KoresponDANCE ze zámku, od sádek i z pivovarského dvoru

V létě to ve městech i na venkově žije open-air festivaly. Množství diváků na nich prožívá neopakovatelnou atmosféru. Taneční festivaly zůstávaly poněkud stranou. Ačkoli speciálně tanec bourá jazykové i kulturní bariéry a je kosmopolitním prostředkem dorozumění. A právě takové možnosti tance v praxi dosvědčuje a naplňuje festival KORESPONDANCE.

TANEČNÍ MAGAZÍN se letos poprvé vypravil do Ždáru nad Sázavou na již šestý ročník festivalu KoresponDANCE. A jak následující řádky dosvědčí i ten jeden den prožitý na zámku a v jeho okolí na vlastní kůži stál za to.

Děti, kreativita a léto

Samotné akci v krásném prostředí zámku i v jeho malebném okolí však již předcházela tradiční oblíbená předehra  festivalu. Tam všude totiž probíhal od pondělí 9. července do soboty 14. – dětský tvořivý tábor. A je velice dobře, že se ve Ždáru nad Sázavou myslí i na ty nejmladší. To samozřejmě festivalu přidává na přidané hodnotě.

Na děti – nejen na účastníky tohoto tábora – se ve Ždáru nad Sázavou hodně pamatovalo. Řada výtvarných dílniček, tvořivých koutků a množství zajímavých prodejních stánků. To všechno mohlo a mělo zaujmout i ty nejmenší.

Pochopitelně i dětem patřily prohlídky Santiniho skvostu architektury, zámku i procházky kolem Konvektského i Branského rybníku.

Všude to žilo

Jedním z klíčových projektů letošního KoresponDANCE bylo vystoupení mexického souboru Foco alAire, společné se seniory z Vysočiny. Řada odborníků i laiků očekávala obdobné spojení s netajenými rozpaky. Páteční večer však potvrdil, že i takto odvážná spolupráce je životaschopná.

Americkou kulturu prezentoval na KoresponDANCE – český interpret. Jeden z nejúspěšnějších českých tanečníků street-dance Wahe. Spolupracoval již se špičkou hip-hopové scény, kterou jsou: KRS One, Big Daddy Kane nebo 50 Cent. Pro KoresponDance si Wahe, společně s uskupením Bachtale Kale Phrala, připravil street-dance představení plné funkových a soulových rytmů. Svým způsobem reflektoval vývoj a styl společenských tanců z Ameriky šedesátých až devadesátých let minulého století. Tomuto projektu patřil podvečer ve finální den festivalu – v neděli.

Evropskou scénu naopak zastupovala street-akrobatická špička světa nového cirkusu Barely Methodical Troupe. Ti jsou známi jako laureáti několika mezinárodních cen. Jim patřila sobota v amfiteátru poblíž kempu Pilák. Tam kempovala i přespávala řada návštěvníků i hostů festivalu.

Naopak až z Mexika nás přiletělo pobavit již v úvodu zmíněné Foco alAire producciones – uskupení multitalentovaných umělců. Pražští příznivci KoresponDANCE se s nimi seznámili již při „ochutnávce“ na zámku v Troji koncem června. Jejich pestré kreace si již podmanily řadu světových festivalů. A ve Žďáru nad Sázavou jim – kromě zmíněné spolupráce se seniory z Vysočiny – patřilo i sobotní dopoledne.

V Praze se v areálu Trojského zámku prezentovalo rovněž ghanské uskupení Ghana Dance Ensemble. Na KoresponDANCE jim patřilo sobotní dopoledne. A téhož dne po poledni se jeho sólisté objevili v rolích lektorů workshopu na „Pivovarském dvoře“  v rytmu podmanivé africké hudby.

K vrcholům nedělního večera patřilo představení Gobi Dance Company „Volitant“. V čele s velkou osobností Ritou Góbi, jíž již dost dobře znají pravidelní návštěvníci pražské Alty i dalších pražských nonkonformních scén.

K vidění byly i další hvězdy oboru. Kupříkladu Kristián Mensa, Jiří Lösl, Mara Serina a mnoho i ještě více dalších. Na KoresponDANCE to prostě žilo!

Poučení, prezentace i zábava   

Na KoresponDANCE můžete buď strávit příjemně rekreační druhý prodloužený víkend prázdnin či dovolených. Anebo se jej také aktivně účastnit. Dlužno podotknout, že těch, kteří si zvolili tu druhou alternativu, bylo nepoměrně více.

Co si aktivní či teoretičtí vyznavači tance mohli zvolit? Měli možnost vybírat z přepestrého menu. Čekaly na ně tvořivé ateliéry pro publikum, nepřeberné množství workshopů, prezentace dlouhodobého projektu „Škola tančí“. Ale nikoli okrajovým se stal i výtvarný ateliér. Ten opět – jako již poněkolikáté – potvrdil, že soudobý tanec je syntézou pohybového i výtvarného kumštu.

Sobotní festivalový program například nekončil závěrečným představením. Pokračoval na KoresponDANCE Afterparty. Tempo určoval tanečník, choreograf, herec a hlavně skvělý DJ, J. K. Sanchez spolu s choreografem a tanečníkem Wahem. Umělci, producenti, produkce a zejména diváci festivalu, se stávali hlavními hvězdami festivalové párty. Prostě, zábava bez hranic. Hranic států, náboženství, ale také tanečních či hudebních stylů.

Vyvrcholením vzdělávacích aktivit byly prezentace a již tradiční „kulaté stoly“. Je podnětné, že na KoresponDANCE se tyto akce nestávají platformou úzkého kruhu (stále stejných) teoretiků a badatelů. Naopak, jsou demokraticky přístupny každému.

Pivo, palačinky, ryby i jazz

Festival nežil jenom tancem. Každá obdobná akce je i rejem stánkařů různých kvalit i charakterů. Musím uznat, že tamější stánkaři byli vybráni dobře. Nesetkal jsem se zde pouze se „zlatokopeckými“ manýrami. Naopak, i tak prozaický stánek, kterým je prodejce bezpečnostních zámků, si vymyslel a připravil interaktivní soutěž pro děti.

Stánky s pivem čepovaly správnou míru. Palačinky chutnaly (jen toho špenátu v těch slaných mohlo být za tu cenu poněkud více – a listového!). K dispozici byli i prodejci nejrůznějších suvenýrů. Ochutnat jsme mohli i kvalitní moravská vína. Dokonce i ta přívlastková!

Kromě tanečních a výtvarných programů na účastníky čekaly komentované prohlídky zámku, Santiniho architektury a vycházky s průvodci kolem místních rybníků.

Jistou raritou zdejšího ždárského zámku jsou i ohromné rybí sádky. Zde si můžete zdejší ryby i vlastnoručně ulovit. Prut vám propůjčí za 30,- Kč. A pokud budete chtít, tak vám na závěr i váš úlovek očistí či naporcují.

Závěrem nesmíme zapomenout ani na hudební programy. Na nádvoří zámku střídal folkové kapely soubor ve stylu hudby etno, aby následoval jazz v tradičnějším kabátku. A právě Old Timer Jazz Band pod vedením zkušeného trumpetisty Josefa Krajníka patřil ke špičce toho, co bylo v oblasti hudby na letošním KoresponDANCE uvedeno.

Myslím, že sobotní návštěva TANEČNÍHO MAGAZÍNU na KoresponDANCE potvrdila, že tento festival je něčím víc. Není pouhou honičkou z představení na workshop. Je neformálním setkáním i inspirací zároveň.

Mnoho prezentací a představení se odehrávalo na zámku na „Pivovarském dvoře“. Cestou na vlak jsem si dal přímo na náměstí skvělý tekutý produkt zdejšího minipivovaru REVOLTA. A zalitoval, proč není minipivovar (v duchu historických tradic) i na zámku? Zámku i festivalu by určitě slušel!

Možná, že se vůdčí a dobrá duše festivalu, jeho ředitelka, hraběnka Marie Kinski, nad tím pro příště zamyslí?

Foto: SE.S.TA

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

„KoresponDANCE“ – ze zámku na zámek!

Dvaadvacet kamenů nemusí být pouze v hodinkách… Anebo na šachovnici… A nechtěná připomínka Mistra Jana Husa.

Ve středu 28. června hostil Trojský zámek v Praze tiskovou konferenci a následné plenérové divadelní zahájení festivalu „KoresponDANCE 2018“, který brzy bude probíhat v jiném zámku – ve Žďáru nad Sázavou. Vše pod organizační a produkční taktovkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

A tato akce mezinárodního významu vypukne už poměrně brzy. Již v pátek 13. července! A náš TANEČNÍ MAGAZÍN je jedním z jeho klíčových mediálních partnerů. A bude – stejně jako ve středu v Troji –  při tom!

Samotné zahájení festivalu by mohlo nést klidně název jednoho z dramat Václava Havla – „zahradní slavnost“. Vše nejdůležitější totiž probíhalo v krásném exteriéru barokní zahrady dnešního Trojského zámku. Původně to nebyl zámek. V době založení se jednalo o letní vilu rodu Šternberků.

Po tiskové konferenci, kde ředitelka festivalu Marie Kinski a její spolupracovníci, z nichž je nutno vyzdvihnout Lenku Flory, která již patří ke stálicím festivalové dramaturgie, představili „KoresponDANCE 2018“. Zazněly odpovědi na dotazy žurnalistů i dalších hostů. Následovala neformální diskuse. A pak již se mohl prostor plně uvolnit zahajovacímu programu.

Slavnostní zahájení „KoresponDANCE“ v Troji mělo hlavní slogan: „Tři kontinenty, čtyři představení a 14 umělců“. A ten byl v míře více než vrchovaté naplněn.

Úvodní ukázková produkce byla asi nejexotičtější. Představil se v ní krátkými výstupy soubor „Ghana Dance Ensemble! A jejich program byl barevný nejen oblečením, ale i rytmy a tanečními rify. Obdivuhodná byla i jejich hudební sóla na darbuky.

Část Ghana Dance Ensemble již po vystoupení

Navíc historické prostředí barokních šternberských zahrad exotickému souboru a jeho kreacím dodávalo podivuhodný kontrast. To by asi Šternberkové nepředpovídali ani v nejfatasknějších snech…

Dalším sólistou středečního večera v Troji francouzský kontratenorista Sébestien Fournier. O jeho prestiži svědčí, že Francii reprezentoval na nedávné světové výstavě v Číně. Jmenovec slavné postavy z historie typografie rozhodně nezklamal. Jeho barokní árie naopak plně respektovaly prostředí a byly vrcholem celé produkce. Ostatně, jeho znělý hlas prokazoval prvotní praxi z kostelních sborů.

Sébestien Fournier si podmanil hlavně starší posluchačky…

Následující body zahajovacího éntrée pokračovaly v jižním traktu zahrady. A tím pádem si vynutily technickou přestávku, aby se tam diváci v klidu přemístili.

Jordi Galí letos nepracoval s kmeny, nýbrž s kameny a kamínky

A na jižním okraji zámecké zahrady, blíže Vltavě, čekal pravidelné fanoušky „KoresponDANCE“ starý dobrý známý. Španěl Jordi Galí, který tady v zámecké zahradě v roce 2016 postavil ohromný dřevěný artefakt. Jeho předloňské vystoupení sklízelo – již v průběhu stavby – hlasité ovace. To současné nemohlo! Nikoli z důvodů nekvality! Galí totiž předloni pracoval s kmeny (stromů). A nyní s kameny (a kamínky)! Ta jeho práce však byla tak hodinářsky cizelérská, že by ji poničil robustnější závan větru. Proto si ovace vysloužilo jeho „22 kamenů“ až na samotný závěr.

Pokrývky hlav mexických tanečníků tak trochu připomínaly posměšnou korunu Mistra Jana Husa při upálení

A opět přesun obecenstva. Tentokrát závěrečný. A poněkud kratší. Pouze na centrální bod zahrady, ke kašně.

Píseň Mexiko rozproudila krev v žilách i těm nejmladším návštěvnicím

A zde již celý program vrcholil. Zhruba čtyřicetiminutovým vystoupením souboru „Foco alAire“ z Mexika. Šlo o delší „nenucený výsek“ z jeho etno-programu „LOStheULTRAMAR“. Bylo to strhující. Netradiční (alespoň v našich zeměpisných šířkách) mexické tradice i temperament. Vše bylo v obdivuhodném tahu a rytmu. Pouze pokrývky hlavy mexických umělců tak trochu evokovaly posměšnou papírovou korunu s níž byl upálen Mistr Jan Hus. Asi to nebylo záměrem… Ale každému Čechovi, který ctí historii, se to muselo nutně připomenout. Kladem vystoupení „Foco alAire“ bylo i to, že posluchači zde konečně poznali pravou melodii písně „Mexico“. V Čechách a na Slovensku zdomácněla v podání Evy Pilarové či tria Achil-Zachar a Bolek. Ale ti všichni již přejali upravenou a zmodernizovanou verzi skupiny Les Humphries Singers a nikoli tento původní mexický lidový originál…

Umění mexických tanečníků vzdávaly hold i místní terakotové sochy

Myslím si, že Trojský zámek byl v onu středu zaplněn různorodými kreacemi, rytmy i hudbou a tak tomu má být. Každý si tady mohl nalézt něco bližšího svému srdci, naturelu i momentální náladě. Prostě, nic není jednobarevné…

Určitě to byl v neposlední řadě z Prahy dobrý signál pro diváky, zájemce i účastníky workshopů: přijeďte 13., 14. a 15. července do Žďáru nad Sázavou na již šestý ročník „KoresponDANCE“!

Foto: SE.S.TA, autor článku a Martina Vaňková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na věku nikdy nezáleželo méně!

Jubilejní ročník festivalu TANEC PRAHA klepe na dveře!

Tisková konference, kde se krájel dort s neuvěřitelným číslem 30  a která probíhala ve velmi přátelské atmosféře,   odstartovala 30., tedy jubilejní ročník festivalu Tanec Praha, jehož  motto  letos zní:  „Na věku nikdy nezáleželo méně!“

 

 

„Festival nese v sobě silná témata, která rezonují v dnešní společnosti, a to v duchu úcty k velkým osobnostem, jejichž vliv na rozvoj současného umění ve světě je zásadní, ale i otevřenosti vůči novým impulzům“, říká ředitelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Jubilejní ročník festivalu se uskuteční v Praze od 1. do 25. června 2018 a již od konce května oživí dalších 20 měst a obcí ČR. Ponese se ve vizuálním stylu i duchu motta posledního ročníku: TANCEM PROTI PŘEDSUDKŮM. 30. ročník festivalu navíc dokáže, že na věku nikdy nezáleželo méně. Dárkem pro diváky i festival samotný je Gala Opening festivalu: návrat Jiřího Kyliána (CZ/NL), tentokrát s komorním mu ltižánrovým představením „East Shadow“. O excelentní závěr akce se postarají inscenace „SUNNY“ Emanuela Gata (IL/FR) a „Dancing Grandmothers“ Eun-Me Ahn (KR). V programu však září i další jména vyzrálých osobností tanečního světa: Germaine Acogny, Louise Lecavalier aj.

„Program 30. ročníku je nabitý osobnostmi s velkou zkušeností a respektem. Na scéně uvidíme Sabine Kupferberg s Gary Chrystem v Kyliánově exkurzi do beckettovského absurdního světa, Germaine Acogny, matku afrického současného tance, pak i stejně nestárnoucí kanadskou cyberpunkovou královnu Louise Lecavalier a nakonec Eun-Me Ahn, která roztančí mj. vitální korejské babičky,“ říká Yvona Kreuzmannová a pokračuje: „Do zákoutí mystické mexické kultury nás pozvou Foco alAire (MX) a do inspirace ze světa dětské fantazie nás ponoří vlámský kabinet k. Velký prostor dostanou koprodukce českých umělců se zahraničními, čímž reflektujeme výrazný posun taneční scény u nás, a nechybí ani prostor talentům z Afriky i Evropy.“

Gala-Opening festivalu 1. 6. 2018

Jiří Kylián o svém díle říká:

East Shadow” neboli “Východní stín” měl premiéru v roce 2013 jako součást “Aichi Triennale” v japonském městě Nagoya. Tento festival byl věnován obětem “tsunami” neboli “veliké vlny”, která zpustošila část východního pobřeží Japonska v roce 2011. Velká část výtěžku z těchto představení podpořila oběti této zničující přírodní katastrofy.

Naše představení “East Shadow” sestává ze tří komponentů:

1) živé představení dvou starších tanečníků.

2) film, jehož protagonisté jsou titíž dva lidé stojící na jevišti. Ten film je vlastně album jejich života.

3) živý, vše-sjednocující klavírní doprovod.


Sloučení filmu a živého představení není samozřejmě nic nového. Obzvláště když se jedná o tytéž lidi, kteří jsou přítomni jak na jevišti tak i ve filmu. To se nezdá příliš složité. To je pravda, protože to je tak jednoduché a samozřejmé,jako koexistence života a smrti. Zajímavé na tom je, že ti lidé na filmovém plátně zůstávají vždy stejně staří, zatímco ti dva živí na jevišti stárnou každou vteřinou, zrovna tak, jako diváci, kteří tomu představení přihlížejí.

V našem představení je přítomnost té „velké vlny“ vlastně jen metaforou mnohých nebezpečí, která nás provázejí po velkou část našeho života. Zde o tanci skutečně skoro nemůže být řeč, „East Shadow“ je spíše pohybové drama beze slov, těžící z hlubokých zkušeností obou protagonistů: Sabine Kupferberg a Gary Chryst. Ti nám dovolují nahlédnout do jejich šťastně-nešťastného tragikomického soužití. Oba t ito představitelé byli dlouholetými členy NDT III, neboli skupiny, pro tanečníky mezi čtyřicítkou a smrtí, kterou jsem založil v roce 1990. Text, který jsem v tomto představení použil, napsal Samuel Beckett specificky pro operu skladatele Mortona Feldmana nazvanou lapidárně “Neither”, volně přeložitelné jako “Ani”….!

V našem představení se tedy jedná o absurdní text, absurdní existenci dvou stárnoucích a ohrožených jedinců, a o strhující proud částečně improvizované a částečně komponované hudby. Jejich skladatelkou a interpretkou je Tomoko Mukayama.

Chvíle štěstí, zklamání, katastrof, či banalit….nic netrvá….vše je jen jedna nekonečná proměna, odnesena nekonečnou obří vlnou času….neznámo kam….“

Na počest Kyliánovy návštěvy je ve spolupráci s Národním divadlem a Kyliánovým nadačním fondem v Praze uspořádána rovněž retrospektivní výstava/instalace Celebrating Kylián!, která se bude konat na nám. Václava Havla – budova B Národního divadla. Jedná se o doposud největší prezentaci unikátních dokumentárních materiálů z Kyliánovy tvůrčí práce a díla. Díky spolupráci zmíněných organizací proběhne výstava ve dvou termínech – od 4. června a poté během října v rámci premiéry Kylián v Národním divadle.

Události sezony – Forum Karlín, 23.–25. 6. 2018:

Emanuel Gat je velmi žádaný na mnoha evropských i světových scénách a našel skvělé zázemí ve francouzském Montpellier. I jeho dílo SUNNY, kterým vyvrcholí festival 25. června, je multižánrové, spojující živý koncert Awira Leona s ori ginálním pohybovým ztvárněním tanečníků ze všech koutů světa. Je mezi nimi i Annie Hanauer, kterou jsme mohli loni obdivovat v Tordre.

Živé a dynamické je i vystoupení korejské choreografky Eun-Me Ahn s devíti tančícími babičkami v symbióze s vynikajícími tanečníky, s nimiž odvážně provokuje proti určité šedi oficiální kultury své země. Pouští se do divokého světa barev, oslovuje seniory na cestách venkovem, dokumentuje je filmově, to vše v přirozeném mezigeneračním dialogu, který je nosným tématem celého festivalu. Ukazuje, že tančit může každý a&nb sp;v každém věku.

Další zralé osobnosti tanečního světa:

Věk nehraje roli ani pro další umělce, resp. umělkyně, které poctí svou přítomností 30. ročník festivalu, ať je to kanadská „cyberpunková královna“ současného tance Louise Lecavalier či první dáma afrického tance, Germaine Acogny.

Lecavalier objela celý svět se skupinou La La La Human Steps, aby se vydala svou vlastní cestou. V Praze jsme ji zažili v roce 2011 v duetech Nigela Charnoka a Edouarda Locka. Tentokrát uvidíme její celovečerní choreografii So Blue, s jejím typickým energickým sólovým projevem, který se prolíná v duetech s tan ečníkem.

Acogny se vrátila na scénu v originální verzi Svěcení jara, kterou festival TANEC PRAHA uvedl v r. 2017. Ve věku nad 70 let nevidí žádnou překážku, znovu se staví na jeviště, tentokrát v ryze divadelní inscenaci, kterou režíroval Mikaël Serre: AN UN DETROIT DU DEBUT / Somewhere at the Beginning. Podařilo se mu propojit životní příběhy rodiny Acogny s filmovou dokumentací prostředí, které si ne každý Evropan dokáže představit. Inscenace je klíčem k pochopení Afriky. Germaine navíc povede workshop nejen pro studenty tanečních škol i profesionály.

Středně velké produkce z Afriky, Latinské Ameriky a Evropy:

Druhým africkým umělcem, který obohatí program festivalu, je Ladji Kone – talentovaný a hloubavý tanečník z Burkiny Faso, který uvede své sólo Lego de l’égo i duet Màa Labyrinthe v dokonalé symbióze s hudebníkem Erwannem Bouvier a povede také workshopy pro dospělé i teenagery či děti s veřejnou prezentací na závěr. Od za átku června bude účinkovat v Praze i regionech.

Foco alAire představují fenomén překračující hranice žánrů, vystihují hluboké pocity Mexičanů žijících ve světě všudypřítomného násilí, ale i silných kulturních tradic. Své pocity přenášejí na scénu plnou fascinujících obrazů, symbolických gest, barev, masek a fantastických výkonů v d&i acute;le Idea de una pasión. K tomu nás nakazí svými minimalistickými pohyby a úsměvy v procesí s názvem LOStheULTAMAR, za zvuku funebrální hudby pod širým nebem. Uvidí je diváci v Praze i regionech.

Na programu nebude chybět ani mimořádně fyzicky disponovaný maďarský performer László Fülöp a jeho soubor Timothy and the Things. Mezinárodní ohlas získal díky platformě Aerowaves, kde byl naposledy vybrán mezi Twenty17 s duetem „Your Mother at my Door“. Ten byl letos v dubnu uveden v USA v rámci projektu V4 Dance Festival a zájemci ho mohou zhlédnout i u nás v regionech. V Praze uvedlo Waiting for Schrödinger, jehož inspirací je myšlenkový experiment slavného fyzika oceněného Nobelovou cenou.

Mezinárodní festivalové koprodukce

Poslání festivalu je mj. podpora vzniku nových děl. Každé pondělí, třikrát po sobě, uvede festival projekty českých umělců v mezinárodní spolupráci. Koprodukce festivalu TANEC PRAHA přinášejí velké výzvy umělcům, kteří se nebojí nových impulzů, zkoumání neznámého, hledání jiných postupů a třeba i rolí stanovených jinak, než jsme byli zvyklí. Festival je významným koproducentem čtyř projektů: Útočiště Viliama Dočolomanského, SAME SAME Karine Ponties, Sunday Neurosis Jiřího Pokorného a Radima Vizváryho a NEBOJ Tvůrčí dvojice Nicole Mossoux – Patrick Bonté.

Útočišti vystoupí na jevišti tři špičkoví tanečníci: Andrej Petrovič ze Slovenska, Minh – Hieu Nguyen z Vietnamu a Rin Kin z Číny v dialogu se třemi hudebníky a zpěvačkou. Projekt je hlubokou sondou do životních příběhů osob, které se rozhodly opustit svou zemi a putovat za lepší budoucností.

Belgická choreografka francouzského původu Karine Ponties nepracuje s českými umělci poprvé. Tentokrát ji oslovily dvě silné ženské osobnosti, které spolu již nejednou pracovaly, ale nikdy obě v roli interpretek přímo na scéně: Tereza Ondrová a Petra Tejnorová.

Třetí projekt spojil dvě výrazné osobnosti s velmi odlišnou zkušeností: Jiřího Pokorného, tanečníka prestižních evropských souborů, a Radima Vizváryho, umělce s velkou láskou k pantomimě a pohybovému divadlu. Duet nesoucí název Sunday Neurosis vznikl mj. v koprodukci holandského divadla Korzo.

Čtvrtou koprodukcí bude site-specific projekt pro magický prostor tunelu mezi Žižkovem a Karlínem, který inspiroval belgický tvůrčí tandem Mossoux-Bonté ke spolupráci s českými studenty z JAMU. Adaptují jej proto i pro zajímavé prostory brněnských Kasemat.

TANEC PRAHA DĚTEM

Festival se tradičně věnuje i nejmladším divákům, tentokrát vyvrcholí různé aktivity českých umělců pro děti a s dětmi představením vlámského souboru kabinet k pod názvem HORSES. Vlámové pozvou diváky do světa nekonečné fantazie přímo s dětmi-spolutvůrci na jevišti. Jejich přítomnost deklaruje, že vnímáme-li děti jako rovnocenné partnery, nejen že to obě strany bytostně baví, ale také nás dokážou strhnout, inspirovat a přinášet nové impulzy.

V regionech uvádí čeští umělci sérií produkcí pro děti i s dílnami po představení. Dětem se věnuje na workshopech i Ladji Kone.

VEN.ku TANCI

Company Furinkaï / Satchie Noro & Silvain Ohl: Origami je nepřehlédnutelnou instalací v otevřeném prostoru: obří kontejner se rozkládá a skládá jako japonské origami. Tato industriální romance nás nutí k zastavení se v čase, ponoření se do svého vlastního, ryze poetického azylu uprostřed každodenní šedi.

Druhým výrazným zahraničním projektem je LOStheULTRAMAR mexického Foco alAire, ale také mezinárodní uskupení CreWcollective, který uvede Moving Orchestra v regionech. Specifický projekt Corridor-Piece roztančí chodby v historických objektech regionů.

 

Český tanec v regionech

Festival je vynikající příležitostí pro prezentaci nejzajímavějších děl českých umělců v regionech, optimálně v kombinaci se zahraničními díly – Mexičany, Afričany, Maďary a Holanďany. Zpravidla jde o kombinaci in-door a out-door produkcí – viz program TANEC PRAHA v regionech.

 

Doprovodný program:

Jako každý rok, bude i 30. ročník festivalu otevřen setkávání hostů s domácím publikem a hlubšímu vhledu do kontextu tvorby jednotlivých účastníků. Výstavy, debaty, filmové projekce, workshopy a site-specific projekty mj. ve spolupráci s festivalem Landscape obohatí nabídku veřejnosti po celý červen, v Praze i regionech.

 

Více informací: www.tanecpraha.org

 

 

Foto: Vojtěch Brtnický

Kateřina Kavalírová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Do šestice ve Ždáru nad Sázavou – KoresponDance!

Již teď se můžete těšit na léto! Konkrétně na festivalu ve Žďáru nad Sázavou.

Krásný zámecký areál ve Žďáru nad Sázavou se v létě opět otevře mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu. To vše pod vedením a režijní taktovkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Jak je na festivalu zvykem, přijedou světově uznávaní umělci z řady zemí, bude probíhat bohatý doprovodný program pro publikum i taneční profesionály a celý zámecký areál se otevře veřejnosti pro relaxaci na nádvořích sživou hudbou, návštěvu komentovaných prohlídek či večerní párty. Zařaďte do svého letního programu mezinárodní festival KorespoDance a věřte, že vás tanec i barokní prostředí doslova vtáhne.

Začíná se v Praze

Hlavní festivalový program bude probíhat od 13. do 15. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 27. června do Trojského zámku, kde se uskuteční první festivalový den. Vystoupí například katalánský tanečník a choreograf Jordi Galí či mexické uskupení Foco alAire, představíme také kompletní žďárský program. Pokud máte Žďár blízko, nebo se tam vydáte už s předstihem, nechte se vtáhnout do osobitého tanečního stylu souboru Bachtale Khale Phrala a jeho dvou věhlasných členů Wahe Akopjana a DJ Sancheze, kteří po krátké performanci povedou workshop, a to od pondělí 9.7. do čtvrtka 12.7. vždy od 14 hodin v Amfiteátru Pilák. Přijďte se podívat na jejich skvělé výstupy a pokud budete mít chuť, zkuste si s nimi zatancovat.

Bromance“, Foto: Chris Nash, Zdroj: Barely Methodical Troupe

Na co se můžete těšit?

Festival se letos opět pyšní umělci ze tří kontinentů. Za evropskou scénu to budou například Barely Methodical Troupe, street-akrobatické hvězdy světové scény nového cirkusu, kteří jsou držiteli několika mezinárodních cen. Do Žďáru přivezou show „Bromance“, která představuje mix dobré chemie, vtipu a mimořádných dovedností v parkouru, bboyingu, trickingu, hand-to-hand akrobacii či cyr wheelingu. Další evropskou špičkou bude uvedení duetu choreografky Lali Ayguadé „Incognito“, jehož fragmenty se objevily i v krátkém filmu „TimeCode“, který získal několik cen i nominaci na Oskara.

Incognito,“ Foto: Wim Lanser, Zdroj: Lali Ayguadé Company „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“, Foto: Octavio Zeivy, Zdroj: Foco alAire producciones

Z Latinské Ameriky vás přiletí ohromit uskupení multi-talentovaných umělců, Foco alAire producciones, jejich „theAUDITION SALÓN ConTinenTaL“ je barvitá show plná života, skvělého humoru a pohybových a komediálních dovedností.

Živelné ghanské tradice představí Ghana Dance Ensemble. Jejich energie, rytmus a úsměv jsou tak nakažlivé, že z představení vytvořeného speciálně pro KoresponDance bude každý odcházet nabitý a uvolněný.

Doprovodný program pro publikum i profesionály

Vychutnejte si nezapomenutelný zážitek z pohodlí deky, ve stínu barokního zámku nebo aktivně v rámci některého z workshopů. Zchladit se pak můžete v přilehlé Pilské nádrži, která je jen pár kroků od zámku, u jejích břehů se také lze ubytovat v kempu.

KoresponDance má záměrně velmi neformální atmosféru, zveme sice známé osobnosti a hvězdy světové scény, ale v zámeckém areálu jsme všichni pohromadě a můžeme diskutovat, bavit se a vzájemně se obohacovat. Přejeme si, aby si z festivalu obyvatelé Žďáru i všichni další návštěvníci odnášeli netradiční zkušenost s tancem a věděli, co pro ně může znamenat. Jakékoli umění je totiž klíč k osobnímu i společenskému rozvoji,“ popisuje festivalovou náladu jeho ředitelka, hraběnka Marie Kinsky.

Doprovodný program pro publikum i profesionály praská ve švech. Od prohlídek Muzea nové generace, přes komentovanou procházku okolo Konventského rybníka, workshopy breakdancu, afrického tradičního tance, divadla či nového cirkusu až po velkou sobotní afterparty, kde bude diktovat tempo tanečník, choreograf, herec, a hlavně skvělý DJ, J. K. Sanchez spolu s choreografem a tanečníkem Wahem. Profesionálové se navíc mohou těšit na diskusní kulaté stoly, workshop na téma umělecké prezentace se specialistkou na kulturní public relations Marou Serinou nebo na netoworking  rámci NETWORK@KoresponDance, kde se potkají s řadou partnerů organizátora festivalu – Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Festival pro každého

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užili neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa

Dobrý tanečník je v každém z nás. Stačí jen otevřít mysl možnostem, které nám naše vlastní tělo nabízí a nebát se kreativně vyjádřit pocity a emoce skrze hudbu,“ dodává Kristián Mensa, známý pod pseudonymem MrKriss. Kristián s breakdancem projel kus světa a v červenci přijede na workshop předat své umění návštěvníkům KoresponDance.

Michaela Novákova SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kristian Mensa, Foto: Kristian Mensa, Zdroj: archiv Kristian Mensa