na keramiku a různé sporty. A všechno Vás bavilo… Jaké bylo Vaše dětství plné nejrůznějších aktivit?   

„Musím říct, že jsem měla opravdu krásné dětství. Rodiče se mi hodně věnovali, maminka mě přihlásila do různých kroužků, a právě některé z těchto výše uvedených aktivit se mi staly profesí, za což jsem moc ráda.“

Betlém Divadlo Viola

Láska k tanci Vás dovedla ke studiu na konzervatoři Tanečního Centra Praha, kde jste byla vybrána mezi nejlepší studenty do školního souboru Balet Praha Junior, se kterým jste cestovala, tančila po Evropě a vystupovala ve Stavovském divadle a na Nové scéně ND. |A pak jste na HAMU vystudovala pedagogiku tance. Čím je pro Vás tanec tak fascinující, že jste mu naplno propadla?

„Už od malička jsem měla pohybové nadání, cítila jsem skvěle rytmus a hudbu a bavilo mě právě tohle spojení. Tanec je univerzální jazyk a rozumí mu lidé po celém světě. Můžete jím vyjádřit své emoce, pocity a sdělit své myšlenky.“

Supertalent of the World

 Od roku 2016 jste jednou z hlavních tanečnic oblíbené televizní show Tvoje tvář má známý hlas. Jak jste se do pořadu dostala a jaká je to pro vás zkušenost?

„Do TTMZH jsem byla vybraná na castingu a s jednou pauzou, kdy jsem byla na světové soutěži a pracovně půl roku v Jižní Korei, v Soulu, jsem tančila všech šest sezón. Myslím, že je to skvělý formát a tato práce mě moc bavila. Každý týden byla vlastně premiéra, střídaly se stále nové písně a choreografie, taneční styly a charakterní nebo dobové kostýmy a masky. Poznala jsem také plno zajímavých umělců.“

Tvoje tvář má známý hlas-Christina Aguilera -Aneta Krejčíková

 

Tvoje tvář má známý hlas-Ondra Ruml

Bylo Vám 17 let, když jste vyhrála soutěž Top Model of the Year, pak jste v Soulu v roce 2016 získala tituly Miss World of Supertalent. Miss Athleisure Look a Miss Dancing Queen. Coby modelka jste fotila pro časopis Elle a že jste se stala modelkou, bylo splnění vašeho dětského snu… Čím je pro vás modeling tak okouzlující?

„Začít dělat modeling mi přišlo velmi přirozené. Cítila jsem, že to mám, jak se říká v sobě, a moje úspěchy mi to jen potvrdily. Focení a přehlídky si vždy užívám. Často právě klienti, návrháři nebo s kýmkoliv spolupracuji, ocení mojí pohybovou stránku, protože je se mnou jednodušší práce než třeba s jinými modelkami. Sama se věnuji i choreografii, jak módních přehlídek, tak tanečních show a učím i začínající modelky jak správně chodit nebo pózovat.“

Fashion week – runway

 

K tanci a modelingu jste si přibrala také choreografii. Začínala jste v JAD Dance Company. Co Vás k ní přivedlo a co Vás na choreografii baví?

„Myslím, že jsem vždy měla kreativní stránku v sobě a naplňovalo mě tvořit. V mém případě to začalo ke konci studia na konzervatoři a poté na HAMU, kdy jsem měla možnost připravit choreografie na taneční show v rámci různých eventů. V JADu jsem v tom poté pokračovala a dostávala nové a zajímavé příležitosti.“

Foto: Jiří Macht

Působíte také jako herečka – jak v seriálu Slunečná, kde jste hrála Lenku, tak v divadle, kde jste se objevila v inscenacích Betlém aneb Převeliké klanění sotva narozenému Jezulátku (Divadlo Viola), kde jste měla také choreografii a hrála na flétnu nebo v Činoherním klubu ve hře Léda.  Jak se cítíte v roli herečky? Je vám bližší kamera nebo divadlo?

„Herectví mě velmi baví. Bylo to pro mě něco nového, vyjádřit se najednou jen mluveným slovem bez tanečního pohybu. Nečekala jsem, že se pro to tak nadchnu a začnu se tomu věnovat víc a víc. Měla jsem už od útlého věku zkušenosti s natáčením reklam a videoklipů jako herečka, ale natáčení seriálu nebo filmu s mluvenou rolí přišlo později. V divadle už se také pohybuji od dětství, a tak jsem z hereckých nabídek byla nadšená.

Slunečná

Kamera je jedinečná a hrát pro živé publikum a slyšet potlesk je skvělé. Nedokážu vybrat co je mi bližší.“

Foto: Martina Reis

 

Spolupracovala jste s řadou zajímavých osobností. Na koho ráda vzpomínáte a s kým byste ráda spolupracovala?  

„Těch osobností, na které ráda vzpomínám, je více. Krásná spolupráce byla například s miláčkem národa – božským Karlem Gottem, který skutečně takový je, dále velkou hereckou inspirací je Petr Nárožný, který stále zvládá náročná představení s přehledem. S choreografem a uměleckým režisérem Yemim A.D jsem zažila úžasné taneční show a projekty, např.: světové turné s americkým raperem Kanye Westem, který byl velký profesionál, a všechny koncerty byly neskutečný zážitek.

Do budoucna se těším na všechny zajímavé spolupráce s umělci, které mě mohou obohatit a posunout dál…“

Foto: Jiří Macht

Jste žena několika profesí. Je vám některá z nich bližší nebo se Vám to do sebe pěkně proplétá a naplňuje vás to?

„Mě právě velmi baví, že se mi jednotlivé profese střídají a krásně doplňují. Jednou mám natáčení televizní show nebo seriál, pak zase živé představení s tancem nebo herectvím, jindy focení a přehlídka nebo naopak učím tanec či vymýšlím choreografii. Potřebuji to mít pestré, a to je právě to, co mě nenechá spadnout do stereotypu.“

Jitka Klett kampaň-Foto: Veronika Vera
Jitka Klett kampaň-Foto: Veronika Vera

Patříte mezi lidi, pro které je jejich práce také koníček? Jak ráda trávíte chvíle volna?

„Přesně tak… mám to štěstí, že moje práce je zároveň mým koníčkem. Jsem za to vděčná a moc dobře si uvědomuji, že spousta lidí to takto nemá. Ve volných chvílích například ráda sportuji a nejraději mám lyže a snowboard, plavání, kolo, tenis atd. nebo se věnuji umělečtějším činnostem jako je zpěv, hra na klavír, malování a velmi ráda cestuji. Objevování nových zemí a měst a celkově turistika je moje vášeň.“

Foto: Matěj Juhar

 

Děkujeme za rozhovor

Foto: archiv  Natálie Stejskalové          

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tentokrát Kalliopé

Pražské múzy přinášejí opět hudební dárek

Milí čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU

a příznivci Pražských múz.

Současná situace nám stále nedovoluje pořádat koncerty pro veřejnost, proto se s Vámi rádi setkáváme opět prostřednictvím on.line koncertu.

V březnu jsme pro Vás natočili koncert věnovaný múze Kalliopé. Hrají pro vás violistka Kristína Fialová a violoncellista Petr Nouzovský

 Zde jej můžete shlédnout společně s námi:

https://www.youtube.com/watch?v=RDpuMfVr0a0

 

 

Pevně věříme, že se co nejdříve opět budeme moci setkat na koncertech!

🙂

 Děkujeme za podporu.

 

Pražské múzy a MgA. Roman Janků

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JIŘÍ LÁBUS exkluzívně pro TANEČNÍ MAGAZÍN:

„Spolupracuji s Jiřím Kyliánem i Dekkadancers“

Populárního herce Jiřího Lábuse asi není nutné sáhodlouze představovat. Možná, že o něm však nevíte, jak má skutečně velmi blízko k tanci. Proto jsme nesmírně rádi, že si ve svém bohatém programu nalezl čas a odpověděl na otázky TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Jaký máte vlastně vůbec vztah k tanci?

Moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle,  takže měla na starosti i fyzioterapii. Hojně ji navštěvovali tanečníci a ona od nich  dostávala ,volňásky´ na představení. To pro mne znamenalo, že jsem už jako  malý kluk navštěvoval baletní představení ve Státní opeře nebo v Národním  a tak podobně.  Tím jsem byl uveden do tanečního světa, nejvíc  vzpomínám na krásný dětský  balet ,Z pohádky  do pohádky´. Úplně  mě  to uchvátilo. Byla to opravdu čistě  jen taneční záležitost, ale mně se to šíleně  líbilo. Dále jsem i jako kluk sledoval Balet Praha pana  Pavla Šmoka  a další. Pohybové divadlo mě velice bavilo. Já sám  nemám pro toto  jakékoliv předpoklady, ale  o to více obdivuji lidi, kteří to umí a ovládají. Mám mezi  tanečníky pražského Národního divadla i jiných scén spoustu přátel. Takže asi tak vnímám tanec já.“

A co taková  taneční osobnost  jako je Jiří Kilián?  Je to pojem a Vy se znáte… Jak jste se tedy seznámili?

 Seznámil jsem se s ním při natáčení filmu  ‚Odcházení‘, který  režíroval Václav Havel. Jiří Kilián tam setrval  jen dva dny.   Spolupracoval choreograficky na hromadných scénách, tam jsme se vlastně viděli poprvé.  Krátce na to jsem od něj dostal krásný dopis z Haagu a poslal mi ještě DVD, kde bylo představení, které točil v Čechách. A to přesně  v mostecké uhelné pánvi, byla  to taková groteska s názvem ,Carmen´.  A já jsem mu zase poslal nějaká DVD s Oldou Kaiserem  a s našimi scénkami. Tak  vzniklo vlastně  krásné přátelství. Když byl Jiří v  divadle  na představení s Oldou  Kaiserem, povídali jsme si následně  a on říkal, že píše povídky. Zajímalo mě jaké???  Prý jsou to takové legrácky,  aby nezapomněl češtinu, prý proto  píše.“

A jak to pokračovalo?

Požádal jsem ho, ať mi je pošle, třeba bych je někde uvedl… Poslal. Moc se mi to líbilo a já jsem se dohodl s vedením Violy, že bych je  zařadil do stálého repertoáru. A skutečně k tomu došlo. Jiří Kilián byl navíc  tak laskav, což mě velmi potěšilo, že natočil i taneční  grotesky, které se promítají během představení na plátně. A musím vyzvednout bezvadnou muziku, kterou si Jiří Kilián vybral. Takže  spolupráce s ním byla nádherná a mě to opravdu moc a moc  těšilo.“

S Jaroslavou Kretschmerovou na scéně Studia Ypsilon

Hm. Překvapíte naše čtenáře ještě něčím tanečním?  Co třeba Dekkadancers?

Nevím, jestli překvapím tanečně… Ale ano, spolupracuji s Dekkadancers. Pomáhám, pokud jde o zvuk a hlas. Namlouval jsem nové představení,  nebyla to první spolupráce s nimi, už jsem namlouval i ‚Proměnu‘ (Franz Kafka). A dokonce jsem vystupoval i na představení ‚Lékaři bez hranic‘. Mám mezi tanečníky  kamarády a je to opravdu moc prima!“

Jiří Lábus s Dekkadancers

Víme, že jste nějak spjat s Prahou 10, konkrétně Vršovicemi i divadlem MANA… Co nám k tomu řeknete?

Já tady bydlím! Dříve jsem bydlel na Vinohradech,  ale ten dům zbourali, takže jsem tady a z  divadla MANA to mám tak minutu do mého bytu, můžu chodit v bačkorách!   Vršovice mám velice rád, všechno je tu po ruce, je tu pěší zóna a já jsem opravdu spokojený!“

A ještě jeden snímek z inscenace populární ,Ypsilonky´

Děkujeme. A přeji Vám, i za naše čtenáře, nadále spokojenost a další a delší  taneční kroky!!!

 

Eva Smolíková

Foto: archiv Studia Ypsilon, archiv Jatek78,   (videospot)

TANEČNÍ MAGAZÍN

JIŘÍ KYLIÁN ve VIOLE

V pondělí 19. října 2020 se v pražském Divadle Viola (Národní třída 7, Praha 1), představí mezinárodní osobnost tance Jiří Kylián tak trochu jinak. A bude u toho i Jiří Lábus!

Povídky a filmové miniatury aneb Každý z nás je věčným emigrantem. Co vás ve Viole ten večer čeká? Nejen texty a filmové skeče. Jiří Kylián k tomu říká: Vymyslel jsem si fiktivní postavu Cohena, se kterou se částečně ztotožňuji, ale která žije hlavně svým neomylně objevitelským životem věčného emigranta a dobrodruha. On se totiž, stejně jako já, narodil v cizině!“

Mezinárodně uznávaný choreograf Jiří Kylián se ve Viole představuje jako originální autor snových povídkových textů. Jiří Lábus vás v Kyliánových povídkách pozve do světa nespoutané fantazie, která si dokáže vymyslet i rozhlasové vysílání baletu v přímém přenosu. Program doplňují filmové skeče, které Jiří Kylián připravil a natočil výhradně pro tento večer.

Kylián: „Narozen v cizině“

Hraje: Jiří Lábus
Texty a filmové skeče: Jiří Kylián
Scéna a kostýmy: Ivana Brádková
Režie: Tomáš Vondrovic

Na programu: 19. 10. 2020 od 20.00 hodin

Délka představení: hodina a dvacet minut (bez přestávky)

TANEČNÍ MAGAZÍN