ŠKRABAL hned ve dvou rolích

Právě vychází kniha »My jsme tři« německého dramatika Wolframa Hölla. Byla scénickým čtením pokřtěna a poctěna, letos jako druhá, hned po knize od Klause!

Studio Rote uvedlo ve čtvrtek 21. 11. ve 20.00 v Divadle Na zábradlí (Eliadově knihovně) scénické čtení Wolframa Hölla: „My jsme tři“. A to u příležitosti křtu stejnojmenné publikace v překladu Zuzany Augustové. Jedná se o první knižní překlad oceňovaného německého dramatika, básníka a rozhlasového autora. Studio Rote ji vydává ve spolupráci s platformou pro současnou poezii Psí víno. V jejím scénickém čtení se, v režii Ondřeje Škrabala, představili Ivana Uhlířová, Jiří Černý a Vojtěch Bartoš. Akce proběhla v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Vstup na tuto akci byl zdarma.

Poetický text Wolframa Hölla, připomínající rozhlasové hry Ernsta Jandla, opisuje pomocí rytmizovaných veršů vývoj novorozence, který trpí trisomií. Lékaři mu dávají pouze rok života, ale rodiče přesto chtějí všechno zvládnout. Liduprázdný kanadský ostrov, kam se odstěhují, ovšem donutí mladý pár přehodnotit vlastní život a vyrovnat se s realitou, kterou doposud přehlížel. Text „My jsme tři“ do češtiny přeložila držitelka Ceny Josefa Jungmanna Zuzana Augustová, která již pro české čtenáře objevila autory jako Thomas Bernhard nebo Elfriede Jelinek. „Wolfram Höll je ze současných německy píšících dramatiků zřejmě formálně nejradikálnější – nejvíce se přibližuje experimentální poezii,” doplňuje překladatelka.

Text byl slavnostně uveden scénickým čtením 21. listopadu ve 20.00 v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí. Jako ústřední dvojice se představili dvojnásobná držitelka Ceny Alfréda Radoka Ivana Uhlířová a člen zdejšího souboru Jiří Černý. Všechny ostatní postavy textu ztvárnil Vojtěch Bartoš (BodyVoiceBand, Divadlo na Vinohradech). O původní hudbu se postarala Eliška Míkovcová (pale&coy).

 Pro Studio Rote je to letos už druhá scénická skica, kterou do českého kontextu uvádí nově přeložený text. Tím prvním byla hra rakouského dramatika Händla Klause Toužím po Alpách / Tak vznikají jezera, kterou platforma prezentovala na nedávno skončeném Palm Off Festu. „Höllův ani Händlův text není možné jednoznačně zařadit jako divadelní, poetický nebo prozaický. V Česku je sice takové psaní stále vnímáno jako experiment, ale podobné texty se, myslím, daleko přesněji vztahují k současnému světu. U Wolframa Hölla je to velmi minimalistická forma na hranici živé rozhlasové hry. Tímto formátem jsme se také inspirovali při inscenování obou textů, řekl režisér a redaktor knihy Ondřej Škrabal.

Wolfram Höll: „My jsme tři“ | Studio Rote

Scénické čtení proběhlo v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka 21. listopadu 2019 ve 20 hodin v Divadle Na zábradlí, v Praze 1.


Hrají: Vojtěch Bartoš, Jiří Černý a Ivana Uhlířová
Hudba: Eliška Míkovcová
Režie: Ondřej Škrabal

Délka: 40 minut

Po scénickém čtení následoval křest knihy, kterou vydává Studio Rote ve spolupráci s Psí víno.

 Wolfram Höll: „My jsme tři“ – publikace

Z němčiny přeložila a doslovem opatřila: Zuzana Augustová

Překlad francouzských pasáží: Ondrej Majer ml.

Editor: Olga Pek

Grafické zpracování a sazba: Anastasia Vrublevská (ATYP)

Korektury: Jiří Suchomel

Odpovědný redaktor: Ondřej Škrabal

Rozsah: 86 stran

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

V Alfredu pod režijní taktovkou PETRA FORMANA

Wariot Ideal uvede one-man kabaret Vojty Švejdy v režii Petra Formana

Divadelní soubor Wariot Ideal, který letos slaví 10 let od svého založení, uvede premiéru představení „Iluzionista“. Konkrétně ve čtvrtek 28. listopadu 2019 v divadle Alfred ve dvoře. K režii soubor poprvé přizval známého divadelníka Petra Formana. Jedinou postavou one-man kabaretu – v podání mima Vojty Švejdy – je nenapravitelný milovník divadla a notorický snaživec, který se v umolousaných kulisách pokouší hrát velké divadlo. Groteskní sólo představí zdánlivě široký rejstřík neúspěšného barda, který chce během jediného večera předvést vše, co umí – operu, western, balet i horror. Reprízy představení proběhnou 29. a 30. listopadu a 2., 3. a 4. prosince 2019 v Alfredu ve dvoře. Předprodej vstupenek probíhá v síti GoOut. Více informací na www.wariotideal.cz.

Soubor Wariot Ideal se s one-man kabaretem „Iluzionista“ vrací ke svým počátkům a navazuje na úspěšné a oceňované sólové klauniády „Bliss“ nebo „Albert se bojí“. Iluzionista však není prostým návratem k moderní pantomimě či klaunérii, ale spíš ironickou i umanutou směsí všech dostupných jevištních disciplín. „Moc si vážím divadelníků vrhajících se za svými iluzemi a sny do neznáma v naději, že naplní očekávání lidí, kteří divadelnímu řemeslu a té iluzi stále ještě věří. Vojtovo odhodlání a neutuchající zanícení pro herecké umění je obrovské. Přestože si uvědomuje, že se mu během podávání mistrovského výkonu na jevišti může stát, že z hlediště zazní věta z Rychlých šípů:  ,..ten běží jako sloní mládě!‘,“ dodává režisér Petr Forman.

Vojtěch Švejda a v pozadí hlava režiséra Petra Formana

Švejdův „Iluzionista“ v představení střídá nejrůznější žánry, role i kostýmy, aniž si stačí všimnout, že zajatcem světa iluzí je především on sám. Je přesvědčený, že čím více toho ukáže, tím více se lidé budou bavit. „Považuje se za krále iluze a snaží se o jakési, epochální‘ dílo. Čím dál víc začíná být jasné, že se jedná spíše o smutnou lidskou existenci, která ovšem ve svém snažení vytrvá až do konce,“ říká mim a autor představení Vojta Švejda. 

Wariot Ideal:

»Iluzionista«

Premiéra: 28. 11. 2019 ve 20.00

Reprízy: 29. 11., 30. 11., 2. 12., 3. 12., 4. 12. 2019

v divadle Alfred ve dvoře – Františka Křížka 36, Praha 7

 Hraje: Vojta Švejda

Režie: Petr Forman

Hudba: Jan Kalivoda

Světla: Jan Dőrner

Produkce: Milena Dőrnerová

Technická spolupráce: Petr Horký a Jan Niesyt

Výtvarná spolupráce: Josef Sodomka

Kostýmní výtvarnice: Lenka Polášková, realizováno na dílnách LenMi

Grafik plakátu: Štěpán Malovec

Foto: Jana Láberová a Bohouš Pospíšil

PR: Eliška Míkovcová

Poděkování: Matěj Forman

Vstupenky: goout.net/cs/divadlo/iluzionista/bsgue/+uodao/

FB událost:

 www.facebook.com/events/569691077133660/

Foto: Jana Láberová

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

V divadle PONEC trilogie konec

Spitfire Company uvede závěrečný, konkrétně třetí, díl trilogie „Constellations“! Miřenka Čechová, Markéta Vacovská a Never Sol v akci. To vše v režii Petra Boháče.

Divadelní soubor Spitfire Company připravuje premiéru posledního dílu trilogie „Constellations“ s podtitulem „My Son Looking to the Sun“. Ta proběhne 25. a 26. listopadu 2019 od 20.00 v pražském divadle Ponec. Na scéně se tentokrát setkají tři výrazná umělecká jména: tanečnice Miřenka Čechová a Markéta Vacovská s hudebnicí Sárou Vondráškovou aka Never Sol. Třetí část trilogie se zaměří na procesy, v nichž se člověk uzdravuje pomocí očistných rituálů, které v konečném důsledku mají za cíl zrodit „nového člověka”. Soubor navazuje na oceňované předchozí díly „Before I Say Yes“ a „Time For Sharing“. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v síti GoOut. Více informací na www.spitfirecompany.cz a www.divadloponec.cz.

Spitfire Company se v novém představení inspirují mimo jiné rozhovorem Martina Heideggera z roku 1966, ve kterém se filozof po dvaceti letech mlčení poprvé vymezil vůči kritice svého angažmá v Hitlerově NSDAP. Rozhovor ovšem dodnes zachycuje originální náhled na stav světa. „Heidegger před svou smrtí řekl: ‚Už jenom nějaký Bůh nás může zachránit,‘ aniž by dodal, jak příchod takového Boha bude vypadat,” přibližuje svou inspiraci umělecký šéf souboru Petr Boháč a doplňuje: „Když se dívá ke slunci dítě a dospělý, každý z nich vidí něco jiného. Kde dospělý zahlédne zkázu, může dítě vidět nový začátek. Toto znovuzrození v sobě vždy obsahuje něco ďábelského.“

Constellations III.“ budou v návaznosti na první dvě části trilogie postaveny na silné hudební složce. V představení vystoupí jak zakladatelka Spitfire Company, performerka Miřenka Čechová, tak tanečnice Markéta Vacovská. Ta získala za svá sólová představení tři ceny Divadelních novin, mezinárodní cenu Herald Angel Award či dvě nominace na mezinárodní ocenění Total Theatre Award. Poprvé bude se souborem spolupracovat hudebnice a skladatelka Sára Vondrášková aka Never Sol. Rozšíří tak řady výrazných jmen, které připravují pro představení Spitfire Company původní hudbu (Orchestr Berg, Lenka Dusilová nebo Martin Tvrdý).

»Constellations III. My Son Looking to the Sun«

  1. a 26. listopadu 2019 ve 20.00

Ponec – divadlo pro tanec, Husitská 24a, Praha 3

Vstupné: 195 / 250 Kč

Předprodej vstupenek v síti: bit.ly/Constellations3

FB událost: fb.com/events/2381076638809697/

Trailer: https://youtu.be/7wJAw6F3JKk

 Režie: Petr Boháč

Choreografie: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová

Hudba: Sára Vondrášková

Hrají: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová, Sára Vondrášková

Light design: Pavla Beranová, Jiří Šmirk

Kostýmy: Petra Vlachynská

Zvuková konzultace: Martin Tvrdý

Produkce: Bára Repická

Zahraniční produkce: Tereza Havlíčková

PR a tiskový servis: Eliška Míkovcová

Koprodukce: Tanec Praha / Ponec – divadlo pro tanec, Hessischen Staatsballetts Darmstadt

Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Česko-německý fond budoucnosti

Petr Boháč je režisér, scénograf, vystudovaný odborník na českou literaturu. Domovská skupina Spitfire Company, kterou založil společně se svou ženou Miřenkou Čechovou, sídlí v Praze s přesahem do mezinárodního kontextu. Několik jeho režií obdrželo mezinárodní i tuzemská ocenění jako například The Herald Angel Award, Aerowaves Priority Companies 2014, Ceny Divadelních novin, Ceny festivalu Next Waves, Ceny České taneční platformy. V současnosti je také dramaturgem Divadla Paláce Akropolis zaměřující se na cross-over projekty a uměleckým šéfem Mezinárodního festivalu Nultý bod.

Miřenka Čechová je česká performerka, choreografka a režisérka. Získala Ph.D. v oblasti režie fyzického divadla na HAMU v Praze. Jako režisérka a choreografka vytvořila více než 25 produkcí: „Miss Amerika“ (2018), „Konec člověka“, „Doba z druhé ruky“ (2018), „Fragmenty milostných obrazů“ (2017), „Opera and the French Revolution“ (2016, režie) pro Operu Lafayette, Lisner Auditorium ve Washington DC a Rose Hall v Lincoln Center New York, „Lessons of Touch“ (2015, koncept, režie), „Sniper’s Lake“ (2015, režie, choreografie), FAiTH (2014, režie, choreografie a tanec), „Krevety à la Indigo“ (2013, režie), S/He is Nancy „Joe“ (2012, koncept, choreografie a tanec) ad.

Markéta Vacovská je performerka a choreografka, absolventka AMU v Praze – obor pantomima. Se Spitfire Company spolupracovala například na projektech: „Constellations I.“, „One Step Before the Fall“, „Bad Clowns“, „Procesy 10/48/7830“, „Nedotknutelní“, „Krevety á la Indigo“ a jiné. Za projekt „One Step Before The Fall“ získala ocenění Tanečnice roku 2013 v rámci festivalu Česká taneční platforma a Cenu divadelních novin za choreografii a tanec. Představení bylo zařazeno mezi TOP20 evropské taneční platformy Aerowaves 2014.

Never Sol, vlastním jménem Sára Vondrášková, je česká zpěvačka, producentka a skladatelka. Její hudba se nese v melancholických náladách a zvuk její tvorby je založen na analogových syntezátorech a zpěvu. Zatím poslední album „Chamaleo“ vydala na podzim 2018, kdy vyšlo pod hlavičkou Supraphonu. Deska byla nominovaná na cenu Anděl za rok 2018 v kategorii sólová interpretka.

Spitfire Company je progresivní české divadelní uskupení obdrželo několik tuzemských i zahraničních ocenění – opakovaně Cenu Divadelních novin, The Herald Angel Award, cenu DNA, cenu Skupovy Plzně, nominaci na Cenu divadelní kritiky a další. Spitfire Company se kontinuálně věnují dvěma hlavním tematickým linkám. Za prvé reflektují současné i v minulosti zakoušené palčivé společenské otázky: V tomto duchu se nesly inscenace jako „Proces -… o Miladě Horákové“, „Konec — člověka“, „Doba z druhé ruky“, představení, které vzniklo na základě díla běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, „ČEZko Forever“ o tajně pořízených nahrávkách lobbingu největší české firmy či „Antiwords“ inscenované na základě Havlovy jednoaktovky „Audience“. Druhá linie je mnohem introspektivnější, poetičtější, zabývající se jemnými záchvěvy lidské psychologie, konkrétní životní tragédií nebo prožíváním krásy všedního dne. Mezi ně patří úspěšně mezinárodní projekty „One Step Before the Fall“, „Vypravěč“ anebo „Animal Exitus“.

Projekty Spitfire Company jsou podporovány v letech 2018-2020 víceletým grantem ve výšce 1 400 000 Kč.

Foto: Vojtěch Brtnický

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Synové MILOŠE FORMANA s mimem VOJTOU ŠVEJDOU

Wariot Ideal uvede one-man kabaret Vojty Švejdy v režii Petra Formana a za spolupráce jeho dvojčete Matěje. Premiéra již koncem listopadu!

Divadelní soubor Wariot Ideal, který letos slaví 10 let od svého založení, uvede premiéru představení Iluzionista ve čtvrtek 28. listopadu 2019. A to v divadle Alfred ve dvoře. K režii soubor poprvé přizval známého divadelníka Petra Formana. Jedinou postavou one-man kabaretu – v podání mima Vojty Švejdy – je nenapravitelný milovník divadla a notorický snaživec, který se v umolousaných kulisách pokouší hrát velké divadlo. Groteskní sólo představí zdánlivě široký rejstřík neúspěšného barda, který chce během jediného večera předvést vše, co umí – operu, western, balet i horror. Reprízy představení proběhnou 29. a 30. listopadu a 2., 3. a 4. prosince 2019 v Alfredu ve dvoře. Předprodej vstupenek probíhá v síti GoOut. Více informací na www.wariotideal.cz.

Soubor Wariot Ideal se s one-man kabaretem Iluzionista vrací ke svým počátkům a navazuje na úspěšné a oceňované sólové klauniády Bliss nebo Albert se bojí. Iluzionista však není prostým návratem k moderní pantomimě či klaunérii, ale spíš ironickou i umanutou směsí všech dostupných jevištních disciplín. „Moc si vážím divadelníků vrhajících se za svými iluzemi a sny do neznáma v naději, že naplní očekávání lidí, kteří divadelnímu řemeslu a té iluzi stále ještě věří. Vojtovo odhodlání a neutuchající zanícení pro herecké umění je obrovské. Přestože si uvědomuje, že se mu během podávání mistrovského výkonu na jevišti může stát, že z hlediště zazní věta z Rychlých šípů: ,..ten běží jako sloní mládě!‘,“ dodává režisér Petr Forman.

Švejdův Iluzionista v představení střídá nejrůznější žánry, role i kostýmy, aniž si stačí všimnout, že zajatcem světa iluzí je především on sám. Je přesvědčený, že čím více toho ukáže, tím více se lidé budou bavit. „Považuje se za krále iluze a snaží se o jakési ,epochální‘ dílo. Čím dál víc začíná být jasné, že se jedná spíše o smutnou lidskou existenci, která ovšem ve svém snažení vytrvá až do konce,“ říká mim a autor představení Vojta Švejda.

Wariot Ideal: »Iluzionista«

Premiéra: 28. 11. 2019 ve 20.00

Reprízy: 29. 11., 30. 11., 2. 12., 3. 12., 4. 12. 2019

v divadle Alfred ve dvoře – Františka Křížka 36, Praha 7

Vstupenky: goout.net/cs/divadlo/iluzionista/bsgue/+uodao/

FB událost:

www.facebook.com/events/569691077133660/

Hraje: Vojta Švejda

Režie: Petr Forman

Hudba: Jan Kalivoda

Světla: Jan Dőrner


Produkce: Milena Dőrnerová

Technická spolupráce: Petr Horký a Jan Niesyt

Výtvarná spolupráce: Josef Sodomka

Kostýmní výtvarnice: Lenka Polášková, realizováno na dílnách LenMi

Grafik plakátu: Štěpán Malovec

Foto: Jana Láberová a Bohouš Pospíšil

PR: Eliška Míkovcová

Poděkování: Matěj Forman

Wariot Ideal působí jako výrazný hráč na české alternativní scéně od roku 2009. Pravidelně se účastní významných tuzemských i zahraničních festivalů. Tvůrčí seskupení tvoří stabilní jádro: mim Vojta Švejda, zvukový mág a skladatel Jan Kalivoda, světelný designér a scénograf Jan Dőrner a produkční Milena Dőrnerová. Společně se věnují nejen improvizovaným pořadům a pohybovému, pantomimickému a fyzickému divadlu, ale i tvorbě celovečerních činoherních představení pro dospělé i děti.

Vojta Švejda je herec, mim, pedagog a divadelní autor. Vystudoval HAMU v Praze – obor Nonverbální a Komediální divadlo. Spoluzakládal divadelní skupinu Krepsko, kde sedm let působil jako herec a autor. V roce 2009 založil divadelní skupinu Wariot Ideal, kde se věnuje autorské divadelní tvorbě. V roce 2012 získal cenu “Divadelní DNA” – za vysokou uměleckou a tvůrčí integritu a reprezentaci nového českého autorského divadla v zahraničí – a ocenění České taneční platformy za představení Albert se bojí. V současné době hostuje v Divadle bratří Formanů. Svou tvorbu prezentoval ve více než 15 zemích světa.

Petr Forman je český herec, divadelník a režisér. Studoval na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. První zkušenosti nabral v loutkovém souboru Pedluke Padluke. Ještě na škole se spolužáky založil seskupení Akabal a Tuju. Spolu se svým bratrem Matějem stáli u zrodu Divadelních poutí na Střeleckém ostrově a později založili vlastní kočovnou společnost. Mezi nejúspěšnější představení Divadla bratří Formanů patří Barokní opera, Nachové plachty, Obludarium nebo aktuální Deadtown. Další významné projekty bratří Formanů Bouda a Loď Tajemství vznikly ve spolupráci se slavnou francouzskou La Volière Dromesco. Jako režisér hostoval i v jiných divadlech po světě. V Česku asi největší díla vznikla pro Národní divadlo – opera Kráska a Zvíře, Dobře placená procházka a Čarokraj. Za svoji celoživotní činnost v oblasti kultury byl odměněn možností spolupracovat s mimem Vojtou Švejdou.

Foto: Jana Láberová a Bohouš Pospíšil

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bůh a „nový člověk” podle SPITFIRE COMPANY

Miřenka Čechová, Markéta Vacovská a Never Sol v posledním díle trilogie „Constellations“. Kde? V Divadle PONEC!

Divadelní soubor Spitfire Company připravuje premiéru posledního dílu trilogie „Constellations“ s podtitulem „My Son Looking to the Sun“, která proběhne 25. a 26. listopadu 2019 od 20.00 hodin v pražském divadle Ponec. Na scéně se tentokrát setkají tři výrazná umělecká jména: tanečnice Miřenka Čechová a Markéta Vacovská s hudebnicí Sárou Vondráškovou aka Never Sol. Třetí část trilogie se zaměří na procesy, v nichž se člověk uzdravuje pomocí očistných rituálů, které v konečném důsledku mají za cíl zrodit „nového člověka”. Soubor navazuje na oceňované předchozí díly Before I Say Yes a Time For Sharing. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v síti GoOut. Více informací na www.spitfirecompany.cz a www.divadloponec.cz.

Spitfire Company se v novém představení inspirují mimo jiné rozhovorem Martina Heideggera z roku 1966, ve kterém se filozof po dvaceti letech mlčení poprvé vymezil vůči kritice svého angažmá v Hitlerově NSDAP. Rozhovor ovšem dodnes zachycuje originální náhled na stav světa. Heidegger před svou smrtí řekl: ‚Už jenom nějaký Bůh nás může zachránit,‘ aniž by dodal, jak příchod takového Boha bude vypadat,” přibližuje svou inspiraci umělecký šéf souboru Petr Boháč a doplňuje: “Když se dívá ke slunci dítě a dospělý, každý z nich vidí něco jiného. Kde dospělý zahlédne zkázu, může dítě vidět nový začátek. Toto znovuzrození v sobě vždy obsahuje něco ďábelského.“

Constellations III.“ budou v návaznosti na první dvě části trilogie postaveny na silné hudební složce. V představení vystoupí jak zakladatelka Spitfire Company, performerka Miřenka Čechová, tak tanečnice Markéta Vacovská, jež získala za svá sólová představení tři ceny Divadelních novin, mezinárodní cenu Herald Angel Award či dvě nominace na mezinárodní ocenění Total Theatre Award. Poprvé bude se souborem spolupracovat hudebnice a skladatelka Sára Vondrášková aka Never Sol. Rozšíří tak řady výrazných jmen, které připravují pro představení Spitfire Company původní hudbu (Orchestr Berg, Lenka Dusilová nebo Martin Tvrdý).

»Constellations III.

My Son Looking to the Sun«

25. a 26. listopadu 2019 ve 20.00

Ponec – divadlo pro tanec, Husitská 24aPraha 3

Vstupné: 195 / 250 Kč

Předprodej vstupenek v síti: bit.ly/Constellations3

FB událost: fb.com/events/2381076638809697/

Režie: Petr Boháč

Choreografie: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová

Hudba: Sára Vondrášková

Hrají: Markéta Vacovská, Miřenka Čechová, Sára Vondrášková

Light design: Pavla Beranová, Jiří Šmirk

Kostýmy: Petra Vlachynská

Zvuková konzultace: Martin Tvrdý

Fotografie: Vojtěch Brtnický

Produkce: Bára Repická

Zahraniční produkce: Tereza Havlíčková

PR a tiskový servis: Eliška Míkovcová

Koprodukce: Tanec Praha / Ponec – divadlo pro tanec, Hessischen Staatsballetts Darmstadt

Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Česko-německý fond budoucnosti

Kdo je kdo?

Petr Boháč je režisér, scénograf, vystudovaný odborník na českou literaturu. Domovská skupina Spitfire Company, kterou založil společně se svou ženou Miřenkou Čechovou, sídlí v Praze s přesahem do mezinárodního kontextu. Několik jeho režií obdrželo mezinárodní i tuzemská ocenění jako například The Herald Angel Award, Aerowaves Priority Companies 2014, Ceny Divadelních novin, Ceny festivalu Next Waves, Ceny České taneční platformy. V současnosti je také dramaturgem Divadla Paláce Akropolis zaměřující se na cross-over projekty a uměleckým šéfem Mezinárodního festivalu Nultý bod.

Miřenka Čechová je česká performerka, choreografka a režisérka. Získala Ph.D. v oblasti režie fyzického divadla na HAMU v Praze. Jako režisérka a choreografka vytvořila více než 25 produkcí: Miss Amerika (2018), Konec člověka. Doba z druhé ruky (2018), Fragmenty milostných obrazů (2017), Opera and the French Revolution (2016, režie) pro Operu Lafayette, Lisner Auditorium ve Washington DC a Rose Hall v Lincoln Center New York, Lessons of Touch (2015, koncept, režie), Sniper’s Lake (2015, režie, choreografie), FAiTH (2014, režie, choreografie a tanec), Krevety à la Indigo (2013, režie), S/He is Nancy Joe (2012, koncept, choreografie a tanec) ad.

Markéta Vacovská je performerka a choreografka, absolventka AMU v Praze – obor pantomima. Se Spitfire Company spolupracovala například na projektech: Constellations I., One Step Before the Fall, Bad Clowns, Procesy 10/48/7830, Nedotknutelní, Krevety á la Indigo aj. Za projekt One Step Before The Fall získala ocenění Tanečnice roku 2013 v rámci festivalu Česká taneční platforma a Cenu divadelních novin za choreografii a tanec. Představení bylo zařazeno mezi TOP20 evropské taneční platformy Aerowaves 2014.

Never Sol, vlastním jménem Sára Vondrášková, je česká zpěvačka, producentka a skladatelka. Její hudba se nese v melancholických náladách a zvuk její tvorby je založen na analogových syntezátorech a zpěvu. Zatím poslední album Chamaleo vydala na podzim 2018, kdy vyšlo pod hlavičkou Supraphonu. Deska byla nominovaná na cenu Anděl za rok 2018 v kategorii sólová interpretka. 

Spitfire Company

Progresivní české divadelní uskupení obdrželo několik tuzemských i zahraničních ocenění – opakovaně Cenu Divadelních novin, The Herald Angel Award, cenu DNA, cenu Skupovy Plzně, nominaci na Cenu divadelní kritiky a další. Spitfire Company se kontinuálně věnují dvěma hlavním tematickým linkám. Za prvé reflektují současné i v minulosti zakoušené palčivé společenské otázky: V tomto duchu se nesly inscenace jako Proces -… o Miladě Horákové, Konec — člověka. Doba z druhé ruky, představení, které vzniklo na základě díla běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, ČEZko Forever o tajně pořízených nahrávkách lobbingu největší české firmy či Antiwords inscenované na základě Havlovy jednoaktovky Audience. Druhá linie je mnohem introspektivnější, poetičtější, zabývající se jemnými záchvěvy lidské psychologie, konkrétní životní tragédií nebo prožíváním krásy všedního dne. Mezi ně patří úspěšně mezinárodní projekty One Step Before the Fall, Vypravěč nebo Animal Exitus.

Foto: Vojtěch Brtnický

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival »NULTÝ BOD« – hudba trochu jinak

Nové sonické dimenze na festivalu Nultý bod 2019: Barbara Ellison, MimiCof, Mʊdʌki a další…

Mezinárodní divadelní a taneční festival „Nultý bod” přidává už druhým rokem doprovodný hudební program, který se letos věnuje tématu nových sonických dimenzí. Kurátorkou dvou tematických večerů je Mary C (Kreaton, Radio Wave). V pátek 19. července představí své prostorové kompozice na kvadrofoním zvuku výzkumnice Barbara Ellison a hudebnice a spoluzakladatelka akcí phonon Polina Khatsenko alias mʊdʌki. V sobotu 20. července nabídne japonská hudebnice Midori Hirano alias „MimiCof“ svůj osobitý přístup k hudební produkci. Působivou hudební selekcí festival zakončí domácí multimediální umělkyně Ida Elastic. Součástí programu bude také sobotní workshop základů práce s hudebním softwarem Ableton Live určený nejen pro hudebníky/ice. Workshop povede německá skladatelka, producentka a lektorka Donna Maya. Hudebně performativní festivalovou sekci doplní také několik vstupů washingtonského hudebního tělesa Interference Collective, které se zaměřuje na nová média. Kompletní program festivalu najdete na stránkách www.nultybod.cz. Vstupenky lze zakoupit v předprodeji GoOut.

V loňském roce festival představil avantgardní umělkyně pohybující se mezi surreálným popem, doom folkem, hloubavou konceptuální elektronickou hudbou a sonickou poezií. Vystoupily Perera Elsewhere, TouchieTouchie, Lucrecia Dalt a Enchanted Lands. Letošní hudební program se zaměří na sonický transhumanismus, prostorový zvuk a nové melodické tvary. Program je součástí projektu ,No One Future´, který vznikl ve spolupráci s Palácem Akropolis a německým festivalem CYNETART a Trans-Media-Academie Hellerau. Jeho poslání je tedy odkrývání pestrosti, nejen ve zvukovém umění, ale také kritické myšlení o tom, jak hudbu posloucháme, a jak je propojená s důležitými společenskými tématy,“ říká k dramaturgii kurátorka doprovodného hudebního programu Mary C.

Hlavním hostem prvního večera v pátek 19. července je zvuková umělkyně, skladatelka a výzkumnice Barbara Ellison pocházející z Irska. V současné době vyučuje na prestižní škole Sonology v nizozemském Haagu. Ve svém výzkumu se zabývá sonickými fantomy a zvukovými přeludy. V živé performanci využívá počítačovou syntézu řeči a počítačovým strukturám dává lidský hlas. Pomocí repetice vytváří překvapivé novotvary – novou řeč morfující do podivného hudebního jazyka. Slova se tak přelévají do rytmických, melodických a harmonických struktur a vzniká tak cyklus transhumanistických písní „Cybersongs“. Jako support vystoupí zvuková umělkyně, producentka a sound designérka Polina Khatsenko alias mʊdʌki, pocházející z běloruského Minsku. V současné době studuje na Fakultě umění a designu v ateliéru time-based media na UJEP, kde se věnuje tématům prostorového zvuku a deep listening. Je spoluzakladatelkou kolektivu phonon, který v Ústí nad Labem pravidelně posluchačům nabízí nové sonické zážitky a možnosti vnímání zvukového umění jinak. Ve své tvorbě pracuje převážně s vlastními nahrávkami a je ovlivněna hudbou 50. a 80. let jako musique concréte, minimalismus nebo německá avantgardní hudba. V rámci Nultého bodu zahraje na kvadrofonní zvuk svou elektroakustickou kompozici tvořenou postprodukcí autorských nahrávek, zejména cimbálu a elektromagnetického záření rozličných zdrojů.

Ida Elastik se představí v sobotu 20. 7.  ve 22.00 hodin

V sobotu 20. července ovládne Kampus Hybernská japonská hudebnice, skladatelka a producentka Midori Hirano. Hirano původně studovala klasickou hru na klavír. Její kompozice jsou tak často psané pro klasické akustické nástroje. Využívá ale také digitální zvuky a terénní nahrávky. Kromě své vlastní tvorby se věnuje skládání filmové hudby, audiovizuálním instalacím nebo hudbě k tanečním představením. Ve svém projektu MimiCof zkoumá jemné rytmické struktury a kreslí neobvyklé melodické tvary. Vystupovala na mnoha zásadních festivalech jako CTM nebo Heroines of Sound, ale také v rámci Boiler Room Berlin. Její třetí album „Moon Synch“, které vydala na labelu Alien Transistor, je postaveno na experimentech s modulárním syntezátorem Dona Buchly. Po koncertě MimiCof vystoupí s DJ setem Ida Elastik – multimediální umělkyně, organizátorka fem-powered klubových večerů Estrogen a DJka s velmi působivou selekcí širokého spektra klubové hudby.

Kompletní program festivalu najdete na www.nultybod.cz.

Barbara Ellison vystoupí v pátek 19. července

HUDEBNÍ PROGRAM NULTÝ BOD 2019

PÁTEK / FRIDAY

19.7. 2019 | KAMPUS Hybernská

KONCERTY / CONCERTS

20.00 INTERFERENCE COLLECTIVE: https://www.interferencecollective.com

21.00 POLINA KHATSENKA (live kvadrofonní): https://soundcloud.com/mudaki

22.00 BARBARA ELLISON (live kvadrofonní): https://barbaraellison.com

 

SOBOTA / SATURDAY

20.7. 2019 | KAMPUS Hybernská

WORKSHOP / WORKSHOP

16.00 – 19.00 Ableton Live intro nejen pro hudebníky/ice

w/ DONNA MAYA

KONCERTY / CONCERTS

21.00 MIMICOF (live): midorihirano.com/works

22.00 IDA ELASTIK (dj set): https://soundcloud.com/idaelastic

Mʊdʌki

Více informací na: www.nultybod.cz

Facebook: fb.com/nultybod

Předprodej vstupenek: goout.net/cs/festivaly/nulty-bod-2019/vxfje

Eliška Míkovcová,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražské Quadriennale 2019 finišuje do cíle!

Poslední víkend. █ Nenechte si ujít audiovizuální projekt 36Q° v Malé sportovní hale na Výstavišti! █ Experiment s měnícími se hranicemi. █

Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie na světě, která se v české metropoli koná jen jednou za čtyři roky, má před sebou poslední víkend. Nenechte si ujít jeden z nejvýraznějších projektů, který přetvořil celou Malou sportovní halu na Výstavišti v prostředí, kde umění potkává nejnovější technologie – od hudby přes světelný design až po virtuální realitu či senzorické zážitky. Jako hlavní část projektu „36Q˚“ vznikla v celém prostoru haly interaktivní instalace „Blue Hour“. Ve spolupráci s mnoha dalšími osobnostmi z nejrůznějších oborů ji připravil audiovizuální umělec Romain Tardy. V uměleckém týmu byla například výtvarnice Tereza Stehlíková či světelná designérka Pavla Beranová. Akreditace i kompletní program Pražského Quadriennale jsou k dispozici na www.pq.cz, jednodenní vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.

Projekt „36Q˚“ („tři sta šedesátka“) představuje scénografii jako prostředí, kde technologie a umění splývají, aby vytvořily jedinečný zážitek. Kurátoři Markéta Fantová a Jan K. Rolník proměnili celou Malou sportovní halu v interaktivní smyslové prostředí, kde dostávají prostor obory jako světelný design, video projekce, zvukový design a kompozice nebo virtuální realita, taktilní design a kreativní kódování. Projekt je založený na intenzivní týmové spolupráci a propojuje zkušené umělce se začínajícími designéry za účelem kolektivní tvorby. Kurátorský a umělecký tým se zaměřil na experimentování s měnícími se hranicemi mezi „nehmotným“ či „virtuálním“ a „skutečným“ světem. Centrem „36Q°“ je imerzivní instalace „Blue Hour“ vznikající pod vedením audiovizuálního umělce Romaina Tardyho. Toho si mohou návštěvníci pamatovat například z loňského Signal festivalu, kde svou instalací oživil kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně.

Blue Hour (modrá hodina) je označení pro denní dobu těsně před setměním, kdy se šeří a vše okolo dostává nejčastěji právě modrou barvu. Přeneseně by měl název také odkazovat k nejasné hranici mezi dvěma jevy nebo světy: mezi dnem a nocí, virtuálním a reálným, fyzickým a digitálním. V širším slova smyslu by tento „tranzitní stav“, měl vypovídat o dnešní době, která se nachází na rozhraní předdigitální a podigitální éry a na počátku internetové provázanosti,“ vysvětluje umělecký lídr projektu Romain Tardy.

Na instalaci „Blue Hour“ se podílel tvůrčí tým složený z šesti pracovních skupin. Jejich vedoucími byli: Pavla Beranová (světelný design), Robert Kaplowitz (zvukový design), Tereza Stehlíková (senzorická prostředí), Shannon Harvey (systémová integrace), John Richards (experimentální zvuk) a Paul Cegys s Jorisem Weijdomem (virtuální realita).

Projekt „36Q˚“ vznikl díky materiální podpoře firmy Robe a dalších technologických a vývojářských partnerů, kterým se daří posouvat hranice oboru.

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru probíhá až do 16. června na pražském Výstavišti, ostrově Štvanice, v prostorách DAMU a na mnoha dalších místech. Návštěvníkům nabízí expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek. Více na www.pq.cz.

Foto: Tomáš Brabec

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Nejkrásnější věk« bude koncem června na AVU!

Diplomanti pražské AVU se představí na výstavě „Nejkrásnější věk“ (21. – 30. 6. 2019)

Sedmapadesát malířů, sochařů, kreslířů, grafiků, novomediálních a intermediálních umělců, architektů a restaurátorů představí své absolventské práce od 21. do 30. června 2019 v hlavní budově AVU a v Moderní galerii AVU.

Diplomantská výstava Nejkrásnější věk se nejen zaměří na výsledky šestiletého studia studentů Akademie výtvarných umění v Praze, ale nabídne také plány studentů do budoucna. V roce, kdy si AVU připomíná 220. výročí svého založení, se studenti i samotní pedagogové pokusí nahlédnout, jak by jejich životy i samotná AVU mohla vypadat za 5 let.

Vernisáž výstavy proběhne 20. června od 17 hodin, následovat bude afterparty ve Fuchs2. Výstavu doplní také několik komentovaných prohlídek, sousedská slavnost, performance a promítání filmu Nejkrásnější věk Jaroslava Papouška. Vstup je po celou dobu konání zdarma. Více na www.diplomanti.cz.

Výstava letošních diplomantů AVU získala svůj název Nejkrásnější věk (The Most Beautiful Age) podle stejnojmenného filmu Jaroslava Papouška z roku 1968, který se odehrává mezi tehdejšími studenty, profesory a modely sochařského ateliéru na AVU.

Malba Michaely Glozové je bez názvu

V rámci konceptu výstavy jsme požádali všechny diplomanty, vedoucí pedagogy i rektora, aby se zamysleli nad svou budoucností v horizontu pěti let,“ vysvětlují kurátoři John Hill a Tomáš Džadoň. Výstavu diplomantů vnímají jako okamžik proměny studentů v profesionály a poslední příležitost studentů spoluvytvářet tradici školy.

Po vernisáži výstavy 20. června v 17 hodin proběhne afterparty ve Fuchs2, kde zahrají Elastic, Bilej Kluk, Irako Seigen, TRAUMA, HYΛEN.

Doprovodný program letošní diplomantské výstavy nabídne například odpolední sousedskou slavnost, která proběhne 22. června od 14 do 17 hodin. Kromě tvůrčí dílny pro děti zahrnuje také komentovanou prohlídku s kurátory. V podvečer ve spolupráci s Klubem AVU proběhne projekce filmu Jaroslava Papouška Nejkrásnější věk ve venkovním letním kině. Další komentovaná prohlídka s kurátory a diplomanty je na programu 25. června od 16.30. Poté od 18 hodin proběhne performativní událost Nejkrásnější věc, kterou připravila Kočovná společnost Davida Fesla a Slávy Sobotovičové. Komentovaná prohlídka pro adepty o studium na AVU proběhne 27. června od 14 hodin, následuje prohlídka pro rodiče a veřejnost od 15.30. Poslední doprovodnou událostí bude Klimatická věštírna Kateřiny Holé a Petry Jelínkové, která se uskuteční 28. června od 15 do 20 hodin.

Skulptura Basketbalista je od Marie Videmanové

Vstup na všechny akce je zdarma. Diplomanti se letos v rámci výstavy zaměří na představy o vlastním uměleckém i osobním směřování poté, co opustí školu: Jak bude vypadat jejich život za 5 let? Jak se posune výuka v různých ateliérech? Jak bude za 5 let vypadat celá AVU? Katalog výstavy je proto koncipován jako soubor osobitých vizí absolventů školy, rektora i vedoucích jednotlivých ateliérů.

Za pět let už nikdo nebude vědět, který ateliér byl náš, protože se ateliéry budou jmenovat podle vůní. Mezi ateliéry, které budou pořádně smrdět, bude věřím patřit i Lesní vůně, tedy dnešní Grafika 2. Bude smrdět, protože nedělá čisté umění, ale pracuje s tím, co vypadá jako odpad, co ztratilo jméno, co kvasí a co špiní. Má zvláštní cit na to, jak se jedna věc protiskává do druhé, čili jak obrazy pokračují skrz různé věci,“ říká výtvarník i známý hudebník Vladimír Kokolia, vedoucí Ateliéru grafiky II.

Tuto netradiční kreaci na dvou židlích vytvořila Nikola Ema Ryšavá

Sedíme se studentkami na zahradě školy v kruhu u ohně, vyprávíme si příběhy, v pozadí v bazénu skáčou delfíni. Střídáme se s delfíny ve vyprávění, vtipkujeme spolu. Komunikujeme s pomocí piezo mikrofonů, umístěných na dně bazénu, displeje s překladačem a sluchátek. Delfíni sdílí opravdu staré legendy o vzniku světa,“ popisují Kateřina Olivová a Darina Alster z Ateliéru nových médií II.

Oborové a mediální dělení přístupů ve výuce ustupuje do pozadí. Ateliérová výuka není členěna podle médií, definuje se skrze jevy, které zkoumá, vyučuje a reprezentuje. Na AVU je Ateliér dívání, Ateliér manipulace, Ateliér povrchnosti, Ateliér soucitu, Ateliér angažovanosti, Ateliér lenosti, Ateliér arogance, Ateliér hmatu, Ateliér napodobování, Ateliér slova, Ateliér nahoty, Ateliér věcnosti, Ateliér populismu a další. Před hlavní budovou je malé náměstí a neparkují tam auta. Web AVU změnou jasu a tónu ukazuje sílu slunečního svitu nad AVU a produkci kyslíku ve Stromovce,“ popisuje budoucnost Akademie rektor Tomáš Vaněk. Podle Tomáše Džadoně a Johna Hilla, kurátorů letošní diplomantské výstavy, je jejich cílem, aby za 5 let nebyl při podobné výstavě potřeba žádný kurátor.

NEJKRÁSNĚJŠÍ VĚK

/ THE MOST BEAUTIFUL AGE

Diplomanti AVU 2019 AVU Graduates 21. – 30. 6. 2019

Vernisáž: 20. 6. Od 17.00

Afterparty od 22.00 ve Fuchs 2 DJs Elastic, Bilej Kluk, Irako Seigen, TRAUMA, HYΛEN

Vystavují: Markéta ADAMCOVÁ, Markéta BÁBKOVÁ, Ondřej BLAHA, Tereza BRUSSMANNOVÁ, Kryštof BRŮHA, Marta CELAROVÁ, Jozef ČIŽMÁR, Ondřej DOSKOČIL, Dominik FIALA, Veronika FRANKOVÁ, Michaela GLOZOVÁ, Eva HÉROVÁ, Kateřina HOLÁ, Martin HOLBA, Dominika HORNEROVÁ, Adéla CHMELOVÁ, Marie JAROŠINCOVÁ, Aneta JUKLÍČKOVÁ, Iva JURČEKOVÁ, Tomáš KAJÁNEK, Tomáš KING, Ester KNAPOVÁ, Markéta KOLÁŘOVÁ, Philipp KOLYCHEV, Rudi KOVAL, Michaela KOVALČÍKOVÁ, Alena KOŽENÁ, Filip KŮRKA, Martin MALÝ, Štěpán MOLÍN, Michal NAGYPÁL, Kateřina NOVOTNÁ, Kateřina ONDRUŠKOVÁ, Martin PETŘÍK, Xénia POLDAUFOVÁ, Martina SALOŇOVÁ, Adriana SARNOVÁ, Petra SKOŘEPOVÁ, Gabriela SLANINKOVÁ, Antonín SONDEJ, Anna SVOBODOVÁ, Šimon SÝKORA, Iveta SCHOVANCOVÁ, Marie ŠPAČKOVÁ, Petr ŠŤASTNÝ, Nikola Emma RYŠAVÁ, Barbora VALÁŠKOVÁ, David VAŇKÁT, Erika VELICKÁ, Vojtěch VERNER, Marie VIDEMANOVÁ, Anna VITOUŠOVÁ, Vendula VÍTOVÁ, Tomáš VOVES, Alžběta WIDHOLMOVÁ, Linda WRONG, Linda ZMATLÍKOVÁ

Dílo Rytíři s hořící hlavou vytvořil kombinovanou technikou i kresbou Jozef Čižmár

Kurátoři: John Hill a Tomáš Džadoň

Místo: Hlavní budova AVU, U Akademie 4, P7 Moderní galerie AVU, U Starého výstaviště 188, P7

Otevřeno: denně mezi 14 – 20 h, vstup volný.

Podrobnosti na: www.diplomanti.cz, #nejkrasnejsivek, #diplomanti, @avu_prague

Foto:

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN