Poslední ze žhavých milenců

Stále oblíbená komedie má za sebou skoro 12 sezón

Komedie Poslední ze žhavých milenců, patří mezi nejúspěšnější díla známého amerického autora Neila Simona. Řadu sezón se těšila velké divácké přízni na Broadwayi. Skvělá je již svým námětem a přímo dokonalá díky mistrným dialogům.

Starší majitel rybí restaurace v New Yorku se po sedmatřicetiletém spořádaném manželství odhodlá k první nevěře.  Má pocit, že vlastně vůbec nežije. Jak sám říká: „Chtěl jsem poznat, jaký je to s cizí ženou. Budu mít úspěch, budu se jí líbit, vzruší mě její dotek? Tisíce otázek, na které bych už nikdy nedostal odpověď, kdyby se moje jméno už  zítra objevilo v rubrice úmrtí!“

Do bytu své stařičké maminky si postupně Barney Tringold, v podání Petra Nárožného, pozve tři různé typy žen: Elaine Navaziovou, Bobbi Michelovou, Jeanette Fisherovou a dostává se s nimi do neuvěřitelně komických a choulostivých situací s ještě komičtějšími výsledky. Všechny, ačkoliv každá je povahou jiná, sexu chtivá Elaine, ztřeštěná Bobbi a upjatá Jeanette, bravurně hraje, držitelka divadelní Ceny Thálie, Simona Stašová.

Odvěká mužská touha po milostných dobrodružstvích inspirovala autora k napsání komedie, při které se baví a smějí diváci bez rozdílu věku. Je jen otázka, zda životní poznání majitele rybí restaurace v Americe je pro starší pány varováním nebo naopak, povzbuzením pro nová dobrodružství.

Představení, které se odehrálo v únoru, mimořádně v Divadle ABC, bylo něčím zvláštní. Herci i divadlo ABC věnovali výtěžek ze vstupného na Akci CIHLA, na stavbu domu pro mentálně postižené spoluobčany.

Tuto krásnou komedii můžete nadále vidět v divadle Lucie Bílé v Karlově ulici v Praze a nejbližší představení je 26. března 2022.

Je obdivuhodné, že tuto hru hraje Simona Stašové s Petrem Nárožným od roku 2010 a stále je o ni velký zájem po celé republice. „Víte, tato komedie je pro mě opravdu bez přehánění osudová. A mám v ní uložené svoje srdce. Šestnást roků, od roku 1990  jsem jí hrála s mým velkým nejstarším kamarádem Honzou Teplým starším. I my jsme měli veliký úspěch, protože jsme to spolu dotáhli na 499 představení, než Honza odešel do hereckého nebe. Po třech letech jsem se zeptala tam nahoru Honzy, zda by mu nevadilo, jestli bych tuto komedii neobnovila s panem Petrem Nárožným. A seshora mi přišla odpověď:  ‚Simono, jdi do toho! Petr je fajn kluk a tuhle komedii přece nenecháš někomu jinýmu.‘ Od té doby před každým představením poděkuju Honzovi tam nahoru, takže on je s námi na jevišti pořád. Jsem mu vděčná, i osudiu jsem vděčná, že můžu stále hrát tu trojroli Elaine, Bobbi, Jeanette. A abych měla Honzu Teplého stále víc a víc u sebe, tak jsem přizvala do dalšího představení Na Zlatém jezeře jeho syna Honzu Teplého mladšího. Když ho před každým představením obejmu, jako bych objímala i jeho tátu. Právě teď v únoru to bylo 15 roků, co nás opustil.  Honzo, děkuju ti za všechno“, řekla nám Simona Stašová.

Neil Simon je nejúspěšnější americký dramatik posledních čtyřiceti let, nekorunovaný král broadwayských činoherních scén s přesahem i do oblasti muzikálů. Narodil se v roce 1927 v New Yorku, zemřel v roce 2018 tamtéž. Měl přezdívku „Doc“, protože od dětství snil o povolání lékaře.  Asi není náhoda, že právě komedie Poslední ze žhavých milenců,  Drobečky z perníku a Vězeň na Druhé Avenue má stále na repertoáru  Simona Stašová. Za roli Evy v Drobečcích z perníku dostala divadelní cenu Thalie, v roce 2008. 

Neil Simonova první hra „Come Blow Your Horn“ (Pojď nám zatroubit) je prý hra autobiografická. Druhá hra „Barefoot in the Park“ (Bosé nohy v parku) již patřila k úspěšným. Mezi další díla Neil Simona patří například:  Sliby chyby, Apartmá 719,  Kapitola druhá, Každý má svého Leona, Blázni, Hodný pan doktor, Chci k filmu, Dámská jízda, Ztracen v Yonkersu) a spousta dalších.

V roce 1972 píše komedii „… Vstupte!“ (The Sunshine boys). Jako většina jeho ostatních her se i tato komedie zakrátko stala hitem New Yorku a byla vyhodnocena za jednu z nejlepších her sezóny 1972/73.

Můžeme bez nadsázky říci, že patří k nejhranějším a nejoblíbenějším autorům na světě. Podle jeho her vznikla řada úspěšných filmů. Obdržel několik významných ocenění a v roce 1991 prestižní Pulitzerovu cenu.

Akce Cihla je celostátní sbírka. Díky prodaným cihlám se podařilo postavit, zrekonstruovat nebo vybavit přes 45 objektů, v kterých našli domov i práci lidé s postižením. Pomáhají lidem s mentálním postiženým žít plnohodnotný život. Simona Stašová je jejich patronkou již 17. let.

Petr Mráček 

pro Taneční magazín

Cena humoru Vlasty Buriana

105 akcí na počest našeho krále komiků! Kdo vyhrál??

Společnost Vlasty Buriana byla založena bratry Pavlem a Petrem Holíkovými v roce 1997. Její nejvýznamnější počin byl převoz ostatků Vlasty Buriana na nejposvátnější místo českého národa, Vyšehradský hřbitov a to v roce 2002.

Za 24 let činnosti společnost uspořádala 105 akcí na počest našeho krále komiků. K těm významným jistě patří i každoroční předávání Cen humoru Vlasty Buriana a to významným osobnostem, kteří mnoho let bavili a baví jak české, tak slovenské diváky.

Mezi držiteli této ceny patří například Jitka Molavcová, Petr Nárožný, Josef Dvořák, Milan Lasica, Luděk Sobota, Jiřina Bohdalová, Jiří Suchý, Gustav Opustil, Iva Janžurová, Bolek Polívka a další.

V letošním roce si v sobotu, 2. října, v malebném prostředí Divadla Karla Hackera, cenu převzala herečka Simona Stašová.

„Jsem nesmírně ráda, že se objevuji v tak nádherné společnosti. A dostat Cenu humoru Vlasty Buriana, našeho krále komiků, to je pro mě opravdu velká pocta a jsem za ni moc vděčná. Zajímavostí taky je, podle slov pořadatele pana Holíka, že není na světě snad nikdo, kde by stejnou cenu získala nejprve maminka a pak dcera. Já osobně jsem bohužel pana Buriana nepoznala.  Ale když moje maminka začínala na estrádních jevištích, pod širým nebem s  komickým monologem, který jí věnovala Stella Zázvorková, tak právě na těchto estrádních prknech se s panem Vlastou Burianem osobně setkala. On svou karieru končil a moje maminka začínala,…“  to nám prozradila čerstvá držitelka Ceny humoru Vlasty Buriana, Simona Stašová.

Simonu Stašovou můžete v Praze vidět například v divadle ABC, v komedii Shirley Valentine, kde tuto hru uvádí již 14. let. Nově se pak se Simonou Stašovou můžete setkat v Divadle Lucie Bílé, v Karlově ulici, a to hned ve třech hrách: Skleněný zvěřinec, Poslední ze žhavých milenců a Drobečky z perníku. Právě za roli Evy v Drobečkách z perníku dostala Simona Stašová Cenu Thálie v roce 2006.

Text, foto: Petr Mráček

pro Taneční magazín

Rozhovor s choreografkou, tanečnicí, modelkou i herečkou NATÁLIÍ STEJSKALOVOU

„Naplňuje mě tvořit“

Tanečnice, modelka, herečka, choreografka – jsou profese, které jsou neodmyslitelně spjaté se jménem Natálie Stejskalové a ty se jí krásně doplňují a tato pestrost, jak přiznává, ji nenechá spadnout do stereotypu. Vše začalo tancem, kterému se věnuje od svých čtyř let a tanec je pro ni univerzálním jazykem, kterému rozumí lidé po celém světě. Je jednou z hlavních tanečnic oblíbené televizní show Tvoje tvář má známý hlas a její talent a krása jí v roce 2016 vynesly tituly Miss World of Supertalent. Miss Athleisure Look a Miss Dancing Queen.

Foto: Yrka

Byly vám čtyři roky, když jste začala tancovat, k tomu přidala zpívání v Kühnově dětském sboru, hraní na flétnu, malování, chození na keramiku a různé sporty. A všechno Vás bavilo… Jaké bylo Vaše dětství plné nejrůznějších aktivit?   

„Musím říct, že jsem měla opravdu krásné dětství. Rodiče se mi hodně věnovali, maminka mě přihlásila do různých kroužků, a právě některé z těchto výše uvedených aktivit se mi staly profesí, za což jsem moc ráda.“

Betlém Divadlo Viola

Láska k tanci Vás dovedla ke studiu na konzervatoři Tanečního Centra Praha, kde jste byla vybrána mezi nejlepší studenty do školního souboru Balet Praha Junior, se kterým jste cestovala, tančila po Evropě a vystupovala ve Stavovském divadle a na Nové scéně ND. |A pak jste na HAMU vystudovala pedagogiku tance. Čím je pro Vás tanec tak fascinující, že jste mu naplno propadla?

„Už od malička jsem měla pohybové nadání, cítila jsem skvěle rytmus a hudbu a bavilo mě právě tohle spojení. Tanec je univerzální jazyk a rozumí mu lidé po celém světě. Můžete jím vyjádřit své emoce, pocity a sdělit své myšlenky.“

Supertalent of the World

 Od roku 2016 jste jednou z hlavních tanečnic oblíbené televizní show Tvoje tvář má známý hlas. Jak jste se do pořadu dostala a jaká je to pro vás zkušenost?

„Do TTMZH jsem byla vybraná na castingu a s jednou pauzou, kdy jsem byla na světové soutěži a pracovně půl roku v Jižní Korei, v Soulu, jsem tančila všech šest sezón. Myslím, že je to skvělý formát a tato práce mě moc bavila. Každý týden byla vlastně premiéra, střídaly se stále nové písně a choreografie, taneční styly a charakterní nebo dobové kostýmy a masky. Poznala jsem také plno zajímavých umělců.“

Tvoje tvář má známý hlas-Christina Aguilera -Aneta Krejčíková

 

Tvoje tvář má známý hlas-Ondra Ruml

Bylo Vám 17 let, když jste vyhrála soutěž Top Model of the Year, pak jste v Soulu v roce 2016 získala tituly Miss World of Supertalent. Miss Athleisure Look a Miss Dancing Queen. Coby modelka jste fotila pro časopis Elle a že jste se stala modelkou, bylo splnění vašeho dětského snu… Čím je pro vás modeling tak okouzlující?

„Začít dělat modeling mi přišlo velmi přirozené. Cítila jsem, že to mám, jak se říká v sobě, a moje úspěchy mi to jen potvrdily. Focení a přehlídky si vždy užívám. Často právě klienti, návrháři nebo s kýmkoliv spolupracuji, ocení mojí pohybovou stránku, protože je se mnou jednodušší práce než třeba s jinými modelkami. Sama se věnuji i choreografii, jak módních přehlídek, tak tanečních show a učím i začínající modelky jak správně chodit nebo pózovat.“

Fashion week – runway

 

K tanci a modelingu jste si přibrala také choreografii. Začínala jste v JAD Dance Company. Co Vás k ní přivedlo a co Vás na choreografii baví?

„Myslím, že jsem vždy měla kreativní stránku v sobě a naplňovalo mě tvořit. V mém případě to začalo ke konci studia na konzervatoři a poté na HAMU, kdy jsem měla možnost připravit choreografie na taneční show v rámci různých eventů. V JADu jsem v tom poté pokračovala a dostávala nové a zajímavé příležitosti.“

Foto: Jiří Macht

Působíte také jako herečka – jak v seriálu Slunečná, kde jste hrála Lenku, tak v divadle, kde jste se objevila v inscenacích Betlém aneb Převeliké klanění sotva narozenému Jezulátku (Divadlo Viola), kde jste měla také choreografii a hrála na flétnu nebo v Činoherním klubu ve hře Léda.  Jak se cítíte v roli herečky? Je vám bližší kamera nebo divadlo?

„Herectví mě velmi baví. Bylo to pro mě něco nového, vyjádřit se najednou jen mluveným slovem bez tanečního pohybu. Nečekala jsem, že se pro to tak nadchnu a začnu se tomu věnovat víc a víc. Měla jsem už od útlého věku zkušenosti s natáčením reklam a videoklipů jako herečka, ale natáčení seriálu nebo filmu s mluvenou rolí přišlo později. V divadle už se také pohybuji od dětství, a tak jsem z hereckých nabídek byla nadšená.

Slunečná

Kamera je jedinečná a hrát pro živé publikum a slyšet potlesk je skvělé. Nedokážu vybrat co je mi bližší.“

Foto: Martina Reis

 

Spolupracovala jste s řadou zajímavých osobností. Na koho ráda vzpomínáte a s kým byste ráda spolupracovala?  

„Těch osobností, na které ráda vzpomínám, je více. Krásná spolupráce byla například s miláčkem národa – božským Karlem Gottem, který skutečně takový je, dále velkou hereckou inspirací je Petr Nárožný, který stále zvládá náročná představení s přehledem. S choreografem a uměleckým režisérem Yemim A.D jsem zažila úžasné taneční show a projekty, např.: světové turné s americkým raperem Kanye Westem, který byl velký profesionál, a všechny koncerty byly neskutečný zážitek.

Do budoucna se těším na všechny zajímavé spolupráce s umělci, které mě mohou obohatit a posunout dál…“

Foto: Jiří Macht

Jste žena několika profesí. Je vám některá z nich bližší nebo se Vám to do sebe pěkně proplétá a naplňuje vás to?

„Mě právě velmi baví, že se mi jednotlivé profese střídají a krásně doplňují. Jednou mám natáčení televizní show nebo seriál, pak zase živé představení s tancem nebo herectvím, jindy focení a přehlídka nebo naopak učím tanec či vymýšlím choreografii. Potřebuji to mít pestré, a to je právě to, co mě nenechá spadnout do stereotypu.“

Jitka Klett kampaň-Foto: Veronika Vera
Jitka Klett kampaň-Foto: Veronika Vera

Patříte mezi lidi, pro které je jejich práce také koníček? Jak ráda trávíte chvíle volna?

„Přesně tak… mám to štěstí, že moje práce je zároveň mým koníčkem. Jsem za to vděčná a moc dobře si uvědomuji, že spousta lidí to takto nemá. Ve volných chvílích například ráda sportuji a nejraději mám lyže a snowboard, plavání, kolo, tenis atd. nebo se věnuji umělečtějším činnostem jako je zpěv, hra na klavír, malování a velmi ráda cestuji. Objevování nových zemí a měst a celkově turistika je moje vášeň.“

Foto: Matěj Juhar

 

Děkujeme za rozhovor

Foto: archiv  Natálie Stejskalové          

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PETR NÁROŽNÝ kmotrem malých i větších her

Znáte kredencové strašidlo, Můvu či čerty ve školních lavicích? Nejen to vám odhalí pohádková knížka brněnského autorského týmu, která odstartovala svou cestu ke čtenářům v pražské Werichově vile!

Jak najít společnou řeč s pohádkovými bytostmi? Docela jednoduše! Stačí si vystřihnout loutky postaviček z našich pohádek, zazvonit na zvoneček a zahrát s nimi kamarádům divadlo. Uvidíte, že za chvíli s čarodějnicemi, strašidly nebo čerty naleznete společnou řeč! Pohádky a MALÉhRY”, to je deset veselých pohádek, plných podivných pohádkových bytostí, spousta barevných obrázků a taky malé kartonové divadlo s loutkami, se kterými si každý může zahrát vlastní divadelní představení. Znáte Můvu, kredencové strašidlo, pohádkového dědečka, co vám splní za ko usek chleba přání, čerty, co chodí do školy, nebo Emila- lesní strašidlo které se bálo strašit? Pokud ne, stačí otevřít tuto pohádkovou knížku.

Z knížky čtou zleva: Nikola Zbytovská, její autorka Daniela Zbytovská a Barbora Seidlová, kterou jistě znáte nejen z filmu Václava Havla „Odcházení“

Slavnostní vstup na knižní trh zažila nová kniha pohádek, která je určena dětem od čtyř let věku. Jmenuje se Pohádky a MALÉhRY“. Její unikátní skladbu a dispozice ocení každé kreativní dítě, které si bude chtít složit a hrát vlastní divadélko, zapojit fantazii a stát se spolutvůrcem pohádkových příběhů. Křest knihy se uskutečnil v prostorách Werichovy vily na pražské Kampě za přítomnosti mnoha hostů a především dětí. Kmotr, kterým se stal pohádkový vzor autorek, herec a pohádkový vypravěč Petr Nárožný, komentoval knihu slovy: „V mém věku se očekává, že budu plodit nějaká velká moudra, ale já za svůj herecký život mohu o pohádkách říct především to, že jim nikdy nesmí chybět humor. Dětská duše má obrovskou představivost, ale co nikdy nepochopí, je ironie, a ta pro změnu do pohádek nepatří. Mám radost, že děvčata fandí pohádkám, že je tvoří a budují pro děti svět fantazie a v tom jim přeji hodně zdaru a úspěchů!“

Herec a moderátor Petr Nárožný jako orchidej mezi růžemi, čili, mezi samými ženami. Zleva herečka Barbora Seidlová, autorka křtěné knížky Daniela Zbytovská a úplně vpravo vlasy a nos Nikoly Zbytovské.

A co na to autorský triumvirát? „Říkali nám, že musíme slevit ze svých představ. ,Takhle chcete vydávat dětskou knížku? A ještě s kartonovým divadlem? Děvčata, proberte se! To by bylo strašně drahý! To přece není potřeba! Daly jsme si ,pauzu na kafe‘. Tak říkáme tomu, když situaci necháme volný průběh. V té pauze na kafe totiž může přijít zázrak! A přišel!!! Jak si jinak vysvětlit, že shodou náhod se ocitne zakladatelka nového vydavatelství, které začalo vydávat dětské knížky s kreativním přístupem k tvorbě, u nás doma v obýváku! Kde se tam vzala? Odkud? …náhody neexistují. Jsme prostě, ,shodou okolnosti‘ tam, kde máme být. V tuto chvíli u nás v obýváku… Zjistíme, že pro sebe vzájemně máme to, co hledáme…,“ prozrazují autorky projektu.

Slavnostní křest

A tak je tady kniha ,Pohádky a MALÉhRY´, deset veselých pohádek, plných podivných pohádkových bytostí, spousta barevných obrázků a taky malé kartonové divadlo s loutkami, se kterými si každý může zahrát vlastní divadelní představení. Znáte Můvu, kredencové strašidlo, pohádkového dědečka, který vám splní za kousek chleba přání nebo čerty, kteří chodí do školy, nebo Emila – lesní strašidlo, které se bálo strašit? Ne? Tak si o nich něco přečtěte v naší pohádkové knížce.” komentují děvčata z tria MALÉhRY“.

 

Křtu knížky se účastnila celá řada osobností, zde je (nahoře částečně maminkou s dítětem zakryta) herečka, představitelka legendární televizní Popelky Eva Hrušková. A jak fotografie dosvědčuje, byla akce i středem zájmu televizních štábů.

„Pohádky jsou pro mne vlastně terapie. Jak se dostat k sobě samé, jak pochopit, že zázraky se dějí všude kolem nás a že je možné každou situaci dovést ke šťastnému konci,“ dodává autorka Daniela Zbytovská.

„Když člověk tvoří pohádkovou knížku, začne se i ten svět kolem něj jevit pohádkově, a tak i my jsme potkaly pohádkové bytosti, které nám pomohly náš sen uskutečnit,“ dodává Bára Seidlová a doplňuje: „Za bohatou duchovní a materiální podporu děkujeme Petrovi Boháčkovi a Tomášovi Pokornému. Děkujeme Petrovi Lacinovi z firmy Europapier Bohemia s.r.o. a Ivaně Čapkové, zástupkyni firmy Mondi Paper, díky kterým mohla knížka vyjít na skutečně krásném papíře, který bychom si bez jejich pomoci opravdu nemohly dovolit – knížka vyšla na luxusním papíře Pergraphica. Na křtu jsme měli bylinkové čaje od firmy Sonnentor, se kterým dlouhodobě spolupracujeme a na každém „Literárním salónu” dětem připravujeme čaj. Annovino Lednice Kitl, kteří dodali dětské siroby a sekty i vína pro hosty. Rodinné centrum Jahoda, které se postaralo o dětský koutek. Nakladatelství POP-PAP, které knihu vydává a zajistilo její prodej. Firma Nominal přinesla ochutnávku svých bezlepkových produktů. Oční centrum Kukátko, které aktuálně najdou jeho klienti nově na Praze 4, zastoupila paní ředitelka Ing. Magda Pravdová. Perníkovou titulní stránku nám přivezl Pavel Janoš, perníkář z Pardubic. Tu jsme také pokřtily a věnovaly dětem, aby si na ní pochutnaly. Krásné květiny pochází z dílny Diany Shatatové, květinářství Papavera. Nemohly chybět Honzovy buchty, které napekla naše koordinátorka a manažerka propagace Michaela Lejsková, aby náš křest byl ještě pohádkovější!“

Herečka Barbora Seidlová, která zde vzpomenula všechny členy realizačního týmu a autorka knížky Daniela Zbytovská

Kniha je v prodeji ZDE.

 

Divadlo MALÉhRY

Zabývá se vlastní tvorbou inscenací převážně pro dospělé, které hraje na domovské scéně v Divadle Bolka Polívky a po celé České republice, psaním textů, autorským čtením a radostí z bytí v naší krásné zemi. Tato kniha vychází jako druhá v pořadí po úspěšných pohádkách „JAK NA PŘÍŠERY“. Dětský pohled na svět a víra v zázraky, které se nedějí jen v pohádkách, je pro ně neodmyslitelnou součástí života a tvorby.

 

Na knize spolupracovaly:

 

Karolína Stryková

Výtvarnice, typografka a ilustrátorka, zabývá se vlastní tvorbou, výukou krasopísma, malováním, návrhy interiérů. Její ilustrace se objevují nejen v knížkách, ale i v televizních pořadech, na stěnách, jídelních lístcích. Všechny obrázky jsou plné humoru, nadsázky a osobitého vidění světa kolem nás.

 

Tereza Šmídová

Vystudovala typografii a grafický design. Hledá a nachází cesty mezi komercí a uměním, miluje hravou barevnost a chytrý minimalismus. Řídí se heslem “Méně je více” společně s kolegou založila vlastní grafické studio Soudva”. Pracuje a pracuje a pokračuje v práci i tehdy, kdy všichni kolem ní už odpočívají.

 

Marcela Konárková POP-PAP

Kreslí, skicuje a ilustruje, maluje na plátno i beton a vede pro malé i velké výtvarné kurzy. Miluje ilustrované dětské knížky. Tak dlouho si je prohlížela, až ji napadlo založit si vlastní vydavatelství POP PAP, aby si mohla společně s dětmi hrát a tvořit krásné hravé knihy plné nápadů a ilustrací. Dává přednost obrázkům před písmenky a setkala se s divadlem MALÉhRY, které zase dává přednost písmenkům před obrázky. A tak spojili své záliby a díky tomu vychází Pohádky a MALÉhRY”.

 

Pohádky a MALÉhRY“ napsala: DANIELA ZBYTOVSKÁ

Ilustrovala: Karolína Stryková

Grafická úprava: Tereza Šmídová

Vydalo: nakladatelství POP-PAP

 

MALÉhRY

produkce@divadlomalehry.cz

www.divadlomalehry.cz

 

Foto: Petr Mráček

Michaela Lejsková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN