Vztahy – utopie

Vztahy FUNDUS UTOPIE (Salon české scénografie)

pátek 15. října začíná výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE, v jejímž rámci se podruhé setkává sedm scénografek, scénografů a divadelních kolektivů; tentokrát v prostorách Studia ALTA v pražské Invalidovně. Ve výstavním prostoru diskutují o principech divadelně-scénografické tvorby, o svých naplněných i nenaplněných vizích v minimální (téměř absenční) podobě.

První část výstavy VZTAHY FUNDUS UTOPIE proběhla letos v červnu v brněnském OC Dornych ve spolupráci s platformou Terén, která je součástí Centra experimentálního divadla. Druhá výstavní část je realizována ve Studiu ALTA a scénografie je zde coby artefakt-idea-kolektivní-praxe tentokrát prezentována téměř výhradně prostřednictvím audiovizuální formy. Z hledišť, jevišť, fundusu, skladů a dílen se vracíme zpět do hlav scénografů k ideji a utopii.

Vedle Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Zuzany Scerankové, Matěje Sýkory, Martiny Zwyrtek a Spolku divadelních ochotníků Sedlčany je věnován prostor vzpomínce na Petra Matáska.

Ve čtvrtek 14. října od 18:00 Vás srdečně zveme na slavnostní vernisáž, v jejímž rámci proběhne také koncert vystavujícího umělce Michala Cába. Zahraje na vlastní výstavní objekt tzv. Knotbutton.

Výstava bude v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny otevřená necelé dva týdny. Součástí je i doprovodný program ve formě diskusního setkání na téma PQ 2023 (Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru), kterému bude předcházet komentovaná prohlídka s kurátory. Uskuteční se v poslední den výstavy – v úterý 26. října od 15:00, tedy hodinu před začátkem diskusního setkání, které navazuje na tzv. „salonní sympozia“ Poločas rozpadu.

Otevírací hodiny a vstupné 

Výstavu je možné navštívit v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny od 15. do 26. října, denně od 14:00 do 20:00 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu www.vztahy-fundus-utopie.czFacebooku nebo Instagramu

 

Přehlídka české scénografie s 40letou tradicí 

Výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE navazuje na tradici národních přehlídek Salón české scénografie, jež jsou pod různými názvy pořádány od roku 1977. Formát, v němž v předchozích ročnících prezentovali vystavující svá díla individuálně, se letos transformuje v tematicky a kurátorsky zaštítěnou výstavu. Vedle mezinárodní platformy Pražské Quadriennale představuje Salón jedinou tuzemskou událost, která současnou scénografii kontinuálně tematizuje a reflektuje. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje – jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

 

Jak bude vypadat koncepce PQ 2023? Jak se proměnil formát, v němž se vystavuje scénografie?

O naznačených tématech budeme diskutovat v rámci doprovodného programu v úterý 26. října od 16:00 s Markétou Fantovou, absolventkou oboru scénografie na pražské DAMU a oboru divadelního designu na Wayne State University v Detroitu, uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale. Setkání předchází komentovaná prohlídka s kurátory výstavy.

 

Výstavu realizuje: Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Partner výstavy: Terén, Centrum experimentálního divadla Brno

Kurátorky & kurátor: Anna Chrtková, Jan Matýsek, Amálie Bulandrová

 

Projekt je realizován za podpory:

Ministerstvo kultury České republiky

Hlavní město Praha

Státní fond kultury

Institut umění – Divadelní ústav

Perform Czech

 

Zvláštní poděkování:

AAA Color, s.r.o.

Dílny divadla DISK

HaDivadlo

Metamechanics s.r.o.

Národní Divadlo

Národní divadlo Brno

OC Dornych

Studio ALTA

Gabriela Gálová 

Salon české scénografie, Taneční magazín 

  

O komunikaci scénografie

Sympozium „Poločas rozpadu 5.1.“ se letos na brněnské výstavě „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“ zaměří právě na tuto oblast

Jaký je rozdíl mezi výtvarnou instalací a scénografií? Jak o scénografii psát? A jde ji vůbec vystavovat? Nejen na tyto otázky odpoví sympozium „Poločas rozpadu 5.1“, které se uskuteční ve čtvrtek 24. června 2021 od 15.30 v brněnském OC Dornych. O komunikaci scénografie budou mluvit přední teoretici a teoretičky umění — Lukáš Brychta, Bára Příhodová, Kateřina Svatoňová, Viktor Takáč a Apolena Vanišová. Sympozium je součástí „Salonu české scénografie“ a výstavy „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“.

Sympozium „Poločas rozpadu 5.1“ je tradiční setkání nad stavem a podmínkami současné české scénografie. „Letos se chceme zaměřit hlavně na to, jak o scénografii mluvit, jak ji reflektovat – zvolili jsme proto téma Komunikace scénografie. Sympozium je určené jak pro odborníky a studenty, tak pro širokou veřejnost, která se o obor zajímá” říká kurátorka výstavy a sympozia Amálie Bulandrová.

Debatu svými příspěvky zahájí:

Apolena Vanišová: Divadelní instalace

Lukáš Brychta: Scénografie jako komplexní instalace

Bára Příhodová: PQ Talks: debatní platforma Pražského Quadriennale jako forma scénografické reflexe

Kateřina Svatoňová (video formát): Laterna magika jako multimediální dílo aneb divadelní scénografie jako inspirativní prostor pro teorii médií

Viktor Takáč: VR – Hledání interaktivního diváctví

Sympozium se uskuteční přímo v prostorách výstavy „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“. Jeho součástí bude taky diskuse s kurátory Annou Chrtkovou, Amálií Bulandrovou a Janem Matýskem. V rámci doprovodného programu je připravená taky komentovaná prohlídka, která začíná před začátkem sympozia ve 14.00.

Výstava „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“ představuje tvorbu sedmi českých scénografek, scénografů a kolektivů — Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Matěje Sýkory, Zuzany Scerankové, Martiny Zwyrtek a Spolku divadelních ochotníků Sedlčany. Prostor je také vyhrazen tvorbě scénografa Petra Matáska (im memoriam). Výstava navazuje na tradici národních přehlídek Salon české scénografie, které se nepravidelně konají od roku 1977.

Jedna z vystavujících – Pavla Beranová

Výstavu je možné navštívit ve třetím patře OC Tesco Dornych od 11. do 25. června, ve dnech pondělí až pátek od 14 do 20 hodin, v sobotu a neděli pak od 12 do 18 hodin. Vstup je zdarma. Více informací o výstavě a sympoziu najdete na webu: www.vztahy-fundus-utopie.cz, Facebooku nebo Instagramu.

Foto: archiv výstavy

Gabriela Gálová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Začíná »Salón české scénografie«

V Brně představí sedm současných divadelních umělců, umělkyň a kolektivů. Dojde i na světelný a zvukový design. Potrvá do 25. června.

V brněnském obchodním centru Tesco Dornych právě začíná výstava „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“. Představí tvorbu sedmi českých scénografek, scénografů a kolektivů — Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Matěje Sýkory, Zuzany Scerankové,  a . Prostor je také vyhrazen tvorbě scénografa Petra Matáska (im memoriam). Výstava navazuje na tradici národních přehlídek „Salon české scénografie. Ty se nepravidelně konají od roku 1977. Letošní ročník se vůbec poprvé promění v tematicky zaštítěnou výstavu. A představí scénografii jako multimediální disciplínu. Kromě statických objektů návštěvníci uvidí například i světelný a zvukový design.

Celý prostor jsme pojali jako cestu přes tři hlavní části divadla — návštěvníci projdou zákulisím, jevištěm a hledištěm. Právě zákulisí je spojeno s divadelním FUNDUSEM. Ten archivuje všechny předměty a kostýmy z představení. Druhá část ukazuje práci sedmi scénografů, scénografek a kolektivů. Ti na pomyslném jevišti proměňují své nápady v kulisy, kostýmy a obrazy. Do toho se promítají společné VZTAHY. A nakonec návrat do hlediště, k divákům, kde vzniká ještě nerealizovaná představa — UTOPIE,” vysvětlují koncept výstavy kurátoři Anna Chrtková, Amálie Bulandrová a Jan Matýsek.

Výstava v nejvyšším patře brněnského TESCO OC Dornych bude od 10. 6. 2021 otevřena po dva týdny. Výstava je umístěna v unikátním prostoru bývalého obchodního domu Prior, který byl postaven v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Jde o jednu z posledních možností, jak nahlédnout do běžně nepřístupných prostor. Na rok 2022 je totiž naplánována demolice celé budovy. Součástí celé akce jsou i dvě komentované prohlídky s kurátory. Ty se uskuteční ve středu 16. června od 16.30 a ve čtvrtek 24. června před začátkem sympozia „Poločas rozpadu“.

Vzpomínka na Petra Matáska

Speciální místo je na výstavě vyhrazeno zásadní postavě české scénografie Petru Matáskovi (1944 – 2017), jehož tvorba je spojena například s královéhradeckým divadlem DRAK.

Petr Matásek, coby vyhledávaný výtvarník, spolupracoval s desítkami režisérů a vytvořil více než 160 výprav k loutkovým, činoherním i operním inscenacím. Jeho práci připomenou modely, fotografie a rozhovory s bývalými spolupracovníky a přáteli. Na instalaci spolupracuje Institut umění –  Divadelní ústav a Národní divadlo.

Jak komunikovat scénografii?

Součástí výstavy je odborné sympozium „Poločas rozpadu 5.1“, které se koná ve čtvrtek 24. června. Moderované diskusní setkání se letos zaměří na téma Komunikace Scénografie.

Své příspěvky přednesou Apolena Vanišová, Viktor Takáč, Barbora Příhodová, Lukáš Brychta nebo Kateřina Svatoňová. Součástí programu je i diskuse se členy kurátorského týmu a některými vystavujícími. Sympozium se uskuteční přímo ve výstavě v OC Tesco Dornych.

Přehlídka české scénografie se 40letou tradicí

Salón české scénografie je unikátní přehlídkou oboru, který má co říci k současnému dění a v Česku se pod různými názvy koná od roku 1977. Vedle mezinárodního festivalu Pražské Quadriennale je Salón jedinou událostí, která reflektuje současnou scénografii jako obor. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje. Jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

Otevírací hodiny a vstupné:

Výstavu je možné navštívit ve třetím patře OC Tesco Dornych od 11. do 25. června, ve dnech pondělí až pátek od 14 do 20 hodin, v sobotu a neděli pak od 12 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu: www.vztahy-fundus-utopie.cz, Facebooku nebo: Instagramu

Gabriela Gálová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se členy mladého souboru „Intelektrurálně“, ANDREOU DUDKOVOU, ANNOU CHRTKOVOU a JANEM MATÝSKEM

„Scénografie je pro nás situace“

Rozumí vaši rodiče tomu, co děláte? Naši teda ne. Nechceme na sebe mít nárok, že děláme ,To Umění´, které je chápáno pouze v našem uměleckém okruhu,“ tak zahájili tři mladí progresívní studenti náš ,trialog. Anna Chrtková a Andrea Dudková studují scénografii v ateliéru Jany Prekové na brněnské JAMU. Skupinu „Intelektrurálně“ s nimi tvoří ještě Jan Matýsek – dnes už absolvent stejného oboru. S návrhem „Praha není Česko´“ uspěli v otevřené výzvě vypsané Institutem umění a stali se tak nezávislými kurátory české expozice ve studentské sekci na letošním ročníku Pražského Quadriennale.

Kolektiv Intelektrurálně – zleva: Andrea Dudková, Anna Chrtková, Jan Matýsek před stánkem z Chlumce nad Cidlinou

Co myslí tím, když říkají, že „Praha není Česko“? Jak se to projevuje v jejich tvorbě a jakým způsobem na tento fenomén jejich expozice na PQ reaguje? TANEČNÍ MAGAZÍN musí za zprostředkování rozhovoru poděkovat nejen autorce Amálii Bulandrové, Czech Theatre Magazinu, pro nějž původně rozhovor vznikal, ale zejména Adamu Dudkovi.

Mohli byste se čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU stručně představit? Kdo tvoří umělecký tým projektu „Praha není Česko“?

Andrea, Honza a Anna – tvoříme spolu skupinu Intelektrurálně. A pak také úžasný produkční tým Adam a Eva. Dále máme okolo sebe ještě celý širší tým – lidi zodpovědné za grafiku a video, hudbu, a tak dál. A každý výlet má také svoje autory a vlastní produkci.

V rámci vaší expozice se nesetkáváme pouze s (jedním) výstavním objektem, nýbrž s konceptuálním projektem – jak byste jej popsali?

Náš projekt ,Praha není Česko´ má dvě roviny. Jednak na výstaviště přenášíme náš oblíbený stánek se zmrzlinou (pochází z Chlumce nad Cidlinou), uvnitř kterého bude sídlit pobočka cestovní agentury. A ta pořádá výlety-exkurze mimo Prahu. Stánek nějakým způsobem přenáší ne-Prahu do Prahy a prostřednictvím výletu zase Prahu (návštěvníky) do ne-Prahy. Jedná se tedy o jeden objekt ve výstavních prostorách a pak o takové, dejme-tomu, živé akce.

První pražská pivní tramway, konečné na Spořilově, v Praze 4, patří mezi ikony výletů. Je zajímavé, že v Chlumci nad Cidlinou, odkud pochází zmrzlinový stánek, vyrábí skvělé pivo Rodinný minipivovar U Vacků…

Kolik jednotlivých výletů, čili exkurzí bude? Půjde třeba i o výlety za komfortní zónu účastníků?

Výletů bude celkem šest. Hm, to záleží na nich, na účastnících 😊. A taky na typu výletu. Troufáme si tvrdit, že minimálně jeden z nich za komfortní zónu všech rozhodně půjde.

Kdo jsou autoři či organizátoři výletů?

To je celý širší tým okolo nás, který čítá studenty Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a Ateliéru intermedii brněnské FaVU, mezioborový tým studentů z JAMU, dále kolektiv Czechia a Michala Pěchoučka. Jeden výlet připravujeme i my tři.

Vybírali jste lokality, zejména cíle výletů, podle nějakého klíče?

Dalo by se říct, že máme klíč v dramaturgických okruzích. Vytvořili jsme šest kategorií, které nesou spektrum a vážou se k národnostnímu specifiku. Jako například kultura, příroda, mytologie, téma vztahu práce a společnosti. Lokality jako takové ale už vybírali samotní autoři, kteří vytvářejí i program jednotlivých výletů.

Anna Chrtková

Považujete (pražský) umělecký svět za „uzavřený“? Jde podle vás o „sociální bublinu“?

Rozhodně je to sociální bublina, jako ostatně všechny jiné. Ale nejenom sociální, ale i kulturní – ta nás především pálí. Rozumí vaši rodiče tomu, co děláte? Naši teda ne. A to je i cíl naší expozice a našich výletů – nemít na sebe nárok, že děláme ,To Umění, které je chápáno pouze v našem uměleckém okruhu. Jde nám právě o setkávání jiných kruhů. Ve velkých městech se ukazuje reprezentativní kultura, která mimo ně pokulhává. V tomto kontextu považujeme expanzi PQ mimo Prahu za zásadní, důležité je pro nás právě to setkání.

Chápu to tak, že svými výlety přislibujete autenticitu – autentické Česko, potažmo autentickou kulturu mimo instituce a kulturní centrum Prahy. Je pro vás autenticita v umění zásadní?

No, to je těžká otázka. My vlastně tvoříme hyperrealismus, spíše než autenticitu. Protože ty situace, které na výletech-exkurzích vzniknou, jsou ve své podstatě řízené, režírované, animované. Návštěvníci jsou vloženi do konkrétní situace a je na nich, jak se zachovají, stejně jako na obyvatelích našich destinací.

Jan Matýsek kostýmovaný

Jakou roli tedy má ve vašich výletech jejich účastník, tedy divák?„Divák-účastník jede na výlet nebo na víc výletů. To je jeho základní aktivita. Dále je nositelem situace, je pilířem oné hyperreality, kterou stavíme, protože bez něj by nevznikla. Zároveň je ale každý účastník svobodný. Je to sice exkurze, ale je tam sám za sebe. Ve svém jednání má volnou ruku.“

Anna Chrtková v zrcadle (dějin?)

Co si od vlastního projektu slibujete?

Doufáme, že se podaří vytvořit situace, které budou vyvolávat otázky. Otázky o vztahu jednotlivce k ostatním, vztahu centra a regionu, o vztahu k lidem, kteří nemají blízko k umění. Chceme rozvést dialog. Zažít ,to´ společně, necítit se rozděleně. Je to o něčem společném a my sami nevíme, do čeho jdeme. Je jedno, kdo co dělá. Prostě se jede na výlet za někým, za něčím…“

Na závěr mám ještě dvě otázky přímo související s vaším oborem. Jaký je vztah vašeho projektu k současné scénografii?

Necítíme to jednoznačně jako cílený komentář nebo úder současné scénografii. Naše kontexty přesahují scénografii. Scénografie sama o sobě se vystavovat nedá. Je to o situaci, o vztahu, atmosféře. Místo toho, abychom vystavovali prázdný design, raději vytvoříme situaci.“

Andrea Dudková. Směje se? Anebo rozjímá?

A jak vy – umělecký tým – scénografii chápete? Najdete definici, na které se shodujete?

Rozhodně se všichni shodujeme v tom, že scénografie je pro nás situace, nějaký rámec dialogu, vztahu. Určitě to není jenom materiál.“

Amálie Bulandrová,

Czech Theatre Magazine,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN