Štítek: znaky

Mít svou DNA vpravenou do monumentu oslavujícího jednu z největších českých a světových osobností – otce genetiky Gregora Johanna Mendela? Žádná utopie, ale reálná možnost pro ty nejštědřejší. Otevírá se právě veřejná sbírka na dílo, které bude vědce a jednu z největších mezinárodních osobností připomínat. Největší dárci dostanou šanci v něm otisknout svou genetickou informaci. Dnes startuje i soutěž na zhotovení tohoto díla, kterou vyhlašuje – stejně jako sbírku – obecně prospěšná společnost Společně.

„Je to dosud největší a unikátní soutěž v České republice, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Vzhledem k osobnosti, která položila základy genetiky, jsou na tento projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce 200 let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

„Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora,“ říká nejvyšší představený Augustiniánského řádu v České republice otec Juan Provecho. Ochotu darovat peníze už předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Společně, o.p.s., také osloví vědce a filantropy z celého světa. Augustiniánské opatství obešle svoje bratry v zahraničních klášterech. Nabídku přispět dostane autor knihy o Mendelovi – Mendelův trpaslík – anglický spisovatel Simon Mawer. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, další prostředky dodá město Brno. „Socha bude stát na Mendlově náměstí, které se město Brno u příležitosti 200 let od jeho narození rozhodlo opravit, aby bylo přívětivější pro obyvatele a návštěvníky. Stejně tak chceme umožnit instalaci unikátního díla, které vzejde z této soutěže, do krásného prostředí. Na dílo samotné chceme přispět 10 miliony korun,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Významným soukromým podporovatelem je například firma STAVOS Brno.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví po 21. září tohoto roku, kdy vítězný návrh vybere porota. Ta se skládá z devíti porotců z řad zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. Členem poroty je například bývalý předseda norské akademie věd genetik a biolog z univerzity v Oslu prof. Nils Christian Stenseth. „Projekt je naprosto unikátní tím, že se jedná o umělecké ztvárnění věnované celosvětově známé a uznávané osobnosti. Architektům a umělcům soutěž navíc nechává volnou ruku v tom, jak monument pojmout. Nejsou zde žádná výrazná omezení, co se materiálu nebo podoby týče. Dílo, jež vznikne, získá pozornost světové veřejnosti, a pro vítěze soutěže tak může jít o vstupenku k dalším mezinárodním projektům,“ říká uznávaný architekt a vysokoškolský pedagog prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, který je zároveň předsedou odborné poroty. Vítěz bude mít na zhotovení díla 18 měsíců. Monument bude stát v centru již rekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně.

V podmínkách soutěže dávají vyhlašovatelé účastníkům prostor v tom, zda do monumentu zapracují vodní prvek nebo elektřinu. Požadují však trvanlivosti a odolnosti vůči klimatickým vlivům a možným vandalským zásahům, a to po dobu minimálně 20 let.

Účastníci soutěže musí také myslet na to, že uvnitř díla bude veřejnosti nepřístupný prostor pro schránku s DNA největších donátorů. Další dárci se najdou jmenovitě na plaketě u monumentu.

Lidé mohou přispívat na transparentní účet, bližší informace naleznou na: http://sochapromendela.cz.

O Gregoru Johannu Mendelovi

Gregor Johann Mendel je světově proslulou osobností pro své slavné pokusy s hrachem, jež prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.

Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes. Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody).

Gregor Johann Mendel vykonal většinu své práce za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, jenž Mendel nechal vystavět. Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.

Foto: archiv TM

Markéta Pudilová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN