»Zabíjejte popírače klimatických změn«

Švandovo divadlo uvede on-line premiéru satirické komedie o střetu politiky a ekoteroristů

Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? I o tom vypráví satirická komedie „Zabíjejte popírače klimatických změn“ Davida Finnigana. Její online premiéru chystá 25. ledna pražské Švandovo divadlo. Titul inspirovaly slavné akční filmy z 80. let o teroristech a rukojmích, humor Quentina Tarantina a rétorika Ala Gora. Svižnou satiru ze světa současné politiky uvede smíchovská scéna jako první neanglicky mluvící divadlo, které zároveň iniciovalo i její první cizojazyčný překlad. Ten je dílem Ester Žantovské, režie se ujali Adam Svozil s Kristýnou Jankovcovou. Inscenace bude k vidění prostřednictvím Youtube kanálu Švandova divadla.

Ministryně životního prostředí Gwen Malkinová (Natálie Řehořová) se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru, z níž jí nepomůže ani její oddaná mluvčí (Nataša Bednářová). A aby toho nebylo málo, koncert v australském parlamentu, při němž se ministryně touží konečně odreagovat, přeruší vpád skupiny ekoteroristek. Banda rozzlobených žen pod vedením nesmlouvavé Catch (Marie Štípková) vydírá vládu a požaduje okamžitou změnu jejího přístupu k ochraně klimatu – nebo: „…a to se nedá nic dělat, všechny pozabíjí…“

Chytrá satira místo agitky

Jak upozorňuje dramaturg inscenace David Košťák, „Finniganova provokativní, chytře napsaná hra, v níž vystupují samé ženy, se kvůli svému šokujícímu názvu nejprve dočkala v Austrálii zákazu. Ale později tu získala prestižní cenu Griffin Award.“ Podle Košťáka však nejde o další ekologickou agitaci, nýbrž o chytrou satirickou komedii, poukazující mimo jiné na sílu médií a sociálních sítí. I na jejich vliv na mínění (mnohdy krvelačné) veřejnosti.

Natálie Řehořová v roli Gwen Malkinové

S tím souhlasí i Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří jsou považováni za nejpozoruhodnější režijní dvojici mladé divadelní generace: „Hru bychom označili za svižnou politickou satiru, která se prostřednictvím humoru vyrovnává s patovou situací, v níž se současná debata o klimatické změně ocitla. Autor zároveň vtipně zobrazuje vzájemnou radikalizaci názorových stran a také jejich zničující zatvrzelost.“

Sám David Finnigan svou hru označuje jako „akční thriller“ a při jejím napsání spolupracoval s klimatology: „Inscenace tohoto textu by neměla být žádná depka. Není ani o klimatické úzkosti. Rád o ní smýšlím jako o bizarní oslavě života vstříc ekologické hrozbě.“

Lucia Čižinská a Natálie Řehořová

A jak si dvojice režisérů poradila s tím, že je příběh pevně vsazen do Austrálie, jejíž specifické prostředí ani politiku český divák nejspíš nebude znát? „Od úpravy textu až po práci s herci, jsme hledali styčné body australského a českého kontextu a paralely se snažili posilovat a zvýrazňovat. V dnešní době ale není potřeba být zas tak návodný: kupříkladu propojení miliardového byznysu a politiky má sto plus jedna podob, jeho škodlivost je ovšem internacionální,“ uvádějí Kristýna Jankovcová s Adamem Svozilem.

Střet v podání pěti žen

Obsazení slibuje generační setkání pěti výrazných hereček. Ministryni životního prostředí Gwen Malkinovou hraje Natálie Řehořová, její komickou tiskovou mluvčí hostující Nataša Bednářová. Nekompromisní ekoteroristku Catch ztvární Marie Štípková, hned několik členek jejího týmu ztělesní Anna Stropnická. Hostující Lucia Čižinská se ujme dalších pěti rozličných postav od moderátorek až po australskou premiérku. „Diváci se mohou těšit na neotřelý pohled na problematiku, týkající se klimatických změn,“ uvádí herečka Marie Štípková. A hned dodává: „Text s nadhledem glosuje obě zápolící strany, aniž by jedné či druhé nadržoval. A těšit se lze i na humor! Nezapomenutelné jsou některé dialogy v podání kolegyň Nataši Bednářové a Natálie Řehořové. Podle mě je to nový Satinský… a Satinský.“

Marie Štípková a Natálie Řehořová

Výpravu Jana Morávka využívající projekčních obrazovek inspirovalo koncertní pódium, ale i filmové postupy – diváci tak uvidí v přímém přenosu klíčovací technologii, které se využívá při natáčení před greenscreenem. Moderní režii podtrhnou také kostýmy Lenky Rozsnyóové odrážející nejnovější módní trendy i estetiku současných videoklipů.

Online premiéra se uskuteční 25. ledna 2021 ve Studiu Švandova divadla, k vidění bude na:

https://www.svandovodivadlo.cz/inscenace/658/zabijejte-popirace-klimatickych-zmen/3285

www.svandovodivadlo.cz

David Finnigan:

ZABÍJEJTE POPÍRAČE KLIMATICKÝCH ZMĚN

Překlad: Ester Žantovská

Úprava a režie: Kristýna Jankovcová a Adam Svozil

Dramaturgie: David Košťák

Scéna: Jan Morávek

Kostýmy: Lenka Rozsnyóová

Osoby a obsazení: GWEN MALKINOVÁ: Natálie Řehořová,

GEORGINA BEKKENOVÁ/CELLEBRINA MALKINOVÁ: Nataša Bednářová,

CATCH: Marie Štípková, THROAT/LUCKY/EBB: Anna Stropnická,

REMELY CLARKOVÁ/JALAN ONESOVÁ/BEVERLY ILEOVÁ/PREMIÉRKA AUSTRÁLIE/MANAŽERKA SHANII TWAIN: Lucia Čižinská.

Marie Štípková a Anna Stropnická

Kdo je kdo:

Kristýna Jankovcová (*14. 4. 1992) a Adam Svozil (*26. 7. 1991)

Režijní dvojice Kristýna Jankovcová a Adam Svozil navázala spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU. Už tehdy hostovali jako režijně dramaturgické duo ve Studiu Hrdinů a v Divadle v Dlouhé. DAMU zakončili společnou absolventskou inscenací „Rituální vražda Gorge Mastromase“ v Divadle Disk. Ta získala cenu Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci současného textu.

V roce 2017 byly uvedeny inscenace „Iluze“ v divadle J. K. Tyla v Plzni a „Dánská občanská válka 2018-24“ v Divadle Na zábradlí. V únoru 2018 měla premiéru inscenace „451 stupňů Fahrenheita“ v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. V roce 2018 hostovali v Jihočeském divadle. Tam režírovali hru inspirovanou osudem Natashi Kampuschové „Téměř dokonalá láska“.

V letech 2018-2019 spolupracovali s ostravskými činoherními scénami, kde režírovali třeba autorskou adaptaci kultovního snímku 90. let „Kouř“ v Divadle P. Bezruče. Pro Komorní scénu Aréna nastudovali hru R. Schimmelpfenniga „Zimní slunovrat“. Ta získala cenu Josefa Balvína za nejlepší českou inscenaci německojazyčného textu. Během roku 2019 se dvojice vrátila do Divadla Na zábradlí, pro které připravila povídky amerického spisovatele D. F. Wallace „Krátké rozhovory s odpornými muži“. V únoru 2020 měla premiéru jejich inscenace „Velký Gatsby“ v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Jankovcová a Svozil tvoří také pro Český rozhlas, který v jejich režii uvedl dvě pohádkové minisérie z pera scenáristky Kláry Vlasákové a také dvě vlastní autorské adaptace „Já, mé druhé já a já“, podle knihy J. Vaňka „Sebedrás“, a dramatizaci pohádkového cyklu „Putování za Švestkovou vůní“ Ludvíka Aškenazyho.

Adam Svozil kromě společné tvorby s K. Jankovcovou dlouhodobě spolupracuje také s Divadlem Letí.

Lucia Čižinská v energickém gestu

David Finnigan, autor hry

Dramatik, spisovatel, režisér, vývojář her a lékárník. Pochází z australské Canberry a prostřednictvím performativního umění zkoumá teorii her, komplexní systémy, teorii sítí aktérů a resilienci. Profesionálně působí v Británii, Austrálii a na Filipínách. Při tvorbě často spolupracuje s vědci prestižních světových institucí jako je londýnská University College, stockholmské Resilience Centre, australská Akademie věd či singapurská Nanyang Technological University. Je členem australského vědecko-divadelního souboru Boho.

Jako dramatik působil v rezidenci londýnského Nanyang Technological University manilského Tanghalang Pilipino a kolumbijského Campos de Gutiérrez en Medellín, autorsky se podílel i na vzdělávacích programech Vědeckého nebo Přírodovědného a Válečného muzea v Londýně.

Jeho hra „Zabíjejte popírače klimatických změn“ získala v roce 2017 prestižní australskou cenu Griffin Award. Nominace na další ceny si vysloužily i jeho texty „Upírská hra“ a „Oceány se vypařily do oblak“. Mezi jeho další tituly patří například „44 sexuálních zážitků v jednom týdnu“ – hra o bloggerce, která recenzuje stejnojmennou knihu – či „Rozpálit a zchladit“, mapující kusé myšlenky a pocity lidí chvíli před tím, než dojde k polibku.

Finnigan založil také dva festivaly věnující se performativnímu umění: Crack Theatre Festival v britském Newcastlu a canberrský festival You are here. Svůj zájem o teorii her zužitkovává nejen prostřednictvím divadla; pořádá také kreativní workshopy pro festivaly, umělecká a vzdělávací centra, konference a jednotlivé firmy.

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

V roli pedagoga se představí také VENCLÍK

NOD ACADEMY pokračuje druhým týdnem distanční výuky

Společný projekt Divadla NoD a Národního pedagogického institutu ČR (dále NPI ČR) s názvem NOD ACADEMY, který má obohatit distanční výuku a pomoci pedagogům druhého stupně ZŠ a SŠ, vstupuje do druhého týdne vysílání. V rámci dalších pěti živých přenosů se opět představí přední čeští odborníci, kteří se budou věnovat průřezovým tématům, na která při běžné výuce chybí dostatek času.

Ve druhém vysílacím týdnu jsou (krom jednoho dne) zastoupeny spíše humanitní předměty. To se budeme snažit vynahradit v průběhu dalších vysílacích bloků, kdy máme naopak naplánováno více přírodovědy.” říká Natálie Preslová z Divadla NoD. Ta je zároveň dramaturgem celého projektu a sama ještě dodává: „Podobně jako v minulém týdnu se opět budeme věnovat jednomu významnému výročí – 17. 11., tentokrát ale trochu jinak – ve spolupráci s projektem ,Samet na školách!´. Ten konkrétně pořádají organizace ,Post Bellum, o.p.s´. (Paměť národa) a spolek ,Díky, že můžem´, se kterými připravujeme speciální díl na téma politiky a jejího fungování. Toto téma přiblíží novinář a moderátor Michael Rozsypal.”

V současné době se ve školách pozornost učitelek a učitelů přesouvá od jarního ,jak se s dětmi spojit´ na podzimní problém ,jaký vzdělávací obsah jim nabíze. Spolupráce s Divadlem NoD je v tomto ohledu velká inspirace a věřím, že jsme právě svědky nového trendu vzdělávání na dálku.” říká Ivo Jupa, ředitel NPI ČR.

Rozvrh NOD ACADEMY (vždy od 17.00):

Středa 11. 11. – MARTA LJUBKOVÁ (Literatura) – Divadlo (a my)

Čtvrtek 12. 11. – DAVID VENCLÍK (Dějepis) – Konspirační teorie

Pátek 13. 11. – SPECIÁLNÍ JAZYKOVÝ DÍL

Pondělí 16. 11. – MICHAEL ROZSYPAL (Občanka) – Politika

Středa 18. 11. – PAVEL SUCHAN (Fyzika) – Cesty do vesmíru

Cílem projektu je výroba profesionálně zpracovaných video-materiálů pro distanční výuku druhého stupně základních škol a středních škol. Každá „masterclass” bude nejprve živě streamována z jeviště Divadla NoD. Následně bude záznam upraven v postprodukci a doplněn o doprovodné materiály pro studenty a pedagogy k další samostatné práci s tématem. Tyto materiály vypracují odborníci na vzdělávání z NPI ČR. Tato instituce pak bude celé balíčky materiálů zdarma distribuovat všem školám v České republice pro využití v rámci distanční výuky.

Myšlenka NOD ACADEMY je skvělá – moderní a inovativní způsob, jak pomoci učitelům s konkrétními tématy, která jsou aktuální. Přesně to zapadá i do filozofie ,Učitelnice´, kde více než stovka autorů nabízí v praxi vyzkoušené materiály do výuky. Proto jsme se rozhodli spolupracovat, aby co nejvíce učitelů mělo snazší práci při distanční výuce.“ říká Jakub Hejzlar z „Učitelnice.cz“, která se stala oficiálním partnerem projektu a bude přenášet živé streamy na svých sociálních sítích.

Projekt vzniká ve spolupráci NPI ČR, který se na projektu podílí odborně, finančním přispěním i svou záštitou, a Divadla NoD. To poskytuje svoje prostory, technické vybavení a služby svého týmu profesionálních techniků, režisérů, herců, dramaturgů a produkčních. Kamerovou techniku, ze svých studií pro profesionální on-line výuku, zapůjčilo pražské Gymnázium Evolution. Projekt dále podpořila Nadace Karla Janečka a firma LYRECO.

Všechna videa z prvního týdne vysílání nejdete na Youtube NOD ACADEMY PRAGUE. Tento projekt lze podpořit zakoupením dobrovolné vstupenky přes GoOut.

Za šíření informací o našem společném projektu předem děkujeme. 

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tancem proti předsudkům!

Motto letošního festivalu Tanec Praha „Tancem proti předsudkům“ hovoří jasně

Tancem proti předsudkům je motto letošního 29. festivalu Tanec Praha

Tento festival je výjimečný tím, že přiváží umělce téměř ze všech kontinentů – z Evropy, Asie, Afriky i latinské Ameriky. Cílem ředitelky festivalu Tanec Praha Yvony Kreuzmannové bylo propojit taneční umění  celého světa a zprostředkovat tak českým divákům představení, která odráží kulturu jednotlivých zemí a svět kolem nás.

 

Zeptali jsme se …

Yvonna Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha

Před rokem jste vyslovila přání dovézt do ČR umění ze všech zemí světa. Podařilo se Vám splnit si všechny své cíle?

„Musím říct, že se to opravdu velice zadařilo a  mám nesmírnou radost. Je skutečně riskantní jezdit po celém světě a vidět takové množství  představení. Tak  trošku jsem se bála, jestli to bude mít ten pravý efekt, zda to přinese zajímavé podněty a  zkušenosti,  ale jsem nadšená, opravdu.  Mé cesty mi nastínily   program na dva roky dopředu. Už i „ochutnávka“  představení, kterou přivážíme letos, ve své pestrosti a zajímavých tématech různých kontinentů odlišných kultur naladí diváka na  příští již 30. ročník, kdy se chceme těmto tématům věnovat opětovně.“

Když zhodnotíte celý svět, která kultura Vás nejvíce oslovila  a proč?

„To je hodně těžká otázka. Já mám ráda energii latinsko-amerických tanců a moc  mě tam zajímají kontrasty, ty jsou obrovské. Vztah člověka k přírodě, prostota člověka, která  na mě dýchne i v Africe a mezi tím to, co se děje v politice, korupce a vůbec celkově,  jakým tématům se ti lidé věnují.  V Mexiku mě zase do hloubky  zaujala historie a navázání na tradice mexické kultury. Protože tito lidé skutečně pronikají do hloubi duše, v jejich tvorbě je určitá obrazovost a obrazotvornost, která se odráží v atmosféře jejich  představení. Napojíte-li se na ni,  ocitnete se v naprosto  jiném světě, jako by  se  člověk narodil  na úplně jiné planetě. Takže pro mě je latinská Amerika  zajímavá a Afrika také, tam se určitě ještě budu vracet.

Vedle  toho asijská kultura, Indie, Čína, Taiwan a Tibet, to jsou zase úplně jiné impulsy, které se snažím nějak postupně zpracovávat. Z asiatů jsem letos vybrala  jen Korejky, příští rok chci přivézt jednu fenomenální Japonku. Těmito drobnými vstupy  chci, abychom si uvědomovali  hodnoty, které nás spojují napříč kontinenty. Věřím,  že příští rok se mi podaří přivézt i velké korejské představení, které je absolutně rezonující.“

Nezahlédla jsem nikde  eskymáky…

(Smích) …“je  pravda, že jsem se ještě nevydala do úplně všech míst, Grónsko jsem vynechala a Aljašku. Ale i severské země. Spolu s  mojí spoluředitelkou  Markétou Perroud  jsme hodně sledovaly  severské země a musím bohužel  říct, že jsme  některými trendy  zklamané.“

Jakými trendy?

„Určitá strohost vyjádření, jednoduchost přístupu. Jsem schopná poměrně rychle identifikovat, kdo je Fin, kdo Nor, kdo Dán podle určitých fenoménů jejich  představení. Tvůrci se dostávají do  šablon, které mi trošku nevyhovují. Chybí mi větší osobitost a originalita. Představení jsou chladnější, je to takový kalkul, proto mě baví ty  kontinenty, kde se nekalkuluje a emoce  jsou vyjádřeny přímo.“

Tanec Praha tímto mezinárodním tanečním putováním napříč kontinenty asi dosáhl určitého „stropu“. Budete se dále ubírat  mezinárodním směrem a  kam až můžete ještě dojít?

„My jsme opravdu dosáhli „stropu“, pokud jde o kvantitu. Určitě není účelem rozšiřovat festival do nekonečna a dělat vystoupení v 50-ti a více městech,  to by nás už úplně pohltilo. Důležité  je vydržet a klást  důraz na kvalitu, ta jednoduše  nepřichází sama o sobě. Letos je  taková žeň, velice  dobré období,  kdy jsme viděli  sérii představení, které nás zaujaly a můžeme  plánovat s předstihem.  Pamatuji si doby, kdy jsem tápala a  nebyla jsem přesvědčená, že mám jít dál. Tyto krizové  momenty, které zatřásly tanečním světem,  mě zase donutily přemýšlet o tom, zda mám co říct a jestli mi stoj&iacu te; za to, pokusit se to vyjádřit.“

Jak hluboký dopad by mělo na diváka přivážení tolika celosvětových představení?  Začali by lidé přes tanec vnímat a chápat více?

„Určitě ano. Je to cesta k tomu, abychom vnímali, že nejsme  středobod vesmíru, ale že na jiných kontinentech žijí stejné lidské bytosti a jsou také silné a dokáží nás oslovit.  Můžou nás  donutit k nějakému  zamyšlení,  že se ve světě dějí mnohem horší problémy, než jaké řešíme my. Zažila jsem  tanečníky z Mali, kde válka byla hodně častým  tématem,   utečenecké tábory nejsou jen v Evropě, jsou i na hranicích  některých západoafrických zemí. My Evropané jsme  někdy strašně sebestřední a zahloubaní jen do své problematiky.  Otevírat se v tanci novým kontinentům pro mě znamená i otevírat se  jiným kulturám a problémům, jakými se musí lidé zabývat a být tolerantnější.

Tanec nemá žádné jazykové bariéry  a tím je schopen  bourat všechny hranice a předsudky, které lidé mají. Proto  je letošním mottem právě „Tancem proti předsudkům.“

Děkujeme za rozhovor

Eva Smolíková

Taneční magazín

 

PORAZIL NA PADRŤ miliardáře!

Hned první volební kandidatura tanečníka, choreografa, herce i zpěváka Vlastimila Harapese se sice hned neproměnila v senátorské křeslo… To se při politické premiéře může stát. Porazil však, doslova totálně, populárního funkcionáře strany Soukromníků, i v médiích propíraného a vystupujícho miliardáře!

Vlastimil Harapes porazil na padrť miliardáře

Jak nejen pozorní čtenáři tanečního magazínu vědí, kandidoval legendární tanečník, baletní mistr, choreograf, pedagog, filmový i divadelní herec a také příležitostný zpěvák VLASTIMIL HARAPES do Senátu Parlamentu České republiky. Napoprvé to nevyšlo. Výsledkově patřil k těm lepším. (I když nějaké tiskoviny bulvárnějšího typu uvedly, „že zcela neuspěl“). Ale ze známých osobností kulturního či sportovního světa jednoznačně patřil v celkovém rámci voleb k těm nejlepším!

harapesbabis

Vlastimil Harapes to nemá ze svého bydliště na Malé Straně do Parlamentu ani Senátu příliš daleko. V Praze, kde se do Senátu v roce 2016 volilo pouze v několika mělo obvodech, tak kandidoval ve volebním obvodě Prahy 6 (který se však detailně nekryje s se správním územním celkem Praha 6!). Přesně v té Praze 6, kde pan Harapes pro změnu účinkuje v legendárním Divadle Semafor. Jeho majitel, provozovatel a principál v jedné osobě Jiří Suchý také voličům Vlastimila Harapese doporučil. Postavil se za něj stejně jako jeho pěvecká kolegyně Leona Machálková a další z řad umělců.

I na krédu Vlastimila Harapese, s nímž šel do Senátu nebylo nic nepřirozeného ani alibistického. Prohlásil: „Jedná se mi v každém případě, aby na kulturu šlo více peněz a také aby kultura byla brána stejně populárně jako sport. Chci správnou argumentací v Senátu, právě v této radě starších, rozpoutat diskusi na téma kultury a vlastně i politické kultury u nás.“ I k tomu sportu má pan Harapes blízko. Léta aktivně pomáhá Hnutí speciálních olympiád pro mladé postižené sportovce.

harapespodpora

Jak tedy konkrétně baletní mistr a pedagog dopadl? V „jeho“ volebním obvodě i v prvním kole jednoznačně zvítězil místní gymnaziální profesor a ředitel Jiří Růžička, který získal 12 213 hlasů voličů. Na druhém místě a tím pádem do druhého kola postoupil mediálně známý politoloig a komentátor, léta působící v zahraničí, PhDr. Václav Bělohradský se ziskem 4 828 hlasů. Dlouholetý představitel undergroundu, chartista a někdejší náměstek Ministra vnitra František Stárek, známý pod přezdívkou „Čuňas“ získal 3 957 hlasů. A hned za ním se objevil na pomyslné čtvrté příčce Vlastimil Harapes s absolutní hodnotou 3 840 hlasů od voličů.

V tomto pražském volebním obvodu Vlastimil Harapes porazil například dlouholetého tiskového mluvčího právě městkého obvody Praha 6 Martina Šalka, který měl na výsledném kontě pouhé 482 hlasy! Dále pan Harapes naprosto výsledkově deklasoval letitého předsedu a nyní místopředsedu Svazu soukromníků Bedřicha Dandu, kterému voliči vhodili do uren 341 hlas. A do třetice na padrť porazil miliardáře a bývalého kontroverzního ředitele sázkové kanceláře Sazka Aleše Hušáka – ten totálně nepochodil se 274 hlasy! Nebyla mu pranic platná setkání s voliči v Libockém mini pivovaru.

Vlastimil Harapes pak ve druhém kole senátních voleb veřejně podpořil svého bývalého soka – doktora Bělohradského. Žel, mnoho platné to nebylo. Zvítězil ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Ano, ten ředitel Jiří Růžička, na jehož měně znalá televizní vystoupení k pražskému stavebnímu Metropolitnímu plánu s kritikou vystoupila celá řada renomovaných architektů…

harapes-suchy

Volební výsledek Vlastimila Harapese určitě není žádnou prohrou. Naopak, mezi známými osobnostmi (saxofonista a dirigent Felix Antonín Slováček, žokej Josef Váňa, bývalý skokan na lyžích Pavel Ploc, ministři Jan Mládek a letitý ministr a parlamentní vrcholný funkcionář Zdeněk Škromach) patřil k těm nejvýše bodujícím. Kupříkladu filmový režisér a spisovatel Vít Olmer se o senátní křeslo v Praze pokoušel neuspěšně několikrát… Myslím si však, že na rozdíl od něj má Vlastimil Harapes v dalších volbách velký potenciál a reálnou šanci!

harapesvolby

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: předvolební propagace hnutí ANO, Facebook