Vztahy – utopie

Vztahy FUNDUS UTOPIE (Salon české scénografie)

pátek 15. října začíná výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE, v jejímž rámci se podruhé setkává sedm scénografek, scénografů a divadelních kolektivů; tentokrát v prostorách Studia ALTA v pražské Invalidovně. Ve výstavním prostoru diskutují o principech divadelně-scénografické tvorby, o svých naplněných i nenaplněných vizích v minimální (téměř absenční) podobě.

První část výstavy VZTAHY FUNDUS UTOPIE proběhla letos v červnu v brněnském OC Dornych ve spolupráci s platformou Terén, která je součástí Centra experimentálního divadla. Druhá výstavní část je realizována ve Studiu ALTA a scénografie je zde coby artefakt-idea-kolektivní-praxe tentokrát prezentována téměř výhradně prostřednictvím audiovizuální formy. Z hledišť, jevišť, fundusu, skladů a dílen se vracíme zpět do hlav scénografů k ideji a utopii.

Vedle Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Zuzany Scerankové, Matěje Sýkory, Martiny Zwyrtek a Spolku divadelních ochotníků Sedlčany je věnován prostor vzpomínce na Petra Matáska.

Ve čtvrtek 14. října od 18:00 Vás srdečně zveme na slavnostní vernisáž, v jejímž rámci proběhne také koncert vystavujícího umělce Michala Cába. Zahraje na vlastní výstavní objekt tzv. Knotbutton.

Výstava bude v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny otevřená necelé dva týdny. Součástí je i doprovodný program ve formě diskusního setkání na téma PQ 2023 (Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru), kterému bude předcházet komentovaná prohlídka s kurátory. Uskuteční se v poslední den výstavy – v úterý 26. října od 15:00, tedy hodinu před začátkem diskusního setkání, které navazuje na tzv. „salonní sympozia“ Poločas rozpadu.

Otevírací hodiny a vstupné 

Výstavu je možné navštívit v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny od 15. do 26. října, denně od 14:00 do 20:00 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu www.vztahy-fundus-utopie.czFacebooku nebo Instagramu

 

Přehlídka české scénografie s 40letou tradicí 

Výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE navazuje na tradici národních přehlídek Salón české scénografie, jež jsou pod různými názvy pořádány od roku 1977. Formát, v němž v předchozích ročnících prezentovali vystavující svá díla individuálně, se letos transformuje v tematicky a kurátorsky zaštítěnou výstavu. Vedle mezinárodní platformy Pražské Quadriennale představuje Salón jedinou tuzemskou událost, která současnou scénografii kontinuálně tematizuje a reflektuje. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje – jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

 

Jak bude vypadat koncepce PQ 2023? Jak se proměnil formát, v němž se vystavuje scénografie?

O naznačených tématech budeme diskutovat v rámci doprovodného programu v úterý 26. října od 16:00 s Markétou Fantovou, absolventkou oboru scénografie na pražské DAMU a oboru divadelního designu na Wayne State University v Detroitu, uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale. Setkání předchází komentovaná prohlídka s kurátory výstavy.

 

Výstavu realizuje: Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Partner výstavy: Terén, Centrum experimentálního divadla Brno

Kurátorky & kurátor: Anna Chrtková, Jan Matýsek, Amálie Bulandrová

 

Projekt je realizován za podpory:

Ministerstvo kultury České republiky

Hlavní město Praha

Státní fond kultury

Institut umění – Divadelní ústav

Perform Czech

 

Zvláštní poděkování:

AAA Color, s.r.o.

Dílny divadla DISK

HaDivadlo

Metamechanics s.r.o.

Národní Divadlo

Národní divadlo Brno

OC Dornych

Studio ALTA

Gabriela Gálová 

Salon české scénografie, Taneční magazín 

  

Začíná »Salón české scénografie«

V Brně představí sedm současných divadelních umělců, umělkyň a kolektivů. Dojde i na světelný a zvukový design. Potrvá do 25. června.

V brněnském obchodním centru Tesco Dornych právě začíná výstava „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“. Představí tvorbu sedmi českých scénografek, scénografů a kolektivů — Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Matěje Sýkory, Zuzany Scerankové,  a . Prostor je také vyhrazen tvorbě scénografa Petra Matáska (im memoriam). Výstava navazuje na tradici národních přehlídek „Salon české scénografie. Ty se nepravidelně konají od roku 1977. Letošní ročník se vůbec poprvé promění v tematicky zaštítěnou výstavu. A představí scénografii jako multimediální disciplínu. Kromě statických objektů návštěvníci uvidí například i světelný a zvukový design.

Celý prostor jsme pojali jako cestu přes tři hlavní části divadla — návštěvníci projdou zákulisím, jevištěm a hledištěm. Právě zákulisí je spojeno s divadelním FUNDUSEM. Ten archivuje všechny předměty a kostýmy z představení. Druhá část ukazuje práci sedmi scénografů, scénografek a kolektivů. Ti na pomyslném jevišti proměňují své nápady v kulisy, kostýmy a obrazy. Do toho se promítají společné VZTAHY. A nakonec návrat do hlediště, k divákům, kde vzniká ještě nerealizovaná představa — UTOPIE,” vysvětlují koncept výstavy kurátoři Anna Chrtková, Amálie Bulandrová a Jan Matýsek.

Výstava v nejvyšším patře brněnského TESCO OC Dornych bude od 10. 6. 2021 otevřena po dva týdny. Výstava je umístěna v unikátním prostoru bývalého obchodního domu Prior, který byl postaven v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Jde o jednu z posledních možností, jak nahlédnout do běžně nepřístupných prostor. Na rok 2022 je totiž naplánována demolice celé budovy. Součástí celé akce jsou i dvě komentované prohlídky s kurátory. Ty se uskuteční ve středu 16. června od 16.30 a ve čtvrtek 24. června před začátkem sympozia „Poločas rozpadu“.

Vzpomínka na Petra Matáska

Speciální místo je na výstavě vyhrazeno zásadní postavě české scénografie Petru Matáskovi (1944 – 2017), jehož tvorba je spojena například s královéhradeckým divadlem DRAK.

Petr Matásek, coby vyhledávaný výtvarník, spolupracoval s desítkami režisérů a vytvořil více než 160 výprav k loutkovým, činoherním i operním inscenacím. Jeho práci připomenou modely, fotografie a rozhovory s bývalými spolupracovníky a přáteli. Na instalaci spolupracuje Institut umění –  Divadelní ústav a Národní divadlo.

Jak komunikovat scénografii?

Součástí výstavy je odborné sympozium „Poločas rozpadu 5.1“, které se koná ve čtvrtek 24. června. Moderované diskusní setkání se letos zaměří na téma Komunikace Scénografie.

Své příspěvky přednesou Apolena Vanišová, Viktor Takáč, Barbora Příhodová, Lukáš Brychta nebo Kateřina Svatoňová. Součástí programu je i diskuse se členy kurátorského týmu a některými vystavujícími. Sympozium se uskuteční přímo ve výstavě v OC Tesco Dornych.

Přehlídka české scénografie se 40letou tradicí

Salón české scénografie je unikátní přehlídkou oboru, který má co říci k současnému dění a v Česku se pod různými názvy koná od roku 1977. Vedle mezinárodního festivalu Pražské Quadriennale je Salón jedinou událostí, která reflektuje současnou scénografii jako obor. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje. Jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

Otevírací hodiny a vstupné:

Výstavu je možné navštívit ve třetím patře OC Tesco Dornych od 11. do 25. června, ve dnech pondělí až pátek od 14 do 20 hodin, v sobotu a neděli pak od 12 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu: www.vztahy-fundus-utopie.cz, Facebooku nebo: Instagramu

Gabriela Gálová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Otec genetiky bude mít svůj pomník

Víte, že startuje unikátní sbírka a soutěž na vytvoření monumentu Gregora Johanna Mendela na jeho náměstí v Brně?

Mít svou DNA vpravenou do monumentu oslavujícího jednu z největších českých a světových osobností – otce genetiky Gregora Johanna Mendela? Žádná utopie, ale reálná možnost pro ty nejštědřejší. Otevírá se právě veřejná sbírka na dílo, které bude vědce a jednu z největších mezinárodních osobností připomínat. Největší dárci dostanou šanci v něm otisknout svou genetickou informaci. Dnes startuje i soutěž na zhotovení tohoto díla, kterou vyhlašuje – stejně jako sbírku – obecně prospěšná společnost Společně.

Je to dosud největší a unikátní soutěž v České republice, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Vzhledem k osobnosti, která položila základy genetiky, jsou na tento projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce 200 let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora,“ říká nejvyšší představený Augustiniánského řádu v České republice otec Juan Provecho. Ochotu darovat peníze už předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Společně, o.p.s., také osloví vědce a filantropy z celého světa. Augustiniánské opatství obešle svoje bratry v zahraničních klášterech. Nabídku přispět dostane autor knihy o Mendelovi – Mendelův trpaslík – anglický spisovatel Simon Mawer. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, další prostředky dodá město Brno. „Socha bude stát na Mendlově náměstí, které se město Brno u příležitosti 200 let od jeho narození rozhodlo opravit, aby bylo přívětivější pro obyvatele a návštěvníky. Stejně tak chceme umožnit instalaci unikátního díla, které vzejde z této soutěže, do krásného prostředí. Na dílo samotné chceme přispět 10 miliony korun,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Náměstek brněnské primátorky pan Petr Hladík

Významným soukromým podporovatelem je například firma STAVOS Brno.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví po 21. září tohoto roku, kdy vítězný návrh vybere porota. Ta se skládá z devíti porotců z řad zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. Členem poroty je například bývalý předseda norské akademie věd genetik a biolog z univerzity v Oslu prof. Nils Christian Stenseth. „Projekt je naprosto unikátní tím, že se jedná o umělecké ztvárnění věnované celosvětově známé a uznávané osobnosti. Architektům a umělcům soutěž navíc nechává volnou ruku v tom, jak monument pojmout. Nejsou zde žádná výrazná omezení, co se materiálu nebo podoby týče. Dílo, jež vznikne, získá pozornost světové veřejnosti, a pro vítěze soutěže tak může jít o vstupenku k dalším mezinárodním projektům,“ říká uznávaný architekt a vysokoškolský pedagog prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, který je zároveň předsedou odborné poroty. Vítěz bude mít na zhotovení díla 18 měsíců. Monument bude stát v centru již rekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně.

V podmínkách soutěže dávají vyhlašovatelé účastníkům prostor v tom, zda do monumentu zapracují vodní prvek nebo elektřinu. Požadují však trvanlivosti a odolnosti vůči klimatickým vlivům a možným vandalským zásahům, a to po dobu minimálně 20 let.

Účastníci soutěže musí také myslet na to, že uvnitř díla bude veřejnosti nepřístupný prostor pro schránku s DNA největších donátorů. Další dárci se najdou jmenovitě na plaketě u monumentu.

Lidé mohou přispívat na transparentní účet, bližší informace naleznou na: http://sochapromendela.cz.

O Gregoru Johannu Mendelovi

Gregor Johann Mendel je světově proslulou osobností pro své slavné pokusy s hrachem, jež prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.

Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes. Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody).

Gregor Johann Mendel vykonal většinu své práce za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, jenž Mendel nechal vystavět. Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.

Foto: archiv TM

Markéta Pudilová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN