Podpořte DIVADLO NoD

Populární pražské divadlo z paláce ROXY v Dlouhé ulici se i na vás obrací s prosbou

Prosíme, podpořte Divadlo NoD! Divadelní scénu pro současné autorské divadlo, na které můžete zažít například participační hru „Městečko Palermo usíná“ anebo zvukovou virtuální realitu „Fantasy!“. A která je zároveň domovem několika rezidenčních souborů: 11:55, Maso Krůtí, Divadlo MASO a 20 000 Židů pod mořem. Na jaře jsme překonali uzavření divadel, ale teď již naléhavě potřebujeme vaši pomoc.

Divadlo NoD sídlí v centru Prahy a zabývá se výhradně autorským divadlem. To znamená divadlem, které nevzniká na základě již napsaného textu, ale na základě tématu anebo třeba jen zajímavého článku v novinách. I třeba vlivem různých dalších podnětů. Můžete u nás zažít například největší rozšíření táborové hry „městečko Palermo” všech dob. Anebo zvukovou virtuální realitu, která se odehrává ve vaší vlastní hlavě („Fantasy!“). Naleznete u nás i politickou anti-utopii, která ukazuje fiktivní budoucnost České republiky („Pravda o 17/11“), absurdní drama o všech vašich vztazích („Čekání na Kokota“). Anebo třeba improvizovaný divadelní seriál.

V Divadle NoD v současnosti pravidelně působí pět souborů. Kromě jeho domácího souboru, který vede režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslová. Jsou to následující soubory 11:55, Maso Krůtí, Divadlo MASO a 20 000 Židů pod mořem. Každý z nich tvoří trochu jiným způsobem, ale jedno mají společné – divadlo, které se hraje v NoDu, nemůžete vidět nikde jinde.

Každý projekt, který u nás vzniká, je unikátní tím, že je vytvořen přímo pro náš specifický prostor a pro o naše diváky. Soubory, které v NoDu působí, spojuje, kromě stejné generace, ze které se formují, také zájem o používání netradičních forem divadla. A využití nových technologií i netradiční práce s diváky.

Fungujeme jako nezávislé divadlo, to znamená, že většinu našich příjmů představuje výtěžek ze vstupného nebo z pronájmů našeho prostoru komerčním akcím. O velkou část těchto příjmů přicházíme už od března tohoto roku.

V březnu a dubnu jsme spustili online kanál NoDflix, v rámci kterého jsme živě streamovali některé inscenace z našeho repertoáru. Jeho úspěch a dosah nám (hlavně vaší zásluhou) pomohl přečkat uzavření divadel. Na současnou druhou vlnu omezení už ale nemáme žádné finanční rezervy a může pro nás být zcela likvidační.

Abychom tohle náročné období přežili, nemuseli naši činnost ukončit a připravit tím o práci nejen všech pět domovských souborů, ale také techniky, uvaděče, pokladní, produkční a další kolegy, potřebujeme pomoc vás, našich diváků.

Právě pro vás totiž celá myšlenka NoDu, jako originálního autorského divadla s netradičním repertoárem, vznikla. Chceme pro vás dál vytvářet unikátní divadelní zážitky a tím i odpočinek od každodenní reality. I když kolem nás zuří apokalypsa, je podle nás důležité nepřestat vytvářet prostor, v němž bude možné hrát. I podívat se na ni s humorem.

Je nám jasné, že v tomto čase nikdo nemá peněz na rozhazování. Budeme si proto moc vážit každé darované stokoruny, která nám pomůže zaplatit nájem, energie nebo honoráře všech, kdo v NoDu pracují.

Děkujeme!

NoD tým

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Flamenko z gauče

On-line festival na podporu španělských umělců „Flamenco De Sofa!“ odstartuje již tento čtvrtek virtuózní tanečník David Peréz

Flamenco De Sofa!“ aneb „Flamenko z gauče“, tak se jmenuje on-line festival, který tímto čtvrtkem 4. 6. odstartuje sérii osmi hvězdných flamenkových představení. Jeho cílem je podpořit legendy ze Španělska. Zájemci tak mohou pohodlně ze svého domova načerpat energii i vášeň španělských rytmů a zároveň finančně podpořit umělce, kteří pocházejí z jedné z nejvíce zasažené země pandemií. Jako první se diváci mohou těšit na sevillského virtuózního tanečníka Davida Peréze, držitele několika prestižních cen, s představením „Puntal“. U českého publika sklidil úspěch naposledy před dvěma lety, kdy v Brně uvedl své poslední představení „A3“ a odpovědí mu bylo dlouhotrvající standing ovation. Projekt „Puntal“ uvedl v premiéře v roce 2011 a pokračoval s ním v hostování na národních i mezinárodních festivalech. Stream představení začne v rámci „Flamenco De Sofa!“ 4. 6. od 19 hodin a k vidění bude na stránkách festivalu do středy dalšího týdne. V tomto termínu mohou také zájemci přispívat Davidu Perézovi do virtuálního „klobouku“ libovolnou částkou.

David Peréz

U nás se velice rychle aktivovala umělecká scéna a kulturní život se na čas přenesl do online světa. Nyní tyto zkušenosti chceme nabídnout Španělsku, kde to takto příliš nefunguje. Chceme podpořit klenot španělské kultury, který pronikl do celého světa a ten si ho zamiloval,“ říká ředitelka festivalu Karol Martincová. Diváci mohou představení zhlédnout zdarma, a přitom přispět dobrovolnou částkou pro konkrétní soubor či umělce.

La Moneta

Následující čtvrtek večer 11. 6. uvede festival „Flamenco De Sofa!“ brilantní tanečnici Karime Amayu s představením „La Fuente / Pramen“. To představila ve světové premiéře na festivalu u nás, v Praze, před dvěma lety.

18. 6. se mohou diváci těšit na rychle stoupající hvězdu současného flamenka a držitele Grammy Nina de los Reyes s představením „Tierra / Země“.

Následně, 25. 6. uvede online stream tanečníka Antonia Molina „El Chora” s představením „Aviso: Bayles de Jitanos“.

První červencový čtvrtek 2. 7. uvidí diváci představení „Muy Especial“ jedné z nejslavnějších španělských tanečnic současné flamenkové scény La Monety, která rovněž vystoupila v roce 2017 v Praze na Dni flamenka.

9. 7. je v programu festivalu „Flamenko De Sofa!“ špičkový tanečník Pol Vaquero s představením „Antojo“.

Pak, o týden později 16. 7., se představí tanečník Adrián Santana v představení „Simbiosis“.

Dva měsíce plné flamenka uzavře 23. 7. Mónica Fernández s představením „Comadre“, které otevírá divákům cestu do nejhlubších koutů taneční i lidské duše.

Ředitelka festivalu Karol Martincová

Online stream bude postupně zveřejňován na stránkách festivalu www.flamencodesofa.com, na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=vDZqYxaGRHo anebo na facebookovém profilu: https://www.facebook.com/FlamencoDeSofa/ vždy ve čtvrtek v 19 hodin a bude ke zhlédnutí do středy dalšího týdne.

Finance vybrané za jednotlivé koncerty budou poslány do Španělska jednotlivým souborům a rozděleny mezi účinkující, kteří vystupují na nahrávkách.

On-line festival „Flamenco De Sofa!” pořádá festival Den flamenka. Více informací najdete na: www.flamencodesofa.com.

Den flamenka již pět let přináší na pár dní do podzimní Prahy vášnivou i radostnou atmosféru španělské fiesty. Přidává se tak k celosvětovým oslavám.

Mezinárodní Den flameka byl ustanoven na 16. listopadu, kdy bylo flamenko v roce 2010 zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Vždy v listopadu tento festival po čtyři dny představuje v Praze flamenkové hvězdy nejvyšší kvality, které plní prestižní sály. A to nejen doma ve Španělsku. Program přináší jak koncerty či taneční představení, tak workshopy, výstavy, bazar či pravou flamenkovou fiestu. Letošní VI. ročník by se měl uskutečnit od 19. do 22. listopadu 2020.

Foto: archiv a Vojtěch Brtnický

Anna Vašátková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

BuranTeatr organizuje „Náplavu“

Něco jako festival v únoru 2021. Promyslete si přihlášky. Termín na ně je do 13. září 2020.

Divadlo BuranTeatr již druhým rokem vyhlašuje open call pro všechna mimobrněnská nezávislá divadla, divadelní skupiny i jednotlivé performery z České republiky a Slovenska. Očekává příliv nezávislé mimobrněnské scény. A to konkrétně 11. až 13. únor 2021.

I když letošní ročník částečně přerušila „koronavirová opatření”, rozhodli jsme se uspořádat „něco jako festival“ Náplavu v divadelní sezoně 2020/2021 znovu. Cílem Náplavy je podpořit nezávislou scénu možností představit brněnským divákům tři divadelní představení z dílny profesionálních nezávislých divadel, divadelních skupin, či jednotlivých performerů z České republiky a Slovenska, kteří tvoří v „mimobrněnském“ divadelním prostoru. Jelikož jsme prostor otevřený profesionálnímu nezávislému umění, jde nám především o vytvoření třídenní kreativní platformy, v rámci které bychom brněnským divákům rádi představili další inspirativní část spektra nezávislých divadelníků a jejich tvorbu, a rovněž tak přispěli k navázání nových kontaktů v brněnské divadelní obci.

CO ZAJIŠŤUJEME:

  • prostor malé scény (variabilní kapacita 50–80 míst), prostor velké scény (kapacita 230 míst)

  • veškeré technické vybavení, které v divadle máme k dispozici

  • propagaci v PR materiálech ze strany divadla

  • veškerou tržbu ze vstupného s minimální garancí 5 000 Kč

  • Veškeré potřebné informace o Vás a o Vašem projektu nám napište do níže přiloženého google formuláře, který slouží jako přihláška do 13. září 2020. Případné dotazy zasílejte na e-mailovou adresu alexandra.bolfova@buranteatr.cz.

Výběr zaslaných inscenací proběhne do poloviny října 2020.

Neváhejte, vypište formulář a přivezte svoji inscenaci do Buranu!

Formulář

Sdílet

Kontakt: alexandra.bolfova@buranteatr.cz

Alexandra Bolfová, BuranTeatr, z. s., 

www.buranteatr.cz

BuranTeatr

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Dlouho, dlouho spím

Když vás nějaký divadelní kus uspí, tak to většinou bývá pro divadlo jako takové nepříliš lichotivé. Když se však na pódiu hraje o spánku, narkolepsii i legendární mýtické postavičce “Sandmanovi”, tak ke spánku máte blízko – i přes vysokou kvalitu a uměleckou úroveň představení.

Přesná polovina května přinesla v experimentálním divadelním prostoru NoD při klubu Roxy premiéru Lindy Duškové a jejího kolektivu pod názvem „Sandman“. Šlo vskutku o pozoruhodné představení. Námětem i formou.

Kdo to je Sandman? Jeho kořeny bychom nalezli v romantické povídce Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna „Der Sandmann“. Je v ní popisován jako zlověstná postavička písečného mužíka. Jeho určité charakteristické motivy si vypůjčil i legendární dánský pohádkář Hans Christian Andersen. V jeho dílech se však jedná o kladnou postavičku skřítka Oleho. V českých překladech jeho děl nazvanou „Ole Zavřiočka“. Ten pomocí kouzelného písku uspává děti a těm hodným, které nezlobily, přináší příjemné sny. Naopak ty zlobivé nechává spát dlouho a tvrdě, aby nerušily rodiče.

V novodobější historii na Hoffmanna a Andersena navázal v roce 1959 východoněmecký loutkář a animátor Gerhard Behrend. Ten vytvořil figurku s bradkou, zdrobněle nazývanou „Unser Sandmännchen“. Ta uváděla dětské pořady ve východoněmecké televizi. Obdobně jako český „Večerníček“. Pro velký ohlas si pak tyto pořady převzala do repertoáru i západoněmecká televizní stanice ARD. Titulní melodie tohoto seriálu byla použita v českém filmu Tomáše Vorla „Pražská pětka“ , konkrétně u povídky „Skřítek“.

V moderní historii se „Sandman“ objevuje v hraných filmech „Sandman – Muž z pohádky” režiséra Nico Hofmana, ale i hraných filmech Petera Liusiho. Vznikly i dva animované filmy pod totožným názvem „The Sandman“. Ten starší natočil Paul Berry roku 1991 a ten modernější bratři Qayové v roce 2000. Tato mýtická postavička je však stále legendární díky komiksové sérii Neila Gaimana a Stana Leeho. V českých pohádkách v televizi a rozhlase se jeho vzor zobrazoval prostřednictvím televizního „Hajáska“ a rádiového „Hajaji“, který měl dokonce v Kodani svého strýčka „Ole Zavřiočka“.

 

Linda Dušková při svém režijním uchopení Sandmana vycházela spíše z komiksové polohy. Linda však byla, kromě režie, navíc scenáristkou celého nezvyklého představení, které diváky nejen vtáhlo do světa snů, představ a úniků, ale i nabudilo k přemýšlení. Z celé autorské inscenace vyčníval, vtip, nadhled, ale zároveň i nenásilná touha převést diváka někam jinam. Do světa fantazie, nadhledu i pohádkových rozměrů. K tomu velice citlivě napomáhala dramaturgie Natálie Preslové, ale rovněž spíše jednoduší (avšak úderná) scéna Adriany Černé, světelný design Lukáše Jíry a hudební dramaturgie Vojtěcha Vávry. Za zvláštní zmínku stojí pohybová spolupráce Pavola Kršiaka. Pro diváka je na první pohled markantní, že k jejímu zrodu docházelo v symbióze s režisérkou Lindou Duškovou.

Herecké výkony bych v tomto případě hodnotil spíše jako týmovou práci. Nechci tím ani omylem naznačit uniformní šeď, či nevýraznost. Naopak, promyšlenou režijní práci, kde každá postava pečlivě zapadala do soukolí celé inscenace. Kateřina Dvořáková s Hedvikou Řezáčovou, stejně jako jejich mužské protějšky Pavel Neškudla a Valentin Verdure vytvořili sdělný, kompaktní tým, který měl tah na branku. A uměl i branky vsítit! Místy vynikala Hedvika Řezáčová, ale nikdy ne na úkor celkového dojmu. Ačkoli nešlo o ryze taneční produkci, herci se zde ukázali jako pohybově zdatní. A chvílemi až akrobatickým směrem.

I když někdy býváme k autorským projektům zdrženliví či kritičtí, „Sandman“ Lindy Duškové si zaslouží pouze chválu. Režisérka prokázala, že byla osobitou i vnímavou žačkou Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky a že ne nadarmo uspěla i na velice náročné divadelní scéně ve Francii.

 

MICHAL STEIN

Foto: NoD

TANEČNÍ MAGAZÍN